Je tomu už skoro šest let, co byl celý svět nečekaně zasažen pandemií onemocnění covid-19. Zákeřný virus SARS-CoV-2 se z čínského města Wu-chan závratnou rychlostí rozšířil do všech koutů naší planety. Lidstvo tak zase jednou muselo čelit společnému nepříteli, se kterým až dosud nemělo zkušenost.

Posmrtně vydaná kniha Alexeje Navalného Patriot není jen politické svědectví, ale i osobní dokument o víře, že i v zemi lži má smysl mluvit pravdu. Připomíná sílu slova v době, kdy svoboda ztrácí cenu. Knihu Patriot přečetl a představí historik Petr Zídek.

V Rusku je momentálně na seznamu odsouzených zločinců. Za hanobení ruské armády si má odsedět osm let v trestanecké kolonii. Dmitrij Gluchovskij však už nějakou dobu v rodné zemi nežije a zařadil se mezi ty exilové novináře a spisovatele, kteří svůj boj s ruským prezidentem Putinem hlasitě svádějí prostřednictvím internetu a médií.

Holokaust, tajné britské operace namířené proti nacistickému letectvu, spolupráce s komunistickou Státní bezpečností nebo český exil v boji proti komunistické totalitě – to jsou jen drobnosti z příběhu jedné rodiny, popsané v knize Rozpolcená doba, rozptýlené životy za druhé světové války a studeného míru. V pořadu Ex Libris publikaci představí David Hertl.

Historie není nudným výčtem dat, historie je strhující detektivkou. Tedy když umí historik psát tak zasvěceně a zároveň čtivě jako polský profesor historie a znalec českých dějin Piotr Majewski. Jeho knihu rozebírá v Ex libris Ondřej Houska. Pořad vysíláme v repríze.

Jedné říjnové noci roku 1969 došlo v kostele svatého Vavřince v Palermu na Sicílii ke krádeži uměleckého díla. Nešlo o nic menšího než velký oltářní obraz od mistra barokní malby Michelangela Merisiho z Caravaggia.

Jak vypadal život na Pražském hradě za posledních Habsburků? Nejen to poodhalí ve svých vzpomínkách Antonín Fiala, důstojník rakouské císařské armády a prvorepublikový ředitel Hlávkových studentských kolejí v Praze, který zde na konci 19. století vyrůstal. Jeho paměti pod názvem Obsluhovali jsme korunního prince vyšly v roce 2024 v nakladatelství Machart.

Sledujete s úzkostí stav naší planety? Děsí vás klimatická změna, růst hladiny oceánů nebo ztráta biodiverzity? Máme pro vás dobrou zprávu: Není to konec světa. Snaží se nás o tom přesvědčit environmentalistka a datová analytička Hannah Ritchie ve svojí stejnojmenné knize. Podle autorky to totiž s naší planetou zdaleka není tak hrozné, jak se na první pohled zdá. Naznačuje to už podtitul knihy, který zní: Jak se stát první generací, která vytvoří udržitelnou planetu.

Možná jste to někdy sami zažili, když jste vycestovali na Západ. V očích místních jste četli pohrdavý pohled, že přijel nevzdělanec z Východu. Kanadský antropolog středoevropského původu Ivan Kalmar by vám na to nejspíš řekl, že šlo o formu rasismu mezi bílými. O této nesnášenlivosti napsal knihu Bílí, ale ne tak docela. Ptá se v ní, jak rasismus vůči Středoevropanům souvisí s oblibou politiků jako Viktor Orbán, Robert Fico nebo Jarosław Kaczyński.

Žijeme v dramatické době, kdy se hroutí nebo jsou zpochybňovány dosavadní domnělé jistoty, jako je trvalý mír v Evropě, pevné partnerství Evropy a Spojených států nebo volný mezinárodní obchod. Ti, kdo by v této souvislosti ohrnovali nos nad pohledem do historie, by dělali chybu.

