Devítinásobný mistr světa ve freestyle footbagu🥇, držitel několika světových rekordů, ale i vášnivý sběratel fotbalový relikvií a klikař na famózní zápasy, které viděl naživo!🤩Hostem v našem fotbalovém pokojíčku byl Honza Weber. Kromě freestylu s footbagem (neboli hakisákem) umí neuvěřitelné kousky i s normálním fotbalovým míčem⚽. K balonům má slabost: „Moje sbírka míčů je v TOP 3 v Česku,“ věří Honza.🔝 O míčích krásně vypráví, střeží je jako oko v hlavě, ale zároveň každý z nich musí projít přijímacím rituálem – ten popsal takto: „v ponožtičkách, doma v pokojíčku s každým míčem, co mám ve sbírce, zeměkoule proběhne.“🧦Díky svému žonglérskému umění se Honza podíval na řadu úžasných fotbalových míst po celém světě🌎 a měl možnost se potkat s mnoha fantastickými hráči⭐. Vypráví například o skvělé povaze svého brankářského oblíbence Jana Oblaka z Atlétika Madrid. Z popisu setkání s Pavlem Nedvědem je zřejmé, jakou modlou Grande Paolo v Turíně je.🙏🏻A jak se Honza k freestylu dostal? Z fotbalové brány🥅, a hlavně kvůli (nebo vlastně spíš díky) zranění.💔S Honzou Weberem to jsou poctivé dvě hodiny plné fotbalu!💯 Hvězdy, parádní zápasy, skvělé stadiony – řeč byla o Olympijském stadionu v Mnichově, tak i o tamní Allianz aréně🇩🇪. Dále pak o San Siru🇮🇹, Anfieldu🏴, BayAreně v Leverkusenu, ale třeba i o stadionu v Boloni, pražské Julisce🇨🇿 a mnoha dalších!A o čem dalším uslyšíte?🍿• O tom, jak vznikal Honzův světový rekord ve zpracování míče vyhozeného z vrtulníku z 60 metrů výšky.🚁• O zvláštním nutkání a rituálu, které provádí v každé slavné šatně, do které se dostane.🚾• O tom co ho na fotbale štve a čím by fotbal vylepšil.📲 Sledujte Away Days na sociálních sítích:www.instagram.com/awaydays_czwww.x.com/awaydays_cz🎙️ Autor podcastu: www.instagram.com/martin_minha🤝 Partnerem podcastu je společnost Betano. 18+ Ministerstvo financí varuje. Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost. Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře.
„Fotbal je pro mě terapie,“ říká novinářka a čerstvě právě i psychoterapeutka Fatima Rahimi.
Fatima je původem z Afghánistánu🇦🇫, odkud v roce 2000 odešla s rodinou z důvodu útlaku ze strany hnutí Tálibán. Po čase stráveném v uprchlických zařízeních se s celou rodinou usadila v Česku. Fatima se ve své novinářské kariéře věnuje zejména tématům souvisejícím s politickou a sociální situací v Afghánistánu a Íránu. Ale věnuje se i fotbalu⚽, protože ho má ráda. Fotbal se pro ni stal vášní už v dětství, a to i navzdory tomu, že vyrůstala v prostředí, kde dívky a ženy nemají moc možností, jak svou lásku k fotbalu vyjádřit – určitě ne na veřejnosti!❌
Fatima nově rozjela i jinou kariéru – stala se psychoterapeutkou. Právě pohledem na fotbal z psychologického hlediska celá epizoda začíná.🧠 Fatima poté vysvětluje, jak a čím ji fotbal uhranul a jak jí pomohl v těžkých chvílích jejího života.🤲
Kromě několika silných témat rozhovor s Fatimou přináší spoustu pozitivních emocí a naději! To je slovo, které Fatima v souvislosti s fotbalem ráda používá, a jako fanynka Arsenalu ho aktuálně možná i nadužívá.😇 Kromě Arsenalu má Fatima v oblibě Spartu, a co se týká hráčů, tam je to jasné: „Karla Poborského nejde nemilovat,“ rozplývá se.😍
V rozhovoru se těšte také na povídání:
• o začátcích ženské reprezentace Afghánistánu, která pochopitelně (a bohužel) nemůže působit přímo v Afghánistánu🧕
• o potřebě Fatimy jít se podívat k místnímu stadionu v rámci každé dovolené
• o nejpolitičtějším zápase všech dob – Írán versus USA na Mistrovství světa 1998
A řeč samozřejmě byla také o stadionech. Fatima nás ve svém poutavém vyprávění vzala z íránského Stadionu Imáma Rézy🇮🇷, přes albánský národní stadion v Tiraně🇦🇱 a Vélodrome v Marseille🇫🇷, až na Městský stadion v Šumperku nebo hřiště ve Zbýšově u Brna🇨🇿.
