Zdravení: Setkání dvou známých probíhá přibližně následujícím způsobem: Hugh: Hello. Emma: Hello. How nice to see you! Hugh: Nice to see you too. Emma: It’s been ages. How are you? Hugh: I’m very well actually, I’m very well. How about you? Staršího kolegu v práci pozdravíte zdvořilejším Good morning nebo Good afternoon. Ať už zdravíte formálně či neformálně, v obou případech k pozdravu patří dotaz na zdraví dotyčného: Hello. How are you? Hi! How’s it going? Na tuto zdvořilostní otázku si nepostěžujete na šéfa, ale většinou odpovíte: I’m very well, thank you. How are you? (Mám se výborně a co ty?) popřípadě: I’m fine thanks. Ve své odpovědi se na oplátku zeptáte, jak se vede dotyčnému. Nakonec můžete vyjádřit radost ze setkání: And you? It’s nice to see you! (To jsem rád, že tě vidím.) Emma a Hugh se náhodou potkávají ve foyer divadla: Hugh: Emma! Emma: Hugh? Hugh: Hello! Emma: Hello. How nice to see you! Hugh: Nice to see you too. Emma: It’s been ages. How are you? Hugh: I’m very well, actually. I’m very well. How about you? Emma: Yeah . Yeah … I’m fine. I’ve been quite busy. But you look great. How are the family? Hugh: Oh - they’re fine - they’re fine. Emma: And your mum? How’s she? Hugh: Yeah - she’s all right. No, we’re all fine. Emma: Oh good. Hugh: It’s so nice to see you. (Foyer Bell) Emma: Look - look that’s the bell. Look. We … shall I meet you for a drink? Hugh: I’ll see you [for] a drink afterwards. Emma: Yeah - yeah. OK Bye Hugh: Bye.

Když se s někým setkáte poprvé, nejspíš uslyšíte: Eva: Hi Nick. Have you met Sandra? Nick: No, I don’t think I have. Při prvním setkání obvykle někoho někomu představujeme: I’d like to introduce you to..., I’d like you to meet… Taky úplně stačí představit jednoho druhému jenom jménem: Caroline, this is David. David - Caroline. Hugh - učitel angličtiny - představuje svou novou kolegyni Emmu: Hugh: Oh Emma, here comes Gary. Gary, I’d like you to meet Emma. Emma, this is Gary. Emma: Pleased to meet you. Gary: Pleased to meet you. Hugh: Emma’s just joined us - she’s joining the English department. Emma: Yes. Gary: Oh that’s great. Hugh: And Gary’s deputy head of the history department. Emma: Oh really. Gary: Yes. Emma: Oh. I’m really happy to be here. Gary: Well, it’s good to have you on board! Emma: Thanks. Thanks.

Slovo chat znáte z internetu, chit-chat znamená: nezávazné popovídání, pár oťukávacích vět, když se s někým dáváte do hovoru: Emma: It’s really hot in here, isn’t it? Hugh: It is, isn’t it? Far too hot … Are you enjoying the exhibition? Nezávazně se dá například pohovořit - about the weather … about the number of people travelling … about how busy the train is … toto všechno jsou neutrální - opatrná témata, nechcete se totiž dotknout člověka, o kterém nic nevíte: It’s awful weather, isn’t it? It’s hot in here, isn’t it? It’s busy today, isn’t it? Koncové ISN’T IT? (question tag: viďte? že ano?) přidáváte, protože stejně jako v češtině tím chcete vtáhnout druhou osobu do hovoru - říkáte si o potrvzení svých slov. It’s a lovely day, isn’t it? Yes, beautiful. Hovor začnete nějakým nezávazným neutrálním tématem. Člověka, který právě přistoupil do vlaku, se nezeptáte, jestli je ženatý nebo vdaná. I think questions like that are too personal. V Británii platí dvojnásob, že se neptáte na věci ze soukromého života. V multinárodní, multikulturní společnosti si nemůžete být jisti, čím se můžete neznámého člověka dotknout, a tak se radši při CHIT-CHAT neptáte na výši platu a vyhýbáte otázkám o politice či náboženství. Emma a Hugh do sebe doslova vrazili na výstavě: Emma Oh. Hugh Oh. I’m sorry. Emma No - my fault. Sorry. Hugh No, I’m sorry. Emma Oh. Hugh Anyway. Emma It’s really hot in here, isn’t it? Hugh It is, isn’t it? Far too hot. Emma (sigh) Hugh Are you enjoying the exhibition? Emma Yes. Hugh Good. Emma Well, it’s very quiet today, isn’t it … Hugh Yes Emma … which is great.

