V 80. dílu ČAP Insurance Talk se role obrátily a pravidelná moderátorka pořadu Michala Hergetová se výjimečně představila v roli hosta. Společně s Janem Matouškem, výkonným ředitelem České asociace pojišťoven, mluví o svých zkušenostech z moderování, o pohledu na vývoj pojišťovnictví i o tom, co ji na tomto oboru dlouhodobě překvapuje. „Lidé, které tady potkávám, jsou často v oboru od školy a plánují v něm zůstat,“ říká Hergetová a dodává: „Pojišťovnictví je láska na celý život. Mám pocit, že se z něj neodchází.“ V podcastu se věnuje také roli pojišťoven ve společnosti, která by měla klienty chránit nejen ve chvílích, kdy se něco pokazí, ale i před samotnými riziky, a vysvětluje, proč by z jejího pohledu měla ideální pojišťovna fungovat jako „osobní asistent ve chvíli problému a nejistoty“.

Češi pojištění stále podceňují a na pojistném utratí zhruba čtyřikrát méně než Němci nebo Italové. Co za tím stojí? Jaké jsou kulturní rozdíly v přístupu k riziku? Jak digitalizace mění klientskou zkušenost? A jak se pojišťovny posouvají od pouhé náhrady škod k prevenci a službám s přidanou hodnotou? Na otázky Michaly Hergetové odpovídá generální ředitel a předseda představenstva KB Pojišťovny Thierry Thibault. „Češi podle mě věří, že nakonec všechno dobře dopadne, nebo že zasáhne stát,“ říká v listopadovém dílu ČAP Insurance Talk. „Pojištění by však nemělo být jen platbou za riziko, které možná nikdy nenastane. Klient by měl mít možnost využívat výhody a služby už od prvního dne,“ dodává.

Vyplňovat po nehodě papírový euroformulář? To už není nutné. Od července mohou řidiči využívat webovou aplikaci Bouračka, která umožňuje nahlásit nehodu jednodušeji a rychleji. „Telefon má u sebe každý, tužku ale ne,“ říká Vladimír Krejzar, šéf likvidace z České kanceláře pojistitelů, vnovém dílu ČAP Insurance Talk. „Bouračka provede řidiče celým procesem krok za krokem a pomůže jim vyhnout se chybám,“ dodává. V rozhovoru s Michalou Hergetovou také vysvětluje, jak aplikace funguje, co všechno umí, kdy je potřeba volat policii a jak pomáhá zrychlit celý proces vyřízení nehody.

Extrémní výkyvy počasí jsou pro zemědělce zásadní hrozbou. Přesto ne všichni pojištění využívají a spoléhají raději na stát. „Ideální stav by byl, kdyby stát řekl, pokud pojištěn nejsi a mohl jsi být, tak jsi nejednal s péčí řádného hospodáře a potom kompenzaci od státu nemůžeš čekat,“ říká Vladimír John, generální ředitel Agra pojišťovny, v říjnovém dílu ČAP Insurance Talk. S Michalou Hergetovou mluví také o tom, proč je krupobití dlouhodobě největší hrozbou, jak funguje pojištění proti suchu a proč by zemědělci neměli považovat pojištění za dotaci, ale za investici do ochrany podnikání. „Škála rizik je velmi široká, jde jen o to, co si zemědělec zvolí a co si pojistí,“ dodává.

Když v roce 2024 udeřily ničivé povodně, pojišťovny se snažily pomoci co nejrychleji. „Díky digitalizaci mohli klienti nahlásit škodu mobilem a pojišťovny často poslaly zálohové plnění do 24 hodin,“ říká v rozhovoru s Michalou Hergetovou Lenka Slabejová, gestorka České asociace pojišťoven pro neživotní pojištění. Povodně ale odhalily i slabé místo: „Až 78 % lidí si myslí, že je pojištěno správně. Bohužel to není pravda.“ Velká část nemovitostí byla totiž podpojištěná, takže vyplacené peníze nestačily na obnovu domova. Proč se lidé spoléhají na zastaralé smlouvy, jak správně aktualizovat pojištění a co si z loňské katastrofy odnesly samotné pojišťovny? To se dozvíte v zářijovém dílu ČAP Insurance Talk.

