Rozhovor Karolíny Divíškové s klinickou logopedkou Naďou Lasotovou o dysfagiích je dokonale vyváženou směsí odbornosti, laskavosti a srozumitelného zprostředkování informací všem, kteří si chtějí rozšířit své vědomosti o této stále málo známé oblasti klinicko-logopedické péče. Co to jsou poruchy polykání a proč se o tyto pocienty starají kliničtí logopedi? Jaké jsou příznaky dysfagie? Co je to tichá aspirace? U kterých onemocnění se nejčastěji dysfagie vyskytuje? Jaké jsou možnosti logopedického vyšetření a terapie těchto poruch? Neuvěřitelné množství odborných informací podaných srozumitelnou cestou, to je příspěvek našeho podcastu ke světovému dni polykání, který připadá na 12. prosince. Oslavte jej s námi douškem něčeho lahodného, ale pozor, ať vám nezaskočí;-)
V nové epizodě Řečí o řeči přináší Petr Šmíd velmi zajímavý rozhovor s Marjou Volemanovou, fyzioterapeutkou, speciální pedagožkou, zakladatelkou Cortex academy, autorkou odborných publikací a propagátorkou problematiky přetrvávajících primárních reflexů. Jaká byla její cesta k neuro-vývojové stimulaci? Od jakého věku dítěte je tato stimulace vhodná? Jak přesně vypadají primární reflexy a proč je vhodné je inhibovat, pokud přetrvávají? Jak může laik poznat, že inhibice primárních reflexů neprobíhá ideálně a kdy by měl vyhledat odbornou pomoc? Kdo může neuro-vývojovou stimulaci provozovat?
Věříme, že vás tato velmi prakticky zaměřená epizoda potěší, inspiruje a zpříjemní vám den.
Barbora Lichorobiec přináší k mezinárodnímu dni vývojovéporuchy jazyka (DLD day), který připadá na 17. října, rozhovor s klinickou logopedkou Gabrielou Solnou o vývojové dysfázii, poruše neviditelné, avšak své nositele omezující a často nedostatečně pochopené. Co je to vývojová dysfázie? Jaké jsou její příčiny? Jaké jsou její hlavní příznaky a jak se tato porucha diagnostikuje? Je přítomna porucha porozumění řeči u všech osob s vývojovou dysfázií? Jaká jsou častá přidružená neurovývojová onemocnění k této poruše? Kde hledatpomoc a proč ji hledat co nejdříve? Nejen na tyto otázky naleznete odpovědi v naší nové epizodě. Přejeme příjemný poslech a hezký (nejen) DLD day!
Rozhovor Petra Šmída s Klárou Jačkovou, (nejen) hlasovouterapeutkou, fyzioterapeutkou a muzikoterapeutkou, je koktejlem inspirace anápadů jak a proč pečovat o svůj hlas. Proč je dech základem hlasové terapie ajak se s dechem v hlasové terapii pracuje? Jak se máme o svůj hlas starat aproč je šeptání či odkašlávání pro hlas tolik škodlivé? Jaká je úloha hlasovéhoterapeuta u dětí a jaká u dospělých? Proč je častou příčinou hlasových poruchgastroesofageální reflux? Jak pomáhá hlasová terapie transgender klientům a jaktaková terapie probíhá?
Přejeme vám radost z poslechu a objevování nových informací!
Rozhovor Markéty Trtílkové s Janou Mironovou Tabachovou přináší méně známé, zato velmi zásadní a komplexní téma myofunkčních poruch v orofaciální oblasti. Jak se projevují tyto poruchy v průběhu vývoje dítěte? Proč a jak mohou ovlivňovat kojení, růst a vývoj čelisti, dýchání nosem či dokonce držení těla? Kdy je správný okamžik pro vyhledání klinického logopeda a ortodontisty? Jak lze včasnou terapií myofunkčních poruch ovlivnit nejen zdraví a kondici dítěte, ale také růst a vzhled obličeje? Vítejte ve světě, kdy velké změny mohou vznikat řadou velmi drobných a někdy až překvapivě snadných krůčků.