Když se potkají dva neznámí, tak zpočátku spíš jenom reagují na situaci, a teprve potom přecházejí k osobnějším otázkám - jak například: Where are you from? How long have you been in London? Are you here on holiday or on business? Are you studying here? Emma Well, it’s very quiet today, isn’t it … Hugh Yes Emma … which is great. Hugh Are you here on holiday … or here for business, maybe? Emma Yeah … I’m a tourist. In case you hadn’t guessed by the accent. So what about you? Are you … do you live in London? Hugh Yes, I live just round the corner. Emma Ah - that’s handy! Hugh Actually, I’m on my way to work … and … it was nice bumping into you. Both (Laughter) Emma And you. Hugh Anyway … bye-bye. Emma Perhaps again. Hugh Yes. Emma Bye. Hugh Bye. Konverzace končí slovní hříčkou. Hugh říká, že ho těšilo, že do Emmy “vrazil”: It was nice bumping into you. Bump into znamená: narazit, vrazit do něčeho: Be careful - don’t bump into the table! Stejně tak má i přenesený význam jako v češtině - náhodou někoho potkat, vrazit do někoho: I haven’t done my homework. I hope I don’t bump into my teacher.

Osobní údaje ve formálním - úředním kontextu. Podávat informace ve formálním kontextu můžete při otevírání účtu v bance… at a job interview … if you want to join a club or an organisation. Typ otázek bude záviset na konkrétní situaci, ale určité - standardnní otázky budou všem situacím společné. They’ll ask for your name … your address … perhaps your age. Nejprve základní otázka: What’s your name? (in a formal context, we usually give our surname first.) Pokud nemáte běžné příjmení, budete pravděpodobně požádáni, abyste ho hláskovali: How do you spell that, please? Could you spell that, please? And your first name? V angličtině doslova: “první jméno”, protože v anglicky mluvících zemích se obvykle uvádí křestní jméno jako první. Občas ovšem můžete taky slyšet: given name or Christian name. Clerk Ah. Good morning, sir. I understand you’d like to open a new bank account with us. Customer That’s right. Clerk Good. Now then. I need to get some personal information from you. So we’re going to have to fill in this form. So, if I can start with your surname? Customer Yeah - that’s Wallace. W-A-double L-A-C-E. Clerk And your first name …? Customer is David. D-A-V-I-D. Clerk David.

Po udání jména a příjmení následuje obvykle adresa: What’s your address? Dále následuje věk: How old are you? V úředním prostředí se vás spíš budou ptát na datum narození: What’s your date of birth please? Could you tell me your date of birth please? Clerk Now, what’s your occupation? Customer I’m an assistant manager at a road haulage company. Clerk Huh-huh. And how long have you been working there? Customer Oh - er - about fifteen years. Clerk Right, now … what’s your address? Customer It’s 272, Long Road, London. Clerk … London. (Nervous Giggle) Can you tell me your date of birth, please? Customer Yes, it’s the 15th of February 1961. Clerk Right. That’s lovely. I think that’s all we need for the moment. Could you just sign here, please? Customer Oh yeah … hang on … thanks. Clerk Lovely! Datum narození je citlivá otázka, a tak je úřednice trochu v rozpacích, že ji musí položit. Pan Wallace neužívá číselný datum, ale udává měsíc slovem: It’s the fifteenth of February, 1961. Stejně tak se dá - jako v češtině - říct: 15. 2. 61. Když používáme čísla, v Británii - stejně jako v češtině - zachováváme pořádí: den - měsíc - rok. Ovšem v některých zemích to neplatí, a tak je třeba si na to dát pozor. Pokud jako začátečník všemu nerozumíte, soustřeďte se na klíčové fráze.

