Přelom roku znamená také novoroční projevy. Volodymyr Zelenskyj kromě jiného řekl, že Ukrajina si přeje mír, ale ne za každou cenu. „‚Chceme konec války, ne konec Ukrajiny.‘ To je věta, která rezonuje a je mistrně pojatá. A ta druhá: ‚Buď svět zastaví ruskou válku, nebo Rusko vtáhne svět do své války.‘ Kdyby Winston Churchill pronesl 1. 1. 1940 větu, že buď svět zastaví německou válku, nebo Německo vtáhne svět do své války, byla by to dějinná věta,“ hodnotí Vlastislav Bříza.

Ukrajina dostane od členských států sedmadvacítky půjčku ve výši 90 miliard eur. Je v tom znát jednotný postup Evropské unie? „Jedná se o maximum možného. Státy EU vyhodnotily, že reparační půjčka – tak nazveme půjčku, která by znamenala použití ruských aktiv – je v tuto chvíli neprůchodná napříč veškerým politickým spektrem celé EU. Proto se zvolila tato forma,“ vysvětluje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Šéf NATO Mark Rutte v Německu vyzval spojence v alianci, aby zesílili obranné úsilí a zamezili tak možné válce vedené ze strany Ruska. Prezident republiky Petr Pavel podporuje zavedení tzv. administrativních odvodů do armády. Podle něj by tímto pomohl získat přehled, s kým a na jaké pozice může armáda stát počítat v případě mobilizace. „Toto neznamená, že bude zavedena povinná vojenská služba. Ani to v tuto chvíli není možné,“ vysvětluje bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Francouzský prezident Emmanuel Macron končí návštěvu Čínské lidové republiky. Setkal se tam se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Během jednání se nejvyšší představitelé obou zemí zavázali k hlubší spolupráci v globálních otázkách, jako je válka na Ukrajině a obchod. „Emmanuel Macron si přijel přihřát do Číny francouzskou polívčičku,“ naznačuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Francie od léta zavede 10měsíční dobrovolnou vojenskou službu, která bude určena pro zájemce ve věku 18 až 19 let. Je to tedy další velká evropská země, která se k tomuto kroku uchyluje. O čem to svědčí? „Vypadá to skoro jako lavina – severské státy, státy východního křídla NATO, Německo, Francie... Svědčí to o tom, že to nebezpečí, které vidíme zhmotněno každý den ve válce na Ukrajině, se dotýká zbytku Evropy,“ konstatuje bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dostal americký návrh na dosažení míru s Ruskem. Bude o něm jednat časem s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. „Plán má stát na čtyřech pilířích. Prvním je mírová dohoda. Druhý jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Třetí je obnova Ukrajiny především v ekonomických a hospodářských intencích. A čtvrtý bod jsou vztahy čistě bilaterální mezi Spojenými státy a Ruskou federací,“ přibližuje Vlastislav Bříza.

Atlantikem pluje mimořádně vybavená letadlová loď USS Gerald R. Ford. Podle všeho míří do Karibiku, aby u pobřeží Venezuely pomohla bojovat s pašeráky drog. A navíc americký ministr obrany Pete Hegseth oznámil zahájení vojenské operace Jižní kopí. „Hlavním cílem operace jsou tři body. První je projekce vlivu Spojených států na jižní polokouli, druhým je boj proti narkoteroristům a třetím snaha o ukončení režimu prezidenta Madura,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Německo chystá výraznou a významnou modernizaci armády. Detaily zveřejnil na konci října prestižní portál Politico s odkazem na třicetistránkový materiál. Vláda spolkového kancléře Friedricha Merze podle něj plánuje nákup vojenské techniky za 377 miliard eur, to je v přepočtu devět a půl bilionu korun. Co považuje Vlastislav Bříza za nejzásadnější? „Komplexnost, velikost a hloubku té restrukturalizace. Německo bude dalším státem, který bude vyzbrojen střelami Tomahawk.“

Americký prezident Donald Trump má za sebou, řečeno jeho slovy, ohromný úspěch. Tak označil setkání s prezidentem Čínské lidové republiky Si Ťin-pchingem. „Pro prezidenta Trumpa je schůzka s čínským lídrem nepoměrně důležitější než setkání s kýmkoliv jiným. Spojené státy velmi dobře vědí, že jediným vyzyvatelem stran globální supervelmoci je Čína. Žádná ruská federace ani jiný stát, to jsou všechno okrajové věci v porovnání s Čínou,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Zatímco se chystá jednání koalice ochotných, schůzka prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti byla zrušena. „Ruská strana jasně deklarovala, že její cíle ve válce na Ukrajině jsou stále stejné. Americká strana neměla důvod se tohoto setkání účastnit. Už nejde jenom se potkat, legitimizovat ruskou moc, ještě navíc v Evropě, kam by teoreticky prezident Ruské federace vůbec neměl ani vstoupit, a následně říct, že se nic nestalo,“ vysvětluje Vlastislav Bříza.