Tahle epizoda je jiná! Fotbalová derby nabízejí tu nejlepší atmosféru a nejdivočejší výjezdy, a proto se jim chceme v Away Days víc věnovat. V prvním derby speciálu se hned pouštíme do jedné z nejvyhrocenějších fotbalových rivalit na světě – a tou je argentinské SUPERCLÁSICO! 🇦🇷⚽
River Plate⚪️🔴 vs. Boca Juniors🔵🟡. Buenos Aires – město rozdělené fotbalem, emocemi a šílenstvím, které nemá obdoby. Rivalita, kde jde o mnohem víc, než jen o fotbal! Naším hostem je Míra Šifta, fotbalový publicista a geograf, který se fotbalovým rivalitám věnuje i ve svých knihách📚.
Povídáme si o tom, v čem rivalita mezi River Plate a Bokou Juniors tkví. Rozebíráme, proč je tohle derby považované za nejintenzivnější na světě🌎. A snažíme se přiblížit úžasnou atmosféru na obou ikonických stadionech🏟, na kterých rivalové sídlí – na El Monumental, aréně River Plate, a na slavné modro-žluté La Bomboneře.Výjimečné derby a výjimečná epizoda, která odemyká novou sérii speciálů🗝 – AWAY DAYS jako DERBY DAYS!
Fotbalový komentátor a moderátor CANAL+ Sport Matúš Lukáč vás v dnešní epizodě vezme do zákulisí komentátorského řemesla, ke kterému se dostal velkou oklikou – studoval totiž práva a věnoval se kulturistice (i když odmalička hrál i fotbal). Během vysoké školy zkusil moderovat pár akcí a svou další mediální cestu si vybudoval poctivou a mravenčí prací od píky: Začínal v rozhlase v dopravním zpravodajství a v TV Bratislava si vyzkoušel práci reportéra. V roce 2010 přešel do nově vzniklé sportovní televize Digisport, jejíž fotbalový pilíř tvořily anglická Premier League, francouzská Ligue 1, italská Serie A, zápasy domácí nejvyšší soutěže a slovenské reprezentace. Začal jako redaktor a při tom „okoukával“ práci komentátorů, která ho okamžitě chytla za srdce. Během svého komentátorského působení začal postupně vyjíždět i na duely Premier League, v roce 2014 zažil jako novinář poprvé na vlastní kůži Ligu mistrů a čekaly na něj další dech beroucí zápasy, na které samozřejmě v epizodě přijde řeč. (Zajímavost: Matúš si nikdy nenašel, respektive ani nehledal svůj oblíbený klub.) Kdy zažil na výjezdech výjimečnou atmosféru? Co musí mít stadion, aby ho bavil? Jakou má přípravu před zápasem, který bude komentovat? Jaký je rozdíl mezi komentováním ze stadionu a z pohodlí pražské kabiny? A jak si tvořil svou komentátorskou image? „Komentátor musí být autentický. V tomhle směru jsem se hledal a našel jsem si polohu, ve které se cítím komfortně a která může být zajímavá pro diváka. Jsem typ emotivního komentátora. Pokud bych si měl vybrat jednoho komentátora, ke kterému mám blízko, i když nejsem tak poetický jako on, tak je to Peter Drury,“ říká Matúš.
Romana je tlumočnice a překladatelka z/do angličtiny, španělštiny a katalánštiny. Během studijního pobytu v Barceloně (2009) „přičichla“ díky svým kamarádům k fotbalu, stala se fanynkou Barcy a začala se o fotbal vážně zajímat. Ke třem skvělým jazykům tak – možná trochu nevědomě – přidala i libovou specializaci: fotbal a znalost jeho terminologie. Tahle zajímavá kombinace jí obrátila pracovní život naruby. Jednoho dne hledala konkrétní agentura pro tlumočení ze španělštiny a katalánštiny osobu, která alespoň trochu rozumí fotbalu. Zpočátku se čerstvá absolventka Filozofické fakulty nesetkávala s důvěrou: „Do fotbalového světa přišla mladičká blondýna po vejšce. Ptali se mě, jestli jsem hosteska, nebo co tam vůbec dělám. A když zjistili, že budu tlumočit, zkoušeli mě, jestli vím, že se to hraje na poloviny, a ne na třetiny,“ směje se Romana. Její první fotbalové tlumočení představovala tiskovka k zápasu FK Viktoria Plzeň – FC Barcelona v Plzni (LM 2011/12). Kromě toho, že viděla svůj oblíbený klub, to znamenalo jediné – tlumočit Pepa Guardiolu! Ve stejné sezoně ji na oplátku pozvala tlumočit i Barcelona. Od té doby se o nabídky nemusela bát (mimochodem, milou „konkurencí“ je její vlastní sestra, která má stejné zaměření). Kromě tiskovek tlumočí Romana například i na EURU, přímo v tribuně na zápasech nebo pro FAČR. V dohledné době ji čekají „před a po“ zápasové tiskovky se Slavií v Lize mistrů.
