Herečka Elizaveta Maximová přichází do Kavek 2.0, aby otevřela příběh, který nezačíná ani nekončí filmem Máma, ale jejím vlastním tělem, hlavou a životem mezi kamerou a realitou. Mluvíme o roli, která ji fyzicky i psychicky přetavila: o osmi kilech navíc, o měsících strávených mezi pacientkami v psychiatrické léčebně, o rezignaci na vzhled i o paradoxu, kdy se žena, označovaná módními magazíny za ikonu elegance, učí přijímat svou nedokonalost. Řešíme tlak na výkon, přepracovanost i to, kde končí umění a začíná sebezáchrana. Jaké to je být herečkou, která musí občas ztratit samu sebe, aby našla postavu? Proč je krása někdy zbraň, jindy přítěž? A co pro Elizavetu znamená ticho – v šatně, doma, i v hlavě? Povídáme si i o módě, o ženské síle, o hranicích, o životě v obraze a mimo něj. O okamžicích, kdy tělo řekne stop. O rituálech, které vrací zpět z postavy do reality. O tom, jaké to je být krásná v branži, která krásu často zaměňuje za hodnotu. A kde se v tom všem vlastně nachází člověk, který zhasne světla a zůstane úplně sám.