Živelní pohromy jsou častější a intenzivnější, přibývá i nových rizik, jako jsou kybernetické útoky nebo požáry elektromobilů. Jak se s tím pojišťovny vypořádávají? Na otázky Michaly Hergetové odpovídá Martin Rotkovský, člen představenstva UNIQA, který má na starosti korporátní obchod a affinity. „Nemůžeme se jenom lehce koukat do minulosti a říct, takhle to bude i zítra. Modely musí zahrnout i očekávání, jak se ten svět změní,“ říká a vysvětluje, proč je dnes predikce vývoje škod složitější než kdy dřív. Proč některá rizika přestávají být pojistitelná? A kde má české pojišťovnictví největší prostor pro růst? Odpovědi hledáme v srpnovém dílu ČAP Insurance Talk.

Zákaznická zkušenost je klíčem k úspěchu i v pojišťovnictví. Jak ji ale správně měřit, co ovlivňuje spokojenost klientů a jakou roli v tom hraje cena, kvalita a osobní kontakt? „Důležité je, jestli se dokážete správně zeptat a na základě získaných odpovědí udělat změny,“ říká v červencovém dílu ČAP Insurance Talk Martin Lakomý, ředitel úseku podpory klientů a obchodu z České podnikatelské pojišťovny. V rozhovoru s Michalou Hergetovou mluví také o proměně zákaznických očekávání, rostoucím významu osobního kontaktu v digitální době i o tom, že ke spokojenému klientovi vede cesta přes spokojeného zaměstnance.

Jak se z nápadu stane zákon a proč to někdy trvá roky? Právník a zakladatel projektu Dostupný advokát Ondřej Preuss v novém dílu ČAP Insurance Talk vysvětluje, jak funguje legislativní proces v Česku a proč je mnohdy zahlcen obstrukcemi. „Myslím si, že bychom se měli inspirovat v některých západních demokraciích, kde se obstrukce podařilo do jisté míry eliminovat a posunout debatu právě k těm věcným řešením,“ říká v rozhovoru s Michalou Hergetovou. Společně mluví také o tom, proč jsou přílepky čím dál častější zvyklostí našeho legislativního procesu a jak do tvorby práva může (a měla by) vstupovat i odborná veřejnost.

Kybernetické útoky na firmy a instituce jsou čím dál častější a škody rostou do milionů. Přesto mnoho podniků zabezpečení IT i školení zaměstnanců stále podceňuje. „Nejslabším článkem bude vždycky člověk. Proto je důležité lidi vzdělávat a upozorňovat na nové hrozby,“ říká Martin Jelínek, odborník ČSOB Pojišťovny na kybernetická rizika firem. V červnovém dílu ČAP Insurance Talk se s Michalou Hergetovou baví o tom, jak útok odhalit, jak reagovat a proč je důležitá prevence i kybernetické pojištění. „Incidenty se nejčastěji dějí v pátek odpoledne nebo v neděli. Pojištění ale nabízí nonstop podporu a rychlý zásah může zásadně zmírnit škody.“

Cestujeme častěji, dál a aktivněji. Pojištění proto musí držet krok – a Češi si to čím dál víc uvědomují. Jak vybrat správné cestovní pojištění, proč se vyplatí volat asistenční službu co nejdřív a jak vypadá její práce v praxi? „Asistenční služba je jedna z elementárních věcí, jak klientovi v zahraničí efektivně pomoci,“ říká Štěpán Landík, člen představenstva a ředitel obchodu a marketingu ERV Evropské pojišťovny v květnovém dílu ČAP Insurance Talk. V rozhovoru s Michalou Hergetovou také přibližuje fenomén bohatých cestujících seniorů, růst cen léčby v oblíbených destinacích nebo to, proč se „pojištění na blbost“ vyplatí nejen v Itálii.