Vedle tlumočení také překládá – třeba roztomilou sérii pro školáky Fotbaláci, rukama jí prošly například knihy o trenérech, mezi kterými nechyběl Guardiola. Mimochodem – je nervózní, když tlumočí takové legendě? Co může doporučit v Barceloně a kdy je nejlepší do katalánské metropole vyrazit, abyste se nepotýkali s davy? Dokáže si užít zápasy, při kterých pracuje? A vnímá rozdílnost fotbalových kultur skrz tiskové mluvčí, s kterými je často pracovně ve styku?
Guillaume Narguet je novinář a publicista. Pracuje v Českém rozhlase, zároveň je rugbyovým komentátorem CANAL+ Sport a čas od času své texty prezentuje na webu Football Clubu. Mimochodem, v rozhovoru se s vámi podělí právě o rozdíly, které vnímá mezi fotbalem a rugby. Guillaume žije v Česku už dlouhá léta a svou dnes perfektní češtinu tu piloval od roku 1996, kdy pobýval měsíc na Moravě. O rok později šel český jazyk studovat do Prahy, ale možná víc než kurzy na Filozofické fakultě mu pomohly proniknout do tajů češtiny fotbalové tréninky i zápasy… plus samozřejmě přátelé, které při fotbale potkal: „Kdyby nebylo fotbalu a kdybych tu neměl tolik dobrých kamarádů, s kterými jsem se na fotbale seznámil, možná bych v Česku ani nezůstal.“
Guillaume pochází z Lille a samozřejmě fandí LOSC Lille. Na „svůj“ klub se umí podívat i zajímavě kritickým okem, stejně jako na samotný vývoj fotbalu. V dnešní epizodě nabídne nejen zákulisní a detailní postřehy k francouzské Ligue 1, ale i k české lize, které je velkým fanouškem.
Jak vzpomíná na idylické fotbalové zážitky z dětství, kdy chodily na zápasy celé rodiny s piknikovým košem a lahví vína? Jak se mu líbí nový stadion Lille a jak často se mu povede zajet do Francie na zápas? Kam by vás pozval na úplně první fotbal do Francie? Co by doporučil vidět v Lyonu českým fanouškům, kteří tam teď zřejmě častěji zavítají kvůli dvojici Karabec-Šulc? Jak vzpomíná na svůj první zápas na stadionu v Česku? A prozradí, jestli fandí radši Spartě, nebo Slavii?
Hudba, fotbal, footgolf! To jsou tři slova, která by mohla charakterizovat Kubu Děkana – zpěváka, fanouška, sportovce. Kuba je jednoznačným důkazem, že tyhle tři životní okruhy dokáže zajímavě propojovat: Jako hudebník a fanoušek Liberce se podílel na zbrusu nové klubové hymně Modrobílá krev; spolupracoval na ní s Kennym Roughem a Pauliem Garandem. Na YT má klip liberecké hymny už téměř 80 000 views.,„Byl jsem překvapený, jak moc prostoru jsme dostali v rámci textu i produkce videoklipu. Byl to projekt za odměnu, ale z pohledu fanouška zároveň velké břímě. Snažíš se zapsat do historie klubu a uvědomuješ si, že bude existovat, dokud ji třeba nový majitel za 100 let nenahradí. Cítili jsme tu hodnotu a já se bál reakcí,“ komentuje vznik hymny zpěvák, který je zároveň extrémním fotbalovým nadšencem. Však v rozhovoru přiznal, že nutně musí vidět každý zápas Liberce. A mimochodem také Arsenalu, což je jeho další TOP klub. Hudbu a fotbal, případně i footgolf, propojuje na svých cestách za sportem a za prací: Dokáže si v jeden den třeba dopoledne zahrát footgolf, odpoledně jít na fotbalový zápas a večer koncertovat. „Jsem zaslepenej blázen do fotbalu, jeho kultury i života, který je s ním spojený. Fotbal pro mě znamená nejvíc na světě. Dokážu se o něm bavit hodiny a hodiny.“ Podobně zaníceně mluví i o footgolfu (což je celkem nový sport, světlo světa spatřil asi před 15–17 lety, v Česku ho fanoušci objevili přibližně před 8 lety). Kuba ho hraje 5 let, a to tak dobře, že je součástí české footgolfové reprezentace, která se kvalifikovala i na MS v Mexiku!
