19. Reprezentace jazyka a hemisferická lateralizace.

Kapitola se zaměřuje na to, jak je jazyk organizován v mozku a které oblasti se aktivují při různých jazykových funkcích. Navazuje na předchozí kapitolu o neuropsychologii řeči, ale rozšiřuje ji o detailní pohled na mozkovou reprezentaci jazyka. Popisuje klasické řečové oblasti – Brocovu a Wernickeovu – a ukazuje, jak moderní zobrazovací metody (zejména PET) odhalují rozsáhlejší síť zapojenou do produkce i porozumění řeči, včetně oblastí temporálních, parietálních a okcipitálních. Důležitým tématem je hemisferická lateralizace, která vysvětluje, proč levá hemisféra dominuje v jazykových funkcích, zatímco pravá se podílí na vnímání intonace a širšího kontextu. Kapitola popisuje také vztah mezi zrakovými poli a jazykovým zpracováním a ukazuje, jak přesně definované mozkové okruhy umožňují syntaxi, artikulaci a sémantickou interpretaci. Text tak poskytuje komplexní obraz o tom, jak je jazyk distribuován a koordinován v mozkové kůře.