Češi drží peněženky pevně zavřené. Tržby obchodů rostou pomalu, i když mzdy výrazně stoupají. Strach z budoucnosti vítězí nad statistikami — lidé šetří, i když by mohli utrácet.
Češi neutrácejí. Maloobchodní tržby v červenci výrazně zaostaly za očekáváním analytiků, meziročně totiž přidaly jen 2,5 procenta. I střední třída má přes slušný růst mezd pocit, že jim v peněžence nezbývá nic navíc.
Do konce roku podle ekonomky Jany Matesové z úsporného režimu Češi nevyjdou. „Lidé budou dál myslet na zadní vrátka,“ uvažuje v podcastu Ve vatě. Přitom podle základních ekonomických dat se „máme dobře“ a ekonomika pošlape i napřesrok.
Hrubý domácí produkt podle predikcí poroste tempem přes 2 procenta, inflace se bude držet ve vymezeném koridoru, nezaměstnanost zůstane v normě a hlavně mzdy citelně rostou. Podle Českého statistického úřadu se průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí zvýšily o 7,8 procenta na 49 400 Kč. Když započteme inflaci, tak reálně rostou o 5,3 procenta. To je nejlepší výsledek za poslední čtyři kvartály.
„Vidíme velice slušný růst mezd, až příliš slušný. To jsou hromady zboží a služeb, které si lidé můžou koupit za svůj příjem,“ komentuje Matesová. Ale nekupují, propadli podle ní pocitu, že je zle.
„Naprostá většina lidí, včetně velmi vzdělaných, se o data nezajímá, věří zprávám ze sociálních sítí, anebo pro populaci seniorů pořád ještě řetězovým emailů a billboardům na ulicích, které říkají, že se máme špatně,“ vysvětluje Jana Matesová rozpor mezi růstem mezd a vývojem spotřeby.
*****