Ekonomické zprávy z konce roku 2025 o stavu české ekonomiky nebyly vůbec špatné. „Českou ekonomiku vnímám v posledním roce daleko pozitivněji. Její restart byl velmi váhavý, teď roste viditelně rychleji než evropský průměr a dohání, co ztratila,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.

Česko má novou vládu a má také jistotu, že rok 2026 začne v rozpočtovém provizoriu. „Ve finále dojde k naplnění toho, co říkáme od října. Očekávali jsme rozpočtové provizorium, budeme ho mít. Očekávali jsme, že schodek bude vyšší, a bude to tak,“ říká předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.

Česko zkrotilo inflaci, ale rizika přetrvávají. Poslední relevantní čísla o zdražování v Česku vydal statistický úřad a v závěru roku – inflace zamířila ke dvěma procentům, kde by podle České národní banky měla být po většinu příštího roku. „Vidím dvě rizika: zvyšování cen a růst mezd,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz Českého rozhlasu Plus ekonom Lubor Lacina z Mendelovy univerzity v Brně.

Česká ekonomika září a poslední měsíce patří její výkony k nejlepším v Evropě. Významné instituce i statistici potvrzují, že si vede lépe, než se čekalo ještě na začátku roku, kdy jsme se vymanili z inflační krize. „Je to zásluhou českých domácností,“ říká pro Český rozhlas Plus hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Ceny energií jsou klíčem k evropské prosperitě, podle svých prohlášení v to věří německá i nově vznikající česká vláda. Snížení cen energií považují za zásadní krok, který má od nového roku nakopnout obě ekonomiky. „Stát bude kompenzovat část plateb, které ve finále stejně zaplatíme my jako daňoví poplatníci,“ upozorňuje na důsledek v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Listopadové události roku 1989 Česku přinesly mimo jiné svobodu podnikání. Je svoboda a demokracie to nejlepší zřízení pro ekonomiku? „Člověk si uvědomí, že ekonomická prosperita je důležitá, ale není to to nejpodstatnější,“ zamýšlí se v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát a doplňuje, že důležitá je také svoboda. „Že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí? Ačkoliv jsem cestu k Havlovi hledal dlouho, tak to vystihuje realitu.“

Ekonomové diskutují o programovém prohlášení nastupující vlády a rostou obavy, jak bude možné zaplatit všechny její sliby. Může si Česká republika dovolit více se zadlužit? „V současné podobě je potřeba pokračovat ve fiskální konsolidaci, protože si nepůjčujeme na investice. Ve valné většině si půjčujeme na běžné provozní výdaje,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě podepsala koaliční smlouvu a představila návrh programového prohlášení. „Hlavní problém je, jak přivést ekonomiku do ekonomického růstu. Tam má vládní program pár dobrých postupů. Je ale velice všeobecný,“ popisuje v pořadu Řečí peněz profesor ekonomie Jan Švejnar, zakladatel CERGE-EI a ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.

Hnutí ANO společně s SPD a Motoristy sobě sestavuje programové prohlášení nové vlády. Všechna tři politická uskupení se shodla na řadě věcí, především v hospodářské oblasti. „Současná situace a výhled do budoucnosti podle mého názoru neumožňuje financovat všechny sliby tak, abychom se nedostávali do stále většího zadlužení,“ říká v pořadu Řečí peněz rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Petr Dvořák.

Česká ekonomika sleduje debatu o vzniku nové vlády, kterou skládá hnutí ANO společně s hnutími SPD a Motoristé sobě. Strany nyní vyjednávají o programu nové vlády. Jaké sliby ze své kampaně budou chtít naplnit? „Není odpovědné slibovat něco, co nemůžu splnit bez většího zadlužení,“ kritizuje v pořadu Řečí peněz Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz a člen Národní ekonomické rady vlády.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš dokázal vyhrát parlamentní volby, ale jeho sen o jednobarevné vládě hnutí ANO se rozplývá. Jak toto v Česku ostře sledované dění vnímá zahraničí? A co to může udělat s naší současnou ekonomickou pověstí? „Reakce západních států, médií, politiků byla trochu zděšení, protože nejsme jediná země, kde takto dopadly volby,“ říká v pořadu Řečí peněz ekonomka Jana Matesová, která Česko zastupovala při světové bance.