Kuba navíc potěšil naše studio a potěší i vaše oči: Sbírá totiž originální fotbalové balony, které mají sběratelskou hodnotu (jejich cena se pohybuje třeba i kolem 600 euro). A myslíte, že je má vystavené doma na poličce? To by nebyl Kuba! I tady propojuje své dvě vášně: S unikátními balony hraje venku footgolf. Sbírá ale i další fotbalové artefakty, na které se můžete těšit. Který dres by ovšem nikdy nepustil z ruky? Proč možná nepojede na mistrovství do Mexika? Jaké zážitky si odnesl ze své první návštěvy Emirates Stadium? Jaký stadion je pro něj absolutně nejatraktivnější? A na co by vás nalákal do drsného Liberce
Marek Skáčik je moderátor a komentátor televize CANAL+ Sport, která v Česku a na Slovensku vysílá anglickou Premier League. Začínal ve slovenské regionální televizi, poté se posunul do veřejnoprávní STV, kde se věnoval slovenské nejvyšší fotbalové soutěži. V roce 2010 odešel do společnosti Digi Sport, kde měl možnost komentovat další zahraniční ligy včetně prestižní Champions League. „Čím jsem starší, tím víc si vážím toho, že můžu dělat, co mě baví. Mám pocit, že nechodím do zaměstnání… je to zábava! Něco, co mě pohání vpřed a naplňuje,“ říká o své fotbalové vášni.
Marka můžeme považovat za „občasného groundhoppera“. Velmi rád navštěvuje českou nejvyšší soutěž. Se slovenskou ligou trochu ztratil kontakt a zmiňuje, že na ni na rozdíl od té české chodí málo fanoušků: „Česko je minimálně o krok vpřed před Slovenskem, český fotbal jde nahoru. Mám pocit, že jsem na fotbale v Západní Evropě, lépe se tu pracuje s fanoušky, kteří jsou pyšní na své hráče, trenéry, legendy, chorea. Na české lize jsou plné tribuny, dobrá atmosféra a bezpečné zázemí.“ Obdivuje české hráče a zcela výjimečný zážitek má s Tomášem Ujfalušim nebo s Karlem Poborským.
Jaký je rozdíl v zázemí a zákulisí novinářské práce mezi slovenskou ligou a Premier League? Jak se za dobu, kdy se pracovně věnuje fotbalu, změnila média a samotná sportovní žurnalistika? Která nová pravidla ztěžují komentátorům práci? Uvažoval někdy o tom, že by si založil vlastní YT kanál? A na jaký stadion by se rád podíval?
Jaroslav Kostraba alias Kostič je uznávaný speaker a nadšený šéf kotle v Mladé Boleslavi, a to jak fotbalového, tak i hokejového klubu. Z časových důvodů na hokejové „Bolce“ po 10 letech končí, koncentrovat se teď bude na fotbal. Je i velmi aktivním fanouškem, miluje groundhopping a navštívil – těžko se tomu věří – 1 447 fotbalových zápasů! Podporuje také reprezentační týmy. S Bolkou loni procestoval téměř všechny zápasy základní skupiny Konferenční ligy, nedávno viděl (poprvé) francouzskou ligu a derby v Nantes, zajímavé (i když ne zrovna příjemné) zážitky má z Albánie, ale to nejlepší, co dnes uslyšíte, budou zřejmě chuťovky z čínské ligové soutěže.
Jaké povinnosti má lídr kotle a jak se Jarda připravuje před zápasem? Co mu běží v hlavě během hry: Má připravenou dramaturgii, nebo ho napadají chorály zcela spontánně podle vývoje zápasu? Umí lidi napomenout? Čím si získává respekt kotle? A jak se liší umění speakera na hokeji a na fotbale?
„S mefagonem v ruce cítím zodpovědnost, na stadionu nechávám sto i dvě stě procent. Atmosféra je to nejdůležitější a to jediné, co můžeme ovlivnit. Občas je samozřejmě cítit pachuť prohry, ale nikdy jsem se necítil špatně kvůli odvedené práci na tribuně nebo kvůli fanouškům, co tam byli. Ti, kdo jedou hráče podpořit, si vždycky zaslouží respekt. Ostuda je to pro ty, co zůstanou doma,“ říká nekompromisně Kostič.
