Ukrajinský prezident Zelenskyj dostal americký návrh na dosažení míru s Ruskem. Bude o něm jednat časem s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. „Plán má stát na čtyřech pilířích. Prvním je mírová dohoda. Druhý jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Třetí je obnova Ukrajiny především v ekonomických a hospodářských intencích. A čtvrtý bod jsou vztahy čistě bilaterální mezi Spojenými státy a Ruskou federací,“ přibližuje Vlastislav Bříza.

Atlantikem pluje mimořádně vybavená letadlová loď USS Gerald R. Ford. Podle všeho míří do Karibiku, aby u pobřeží Venezuely pomohla bojovat s pašeráky drog. A navíc americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil zahájení vojenské operace Jižní kopí. „Hlavním cílem operace jsou tři body. První je projekce vlivu Spojených států na jižní polokouli, druhým je boj proti narkoteroristům a třetím snaha o ukončení režimu prezidenta Madura,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Německo chystá výraznou a významnou modernizaci armády. Detaily zveřejnil na konci října prestižní portál Politico s odkazem na třicetistránkový materiál. Vláda spolkového kancléře Friedricha Merze podle něj plánuje nákup vojenské techniky za 377 miliard eur, to je v přepočtu devět a půl bilionu korun. Co považuje Vlastislav Bříza za nejzásadnější? „Komplexnost, velikost a hloubku té restrukturalizace. Německo bude dalším státem, který bude vyzbrojen střelami Tomahawk.“

Americký prezident Donald Trump má za sebou, řečeno jeho slovy, ohromný úspěch. Tak označil setkání s prezidentem Čínské lidové republiky Si Ťin-pchingem. „Pro prezidenta Trumpa je schůzka s čínským lídrem nepoměrně důležitější než setkání s kýmkoliv jiným. Spojené státy velmi dobře vědí, že jediným vyzyvatelem stran globální supervelmoci je Čína. Žádná ruská federace ani jiný stát, to jsou všechno okrajové věci v porovnání s Čínou,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Zatímco se chystá jednání koalice ochotných, schůzka prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti byla zrušena. „Ruská strana jasně deklarovala, že její cíle ve válce na Ukrajině jsou stále stejné. Americká strana neměla důvod se tohoto setkání účastnit. Už nejde jenom se potkat, legitimizovat ruskou moc, ještě navíc v Evropě, kam by teoreticky prezident Ruské federace vůbec neměl ani vstoupit, a následně říct, že se nic nestalo,“ vysvětluje Vlastislav Bříza.

Za vším hledej ropu? Další kolo jednání o možnostech míru mohl podnítit příslib Trumpa dodat Ukrajincům rakety Tomahawk schopné zaměřit celé evropské území Ruska. „Drtivá většina vojensko-průmyslového komplexu se nachází před Uralem. To je důvod, proč je ta zbraň velmi nebezpečná,“ poukazuje Vlastimil Bříza s tím, že zničené ropné rafinerie nejsou Rusové pod sankcemi schopni brzy obnovit. Co očekává od schůzky s Putinem v Budapešti či od Trumpem sjednaného příměří v Izraeli?

Izraelská vláda schválila dohodu o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v pásmu Gazy a taky o propouštění zadržovaných rukojmích. „Prezident Spojených států využil nátlakové páky na více aktérů, na Izrael, na teroristické hnutí Hamás a konečně, a to je možná to nejdůležitější, na okolní státy v regionu. To je podstatné. Státy Blízkého východu se dokázaly dohodnout na tom, že je potřeba opravdu Hamás donutit k míru,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Na několik hodin ve čtvrtek večer přerušilo provoz mnichovské letiště, a to kvůli dronům, které se nad ním a v jeho okolí objevily. Je zde souvislost s nedávnými incidenty z Dánska a Norska? „Je to forma provokace, snaha o rozdělení společnosti, soudržnosti států EU. Určitě tyto paralely hledat lze, ale kategoricky nemůžeme říct nic. Nejvíce mi na tom vadí naše bezradnost, že si s drony neumíme poradit, i když prostředky máme,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Americký prezident Donald Trump vystoupil na Valném shromáždění OSN. Vyčetl této instituci například, že mu nepomáhá ukončovat války, že to musí dělat sám. Opřel se do lídrů EU, že nic nedělají s nelegální migrací a že naše země jdou do pekla. „Z hlediska nelegální nekontrolované migrace má pravdu, protože to je věc, která Evropu musí trápit, je to palčivé téma, které musí řešit. V tom se trefil,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Velmi citlivým tématem jsou v posledních dvou týdnech drony. Polský ministr vnitra oznámil, že Polsko zaznamenalo zvýšenou aktivitu běloruských a ruských dronů, které se snažily dostat do jeho vzdušného prostoru. Incidenty hlásí i Rumunsko. „Polský ministr obrany a ukrajinský ministr obrany podepsali dohodu ve vazbě na spolupráci stran dronů, a to v několika aspektech,“ uvádí bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Dnešním dnem začalo vojenské cvičení Ruska a Běloruska Západ 2025. Jak se k němu postavit? „Musíme být připraveni a brát to cvičení vážně. Na druhou stranu 90 procent posádek zůstává na svých místech,“ poukazuje Vlastislav Bříza. Upozorňuje však na fakt, že Rusko deklarovalo, že součástí cvičení bude i bojová připravenost pro boj v jaderném prostředí. Cvičení začíná pár dní poté, kdy do Polska vlétlo přinejmenším 19 ruských dronů. Jak Vlastislav Bříza hodnotí reakci NATO?

„Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku,“ řekl dnes ruský prezident Putin. Ve čtvrtek na jednání v Paříži podle francouzského prezidenta Macrona část spojenců Ukrajiny přislíbila, že se v případě dojednání míru s Ruskem zapojí do zajištění ukrajinské bezpečnosti na zemi, moři i ve vzduchu. „Cílem Putinova výroku i zahraniční politiky Ruské federace je rozklížit Západ. Koalice ochotných má výsledky,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Počet obětí rozsáhlého čtvrtečního ruského útoku na Kyjev stoupl na 23. Nové noční útoky dronů hlásí například město Dnipro. „Ten útok je fatální. Nicméně je potřeba vyzdvihnout účinnost protivzdušné obrany. V posledních měsících klesala, ale vrátili se na účinnost mezi osmdesáti až devadesáti procenty. To je obrovský úspěch. Žádná jiná protivzdušná obrana světa, snad s výjimkou izraelské, případně americké, nemá takovou účinnost,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Prezident Trump oznámil, že začal s přípravami na setkání mezi prezidenty Zelenským a Putinem. Prezident Zelenskyj podmiňuje setkání s ruským prezidentem bezpečnostními zárukami. „Bezpečnostní záruky jsou alfou a omegou toho, zda bude dosaženo míru, nebo ne. Nicméně klíčovou bezpečnostní garancí Ukrajiny je její armáda, která bude schopna odolat případnému útoku Ruské federace. To znamená, nesmí dojít k neutralizaci, k demilitarizaci,“ zdůrazňuje bezpečnostní analytik Bříza.

Velká očekávání, ale i skepse. Blíží se ostře sledované setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina. „Výsledky jsou nepredikovatelné. Ale nemyslím si, že by mělo dojít k nějakému fatálnímu ‚o nás bez nás‘, k novému Mnichovu. Spíš si myslím, že prezident Trump v případě, že by měl být do něčeho tlačen, a on to pozná, tak jednání ukončí, nebo řekne, že to zváží a stanoviska projedná s prezidentem Zelenským, případně s Evropou,“ míní bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Nejprve se spekulovalo o tom, že by Izrael vyhlásil, že chce okupovat celé Pásmo Gazy. Nakonec chce okupovat město Gaza. „Izrael si vytyčil několik hlavních cílů: odzbrojení Hamásu, návrat rukojmích, demilitarizaci Pásma Gazy a vytvoření nové civilní vlády bez Hamásu a bez palestinské autority. V tuto chvíli se jeví, že Hamás není schopen ani ochoten přistoupit na tu nejdůležitější podmínku – že by vydal zpátky rukojmí,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Donald Trump zkracuje padesátidenní ultimátum pro ukončení války na 8. srpna. „Administrativa prezidenta Trumpa vydala pokyny k přípravě patřičných legislativních opatření a zákon – který by měl zahrnovat sekundární sankce, je připraven k tomu, aby byl schválen,“ potvrzuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. Donald Trump ohlásil nová cla, začnou platit 7. srpna. „Je to nepřímý tlak na některé státy, které kupují ruské suroviny, především ruskou ropu,“ vysvětluje analytik.

Podle zatím oficiálně nepotvrzených zpráv Spojené státy rozmisťují jaderné zbraně na území Velké Británie. „Spojené státy s velkou pravděpodobností chtěly, aby svět věděl, že se tak děje. U svých transportních letounů C-17 nevypnuli transpondéry, tzv. odpovídače. Byly to specifické letouny, které slouží pouze a výhradně k převozu jaderných zařízení, respektive jaderných bomb Spojených států amerických,“ vysvětluje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Prezident USA požádal o dohodu o ukončení války na Ukrajině do 50 dní. Pokud ho Putin neposlechne, hrozí uvalením tzv. sekundárních cel na Rusko ve výši 100 procent. „Dostáváme se k dvoukolejnému řešení. Nátlak nebude vyvíjen jenom na Ukrajinu, ale i na Rusko. To je politika, která proti ruskému impériu dlouhodobě jako jediná platila,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. Co očekávat od změn v ukrajinské vládě? A jak bude vypadat bezpečnostního partnerství Islandu a EU?

Americký prezident přiostřuje v rétorice vůči Kremlu a revidoval rozhodnutí o zastavení dodávek obranných zbraní Ukrajině. Podporu mezi republikány získává i návrh sankcí proti státům, které obchodují s ruskou ropou a plynem. „Vypadá to, že prezident Trump začíná chápat, že prezident Putin s ním hraje hru na oddalování, na co největší zisk časového prostoru pro to, aby pokračoval ve své letní ofenzivě,“ říká analytik Vlastislav Bříza. Jak se změní systém dodávek na Ukrajinu?