Přání k narozeninám, Vánocům - výrazy pro zvláštní příležitosti: Someone’s birthday, Christmas … New Year … Happy Birthday! Happy Christmas! nebo taky: Merry Christmas! Merry je staromódnější výraz než happy. Happy New Year! V zemích, kde se slaví Vánoce a Nový rok těsně za sebou, uslyšíte ustálené spojení: Merry Christmas and a Happy New Year! Happy Mother’s Day! Emma Dear Miss Bonnington, Wishing you a Merry Christmas and a Happy New Year. Best wishes, Emma. Oslovení je velice zdvořilé, slečna Bonningtonová patrně není blízká přítelkyně. Emma začala: Wishing you a merry … - na pohlednicích se většinou používá kratší: wishing you, celý výraz by měl znít: I wish you ... Emma končí své přání: Best wishes - to je příhodný konec na jakémkoliv přání. Pokud píšete někomu blízkému - někomu z rodiny nebo milému, můžete končit výrazem: With love.

Kamarádovi, který se chystá do nového zaměstnání, popřejete: Good luck in your new job. Když přejete úspěch při zkoušce, řeknet: Good luck with your exam. Pozor na předložku! Předložku IN používáme, když jde o novou situaci a předložka WITH se zase hodí pro událost. Hugh Peter, Best wishes for the future in your new job. Good Luck! Steve. Peter se Stevem jsou patrně přátelé, protože se oslovojí křestními jmény, i když oslovování křestními jmény ještě automaticky neznamená, že si tykají. Emma Dear Angela, Sorry to hear that you’ve been ill. I hope you feel better and get well soon. Best wishes, Emma. Emma začíná své přání frází, kterou můžete použí vždycky, když chcete vyjádřit soucit. Pravidlo: nesnažte se být originální - angličtina je idiomatický jazyk, který rád opakuje osvědčené fráze.

Telefonní konverzace Když se hlásíte v telefonu, tak do určité míry záleží na místních zvyklostech a nebo interních předpisech, ale běžné je, že představíte buďto sebe, anebo ohlásíte firmu: Hello - (full name), Hello - BBC. Když naopak vy někomu telefonujete, zeptáte se na člověka, se kterým chcete mluvit: Is Mr. Green there, please? nebo: Can I speak to Mr. Green, please? Pokud je odpověď zamítavá, a zvláště když je to pracovní telefonát, je dobré přidat omluvné slůvko: I’m afraid - she’s not here at the moment ... a může následovat krátké vysvětlení, proč tam není, popřípadě, kdy se vrátí: She’s not in today. Nebo třeba: She’s in a meeting. Hugh Hello. Geoffrey’s phone. Emma Hello. Is Geoffrey there, please? Hugh No, I’m afraid he’s not. He’s in a meeting. Can I take a message? Emma Er … if you could ask him to call me as soon as possible. Er … Sorry. Emma - to call Emma as soon as possible, would you? Hugh OK. Call Emma. ASAP. Has he got your number? Emma Er - yeah - yeah - he has. But if you could say that it’s really important. I really need to speak to him within the next ten minutes. OK? Hugh OK, Emma. I’ll get Geoffrey to call you as soon as he comes out of the meeting. Emma Thanks. Thanks. Hugh OK - bye. Emma OK - bye. Hugh se vyhnul nedorozumění - ohlásil, že to sice je Geoffreyho telefon, ale u telefonu není Geoffrey.

Zanechání vzkazu Když volaný není přítomen, požádáte, jestli by mu mohli něco vyřídit: Can I leave a message? nebo: Can you give him a message, please? Když naopak zvedáte telefon za nepřítomného kolegu a chcete být nápomocný, tak nabídnete: Can I take a message? Hugh Hello. Geoffrey’s phone. Emma Hello. Is Geoffrey there, please? Hugh No, I’m afraid he’s not. He’s in a meeting. Can I take a message? Emma Er … if you could ask him to call me as soon as possible. Er … Sorry. Emma - to call Emma as soon as possible, would you? Hugh OK. Call Emma. ASAP. Has he got your number? Emma Er - yeah - yeah - he has. But if you could say that it’s really important. I really need to speak to him within the next ten minutes. OK? Hugh OK, Emma. I’ll get Geoffrey to call you as soon as he comes out of the meeting. Emma Thanks. Thanks. Hugh OK - bye. Emma OK - bye. Hugh potvrzuje, že rozuměl - opakuje vzkaz nahlas: OK. Call Emma. ASAP - to je zkratka: as soon as possible.