„Martine, chtěl bych vzít v lednu tátu na Liverpool. Neporadil bys, kde spát a jak sehnat vstupenky?“ Podobných otázek začalo před dvěma lety v mém „inboxu“ přibývat. Většinou jsem doporučoval oficiální stránky klubů, založení „membershipu“, popř. oslovení CZ/SK fanklubu. Byl jsem vděčný, že se lidi obrací i díky televizi CANAL+ Sport na mě, na druhou stranu ve mně byla určitá frustrace. Říkal jsem si, že by bylo fajn mít kolem sebe lidi, kteří mají více „know-how“, více zkušeností s výlety na nejrůznější fotbalové zápasy v Evropě, více času na rešerše i obecně jiné soutěže, než je anglická Premier League. Uvědomil jsem si, že by mě bavilo se s takovými lidmi potkávat u mikrofonu a nechat si vyprávět jejich příběhy i zážitky ze stadionů. Díky skvělému vedení týmu Social Parku se to před rokem povedlo. Od začátku bylo prioritou zvát si do studia lidi, kteří pro fotbal dýchají. Mají přesah, umí o něm vyprávět a hlavně: nebojí se sdílet osobní tipy pro konkrétní výjezdy. Velmi brzy se osou všech dílů stala nejrůznější doporučení na vstupenky, letenky, hospůdky s autentickou atmosférou. Vznikl pestrý mix „prezidentů“ česko-slovenských fanklubů, novinářů, sběratelů, ale i bývalých profesionálních fotbalistů, kteří se nestydí vyprávět o vztahu s fanoušky, o rozdílnostech v kulturách jednotlivých zemí nebo o rivalitě se soupeři. Byl bych rád, kdyby nás diváci a posluchači vnímali jako video/audio encyklopedii v případě, že si chtějí v životě „odškrtnout“ další skvělý fotbalový zážitek. Tým Away Days děkuje za podporu Vám – pravidelným i nepravidelným divákům a váží si i podpory sázkové kanceláře BETANO. 55 dílů za námi a... věřím... nespočet před námi!
Určitě znáte moderní potraviny s příběhem. Ale raritní fotbalové artefakty s příběhem? To je teprve něco! Něco, co chce každý fotbalový fanoušek vidět i slyšet (a věřte, že některé kousky byly ve studiu dokonce i cítit:)). Rozhodně doporučujeme tuto epizodu v obrazové verzi na Youtube. Uvidíte neskutečně cenné věci a uslyšíte neuvěřitelné příběhy. Brian Lurie je sběratelem a lovcem autogramů (i selfíček už 15 let) – za tu dobu dokázal nasbírat hrané a podepsané dresy hvězd, brankářské rukavice (v páru!), podepsané kartičky, kapitánské pásky, a dokonce, což je nevídané, i žluté a červené karty od slavných rozhodčích. Ve sbírce má i vzácné medaile z mistrovství světa klubů!Namátkou vybíráme skvosty jako hrané dresy Beckhama, Rooneyho, Rosického, Pogby, Schweinsteigera, Alexe Scotta nebo Antonína Panenky, fotku se Zlatanem Ibrahimovićem, rukavice brankáře Robina Olsena, kopačky Harveyho Elliotta nebo unikátní dres Van Gaala. A protože je dobrovolníkem u Slovenského fotbalového svazu, dostane se na stadionu do různých zákoutí i blízko k hráčům. Je asertivní a nebojí se odmítnutí. Jak říká, tisíckrát můžeš být odmítnutý, ale když poprvé něco získáš, je to euforie, která se nedá popsat slovy. Sběratelství je pro něj droga, sběratelské weby kontroluje neustále – každé ráno, při obědě, večer. Našel velkou komunitu v Anglii a dnes už zná sběratele z celého světa – od Evropy až po Mexiko.Jak trh s dresy funguje? Jaký nedostižný kousek by měl rád ve své sbírce? Přišel mu někdy fake a jak ho poznal? Na jaké detaily si dává pozor? Co všechno podstoupil, aby získal vysněný dres, a jak dlouhý čas dokázal obětovat, aby získal hvězdný podpis? Mimochodem má pro vás i tipy, jak se nejlépe dostat k autogramu, když máte jen pár sekund na oslovení hráče. Brianova úctyhodná „klenotnice“ si rozhodně zaslouží další díl, nebo dokonce dva. Na stole totiž ležela jen šestina jeho sbírky! Než si ukážeme další horké zboží, mrkněte třeba na Brianův instagramový profil https://www.instagram.com/brianluriecollection/.
