Bulharsko vstoupilo do nového roku s novou měnou. Své leva vyměnilo za euro a od 1. ledna se stalo 21. zemí eurozóny. Rozrostl se tak počet Evropanů používajících euro. V peněžence ho nosí více než 350 milionů lidí. „Eurozóna není dokončený projekt a státům chybí i odvaha dotáhnout společný unijní trh,“ upozorňuje Jarolím Antal z Centra evropských studií Vysoké školy ekonomické.

Rok 2025 byl z pohledu Evropské unie rozhodně zajímavý. Sedmadvacítka do něj vstupovala s novou Evropskou komisí a její staronovou předsedkyní Ursulou von der Leyenovou. Spojené státy také do roku 2025 vstoupily se staronovým prezidentem, kterým se 20. ledna stal Donald Trump. A právě okolo něj se točila celá řada, mnohdy opět staronových, témat, kterými se letos Evropská unie zabývala. Shrnutí nabízí poslední díl Bruselských chlebíčků tohoto roku.

Staronový český premiér přijel minulý týden na důležitý summit lídrů. A v Bruselu s ním byly i Bruselské chlebíčky. Co návrat Andreje Babiše na evropskou scénu znamená pro další členské státy? A jak se mu první summit, kvůli kterému se spěchalo s ustavením nové vlády, podařil? Ptáme se maďarských, ukrajinských, dánských a taky českých novinářů.

Na jednu stranu výrazný pokrok při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, na tu druhou znepokojivý výhled stavu, který představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost a kvalitu života v Evropě. Takový je závěr rozsáhlé zprávy o stavu životního prostředí v Evropské unii, kterou vydala Evropská agenturu pro životní prostředí. „Opravdu musíme připravit naše společnosti na nové klima,“ upozorňuje ředitelka agentury Leena Ylä-Mononenová.

Už rok je Jozef Síkela (STAN) ve funkci eurokomisaře pro mezinárodní partnerství. A za tu dobu procestoval desítky zemí, kde jednal o investicích do přehrad, železnic i škol. Zároveň však čelil kritice kvůli své komunikaci. „Poté, co jsme dohnali komunikační mezeru, kterou jsme měli primárně v partnerských zemích, bych teď chtěl dohnat komunikační mezeru, kterou mám vůči České republice,“ říká Síkela v podcastu Bruselské chlebíčky. A nastiňuje své další plány.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) je na křižovatce a čeká ho velká reforma, prozrazuje v nejnovější epizodě podcastu Bruselské chlebíčky evropský žalobce Petr Klement. Ve výběrovém řízení porazil těžkou konkurenci a jako historicky první Čech zasedne v čele evropského protikorupčního úřadu. „Jde o to, aby OLAF byl silnou, moderní, technologicky vyspělou institucí,“ zdůrazňuje Klement, který by měl na post generálního ředitele nastoupit začátkem příštího roku.

Dočasnou ochranu lidem prchajícím před ruskou agresí na Ukrajině poskytuje Evropská unie už čtvrtým rokem. V Česku i přesto někteří politici z možné budoucí vládní koalice volají po kontrole Ukrajinců, kteří tuto ochranu využívají. V celé Evropské unii taky sílí debata o návratech afghánských nebo syrských uprchlíků. Čekají Evropu deportační lety po vzoru Spojených států, nebo si kontinent založený na solidaritě a lidských právech dokáže poradit jinak?

Vznikající česká vláda by ráda resuscitovala Visegrádskou skupinu, tedy spojenectví Česka, Slovenska, Maďarska a Polska. Proč je ale vlastně V4 ve stavu klinické smrti? A jak se vyvinuly vztahy zemí střední Evropy, které se po pádu železné opony snažily stavět na hodnotách demokratické evropské integrace? Hostem nové epizody Bruselských chlebíčků je novinář ze serveru Seznam Zprávy Filip Harzer.

Vítězné strany, ať už hnutí ANO, nebo třeba SPD, před volbami slibovaly, že zruší Ministerstvo pro evropské záležitosti. To se nejspíš skutečně stane. Co to ale bude v reálu znamenat? Podle končícího ministra Martina Dvořáka (STAN) agenda, kterou jeho úřad vykonával, jen tak nezmizí. Kdo přesně ji bude vykonávat po jeho odchodu je ale podle něj těžké odhadnout.

Volby v Nizozemsku trochu překvapivě vyhrála liberální opozice, která sice velmi těsně, ale přeci jen porazila Stranu pro svobodu Geerta Wilderse. Sestavování vládním koalice nejspíš nebude jednoduché, to ostatně v Nizozemsku nebývá skoro nikdy, ale zdá se, že premiérem by se měl stát předseda strany D66 Rob Jetten. Ta totiž Wildersovu PVV porazila o pouhé tisíce hlasů. Nizozemsko tak alespoň částečně nabouralo trend nástupu radikální pravice v Evropě.