Půda je základem všeho, přesto ji v Česku dlouhodobě využíváme způsobem, který vede k její degradaci. „Pokud je opravdu živá, benefituje z toho příroda, krajina i my lidé, protože na půdě jsme bytostně závislí,“ říká Zuzana Benešová z projektu Živá půda Nadace Partnerství. V dubnovém dílu ČAP Insurance Talk také vysvětluje, proč bychom měli změnit náš vztah k půdě a proč ji potřebujeme chránit napříč společností. „Málokdo si možná uvědomuje, že půda je obrovský rezervoár vody, nebo měla by být. A současně zadržuje uhlík, takže by nám mohla výrazně víc pomáhat s regulací klimatu,“ dodává a přináší také konkrétní tipy, jak může půdě pomoct každý z nás.

Česká populace stárne nejrychleji ze všech zemí Evropské unie a počet nesoběstačných seniorů v příštích desetiletích dramaticky vzroste. Jak na tuto realitu připravit sociální systém? A proč stále chybí jasná strategie dlouhodobé péče? Na otázky Michaly Hergetové odpovídá bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla. „Musíme pochopit, že sociální služby jsou zásadní a zachraňují životy, poskytují kvalitu života, a tak se k nim máme chovat.“ Jak je rozšířit? A proč by mělo vzniknout speciální pojištění na péči? Odpovědi hledáme v březnovém dílu ČAP Insurance Talk.

Jak je to dnes s pojišťováním velkých investice? Jak se mění situace ve světě, jakým vývojem prochází globální ekonomika a jak to vše ovlivňuje pojištění? Pokud vás téma pojištění exportu zajímá a zároveň hledáte i odpovědi na další otázky s tím spojené, poslechněte si náš únorový podcast.Na otázky Michaly Hergetové odpovídá předseda představenstva EGAP pan David Havlíček. Ten upozorňuje, že problémy, o kterých jsme si mysleli, že jsou pryč, se znovu vrátily. „Firmy, který investovaly do diverzifikace, z dnešní situace těží,“ komentuje aktuální situaci Havlíček. Na ni reaguje také stát. Ze strany Vlády ČR je například daleko větší snaha podporovat firmy na svých misích. „Jsme tady proto to, abychom pomohli přechodu z dotační ekonomiky na návratné finanční nástroje“ dodává náš host a zároveň upozorňuje, že svět spěje ke stále užší spolupráci. „Jednou věcí jsou obchodní případy, kde dochází k vzájemnému zajišťování“. Více v našem podcastu.

Jakým způsobem vznikají v pojišťovně nové pojistné produkty, co bývá obvykle při jejich tvorbě největší překážkou i výzvou a jak celou věc limituje regulace. Nejen tato témata nabídlo povídání s produktovou manažerkou NN Životní pojišťovny Terezou Slavíkovou. Moderátorka Michala Hergetová se ptala například i na to, jaké parametry by měly mít podle představ klientů moderní produkty a kam se posouvají očekávání klientů i reálné možnosti pojišťoven. V rozhovoru proto nemohlo chybět i aktuální téma pojištění dlouhodobé péče i to, jaké další služby se mohou k tomuto produktu připojovat. Pojďte si poslechnout náš nový díl podcastu.