Automated Call Centre system. Čím dál tím častěji si v poslední době povídáme v telefonu s automatem místo s živým člověkem. Například: when you want film information from the cinema. Pokud se dovoláte do automatické telefonní ústředny v kině, uslyšíte nejspíš následující předtočenou nabídku: If you’re using a touch-tone phone, please press the star button twice. (Pokud voláte z tlačítkového telefonu, stiskněte dvakrát tlačítko s hvězdičkou.) For film information, please press 1. (Informace o filmech - zmačkněte jedničku) To make a telephone booking, please press 2. (Rezervace vstupenek - zmačkněte dvojku) For all other enquiries, please press zero. (Jiné informace - stiskněte 0) If you would like to speak to an operator, please hold the line. (Pokud chcete hovořit s operátorem, prosím počkejte!) a nebo: Welcome to the Classic Film Line. Please select one of the following options. To listen to film showing times, press one. To make an advanced booking, press two. To listen to ticket price information, press three. For all other enquiries, press star.

Do automatické telefonní ústředny se můžete dovolat kupříkladu: when you want to book seats to see a film or you can even pay your bills by phone - without speaking to a real person! Chcete-li si například ověřit, kolik peněz máte na účtu, vytočíte číslo své banky, a na druhém konci se vám ozve záznam s nabídkou služeb: Hello, and welcome to English Express Banking. Please listen to the following options. If you wish to make an appointment to see one of our banking representatives, please press one. If you wish to open a new account, please press two. If you have an enquiry about your existing account, press three. If you have any other enquiry, press four. Potřebujet-li informaci o existujícím účtu, stiskněte trojku. Pokud by vám nevyhovovala ani jedna z nabízených možností, můžete zmačknout číslo čtyři a potom se propracujete k živému operátorovi.

Když kupuje vstupenku do divadla po telefonu, pokladní potřebuje znát základní informace: You’ll need to say the name of the play, when you want to see it and how many tickets you want. Slovíčka pokladna (v divadle, kině apod) - the box office přízemí the stalls balkon the circle Emma Hello. Box office. Hugh Yeah. Have you got any tickets for “Romeo and Juliet” on Thursday night? Emma Is that this Thursday, sir? Hugh Yes please. Emma Yeah. Just one moment, please. How many seats are you looking for? Hugh Erm … four, please. Emma Four. Yes, we do this Thursday. I can do four seats for you. Where would you like to sit? Hugh Well - how much do they cost? Emma Ł14 for the circle Hugh Ł14 for the circle, right Emma I can give you Ł25 in the stalls, sir. Užitečné obraty: I’d like to book two tickets for “Romeo and Juliet” When would you like to see the play? Where would you like to sit? … In the circle? Or in the stalls?

Při kupování vstupenek musíte uvést - kromě názvu hry a času: where you want to sit, and how much you want to pay and they will certainly ask about payment! (jakým způsobem budete platit) Emma Hello. Box office. Hugh Yeah. Have you got any tickets for “Romeo and Juliet” on Thursday night? Emma Is that this Thursday, sir? Hugh Yes please. Emma Yeah. Just one moment, please. How many seats are you looking for? Hugh Erm … four, please. Emma Four. Yes, we do this Thursday. I can do four seats for you. Where would you like to sit? Hugh Well - how much do they cost? Emma Ł14 for the circle Hugh Ł14 for the circle, right Emma I can give you Ł25 in the stalls, sir. Hugh Oh. Twenty-five … that’s a bit expensive. Er … circle seats then, please. Sort of as near the middle as possible? Emma Huh-huh. Now, paying - how are you intending to pay, sir? How would you like to pay? Hugh Well, can I pick them up from the box office before the show? Emma You can. If you do that, sir, you have to collect them half an hour before the show or we … Hugh That’s fine … Emma … release any unpaid tickets. Hugh That’s fine. Emma As long as you understand that. Hugh Mmm. Emma Ok. So, I’ll go ahead and confirm that booking for you. Hugh Yes, please. Emma That’s four adult tickets at Ł14 in the circle next Thursday. Hugh That’s right. Emma Right. Lovely. Na otázku: “Jak budete platit?” zákazník odpovídá otázkou, jestli by mohl lístky zaplatit, až si je bude vyzvedávat před představením.