Linda Trpišovská, kognitivní trenérka Nemocnice Pardubickéhokraje a Karolína Divíšková v této epizodě představí zatím ne zcela běžnou profesi v českém zdravotnictví. Kdo je kognitivní trenér/terapeut a komu je jeho péče určena? Jaký je rozdíl mezi kognitivní rehabilitací a kognitivním tréninkem? Jaké jsou techniky kognitivní rehabilitace a jak vypadá například kognitivní trénink u lůžka pacienta? Jaká je úloha exekutivních funkcí a pozornosti v kognitivní rehabilitaci? Vítejte vesvěte myšlení, paměti, pozornosti a radosti z poznávání a znovuobjevování skrytých vnitřních zdrojů, které ukrývá náš mozek, a to bez ohledu na věk.
Zaposlouchejte se do poutavého rozhovoru Barbory Lichorobiec s Barborou Richtrovou, terapeutkou hliněného pole, klinickou logopedkou a předsedkyní Asociace klinických logopedů na téma selektivní mustismus. Jedná se o úzkostnou či neurovývojovou poruchu? Jaké jsou její subtypy? Jaký je vliv dědičnosti a prostředí na tuto poruchu? Kdy tato porucha vzniká a kdy je nejlépe vyhledat odbornou pomoc? Jaké jsou terapeutické postupy a kterému typu dětí pomáhá v terapii hliněné pole?
Věříme, že rozhovor, který plyne jako klidná řeka, jež si najde svou cestu i mezi kameny, potěší nejen laiky, ale i odborníky.
Co jsou simultánní a sekvenční bilingvismus? Co znamená lidový a elitářský bilingvismus? Jaké mýty přetrvávají v laické i odborné veřejnosti v pohledu na bilingvní výchovu a vzdělávání? Kdy začít s výukou druhého jazyka, pokud není dítě simultánně bilingvní? Jak poznat přirozené odlišnosti, které jsou součástí vývoje jazyka u bilingvních dětí, a kdy se již u těchto dětí nejedná o přirozený vývoj, ale o vývojovou jazykovou poruchu?
Toto velmi atraktivní a aktuální téma současnosti zprostředkovává srozumitelnou formou rozhovor Markéty Trtílkové s klinickou logopedkou Annou Chromou. Zaposlouchejte se, šiřte dál a diskutujte. Vaše dotazy, které můžete posílat na adresy casopis@aklcr.cz nebo listyklinickelogopedie@gmail.com, rádi předáme. Pokud svůj dotaz vznesete na našem facebookovém profilu Listy klinické logopedie, může navíc vzniknout řada zajímavých diskusních vláken.
Rozhovor Karolíny Divíškové s Ondřejem Fialou, vedoucímneurologické ambulance a odborným zástupcem Institutu neuropsychiatrické péčeINEP, přináší aktuální téma - digitální technologie a jejich vliv na vyvíjejícíse mozek. Jaký má vliv čas strávený u obrazovek na vývoj řeči dětí? Existujírozdíly v tom, jak reaguje mozek v případě látkových a nelátkových závislostí? Jenutné pro zdravý vývoj dětí obrazovky zcela zakázat, nebo stačí regulovat čas aobsah a jak to udělat? Je schopnost multitaskingu, která se rozvíjí mimo jinédíky užívání digitálních technologií, pro mozek prospěšná? Mohou mít digitálnítechnologie i pozitivní vliv na kognitivní funkce a lze je využít k jejichtréninku? Po vyslechnutí této epizody zjistíte odpovědi na tyto a řadu dalších otázek a mnohé vás napadnou možná teprve pojejím vyslechnutí. Odpovědi na ně můžete hledat společně s námi v diskusi podpříspěvkem s názvem Digitální technologie na facebookových stránkách Listůklinické logopedie.