Česká vláda poslala do Sněmovny návrh rozpočtu pro příští rok na poslední chvíli, schválila jej v úterý 30. září. Současný návrh však s největší pravděpodobností bude přepracován novou vládou, kterou si Češi zvolí 3. a 4. října. „Co se týká míry zadlužení, tedy celkové velikosti dluhu, tak jsme na tom velmi dobře,“ hodnotí v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Volby do Poslanecké sněmovny se blíží a politici začínají stále více působit na emoce voličů a stále méně se střetávají nad politickými programy. „Problém českého daňového systému je jeho struktura, ne výše. Nezdaňujeme chytře, zbytečně zatěžujeme práci,“ připomíná nv pořadu Řečí peněz hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která je členkou Národní ekonomické rady vlády a také poradního premiérského týmu.

Evropský růstový model je podle bývalého guvernéra Evropské centrální banky Maria Draghiho v krizi. Komentoval tak snahu Evropy posílit svou roli v globální ekonomice i politice. „Draghi svou kritiku nesměřuje ani tak k Evropské komisi a její předsedkyni Ursule von der Leyenové, ale hlavně na národní vlády, a to ne poprvé,“ přibližuje v pořadu Řečí peněz prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze Pavel Hnát.

Před rokem představil bývalý italský premiér a bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi návod, podle kterého má evropská konkurenceschopnost vzrůst tak, abychom dokázali konkurovat Spojeným státům a Číně. „Pokud se bavíme, že ztráta konkurenceschopnosti začala už před patnácti dvaceti lety, tak to samozřejmě nezměníme během jednoho roku,“ přibližuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Co by se muselo změnit v rozpočtu, aby se podařilo zajistit slibovaných 130% průměrné mzdy pro pedagogické pracovníky? Václav Pešička se zeptá ekonoma Daniela Münicha z CERGE-EI.

Evropská komise navrhuje pro období let 2028 až 2034 změnit nejen základní pilíře rozpočtu, ale také způsob, jakým se bude rozpočet plnit. Rozdělovat se přitom mají rekordní dva biliony eur (téměř 50 bilionů korun). „Hrozí, že členské státy můžou větší část prostředků věnovat na posilování zaostávajících regionů a méně prostředků doputuje k zemědělcům,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz ekonom Lubor Lacina, profesor na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity.

Americký prezident Donald Trump zintenzivnil své snahy o dosažení míru na Ukrajině. Nyní se snaží prosadit trilaterální schůzku s ukrajinským a ruským prezidentem. Jaké má současné dění dopad na mezinárodní obchod? „Trhy v tuhle chvíli příliš nevěří, že jsme velmi blízko dohodě, která by dávala dlouhodobější bezpečnostní garance nejenom Ukrajině, ale celé Evropské unii,“ popisuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Vysoké a stále prudce rostoucí ceny bydlení nedovolují České národní bance (ČNB) snížit základní úrokové sazby, od kterých se odvíjí komerční úroky včetně hypotečních. Vlastnické bydlení se pro průměrně vydělávající domácnosti pomalu stává nedostupným. „Růst reposazby ČNB zůstal za očekáváním, což indikuje, že situace na trhu je taková, že v tuto chvíli nelze čekat pokles úroků,“ hodnotí v pořadu Řečí peněž rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák.

Obchodní svět se ocitá v nové realitě, jejíž součástí jsou vyšší cla, které uvalily Spojené státy americké na dovoz zboží z desítek zemí světa. Evropská unie už s administrativou Donalda Trumpa rámcovou dohodu uzavřela. „Není to tak dobré, jako kdyby byla nulová cla. Ale až na některé produkty to nebude mít tak dalekosáhlý dopad,“ shrnuje v pořadu Řečí peněz Jan Švejnar, profesor na Kolumbijské univerzitě a zakladatel CERGE-EI.