24. Sociální kognice: simulace, teorie mysli a empatie.

Kapitola se zaměřuje na to, jak mozek umožňuje porozumět duševním stavům druhých. Nejprve představuje simulační teorii a roli zrcadlových neuronů, které zprostředkovávají pochopení akcí a emocí prostřednictvím vnitřní simulace. Poté ukazuje teorii mysli (Theory of Mind), která zdůrazňuje kognitivní odvozování duševních stavů a je testována úlohami typu False-Belief Task. Kapitola shrnuje klíčové mozkové oblasti zapojené do sociální kognice: temporální póly, temporoparietální junkce a mediální prefrontální kortex včetně předního cingula. Závěrečná část rozebírá empatii jako kombinaci afektivního a kognitivního zpracování, včetně vztahů mezi zrcadlovými systémy a limbickými oblastmi.