Aktuální a velmi závažné téma rané péče o děti s autismem otevírá rozhovor Markéty Trtílkové s Romanou Straussovou, logopedkou, zakladatelkou Centra terapie autismu a autorkou knižní novinky s názvem Autismus a raný vývoj - od projevů k terapii. Kdy lze poznat, že se v chování a komunikaci dítěte objevují neobvyklosti nasvědčující autismu? Co je to dotazník M-CHAT? Lze autismus včasnou intervencí "vyléčit"? Jak odlišit autismus od neurovývojových poruch jako je ADHD nebo vývojová dysfázie?
Tuto epizodu doporučujeme k poslechu všem, kteří mají v péči kojence a batolata, jejichž vývoj je v oblasti chování, sociální interakce a komunikace rizikový. Dozvíte se sice znepokojivou informaci, že odkládáním včasné intervence lze tuto poruchu zafixovat či dokonce zhoršit, ale zároveň zjistíte, že včasnou terapií je možné řadu dětí z autistických projevů “vytáhnout”. A za to váš čas a pozornost věnované poslechu určitě stojí.
Rozhovor Markéty Trtílkové s Radkou Horákovou, logopedkou Audio Fon Centr a lektorkou Katedry speciální a inkluzivní pedagogiky Masarykovy univerzity, je věnován tématu obohacování jazykového prostředí. Toto téta je vedoucí myšlenkou letošního Evropského dne logopedie, které připadá na 6. března. Co je to akustický smog a jak ne/obohacuje vývoj dítěte? Mohou být obohacením jazykového prostředí znakování nebo moderní technologie? A jak je tomu u sluchově postižených dětí? Zaposlouchejte se do nové epizody a nalézejte jejím prostřednictvím odpovědi na vaše otázky a možné cesty pro obohacení vývoje (nejen) vašich dětí.
Hostem Karolíny Divíškové je tentokrát Jitka Ludvíčková, ergoterapeutka a zakladatelka projektu Škola papání. Co vedlo ke vzniku tohoto projektu? Kdo jsou klienti této “školy”? Kdy a proč vznikají u dětí problémy, které se projevují odmítáním jídla, vybíráním si pouze určitých konzistencí, chutí, kombinací, barev či teploty jídel? Proč je důležitá senzorická integrace pro příjem potravy a jak může například narušené vnímání tělesné rovnováhy ovlivňovat žvýkání? Jak probíhá terapie těchto potíží? Jaká je role nutričního terapeuta v terapeutickém procesu? Jaké jsou trendy a vlivy ve stravování dětí? Tyto a mnohé další otázky napadají každého, kdo se s dětmi-nejedlíky setkal. Odpovědi nejen na ně přináší právě náš nový rozhovor.
Fascinující plavbu mořem otázek spojených s poruchami plynulosti řeči přináší Petr Šmíd a přední český odborník na poruchy plynulosti řeči, klinický logoped Jan Dezort. Co je to vývojová, fyziologická neplynulost řeči? Jsou poruchy plynulosti vrozené? Proč nečekat a vyhledat pomoc co nejdříve? Co jsou to přímé a nepřímé, direktivní a nedirektivní terapeutické techniky a které z nich jsou evidence based - vědecky ověřené? Jaké jsou možnosti terapie a co by měla dobrá terapie obsahovat?
Zaposlouchejte se a objevte vysoce odborný, a přitom nesmírně laskavý a respektující pohled na koktavost.
Diana Černá roz. Rontová je speciální pedagožka a logopedka využívající ve své práci bilaterální integraci, neurovývojovou stimulaci a prvky senzorické integrace. V rozhovoru, kterým nás provází Barbora Lichorobiec, se dozvíme nejen to, kdo jsou vhodní klienti těchto terapií, ale také něco o body mapingu, proprioceptivním vnímání a jeho úloze při příjmu potravy či praktické tipy, co dělat s dětmi, které jsou vybíravé v jídle.
Vychutnejte si laskavý, empatický a v mnohém objevný pohled na svět dětí s neurovývojovými odlišnostmi.