Honza Pikous je fotbalový novinář a autor podcastu Fotbal Venku, dříve byl součástí týmu podcastu Kontrapresink, píše pro footballclub.cz nebo Seznam Zprávy.O fotbale přemýšlí hodně „do hloubky“, rád o něm nejen píše, ale hlavně ho rád „žije“!„Fotbal je moje vášeň a můj koníček. Nedovedu si představit, že bych psal o fotbale za peníze a nebavilo mě to. Jsou to víkendy, večerní zápasy a hodně práce. Jenže to vlastně není práce! Baví mě to.“Rád chodí na Slavii a je mu blízká Chelsea, často jezdí především do Anglie a Německa. Jaký je rozdíl, když jde Honza na zápasy pracovně… a když soukromě – „po své ose“ – jako fanoušek? V čem se liší fotbalový zážitek z obou zmíněných zemí? Co dokáže nabídnout Stamford Bridge a co člověk nikdy nezažije po zápase v Allianz aréně? Honza je ale jinak z Německa – tedy přesněji z Bavorska – velmi nadšený: „Bavoři jsou v podstatě bohatí Češi, proto se v Bavorsku cítím dobře. Mnichov i jeho futuristický stadion mám rád. Neumím si bohužel představit, že bych žil pět let v Londýně.“ Mnichov by doporučil i jako první fotbalovou zkušenost – vidět hvězdy a prvotřídní evropský fotbal, přitom nemuset nikam letět. Honza má pro vás mimochodem tip, jak se dají lístky na Bayern (docela snadno) sehnat. Tak až přijdete v pátek z hospody, mrkněte, jestli si neuděláte o víkendu hezký výlet:)
Francouzská Ligue 1 není v našich končinách na rozdíl od německé, anglické a potažmo i italské ligy tak sledovaná. Patrik Freit je – jak uslyšíte – opravdový srdcař a fanouškovský úkaz. Fandí Olympique Lyon už od roku 2008 a kvůli tomu, aby viděl hrát svůj vysněný tým s Mladou Boleslaví, spal dvě noci venku na ulici. Komunita, se kterou by si Patrik mohl popovídat o svém oblíbeném klubu i francouzské první lize, zatím chybí. Na svůj twitterový účet sdílí spoustu zajímavých herních analýz z Ligue 1 (jedna z nedávných analýz zasáhla publikum a stala se virální) a doufá, že se na ně chytí a nabalí další fandové a jednou vznikne i československý fanklub. Horkým želízkem v ohni, díky kterému by mohla zdejší komunita narůst, je úspěšný příchod českých hráčů Karabce a Šulce do Lyonu (23. srpna porazil Olympique Lyon Méty 3:0, Pavel Šulc si připsal asistenci, Adam Karabec dal gól). Zdá se ale, že ani zahraničním fanouškům Olympique tolik nepřirostl k srdci, respektive rozhodně ne lovcům instagramových fotek, jak je to běžné v Anglii. Na zánovním stadionu Parc Olympique Lyonnais (známý jako Groupama Stadium) na turistu narazíte jen vzácně. Patrik tu v březnu během pár dní absolvoval komentovanou prohlídku, návštěvu muzea a samozřejmě pár zápasů. Čím vším se stadion pyšní a proč Patrika nadchl víc než ten (také nový a moderní) mnichovský? Jak se shání lístky do L1 a kolik vlastně stojí? Stojí za to vidět Lyon a je třeba se na fotbale něčeho obávat, když si město neblaze vysloužilo jednu z deseti příček nejnebezpečnějších měst Francie? A co všechno se dělo na zápase a po duelu s Mladou Boleslaví? Poslechněte si snad nejnapínavější fanouškovskou historku, jakou jsme tu měli a jakou by měl Patrik bezesporu poslat do klubu Olympique, kde by ji náležitě ocenili. A pokud fandíte některému z francouzských klubů, určitě se nám ozvěte, nebo napište přímo Patrikovi.
V nové epizodě Away Days se tentokrát nezaměříme na jeden fotbalový klub, ale dopodrobna si rozebereme fotbalové dresy! Jde o důležitou vizitku každého fanouška – kromě jiného vyjadřuje hlavně hrdost na oblíbený klub. A protože to byla tentokrát před kamerou jedna „velká obrazová hrabárna“, doporučujeme si pustit tento díl raději na YouTube. Majitelem cenných kousků, které uvidíte, je Jonáš Černý – fanoušek Slavie, ale ještě větší fanda do fotbalových dresů. Na Instagram o nich točí poutavá videa a vystavuje je ve fotbalovém pop-upu Vintage Therapy v pražské Ostrovní ulici, kde si můžete něco z jeho sbírky dokonce zakoupit. Samozřejmě má ale i dresy, které by nikdy neprodal! Svou sbírku považuje za investici a uložené peníze, ovšem její hodnota je podle něj vyjádřena hlavně nostalgií a emocemi…spíš než financemi. Kde všude dresy nakupuje? Jak se naučil poznávat falešné dresy? Jaký je jeho vysněný kus a jaký se dá opravdu obtížně sehnat? A proč vlastně této zajímavé sběratelské vášni propadl?
„Líbí se mi uniformovanost i to, že dnes stoupá obliba nosit dresy jako součást běžného outfitu. Dres vyjadřuje týmovost, každý hráč klubu je oblečený stejně. Baví mě spíš starší kousky, jsem staromil,“ vysvětluje Jonáš.