Kniha Kláry Mandausové Vietnamské srdce, český domov dává nahlédnout mezi takzvanou druhou generaci Vietnamců na našem území. Jde tedy o Vietnamce, kteří se v Česku už narodili. V publikaci vzpomínají na své dětství, dospívání i počátky vlastní profesní dráhy čtyři respondenti. Jak se jim žije a čím si museli projít, když se chtěli zapojit do fungování v majoritní společnosti a zároveň cítili tlak z domovské komunity?

Nemůže si plánovat pravidelnou dovolenou nebo dlouhodobé aktivity s rodinou, protože musí být připraven kdykoliv odletět mimo území České republiky a pomoci obětem únosu. Žije tady a teď. Je to volba a životní styl, kterému Adam Dolník podřídil soukromý život. V knižním rozhovoru Martina Moravce s podtitulelem Svět elitního vyjednavače čtenář zjišťuje, jak funguje rozhovor s vyděračem nebo s teroristou a co není možné při záchraně rukojmích podcenit.

Džamíla, Bašír i Árjána mají své sny, touhy a představy o budoucnosti. Jenže žijí v Afghánistánu a dělat si plány v zemi, která je už desetiletí zmítaná vojenskými a náboženskými konflikty, je zcela mimo realitu. Politická situace v Afghánistánu jejich životy vleče s sebou a v mnohém převrací.

„Máte moje čestné slovo, že autorem textu jsem já osobně,“ zaručuje se spisovatel Harari v knize Nexus. Stručná historie informačních sítí od doby kamenné až po AI. Takové ujištění je na místě. Žijeme přece v době, kdy začíná být lidské autorství textu nejisté. Kniha izraelského historika ukazuje čtenáři, že jeho dosavadní dosavadní uvažování o roli informací ve společnosti je přinejmenším naivní.

Jaký je nejmocnější vynález v dějinách? Přece peníze. Ekonom David McWilliams je přirovnává k náboženské víře a tvrdí, že jsou technologickým vynálezem, v jehož vývoji došlo k několika přelomovým změnám. „Víra i peníze jsou plodem lidské imaginace. Nesou hodnotu jenom proto, že v ně věříme. Jsou nabité emocemi, svůdné, povznášející, skýtají svobodu, moc i nadvládu,“ píše ve své knize Peníze v dějinách lidstva. Příběh a tajemství nejmocnějšího vynálezu.

Může se zhroutit demokracie a vrátit se nesvoboda? Rozhodně ano. Demokratický systém vládnutí je ve skutečnosti velmi křehký a zdaleka není samozřejmý. Když se podíváme na statistiky, tak zjistíme, že států, které jsou demokraciemi, v posledních letech ve světě setrvale ubývá. Martin Wolf, hlavní ekonomický komentátor deníku Financial Times, tvrdí, že demokracie a volný trh je na Západě dokonce ve větším ohrožení, než si myslíme. (Vysíláme v repríze.)

Nová kniha Witolda Szabłowského tematicky navazuje na jeho bestseller Jak nakrmit diktátora. Tentokrát se ale autor vydává po stopách kuchařů z ruských kuchyní, dač a kantýn, díky nimž nahlédneme přímo pod pokličku zdejšího režimu. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v březnu 2024.)

Božská nahota je titul knihy, který by mohl vzbudit nejrůznější představy. Podtitul Sochy Venuše od počátku do dneška ale upřesňuje, že jde především o umění. I to je však provázáno s náboženstvím, politikou a třeba pornografií. Nehledě na úvahy o roli nahoty či kýče ve společnosti i kultuře. To vše zpracovává ve své knize Jan Bažant, profesor klasické archeologie, který přednáší i dějiny umění. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v říjnu 2023.)

„Uprostřed Německa, na severním úbočí jedné hory, leží ve stínu buků a dubů zoologická zahrada.“ Touto větou začíná kniha nazvaná Zvířata v Hitlerově říši autora Jana Mohnhaupta, který se v ní zaměřil na jeden podstatný, i když málo známý fenomén. Je jím propracovaná nacistická ideologie ve vztahu ke zvířatům, od domácích mazlíčků v německých domácnostech až po zvířata nasazená v ostrých bojích. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v lednu 2024.)