Výzkumy naznačují, že ADHD vnáší do partnerského života dynamiku, která se do dat propisuje jako nižší spokojenost a vyšší rozvodovost. Zároveň ale platí, že statistika nevypovídá o konkrétním jednotlivci. Neznamená to, že by lidé s ADHD nebyli schopní dlouhodobých a spokojených vztahů. To, jak vztah funguje, totiž nezávisí jen na samotné diagnóze, ale i na prostředí, ve kterém lidé žijí, na míře porozumění a na tom, jestli spolu dokážou hledat společný jazyk.

Uklizená domácnost je v naší kultuře znakem úspěchu a dospělosti. Pokud máte doma naklizeno, máte svůj život pod kontrolou. A pokud ne? Selháváte. A právě tady se rodí ten známý pocit studu. V druhé epizodě série Spektrum rozebíráme, proč je domácnost pro ADHD mozek jedním z nejtěžších prostorů – a proč se z obyčejného nepořádku tak snadno stává hluboce osobní téma.

ADHD se nejčastěji ozve tam, kde je tlak na výkon – ve škole a později v práci. Jenže pokud dítě nepobíhá po třídě a neruší, systém ho většinou nevidí. Uslyšíte příběhy dvou dospělých, kteří celé dětství proplouvali pod radarem a diagnózu získali až poté, co začali selhávat v prostředí, které „odchylky” neodpouští. Odborný pohled dodá psychoterapeut a vědecký výzkumník v oblasti ADHD Arnošt Krtek.

Houbička na nádobí dokáže rozpoutat bouři. Psycholog a párový terapeut Petr Kačena často vidí páry, které řeší zdánlivé maličkosti, ale pod povrchem jde o pocit nespravedlnosti v tom vztahu. V Moderní lásce popisuje, jak se partneři dostávají do role pronásledovatele a stahujícího se, proč za hněvem často stojí strach z odpojení a jak se k hádce vrátit bez emocí. Některé konflikty nelze vyřešit a pouze se můžeme naučit, jak s nimi žít.

Autenticita se skloňuje ve všech pádech, původní význam se ale často vytrácí v marketingových heslech a příručkách osobního rozvoje. Psychoterapeut a kouč Michal Mynář varuje před zjednodušenou představou, že být autentický znamená najít své neměnné pravé já. Taková honba je podle něj slepou uličkou. Skutečná autenticita totiž není stav, ale nekončící tvůrčí proces, ve kterém neustále balancujeme mezi potřebou svobodně se projevit a touhou po bezpečí.

Sport je jevištěm, na kterém se odehrávají velké lidské příběhy a emoce, které mohou mít léčivý potenciál. Psycholog a psychoterapeut Aleš Borecký, autor knihy 50 odstínů duše, v podcastu Balanc popisuje, jak se skrze fandění můžeme naučit podporovat nejen svůj tým, ale i sami sebe. Sportovci, kteří překonávají překážky, nám dávají naději, že i my můžeme uspět. Fanouškovství není jen únikem, ale prostorem pro osobní růst a hledání identity.

Rozchod či rozvod je ve společnosti stále vnímán jako prohra, ale psycholog a párový psychoterapeut Petr Kačena upozorňuje, že takový pohled je zastaralý. V době, kdy se dožíváme vysokého věku, je iluzí očekávat, že s jedním partnerem strávíme padesát let. Klíčové je podle něj vědomě pracovat s bolestí a záští, které mohou celý proces otrávit. Především ochránit děti před tím, aby se staly nástrojem v boji mezi rodiči. Právě ony mohou konfliktem trpět nejvíc.

Život jako cesta je vděčná metafora, která odráží životní dynamiku. Proč je ale pro člověka tak důležité putovat a co odlišuje duchovní pouť od běžného výletu? Nejen o své nedávné cestě do Santiaga de Compostela, ale i o terapeutickém potenciálu chůze, významu diskomfortu a síle ticha mluví v podcastu Balanc psycholog, psychoterapeut a autor nové knihy 50 odstínů duše Aleš Borecký. Jeho postřehy ukazují, že na pouti můžeme najít víc než jen cíl.

Láska není emoce, ale složitý psychický proces. A to, že se dva lidé milují, pro kvalitní vztah zdaleka nestačí. Párový terapeut a spisovatel Honza Vojtko v živém natáčení podcastu Moderní láska na Colours of Ostrava bořil romantické mýty a vysvětlil, proč je monogamie taková výzva a co všechno nám o podobách lásky může ukázat pohled queer lidí, filozofů, psychologů nebo neurovědců.