A jaký byl váš úplně první fotbalový dres? Kde jste si ho pořídili, kolik jste za něj utratili a koho jste pak pyšně „nosili na zádech“? Napište nám do komentářů! 👇⚽️
Adéla Čornyjová je nadšená fanynka, pro kterou je fotbal radostí i relaxem. Na Instagramu a síti X má profil Fotbalová holka, jejím domácím klubem je Slavia, její fotbalovou láskou Itálie, miluje plánování a o fotbale mluví s neskutečným zápalem. Adélu jste mohli vidět a slyšet už zhruba před rokem v historicky druhé epizodě našeho pořadu. Od té doby, jen v minulé sezoně, navštívila přesně 100 zápasů! A ne ledajakých – viděla napínavé duely v Anglii, Německu nebo Chorvatsku, vychutnala si předvánoční atmosféru na prohlídce stadionu ve Frankfurtu, neuvěřitelné zážitky si odnesla z Marrákeše nebo sledovala famózní zápas Kaiserslautern – Kolín přímo z kotle.
Jejím čerstvým zážitkem je Island, na kterém sledovala celkem 8 zápasů. Užila si výjimečné sepětí fanoušků a klubů, dramatické bubny místo chorálů, nádhernou přírodu i super jídlo. Na ostrov gejzírů a horkých pramenů pro vás má spoustu inspirativních tipů. Kolik stojí vstupenky a kde je sehnat? Jak si zařídit ubytování? A co tu fanouška ze středu Evropy určitě překvapí? Adéla je zkušenou fotbalovou harcovnicí, která dokáže ocenit správnou fanouškovskou atmosféru, takže vás jistě bude zajímat, jak dlouho dopředu si výjezdy plánuje a kolik ji celá fotbalová „výjezdní paráda“ stojí. V dnešním podcastu navíc uslyšíte i její odpovědi na deset tradičních otázek, které před rokem ještě nebyly součástí epizod Away Days. Tak si to užijte a nechte se inspirovat!
🏆 Další ročník Premier League? Další sezona Fantasy Premier League! Oblíbená hra je součástí i našeho pořadu. Máme svou miniligu s kódem H3EQKB. Přidej se i Ty...a ještě před tím si pusť tipy jednoho z nejlepších hráčů Fantasy v Česku...Alexe Řeháka!
Přidej se 👉 https://fantasy.premierleague.com/leagues/auto-join/h3eqkb
Nedávno jsme vás v Away Days vzali za fotbalem 600 km na sever Německa. Dnes zamíříme ještě dál! Do malebného Hamburku, kam je to z Prahy autem skoro 650 km. Sídlí tam další z tradičních německých klubů, HSV Hamburg, který disponuje stadionem pro 57 000 lidí i krásným okolím…a který se zrovna vrací po sedmi letech do 1. Bundesligy. I proto jsme si pozvali možná největšího fanouška HSV v Česku. Jmenuje se Alexander Střecha! Saša začal jako zapálený fanoušek prahnoucí po výhrách (s nadsázkou říká, že dnes ho prý zajímá už i samotný fotbal…a dokonce si při zápase někdy sedne)! S fotbalem procestoval celý svět, především však Německo a Anglii (jeho oblíbená fanouškovská trojka je HSV, SK Slavia Praha a Charlton Athletic FC). Na zápasy jezdí už od roku 2008, je samozřejmě oficiálním členem HSV a v roce 2012 založil český fanklub. Navíc má prý celoživotní štěstí na vstupenky. Jak těžko, nebo snadno je shání? „Nepište mi, že chcete na Bayern nebo Dortmund. Pokud nefandíš celou sezonu i tehdy, když se nedaří, tak mi nepiš ani potom, když se daří.“ To by mohl být příklad jednoho z jeho mnoha radikálních názorů, ale dnes už je prý daleko umírněnější. Změnil se nejen on, ale i samotný fotbal. A celé Německo. Saša k tomu má opravdu co říct. Na německé fotbalové kluby a výjezdy po německých městech nenajdete snad lepšího specialistu, který pro vás má nespočet skvělých tipů i komentářů. A dokáže nalákat na fotbal i vaše rodinné příslušníky nebo přítelkyně, které zrovna fotbalu neholdují. Protože fotbal – to je i show (Saša podporuje i „pyro show“). A samozřejmě se dozvíte všechno o HSV i Hamburku jako takovém: Od supportu fanoušků a ultras, přes chorály a rivalitu se St. Pauli…až po doporučení, co si v jednom z nejzábavnějších měst světa prohlédnout a jaké si tam (ne)objednávat pivo.📲 Sledujte Away Days na sociálních sítích:https://instagram.com/awaydays_czhttps://x.com/awaydays_cz🎙️ Autor podcastu: https://www.instagram.com/martin_minha/🤝 Partnerem podcastu je společnost Betano. 18+ Ministerstvo financí varuje. Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost. Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře.
