Listopadové události roku 1989 Česku přinesly mimo jiné svobodu podnikání. Je svoboda a demokracie to nejlepší zřízení pro ekonomiku? „Člověk si uvědomí, že ekonomická prosperita je důležitá, ale není to to nejpodstatnější,“ zamýšlí se v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát a doplňuje, že důležitá je také svoboda. „Že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí? Ačkoliv jsem cestu k Havlovi hledal dlouho, tak to vystihuje realitu.“

Ekonomové diskutují o programovém prohlášení nastupující vlády a rostou obavy, jak bude možné zaplatit všechny její sliby. Může si Česká republika dovolit více se zadlužit? „V současné podobě je potřeba pokračovat ve fiskální konsolidaci, protože si nepůjčujeme na investice. Ve valné většině si půjčujeme na běžné provozní výdaje,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě podepsala koaliční smlouvu a představila návrh programového prohlášení. „Hlavní problém je, jak přivést ekonomiku do ekonomického růstu. Tam má vládní program pár dobrých postupů. Je ale velice všeobecný,“ popisuje v pořadu Řečí peněz profesor ekonomie Jan Švejnar, zakladatel CERGE-EI a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Hnutí ANO společně s SPD a Motoristy sobě sestavuje programové prohlášení nové vlády. Všechna tři politická uskupení se shodla na řadě věcí, především v hospodářské oblasti. „Současná situace a výhled do budoucnosti podle mého názoru neumožňuje financovat všechny sliby tak, abychom se nedostávali do stále většího zadlužení,“ říká v pořadu Řečí peněz rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Česká ekonomika sleduje debatu o vzniku nové vlády, kterou skládá hnutí ANO společně s hnutími SPD a Motoristé sobě. Strany nyní vyjednávají o programu nové vlády. Jaké sliby ze své kampaně budou chtít naplnit? „Není odpovědné slibovat něco, co nemůžu splnit bez většího zadlužení,“ kritizuje v pořadu Řečí peněz Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz a člen Národní ekonomické rady vlády.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš dokázal vyhrát parlamentní volby, ale jeho sen o jednobarevné vládě hnutí ANO se rozplývá. Jak toto v Česku ostře sledované dění vnímá zahraničí? A co to může udělat s naší současnou ekonomickou pověstí? „Reakce západních států, médií, politiků byla trochu zděšení, protože nejsme jediná země, kde takto dopadly volby,“ říká v pořadu Řečí peněz ekonomka Jana Matesová, která Česko zastupovala při světové bance.

Česká vláda poslala do Sněmovny návrh rozpočtu pro příští rok na poslední chvíli, schválila jej v úterý 30. září. Současný návrh však s největší pravděpodobností bude přepracován novou vládou, kterou si Češi zvolí 3. a 4. října. „Co se týká míry zadlužení, tedy celkové velikosti dluhu, tak jsme na tom velmi dobře,“ hodnotí v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Volby do Poslanecké sněmovny se blíží a politici začínají stále více působit na emoce voličů a stále méně se střetávají nad politickými programy. „Problém českého daňového systému je jeho struktura, ne výše. Nezdaňujeme chytře, zbytečně zatěžujeme práci,“ připomíná nv pořadu Řečí peněz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která je členkou Národní ekonomické rady vlády a také poradního premiérského týmu.

Evropský růstový model je podle bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho v krizi. Komentoval tak snahu Evropy posílit svou roli v globální ekonomice i politice. „Draghi svou kritiku nesměřuje ani tak k Evropské komisi a její předsedkyni Ursule von der Leyenové, ale hlavně na národní vlády, a to ne poprvé,“ přibližuje v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Před rokem představil bývalý italský premiér a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi návod, podle kterého má evropská konkurenceschopnost vzrůst tak, abychom dokázali konkurovat Spojeným státům a Číně. „Pokud se bavíme, že ztráta konkurenceschopnosti začala už před patnácti dvaceti lety, tak to samozřejmě nezměníme během jednoho roku,“ přibližuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Co by se muselo změnit v rozpočtu, aby se podařilo zajistit slibovaných 130% průměrné mzdy pro pedagogické pracovníky? Václav Pešička se zeptá ekonoma Daniela Münicha z CERGE-EI.