We’re looking at the language you need when you want to arrange something with a friend. For example, a game of tennis. Nejdřív se potřebujete domluvit, co podniknete. Hraní tenisu můžete navrhnout několika způsoby: Would you like to play tennis? How about playing tennis? What about playing tennis? Do you fancy playing tennis? První otázka byla velmi zdvořilá, formální, další tři možnosti jsou hovorovější - také slovesný tvar je jiný než v první otázce - ve všech třech případech končí sloveso na -ING: Pokud byste si místo tenisu chtěli jít zaplavat, řeknete podle stejného vzoru: Would you like to go swimming? How about going swimming? What about going swimming? Do you fancy going swimming? Čas a místo schůzky se dá domluvit stejnou frází: How about Tuesday? What about Thursday afternoon?How about meeting at the swimming pool? Emma Hello, Hugh? Hugh Yes. Emma! Emma Hi. How are you doing? Hugh Yeah fine … fine … how are you? Emma Er … fine, fine. Look it’s just a quickie. Er … I know it’s short notice, but would you be free for some tennis this week? Hugh Yeah. Actually, actually this week’s great. When … when were you thinking of? Emma Well, how about either Wednesday or Thursday? Hugh Mmm …Thursday’s better than Wednesday. Emma OK - well, let’s go for Thursday. Emma se nejdřív omlouvá: I know it’s short notice …(Vím, že je to na poslední chvíli). Nezapomeňte, že když se s někým chcete na něčem dohodnout, nepřekládejte z češtiny, ale použijte šikovnou anglickou frázi.

Když si s někým domlouváte schůzku, potřebujete: to talk about when you’re going to meet … where you should meet... - kdy a kde se sejdete. Pokud jste oba vytížení, bude se váš hovor podobat obchodnímu vyjednávání: When shall we meet? Where shall we meet? Where shall we go? Evening? How about 7.30? What about Thursday afternoon? How about meeting at the swimming pool? Když se vám kupříkladu nehodí středa, a spíš by vám vyhovovalo zahrát si tenis ve čtvrtek, můžete říct: Wednesday’s no good for me … Thursday would be better. A pokud chcete pozvání přijmout, zvoláte: Yes, that would be great! That would be lovely! Great see you then! Emma Well, how about either Wednesday or Thursday? Hugh Mmm …Thursday’s better than Wednesday. Emma OK - well, let’s go for Thursday. Hugh Evening? Would that be good for you? Hugh Evening’s fine ’cos I finish work about 6.30 - so I can get over there about 7.30? Emma Yeah - that’s great. That’s better for me too. Hugh OK fine! Well, look, will you book the court? Emma Yeah I’ll do that. Hugh Fantastic. So I’ll … Emma No problem. Hugh I’ll see you at the tennis club - 7.30 on Thursday. Emma Great. See you then. Hugh OK. Bye.

We’re looking at the language you need when you want to make an appointment. Perhaps you need to see a doctor. Když se chcete objednat u lékaře, potřebujete základní frázi: I’d like to make an appointment to see the doctor, please. Tu samou frázi můžete použít i v jiných situacích. Například když se chcete objednat k zubaři, popřípadě ke kadeřníkovi: I’d like to make an appointment to see the dentist, please. I’d like to make an appointment to have my hair cut, please. Dále bute muset odpovědět na otázky: When would you like to come? What’s the appointment for? Pokud chcete přijít co nejdříve, řeknete: as soon as possible. Pokud se vám nabídnutý čas nehodí, můžete slušně odmítnout: I’m afraid that’s no good … nebo můžete říct: bohužel tehdy a tehdy nemohu přijít: I’m afraid I can’t make it then Hugh Hello, doctor’s surgery. Emma Hello. I’d like to make an appointment to see the doctor, please. Dr Moer, please. Hugh Right. Dr Moer, let’s have a look. Erm … well, the first appointment we’ve got is Wednesday – one forty-five on Wednesday. Is that any good to you? Emma Wednesday … er … no … I’m afraid that’s no good. I can’t make it then. Hugh Right.