Do letošního prvního dílu jsme si pozvali našeho zatím bezkonkurenčně nejmladšího hosta. Tím byl 17letý Štěpán Drábek, student Církevního gymnázia Německého řádu v Olomouci, který je zároveň již také analytikem v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA) a v Institutu liberálních studií. Pozornost již upoutal také jako dvojnásobný finalista celostátní soutěže Ekonomická olympiáda a autor desítek odborných článků. Povídání se zaměřilo na to, čím může ekonomie zaujmout mladého člověka a proč je důležité edukovat širší veřejnost právě o zákonitostech ekonomie a pozornost zaměřovat na finanční gramotnost. S Míšou Hergetovou hovořil Štěpán o zkušenostech v komunikaci s mladými lidmi, rodiči, prarodiči nebo zkušenými ekonomy a novináři. Pojmenovat se snažil skutečně závažné problémy, které mají současně dlouhodobější trend. „Málo si uvědomujeme závažnost demografického problému a že nebude možné ufinancovat zdravotní, penzijní systém,“ dodává v rozhovoru Drábek. Zajímavých myšlenek ze strany mladého ekonoma najdete v rozhovoru více. Poslechněte si náš letošní první díl podcastu.

Jak jsme na tom v České republice s dlouhodobou péčí, jak dopadáme při srovnání v rámci Evropy nebo jakou roli může sehrávat komerční sektor při budování nových lůžek. O to všem jsme se bavili s hostem, který má za sebou 20 let práce v terénu a poslední roky na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Naše pozvání přijal David Pospíšil, který je od loňského roku ředitelem Centra dlouhodobé péče. To před týdnem představilo ambiciózní záměr výstavby nových domovů pro seniory nabízející zcela nová místa. Jedná se o projekt, který má i významnou podporu ze strany státu. „Na jednu stranu má Česká republika být na co hrdá, především s ohledem na kvalitu sociálních služeb, v evropském kontextu na tom nejsme špatně. Na druhou stranu pokulháváme v oblasti rozvoje sociálních služeb a v otázce nedostatečné nové kapacity. V této oblasti dle našeho spíše stagnujeme“. Zajímavé je také seznámit se s daty a s vizí, jaká může být role komerčního sektoru. „Dneska domovy pro seniory mají zhruba 60 tisíc lůžek. V praxi to znamená, že zhruba dalším 70 tisícům lidi se tyto služby nedostávají. Je proto zřejmé, že významnou roli musí sehrávat komerční sektor, a to právě v oblasti zajištění potřebných kapacit“. Povídání s Davidem Pospíšilem se stáčí již k výběru lokací a partnerů a přímo i k prvnímu domovu pro seniory. Ten společně s firmou Senlife nové Centrum dlouhodobé péče nyní rekonstruuje v Chodové Plané. „Důležité je dokázat kombinovat historickou podstatu zámecké budovy a zároveň nabídnout moderní služby, včetně těch, které běžně v jiných domovech pro seniory nenajdete. Přitom služby, které budeme vytvářet, budou otevřeny pro všechny. Kromě výstavby nových domovů chceme být zároveň dál nápomocní státu u reforem, který musí nutně stát uskutečnit“ dodává Pospíšil.

Nedovede si představit, že už by ji neměl k dispozici. Používá ji téměř denně. O kom a o čem je řeč? Problematiku AI přibližuje Lukáš Benzl, ředitel České asociace umělé inteligence, která spojuje více než dvě stě členů z různých oborů. „Rozvoj umělé inteligence je tak rychlý, že občas zapomínáme na její zarovnání s lidskými hodnotami a nastavením morálního kompasu. Je to nástroj,“ upozorňuje Benzl na rizika AI, která mohou mít velké dopady. Využití umělé inteligence v pojišťovnictví je nepochybné. To potvrdily také závěry před několika dny uskutečněné Výroční konference ČAP, která se přímo AI věnovala. Podle Benzla je největším přínosem automatizace procesů. Ať už se jedná o obrazovou dokumentaci, kdy umělá inteligence vyhodnotí fotografie z autonehody, administrativu nebo také zákaznickou podporu a péči, tomu všemu přinese větší efektivitu spojenou s úsporou času. Působení umělé inteligence může pojišťovnictví také změnit. „Díky AI může pojištění zlevnit či varovat před pojistnými událostmi, které se ještě nestaly,“ predikuje Benzl. Velký přínos vidí také ve zdravotnictví, kde je nedostatek personálu. „Tam může jednou zachraňovat životy,“ doplňuje Benzl. Bude EU regulovat umělou inteligenci včas, nebo zaspíme? A jak může AI pomáhat v osobní i byznysové rovině jednotlivých uživatelů? Nejen o tom se diskutovalo v novém díle odborného podcastu ČAP Insurance Talk

