Není pochyb o tom, že se mění trh práce a kariéry jsou teď mnohem variabilnější, než jak tomu bylo v dřívějších generacích. I když zrovna neměníme místo nebo obor, proměňuje se i samotná práce. I tak ve veřejné debatě panuje dojem, že se nám práci měnit nechce. Jak připomíná Lucie, data ukazují, že dobrovolná fluktuace je u nás o něco nižší, než jak je tomu v průměru zemí OECD. Přesto ročně činí asi 15 procent a zhruba 10 procent lidí u nás aktivně hledá práci. 

Nejčastějším důvodem bývají peníze, ale u nespokojených lidí je důvodem ke změně i lepší kolektiv nebo lepší náplň práce. Lidé, kteří jsou se svou prací v zásadě spokojení, pak kromě peněz mění práci například kvůli lepší dostupnosti nebo flexibilitě. A mimochodem, když jsme u těch peněz – aby nás vyšší výplata přiměla změnit práci, musí to být opravdu markantní rozdíl 20 a více procent. Rizika a nejistota spojená s novým zaměstnáním jsou totiž relativně vysoká, příliš velký podíl lidí u nás nemá dost peněz na to, aby si vytvořili finanční rezervu, a to ani nemluvíme o nákladech, které by přineslo třeba stěhování.

Měníme rádi práci, nebo se tomu naopak pokud možno vyhýbáme? Jaký vliv to má na údajně „zamrzlý“ trh práce? A co by se mělo stát, abychom toužili po změně?

📕 Chcete nás nejen slyšet, ale také mít ve své knihovně?

Kupte si knihu Pay Gap: Kratší konec provazu, kde najdete to nejlepší z našeho podcastu – rozhovory, data, příběhy, právní i kariérní okénka, spoustu tipů a inspirace. Řešíme témata jako slaďování, flexibilita, druhá směna, diskriminace nebo prekérní práce.

Stále nás zajímají vaše názory a zkušenosti, ale i dotazy, nejen k tématu dnešní epizody, ale obecně z pracovního života. Dejte nám vědět na sociálních sítích nebo na e-mailu paygap@denikalarm.cz.

Podcast vzniká s podporou české pobočky nadace Friedrich-Ebert-Stiftung.