Evropská komise navrhuje pro období let 2028 až 2034 změnit nejen základní pilíře rozpočtu, ale také způsob, jakým se bude rozpočet plnit. Rozdělovat se přitom mají rekordní dva biliony eur (téměř 50 bilionů korun). „Hrozí, že členské státy můžou větší část prostředků věnovat na posilování zaostávajících regionů a méně prostředků doputuje k zemědělcům,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz ekonom Lubor Lacina, profesor na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity.

Americký prezident Donald Trump zintenzivnil své snahy o dosažení míru na Ukrajině. Nyní se snaží prosadit trilaterální schůzku s ukrajinským a ruským prezidentem. Jaké má současné dění dopad na mezinárodní obchod? „Trhy v tuhle chvíli příliš nevěří, že jsme velmi blízko dohodě, která by dávala dlouhodobější bezpečnostní garance nejenom Ukrajině, ale celé Evropské unii,“ popisuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Vysoké a stále prudce rostoucí ceny bydlení nedovolují České národní bance (ČNB) snížit základní úrokové sazby, od kterých se odvíjí komerční úroky včetně hypotečních. Vlastnické bydlení se pro průměrně vydělávající domácnosti pomalu stává nedostupným. „Růst reposazby ČNB zůstal za očekáváním, což indikuje, že situace na trhu je taková, že v tuto chvíli nelze čekat pokles úroků,“ hodnotí v pořadu Řečí peněž rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák.

Obchodní svět se ocitá v nové realitě, jejíž součástí jsou vyšší cla, které uvalily Spojené státy americké na dovoz zboží z desítek zemí světa. Evropská unie už s administrativou Donalda Trumpa rámcovou dohodu uzavřela. „Není to tak dobré, jako kdyby byla nulová cla. Ale až na některé produkty to nebude mít tak dalekosáhlý dopad,“ shrnuje v pořadu Řečí peněz Jan Švejnar, profesor na Kolumbijské univerzitě a zakladatel CERGE-EI.

Česká ekonomika rostla podle statistiků pro letošní první pololetí meziročně o 2,4 procenta, ale mezikvartálně už jen o pouhé 0,2 procenta. Jak moc ovlivňuje růst obchodní válka s USA? A jak si Česko vede oproti státům v regionu? „Měli bychom se učit od toho dobrého, co Poláci udělali, ale vyvarovat se toho, co zlého v Polsku také je,“ navrhuje v pořadu Řečí peněz Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády a poradního sboru premiéra.

Evropě zbývá týden pro nalezení dohody s Trumpovou administrativou, aby se vyhnula zvýšeným americkým clům. Ty Trump oznámil před více než týdnem s tím, že jednání nikam nevedou. Tento týden ale zase vyjádřil naději, že se nové evropsko-americké obchodní podmínky podaří domluvit. „Čas se sice krátí, ale pro obě strany je dosažení rozumné dohody zásadní,“ ujišťuje v pořadu Řečí peněz David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte.

Krize na Blízkém východě a především několikadenní válka Izraele a Íránu krátkodobě zvedly globální ceny pohonných hmot, což se podepsalo i na peněženkách spotřebitelů. V budoucích měsících mohou náklady zůstat nižší, především díky navýšení těžby členů kartelu OPEC. „Zdá se, že OPEC po nějaké době dospěl k rozhodnutí, že je potřeba zapojovat o tržní podíl a že jeho členové vydrží i nižší ceny,“ říká v pořadu Řečí peněz ekonomka Ilona Švihlíková.

Americký prezident Donald Trump hodlá. 1. srpna zavést dopředu ohlášená reciproční cla, pokud se vybrané země nezvládnou s jeho administrativou dohodnout. Trhy na to zatím reagují poklidně. „To, že Trump bude nepředvídatelný, bylo už svým způsobem absorbováno v jejich očekávání. Trhy jsou možná chytřejší, než si myslíme,“ ujišťuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Tento týden naposledy zasedla Národní ekonomická rada vlády, aby kabinetu Petra Fialy (ODS) dala poslední doporučení. Během vládního období jí radila například se stabilizací veřejných rozpočtů. Vláda na příští rok předpokládá schodek 280 miliard korun, tedy vyšší než letošní. „Hodnotil bych to jako polovičaté konsolidační úsilí,“ říká v pořadu Řečí peněz člen Národní ekonomické rady vlády, ředitel Centra pro ekonomické a tržní analýzy Aleš Rod.