Trhové Sviny a okolní region bývaly vyhlášené kamenickou tradicí. Asi nikoli náhodou odtud pocházel i známý budějovický sochař Dietrich, tvůrce Samsonovy kašny. Na trhovosvinenském náměstí stojí za to se rozhlédnout, protože tu najdeme zajímavá umělecká díla.

Lidé mají rádi ovoce, a tak vysadili sady. Postupně se rozvinuly minimálně dva různé přístupy. Hodně intenzivní sady vypadají spíš jako vinice. Jsou v nich zakrslé jabloně navázané na dráty – dají se mechanicky ošetřovat i sklízet. Často jsou z přírody vydělené ochrannými sítěmi. Pak jsou tu ale extenzivní sady, které kromě ovoce poskytují ekosystémové služby podobné v krajině už dost vzácným světlým lesům.

Odedávna lidé chránili potraviny před zkázou chlazením a nejdostupnějším prostředkem k tomu byla voda. Na vesnicích proto vznikaly drobné stavby, které zachycovaly protékající prameny.

Život mušky bejlomorky (4:40) – Mýty, omyly a novinky astronomie: Betelgeuze (15:44) – Otec a syn Heyrovských, rtuťová kapka, polarografie a Nobelova cena (21:21)

Je známá hlavně jako autorka první české kuchařky. Psala ale taky básně. Zvládnete recepty, které jsme pro vás vybrali?

Straňany, které leží 11 kilometrů od Českých Budějovic, původně oddělovala od sousedních Doudleb pouze řeka Malše. Název obce nevznikl proto, že by se zdejší lidé někoho nebo snad něčemu stranili, jak by se mohlo zdát, ale ze slova stráň. I když se původní vesnice o několika usedlostech rozkládala spíše na rovině, okolní terén je stráněmi tak nápadný, že zavdal patrně příčinu ke vzniku tohoto místního jména.

Nebinární Maxine je napadena homofobně motivovaným agresorem a následkem toho zemře její dědeček. Od toho se odvíjí příběh, který Ridina Ahmedová zpracovala v sérii Odpustit? a režisér Jiří Havelka ho zachycuje v divadelní hře Facka. S romským mladíkem Adrianem, který dědečka napadl, se rodina Maxine setkala. „Tak otevřené, respektující lidi jsem asi nikdy nezažila,“ říká právnička Klára Kalibová. Poslechněte si debatu Ahmedové, Kalibové a Havelkové o odpuštění a trestu.

Chovatelka jihlavské zoo Radka Jarošová popisuje, jak citliví a opatrní dokážou být plameňáci, jak probíhá jejich každodenní péče i proč mezi nimi někdy vznikají dlouholeté páry.

Island patřil donedávna k posledním místům na planetě bez komárů. Až letos v říjnu je objevili vědci na farmě severně od Reykjavíku. Chytili je na vůni vína. Nejspíš přicestovali s lidmi z pevninské Evropy a už se tam rozmnožují. Ostrov ale několikrát do roka zamrzá, což může zabránit přežití komářích vajíček či larev.

Poslechněte si:01:15 Jak rychle létali ptakoještěři?11:22 Pomohou nám nemagnetické magnety?21:55 Objev krevních skupin28:06 Pěstují si termiti houby?34:19 Stávají se rajčata jedovatými?46:00 Jak spočítat vliv oxidu uhličitého?Hovoří paleontolog Vladimír Socha, fyzik Tomáš Jungwirth nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 čte Karel Zima.

Poradník plný rad a informací, které chovatelům přijdou vhod. Psi, kočky, ptáci, rybičky i zvířata užitková a exotická. Dotazy voleáte přímo do vysílání na telefon 221 555 444.

Vzduchem je mezi sebou dělí asi padesát kilometrů, ve výšce nad mořem čtyři sta metrů a v čase šest století. Jeden na Šumavě, druhý na Třeboňsku. To jsou dva jihočeské libínské kostely.

Na dotazy posluchačů odpovídá Lucie Míková z Veterinární kliniky Vltava v Českých Budějovicích. S moderátorkou Jitkou Cibulovou Vokatou proberou potíže s polykáním, potravinové alergie, odčervování psů a další témata.

České země daly světu i pár slov, která jsou obecně rozšířena. Třeba taková kamélie. Má jméno brněnského rodáka Jiřího Josefa Kamela, jehož přitahovala jednak duchovní služba, jednak přírodní vědy. Vstoupil proto do řádu jezuitů, kteří provozovali vyhlášené lékárny.

Čeněk Holas se narodil v roce 1867 v Záhořanech na Písecku. Obecnou školu vychodil v nedalekém Kovářově, poté vystudoval reálné gymnázium v Písku a později nastoupil ke studiu na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Již v době studií publikoval svá první básnická díla.

Stromy a jejich houbové patogeny (4:41) – Příběhy s pětkou: Guy Fawkes (20:03) – Kniha měsíce: Bohové a bohyně starých Slovanů (25:06) – Los evropský v naší přírodě (29:32)

Všimli jste si toho někdy? Také vám to vrtalo hlavou? Dožívají se snad vysoké věku jen lidé s velkýma ušima a nosem? To rozhodně ne. Jak to tedy je?

Renesanční letohrádek Kratochvíli zná jistě většina posluchačů. Jedná se o pozoruhodnou zámeckou stavbu ve stylu italských venkovských vil, kterou vybudoval v osmdesátých letech 16. století Vilém z Rožmberka, v té době po císaři nejvýznamnější osoba v Českém království. Jen o pár let dříve si mocný jihočeský šlechtic nechal postavit ještě jeden skromnější objekt s podobně poetickým názvem.

Hiró Onoda prožil nejlepší léta svého života v džungli a bojoval ve válce, která už dávno skončila. Jak se to mohlo stát?

Práce je nedílnou součástí našeho života. Je to prostředek k obživě, ideálně ale také činnost, která nás naplňuje a dává našemu životu smysl. „Workoholik může být vlastně docela spokojený,“ uznává v pořadu Leonardo Plus sociální psycholožka a vědecká pracovnice Psychologického ústavu Akademie věd Kateřina Zábrodská a pokračuje: „Na problém může workoholika upozornit okolí – lidé často zanedbávají vztahy, partnera, děti, kolegy. Základem je rozpoznat to a přiznat si to.“