Když si domlouváte návštěvu u doktora, bude se vám hodit fráze: Some time next week (někdy příští týden), pokud se vám nabízený termín nehodí, hodí se vám naopak slovo: dříve/ později: Have you got anything earlier? Have you got anything later? A pokud bude termín vyhovovat, můžete říct: That’s fine. Aby nedošlo k omylu, jeden nebo druhý může ke konci konverzace zopakovat, na kdy jste se dohodli: OK. So that’s ten o’clock on Wednesday with Doctor Smith. Hugh Hello, doctor’s surgery. Emma Hello. I’d like to make an appointment to see the doctor, please. Dr Moer, please. Hugh Right. Dr Moer, let’s have a look. Erm … well, the first appointment we’ve got is Wednesday – one forty-five on Wednesday. Is that any good to you? Emma Wednesday … er … no … I’m afraid that’s no good. I can’t make it then. Hugh Right. Emma Er … have you got anything earlier? Hugh Well, we haven’t at the moment, I’m afraid. Er … [The only thing we may have is a cancellation … or you can come along before 12 o’clock and just sort of take your turn, on a first come, first served basis. So, why don’t you book that one for Wednesday … and then if anything else comes up in the meantime, I’ll give you a ring. Emma It’s just it’s quite urgent, really. I was hoping to get an appointment as soon as possible, you know. Hugh You could see doctor Phillips. Emma No! No that’s no use … I just would prefer to see a lady, if that’s all right, you know. Hugh Yes, of course. Well, as I said, the earliest I can book you in is Wednesday. So, if that’s any use … Emma Well, it’ll have to be, I suppose. I’ll take that. So, when’s that? Hugh That’s Wednesday, one forty-five, one forty-five on Wednesday. Emma One forty-five ... that’s this Wednesday? Hugh That’s correct. Emma OK. All right. Hugh Thanks very much. Emma Thank you Hugh Bye-bye Emma Bye.

Návštěva v restauraci probíhá zhruba takto: First, I need to find a table. Perhaps the waiter will offer me a drink. Then I’ll look at the menu and choose my food. Once I’ve eaten, I’ll pay and go! Nejdřív byste měli vrchnímu oznámit, pro kolik lidí potřebujete místo: Have you got a table for two, please?. Stejně tak můžete použít otázku s pomocným slovesem DO: Do you have a table for two, please? Na to vám vrchní může odpovědět otázkou: Have you booked a table? (Máte stůl objednaný?) Nebo se může zeptat jinak: Have you made a reservation? Dále bude zřejmě následovat otázka: Smoking or non-smoking? Jen dosednete, ještě ani nemáte jídelní lístek, a vrchní se obvykle zeptá: Would you like something to drink? A nabídne vám jídelní lístek: Would you like to see the menu? Hugh Hello, do you have a table for one, please? Emma Yes, certainly sir. If you’d like to follow me this way, please. Hugh Thank you, thanks very much. Emma There’s the menu. Hugh Thank you. Emma Would you like a drink, sir? Hugh Yes please. Just, just some sparkling mineral water. Emma Sparkling mineral water … Hugh Thanks. Emma Thank you.

Pokud jste pročetli jídelní lístek, jste připraveni objednávat. Vrchní se vás s největší pravděpodobností zeptá: Are you ready to order? (Máte vybráno?) Jídelní lístek je obvykle rozdělen do tří základních částí: the first course - starters, the main course and the dessert. Chcete-li zaplatit, nepřekládáte z češtiny: “platím”, ale použijete anglickou frázi: Could I have the bill, please? (Doslova: Mohu dostat účet, prosím?) A když vrchní účet přinese, může se vás zeptat: How would you like to pay? - v hotovosti anebo kreditní kartou? Emma Are you ready to order? Hugh Yeah, I think I am actually. Could I just have the soup to start, please - soup of the day. Emma That’s minestrone – is that all right, sir? Hugh Yeah. That’s fine … and for the main course, could I have the chicken, please? Emma … chicken … Hugh ..and just some vegetables and some boiled potatoes, please. Emma … boiled potatoes. OK. Hugh Lovely. Emma All right. Hugh Thanks very much. Emma OK. Všimněte si používání určitých členů. Při vybírání z jídelního lístku před většinou jmenovaných jídel bude stát určitý člen the: Could I have the soup? - je to ta určitá polévka, která je uvedena v jídelním lístku. For the main course, could I have the chicken please?