Od začátku druhého mandátu prezidenta Emmanuela Macrona v roce 2022 se v tomto klíčovém státu Evropské unie vystřídalo šest premiérů. O důvodech i možných důsledcích situace ve Francii mluví v novém díle Bruselských chlebíčků tamní zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Martin Balucha. „Když to spočítáme, za ty poslední tři roky je to zhruba jeden premiér na půl roku. To už je docela rychlé střídání, které známe spíš z Itálie,“ shrnuje.

Unijní lídři budou v tomto týdnu opět jednat o tom, jaký by Evropská unie měla mít další společný cíl pro snížení emisí skleníkových plynů. Z Česka zatím zaznívají odmítavé reakce, a to od končící i nově vznikající vlády. Odborník na klimatické právo Vojtěch Vomáčka ale upozorňuje, že podle soudů jde i o lidská práva.

O zavedení nástroje na monitorování online konverzací v rámci boje proti dětské pornografii (tzv. Chat Control) měli ministři vnitra rozhodovat na úterním společném zasedání v Lucemburku. Plán Dánského předsednictví Rady EU ale před pár dny ztroskotal, když se ukázalo, že Chat Control stále nemá dostatečnou podporu. Podle šéfredaktora serveru Lupa.cz Davida Slížka neexistuje žádná kompromisní varianta. „Není možné nabourat šifrování jen trochu, jen pro jeden účel,“ říká.

Novou vládu Česko sice po volbách ještě nemá, že bude novým premiérem Andrej Babiš se ale zdá být velmi pravděpodobné. Předseda hnutí ANO se tak kromě Strakovy akademie vrátí také jako zástupce Česka do Bruselu. Jaký návrat to bude? Jak se na nástup Andreje Babiše asi dívají evropští politici? A přesune se kvůli němu teď Česko na okraj Evropské unie? Hosty povolebního dílu Bruselských chlebíčků jsou bývalí spoluautoři podcastu Viktor Daněk a Filip Nerad.

Volby už jsou za rohem, země je plná plakátů. Zatímco na předvolebních plakátech příliš mnoho evropských témat nenajdete, v programech už je to pestřejší. Jaká evropská témata se v nich skrývají? Poslechněte si speciální předvolební debatu všech čtyř spoluautorů Bruselských chlebíčků.

The results of the parliamentary elections in the Czech Republic and the possible return of Andrej Babiš to the prime minister's chair are nervously awaited by Brussels – the European Commission and other EU member states. According to journalist and head of the Brussels bureau of the Financial Times Henry Foy, Brussels is counting on Babiš's return. „It is a certain comforting fact that everyone here has already experienced Babiš and knows him,“ Foy says.

Výsledky parlamentních voleb v Česku a možný návrat Andreje Babiše (ANO) do premiérského křesla napjatě očekává také Brusel, tedy Evropská komise a ostatní členské státy Evropské unie. Podle novináře a šéfa bruselské kanceláře listu Financial Times Henryho Foye Brusel s návratem Babiše počítá. „Jisté uklidnění přináší fakt, že už tu všichni Babiše zažili a znají ho,“ říká Foy v podcastu Bruselské chlebíčky.

Evropa, Ukrajina i svět v posledních týdnech zažily další diplomatické i vojenské otřesy. Americký prezident Donald Trump se pokusil domluvit mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Samotní Ukrajinci jsou ale k tomuto pokusu spíše skeptičtí. „Je zásadní, aby nedošlo k nějaké dohodě na dělení mezi Amerikou a Ruskem,“ reflektuje v nové dílu podcastu Bruselské chlebíčky současnou geopolitickou situaci ukrajinský filozof Andrij Dachnyj.

Do sněmovních voleb zbývá už jen několik týdnů. Podcast Bruselské chlebíčky se proto v příštích dílech rozhodl zaměřit na českou politiku, ale samozřejmě v evropském kontextu. První zářijová epizoda se věnuje bilanci současné vlády. Která evropská pravidla kabinet nestihl přenést do našeho právního řádu? A která schválně odložil? Odpovídá redaktorka a komentátorka Seznam Zpráv, bývalá zpravodajka v Bruselu Kateřina Šafaříková.

K letním měsícům neodmyslitelně patří i filmové festivaly, ať už ten srdcový v Karlových Varech, nebo třeba v italských Benátkách, který se koná právě v těchto dnech. Občas se ale zapomíná, že film je taky průmysl a může být výnosný pro evropské státní rozpočty. O filmových pobídkách u nás i jinde v Unii si přišla do podcastu Bruselské chlebíčky povídat Helena Bezděk Fraňková, ředitelka Státního fondu audiovize.