Za vším hledej ropu? Další kolo jednání o možnostech míru mohl podnítit příslib Trumpa dodat Ukrajincům rakety Tomahawk schopné zaměřit celé evropské území Ruska. „Drtivá většina vojensko-průmyslového komplexu se nachází před Uralem. To je důvod, proč je ta zbraň velmi nebezpečná,“ poukazuje Vlastimil Bříza s tím, že zničené ropné rafinerie nejsou Rusové pod sankcemi schopni brzy obnovit. Co očekává od schůzky s Putinem v Budapešti či od Trumpem sjednaného příměří v Izraeli?

Izraelská vláda schválila dohodu o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás v pásmu Gazy a taky o propouštění zadržovaných rukojmích. „Prezident Spojených států využil nátlakové páky na více aktérů, na Izrael, na teroristické hnutí Hamás a konečně, a to je možná to nejdůležitější, na okolní státy v regionu. To je podstatné. Státy Blízkého východu se dokázaly dohodnout na tom, že je potřeba opravdu Hamás donutit k míru,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Na několik hodin ve čtvrtek večer přerušilo provoz mnichovské letiště, a to kvůli dronům, které se nad ním a v jeho okolí objevily. Je zde souvislost s nedávnými incidenty z Dánska a Norska? „Je to forma provokace, snaha o rozdělení společnosti, soudržnosti států EU. Určitě tyto paralely hledat lze, ale kategoricky nemůžeme říct nic. Nejvíce mi na tom vadí naše bezradnost, že si s drony neumíme poradit, i když prostředky máme,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Americký prezident Donald Trump vystoupil na Valném shromáždění OSN. Vyčetl této instituci například, že mu nepomáhá ukončovat války, že to musí dělat sám. Opřel se do lídrů EU, že nic nedělají s nelegální migrací a že naše země jdou do pekla. „Z hlediska nelegální nekontrolované migrace má pravdu, protože to je věc, která Evropu musí trápit, je to palčivé téma, které musí řešit. V tom se trefil,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Velmi citlivým tématem jsou v posledních dvou týdnech drony. Polský ministr vnitra oznámil, že Polsko zaznamenalo zvýšenou aktivitu běloruských a ruských dronů, které se snažily dostat do jeho vzdušného prostoru. Incidenty hlásí i Rumunsko. „Polský ministr obrany a ukrajinský ministr obrany podepsali dohodu ve vazbě na spolupráci stran dronů, a to v několika aspektech,“ uvádí bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.

Dnešním dnem začalo vojenské cvičení Ruska a Běloruska Západ 2025. Jak se k němu postavit? „Musíme být připraveni a brát to cvičení vážně. Na druhou stranu 90 procent posádek zůstává na svých místech,“ poukazuje Vlastislav Bříza. Upozorňuje však na fakt, že Rusko deklarovalo, že součástí cvičení bude i bojová připravenost pro boj v jaderném prostředí. Cvičení začíná pár dní poté, kdy do Polska vlétlo přinejmenším 19 ruských dronů. Jak Vlastislav Bříza hodnotí reakci NATO?

„Vojska NATO na Ukrajině by pro ruskou armádu byla legitimním cílem útoku,“ řekl dnes ruský prezident Putin. Ve čtvrtek na jednání v Paříži podle francouzského prezidenta Macrona část spojenců Ukrajiny přislíbila, že se v případě dojednání míru s Ruskem zapojí do zajištění ukrajinské bezpečnosti na zemi, moři i ve vzduchu. „Cílem Putinova výroku i zahraniční politiky Ruské federace je rozklížit Západ. Koalice ochotných má výsledky,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Počet obětí rozsáhlého čtvrtečního ruského útoku na Kyjev stoupl na 23. Nové noční útoky dronů hlásí například město Dnipro. „Ten útok je fatální. Nicméně je potřeba vyzdvihnout účinnost protivzdušné obrany. V posledních měsících klesala, ale vrátili se na účinnost mezi osmdesáti až devadesáti procenty. To je obrovský úspěch. Žádná jiná protivzdušná obrana světa, snad s výjimkou izraelské, případně americké, nemá takovou účinnost,“ říká bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.

Prezident Trump oznámil, že začal s přípravami na setkání mezi prezidenty Zelenským a Putinem. Prezident Zelenskyj podmiňuje setkání s ruským prezidentem bezpečnostními zárukami. „Bezpečnostní záruky jsou alfou a omegou toho, zda bude dosaženo míru, nebo ne. Nicméně klíčovou bezpečnostní garancí Ukrajiny je její armáda, která bude schopna odolat případnému útoku Ruské federace. To znamená, nesmí dojít k neutralizaci, k demilitarizaci,“ zdůrazňuje bezpečnostní analytik Bříza.

Velká očekávání, ale i skepse. Blíží se ostře sledované setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina. „Výsledky jsou nepredikovatelné. Ale nemyslím si, že by mělo dojít k nějakému fatálnímu ‚o nás bez nás‘, k novému Mnichovu. Spíš si myslím, že prezident Trump v případě, že by měl být do něčeho tlačen, a on to pozná, tak jednání ukončí, nebo řekne, že to zváží a stanoviska projedná s prezidentem Zelenským, případně s Evropou,“ míní bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.