Další epizoda Away Days vám tentokrát nabídne netradiční rozhovor, který sice proběhl na dálku po lince Praha - Southwell, ovšem s hostem, jakého jsme tady ještě neměli! James Bott se narodil v Česku (a jak uslyšíte, česky mluví skvěle!) a miluje Slavii, ale už dlouhá léta žije v Anglii. A komu v kolébce fotbalu fandí? Bydlí v Southwellu, půl hodinky autem ke stadionu City Ground. Tradiční aréna Nottinghamu Forest leží hned u řeky Trent. James má stejně jako jeho otec „season ticket“ – láska ke klubu se totiž v rodině dědí už po generace. Minulá sezona byla pro Nottingham Forest velkým překvapením, příští sezona voní výjimečností a existuje šance, že jeden z nejstarších anglických klubů bude hrát dokonce Evropskou ligu. James se těší na nejrůznější cestování, výjezdy i na pivo:) V minulé sezoně stihl úctyhodných deset „away days“, ale dokázal jich absolvovat už i sedmnáct v jednom ročníku. Šlo o sezonu, ve kterém Nottingham postoupil z Championship do Premier League (2022). Jaký zážitek nabízí away days s tak tradičním klubem a jak se na nich mění mentalita fanoušků? V jakém městě je ten nejlepší výjezd, na který se James vždycky těší? Měl někdy venku opravdový strach? Jaký je podle něj nejlepší a nejhorší stadion na ostrovech? Ale přehodíme výhybku i zpět do Česka k vám, českým fanouškům. James vám totiž doporučí výjezd plný zážitků, s pořádnou atmosférou anglického města, dvěma dobrými fotbalovými kluby i klasickými anglickými „puby“. A Jamesův osobitý a pozitivní pohled na českou fotbalovou scénu a její fanoušky vás určitě potěší! 🇬🇧⚽️🇨🇿
Pokud preferujete německý fotbal, pravděpodobně fandíte Bayernu Mnichov, BVB nebo Bayeru Leverkusen. Honza Jaroš si ale díky počítačové hře už před mnoha lety vybral klub SV Werder Bremen. Za zelenobílými barvami stadionu „Weser Stadium“ je to jen z Prahy více než 600 kilometrů! Čím ho klub i samotné město uchvátily? A proč ještě nezaložil oficiální československý fanklub?Honza si platí oficiální členství od roku 2012. Pro přístup ke vstupenkám na ligové zápasy je to nutnost. Spočítal si, že za svou „fanouškovskou kariéru“ viděl ze stadionu více než 90 zápasů Werderu. V novém díle Away Days se podělí o to, jak začal jeho srdeční vztah s jedním z nejtradičnějších německých klubů, jak shání na výjezdy fanoušky „do auta“… nebo jaké nevšední kouzlo má Weser Stadium.Jednu věc cítí stejně jako my – „away days“ jsou pro něj stejně nejvíc! Který stadion v Německu má podle Honzy nejlepší atmosféru? A proč odmítá Leverkusen, Hoffenheim nebo Lipsko? Dejte si čerstvou epizodu a pokud jste náhodou fanouškem Brém zrovna vy, určitě nám napište do komentářů:)
Talentovaný odchovanec Sparty se ještě před čtyřmi lety viděl v profesionálním fotbale, ale kvůli vážnému zranění musel rychle změnit životní směr. Viktor Freisinger jako hráč sparťanského týmu do devatenácti let podstoupil tři komplikované operace palce. Po té poslední bylo jasné, že dráha profi fotbalisty nevyjde. Pocity zoufalství, nejistoty, nekonečně se táhnoucího času nakonec vystřídal pocit naděje v tenkrát novém projektu „Premier League na televizní stanici CANAL+ Sport“.
„Po poslední operaci jsem se bál vrátit do fotbalu, ať už v mediální nebo trenérské roli. Bolelo mě to, bál jsem se, že moje cesta bude mimo fotbal, bolí mě to doteď. Fotbal jsem poznal z jiného úhlu pohledu, uvědomil jsem si, že je to hra, která lidi dokáže spojit a dostat z každodenních starostí. Fotbal přináší jednotu. Je to symbol naděje,“ říká Viktor.
Během tří let se v televizní „fotbalové bublině“ stal expertem na elektronickou tužku. Fotbal zkrátka vidí jinak. Svůj dar prokazuje jako spoluautor pravidelně i v podcastu Přímo z kabiny.
Právě díky televiznímu vysílání se dostal blízko k Premier League... a tedy i ke svému oblíbenému zahraničnímu klubu – Arsenalu FC. Jedním z jeho nejsilnějších zážitků v životě je rozhovor s Bukayem Sakou, o kterém se Viktor také detailně rozpovídal v epizodě Away Days. Doporučil i své „tajné tipy“ na fotbalové výlety v Miláně, Římě nebo právě severním Londýně. Jakou tamější čtvrť Viktor extrémně miluje a jak si tam umí užít ideální den? Co čím dál víc kazí atmosféru na Emirates Stadium? Co dnes pro Viktora znamená Sparta? Jaké to je dělat rozhovory se svými bývalými spoluhráči? A kam by vás poslal na skvělý a přitom laciný fotbalový výlet?