Co je raná péče? Jak se změnila v průběhu posledních desetiletí? Jaké jsou preference v rané péči o děti se sluchovým postižením rodičů neslyšících a slyšících? Kdy oslovit ranou péči a kdy logopeda či speciálně pedagogické centrum? A co je to mapa rané péče? Na tyto a mnoho dalších otázek přináší odpovědi rozhovor Karolíny Divíškové s Annou Kučerovou, vedoucí olomouckého pracoviště Rané péče Centra pro dětský sluch Tamtam. Zavede nás do světa služeb, které svou pomoc nabízejí všem dětem se sluchovým postižením a jejich rodičům, a to doslova od prvních dnů od narození až do sedmého roku.
27.10. nás čeká Světový den ergoterapie, proto se s Markétou Trtílkovou a ergoterapeutkou Kristýnou Hoidekrovou vypravíme právě do světa ergoterapie. Co je ergoterapie? Kde ji lze studovat? Jak a kde vyhledat ergoterapeuta? Jaké jsou možnosti spolupráce logopedie s ergoterapií? O tom stejně jako o nácviku soběstačnosti, počítačovém tréninku kognitivních funkcí v kombinaci s transkraniální stimulací mozku stejnosměrným proudem či telerehabilitaci můžete poslouchat v naší nové podcastové epizodě. Po jejím vyslechnutí si možná řeknete, že toho zaznělo tolik, že si chcete epizodu pustit ještě jednou. A to je dobře, protože my jste to udělali také tak.
Primární progresivní afázie je "mladý" syndrom, poprvé popsaný v osmdesátých letech dvacátého století. Jaké jsou možnosti jeho diagnostiky a terapie? V čem se primární progresivní afázie odlišují od běžných afázií po mozkových příhodách a v čem od demencí, např. alzheimerovských? Jaké jsou subtypy tohoto syndromu? Jaká léčba a jaké možnosti logopedické a nefarmakologické léčby jsou v současné době pacientům k dispozici? Proč je hlavním cílem péče heslo "čím líp, tím líp"? S Karolínou Divíškovou si o tom všem a mnohém dalším povídá v této epizodě odborník nejpovolanější, profesor Robert Rusina. Rozhovor je to delší, ale po jeho vyslechnutí si jistě řada z vás řekne: to už je konec? Ano, otázek je mnoho a doufáme proto, že s profesorem Rusinou se v našem podcastu neslyšíme naposled...
Lze vést plnohodnotný pracovní a společenský život i po laryngektomii? Nejen odpověď na tuto otázku ale také mnohé o náhradních hlasových mechanismech, specificích, výhodách a nevýhodách jednotlivých metod či poslání Spolku laryngektomovaných přináší nová epizoda Řečí o řeči. Na první pohled neveselé téma se v podání Petra Šmída a Evy Kocábkové, klinické logopedky a spolupředsedkyně Spolku laryngektomovaných ČR, mění v poselství naděje a optimizmu. Věříme, že rozhovor zaujme všechny posluchače bez ohledu na to, jak osobně blízké jim téma je.
Co je a co není ABA a jak nám může pomáhat (nejen) v péči o klienty s poruchami autistického spektra? Jaké jsou mýty spojené s ABA a jak je to s posttraumatickou stresovou poruchou, která se v souvislosti s ABA často zmiňuje? Kde se ABA studuje a jak a kde vyhledat ABA odborníka? Na tyto a mnohé další otázky vám přináší odpovědi rozhovor Barbory Lichorobiec s Petrou Hrančíkovou, klinickou logopedkou a zároveň certifikovanou behaviorální analytičkou.
Proč je zajímavé zamyslet se nad naším pohledem na unikátnost našich mozků, paradigmatem patologie a jak je to s právem "být postižený"? Proč přijmout sebe sama a své blízké i se svou neurodivergencí? Jaký je rozdíl mezi rozvojem řeči a rozvojem komunikace u dětí s autismem a jaký je podíl traumatu na vývoj neurodivergentní symptomatiky? Základy titěrné detektivní práce při hledání cesty k pochopení toho, jak funguje mozek našich neurodivergentních dětí, nás provede rozhovor Markéty Trtílkové s terapeutem Miklósem Csémym.