Muzikant, umělec a producent Jiří Burian se v otevřeném rozhovoru na festivalu Colours of Ostrava podělil o svou cestu od dětských snů k úspěšné kariéře. Vyrůstal v rodině umělců a lékařů, ale už v osmi letech věděl, že hudba je jeho osudem. Dnes se zaměřuje na spiritualitu, transcendentální meditaci, terapii tmou či hypnózu a rodinný život se třemi syny a manželkou Darinou. Jak balancuje duševní zdraví, lásku a tvorbu v chaotickém světě?

Partnerství je pro mnoho lidí svatým grálem, ultimátním štěstím a smyslem života. „Často ho ale uháníme pro partnerství samotné a nevidíme konkrétní lidi,“ říká poradenský psycholog a psychoterapeut z Centra psychologicko-sociálního poradenství Středočeského kraje Jirka Procházka. Vztahy se tak stávají samoúčelné a my se v nich cítíme osaměle, protože nejsou o dvou autentických lidech, ale o naplnění představy.

Emoce jsou prchavé, často kratší než minutu, ale zesilujeme je přemíláním v hlavě. Katarína Durkáčová, psycholožka, psychoterapeutka a autorka instagramového profilu Nevěš hlavu, vysvětluje, proč je důležitější emoce prožít a nesklouznout k toxické pozitivitě. Odpojení od nepříjemných pocitů totiž zároveň vypíná radost.

Dětství není pouze uzavřená etapa, ale živý základ pro všechny další vztahy. Včetně partnerských. Nevědomě v sobě neseme spoustu scénářů, vzorců a touhy po bezpečné citové vazbě právě z rodiny. Co je citová vazba? jak nás formují rodiče? Po tom pátráme v podcastu Moderní láska s psychologem a psychoterapeutem Stanislavem Milotinským.

Sandra Silná, farářka Církve československé husitské, hledá kořeny lásky nejen v duchovní tradici, ale i v každodenních drobnostech a osobních vztazích. Láska má nespočet podob a často začíná přesně tam, kde se odvážíme být zranitelní a její přijímání někdy může být velmi náročné. Podcast Balanc o lásce byl natočený na akci Lásky čas městské části Praha 10.

Otevírá dveře k sobě samému, pomáhá zpracovat hluboká traumata i prohlubovat vztahy. Řeč je o MDMA, látce známé spíše z tanečních večírků, která si ale nachází cestu do klinického prostředí. Jak terapie s její pomocí probíhá, v čem se liší od rekreačního užití a jaká jsou její úskalí, popisuje v Moderní lásce Stanislav Milotinský, klinický psycholog, psychoterapeut a ředitel psychologické kliniky Psyon, který má s látkou legální zkušenosti.

Emočně nestabilní porucha osobnosti je v Česku stále obestřena stigmatem a nedostatkem dostupné odborné pomoci. Alena Holá, kognitivně behaviorální terapeutka a schematerapeutka, v podcastu Balanc hovoří o hluboké psychické bolesti, prázdnotě i možností, jak mohou lidé s touto diagnózou a jejich rodiny najít podporu a cestu k uzdravení.

Jak si vybíráme partnery? Podle evoluční psycholožky Kláry Bártové, která se zabývá partnerskými vztahy a sexualitou, se řídíme univerzálními preferencemi, jako je tvar postavy, ale i těmi kulturními a hlavně relativními. Hledáme někoho, kdo je nám podobný. Strategie se liší i podle toho, jestli jde o vztah na jednu noc, nebo na celý život. U dlouhodobých partnerů jsme totiž mnohem vybíravější a na atraktivitě záleží o něco méně, než by se zdálo.

Zhoršující se duševní zdraví mladých není jejich individuální selhání, ale systémový problém. Svět plný digitálního tlaku, nejistot a tlaku na výkon pro ně stvořily předchozí generace. Podle psychoterapeuta a klinického psychologa Adama Suchého je proto nálepkování mladých jako sněhových vloček nespravedlivé. Klíčem k pohodě podle něj není jen terapie, ale především proaktivní přístup a pochopení, že životní spokojenost je dovednost.

Spousta lidí si myslí, že se mužské a ženské vzrušení příliš neliší. Opak je pravdou, říká evoluční psycholožka Klára Bártová, která se zabývá partnerskými vztahy a sexualitou. Ženská sexualita je mnohem komplexnější a ovlivňuje ji řada faktorů od psychiky přes hormony až po kvalitu vztahu. Pochopení rozdílů mezi spontánní a responsivní touhou přitom může výrazně zlepšit partnerský život.

Většina lidí nepřichází do terapie s tím, že by hledali smysl života v nejširším slova smyslu. Častěji řeší konkrétní problémy. Vyčerpání, úzkosti, vztahové krize nebo pocity beznaděje. Právě v těchto momentech se otázka smyslu vynořuje skrytě, v každodenních rozhodnutích a v hledání důvodu, proč vůbec ráno vstát z postele. Hostem podcastu Balanc byla Dana Krausová, klinická psycholožka a psychoterapeutka.