Michal Řezníček je v čele Direct pojišťovny teprve dva roky, přesto se během jeho vedení stalo mnoho novinek. Oproti minulému roku se portfolio pojišťovny rozšířilo o půl miliardy na 3,5 mld. korun a jejich růst byl oproti celému trhu dvojnásobný. „Zlepšili jsme se ve všech oblastech, ať už v pojištění majetku nebo vozidel, ani jedna nám na rozdíl od předešlých let nepadala. Tím si tedy vysvětluji ten růst, který vidíme,“ vysvětluje Michal Řezníček. Za jeden z klíčových segmentů v Directu je podle Řezníčka pojištění podnikání. Spolu s růstem pojišťovny mluví také o kombinaci lidí a umělé inteligence na trhu práce. „Neplánujeme nikoho propouštět, ale do některých rolí už nebudeme nabírat lidi, protože to může zastat moderní technologie,“ komentuje Řezníček. Apeluje však na selský rozum a dodává, že by se umělá inteligence měla používat pouze tam, kde to dává smysl. Co Michala Řezníčka vedlo k expanzi do zahraničí a proč vybral pro Direct pojišťovnu právě Polsko? Jaké cíle má na následující rok a jaké jsou jeho predikce o vývoji trhu? Nejen to se dozvíte v novém díle odborného podcastu ČAP Insurance Talk.

Nový díl našeho podcastu se věnuje tématu stáří. Hostem Michaly Hergetové je tentokrát zástupce společnosti Senlife Lukáš Drásta. Rozhovor se dotýká celé řady důležitých a stále aktuálnějších témat. Od definice optimálního místa pro naše stáří, na kterém bychom si stáří skutečně užili až po osobní zkušenost hosta s komunikací s municipalitou v místech, kde Senlife rekonstruuje domy pro seniory. Rozhovor si ale všímá také toho, proč je vůbec zapotřebí takové domovy modernizovat, jak to celé ekonomicky funguje a nakolik je nutná a zdravá konkurence na trhu.

Tornádo z roku 2021 odhalilo nízkou propojištěnost českých nemovitostí a domácností i problematiku tzv. podpojištění. „Tornádo byla šoková terapie, která působila na lidi i na pojišťovny. Šlo o událost, která odhalila problém podpojištění a současně i to, jak podpojištěná nemovitost dokáže srazit člověka na kolena,“ říká v novém díle ČAP Insurance Talk jeho host Lenka Slabejová, gestorka sekce neživotního pojištění. Tři roky od tornáda ale zůstává stále 1,6 milionu nemovitostí a 1,7 milionu domácností nepojištěných. Z pojištěných nemovitostí je navíc 70 % pojištěno nedostatečně a Češi tak přijdou o 400-700 milionů korun. Míša Hergetová si proto s hostem povídala mimo jiné i o tom, kde problémy vzniká a kde děláme při uzavírání smluv nejčastější chyby. „Mýlíme se už v tom, že když jsme jednou pojištěni, tak s tím už nemusíme nic dál dělat,“ upozorňuje na nejzákladnější a nejčastější prohřešek host Lenka Slabejová. Kvůli problému podpojištění směřují otázky k tomu, jak mu můžeme předcházet. Cest a způsobů je několik. Jedním z nástrojů je kalkulačka pojistného hodnoty nemovitostí, která byla minulý rok zpřístupněna veřejnosti. „U kalkulačky sledujeme tisíce prokliků měsíčně, což svědčí o zájmu a potřebě“. Ale problém je nutné řešit na více úrovních. I o tom se dovíte v novém díle.