Rodinná firma SOMA z Lanškrouna patří mezi světovou špičku ve výrobě flexotiskových strojů. Vznikla přitom doslova z ničeho. S cca třista třiceti lidmi, bez výrobního programu a s 43 milionovým dluhem. Dnes má globální klientelu, inovuje rychleji než konkurence a řadí se mezi málo českých firem s finálním produktem globální úrovně, což potvrzuje jejich celosvětové rozšíření . Ladislav Verner v rozhovoru pro pořad Průmyslová zóna Pavla Janečka na platformě FocusOn popisuje nejen cestu firmy, ale především systémové chyby, které podle něj už tři dekády ničí český průmysl.

V době, kdy se lanškrounská Tesla obtížně privatizovala a divize jednoúčelových strojů zůstala bez zájemců, Verner viděl, že odchod desítek odborníků by definitivně pohřbil roky technického a technologického know-how. Rozhodl se proto tým udržet a začít znovu na vlastní riziko.

"Nechtěl jsem, aby tak kvalitní tým zmizel z trhu. Byli jsme úplně nazí – bez výrobního programu, bez výrobku, s kolektivem zkušených techniků a vysoce kvalifikovaných a motivovaných řemeslníků a s privatizačním dluhem 43 milionů korun. Výrobní program, který jsme mohli použít, zmizel ze dne na den se zánikem Tesly," vzpomíná Verner na začátky po roce 1992.

Firma SOMA tak začínala bez výchozího produktu. Přesto se během tří dekád propracovala mezi světové firmy, dodavatele vlastní ucelené řady strojů pro zpracování obalových materiálů, zejména flexotiskových strojů, řezaček a dalších.  "Během 33 let jsme se dostali do světové špičky bez jakéhokoliv uzardění. Konkurenti i celý trh to vidí. Ale nepatříme do mainstreamu toho, co se tady stále provozuje. Patříme k finalistům a těch je v České republice tragicky málo," konstatuje Verner.

Z původně malé rodinné firmy se stala technologická společnost, kterou dnes vlastní společně se dcerou a synem. Ti mají v budoucnu převzít odpovědnost za další rozvoj firmy a udržení nastavené podnikatelské filosofie - mít vlastní finální produkty a nestat se tak rukojmím nadnárodních firem.   

Český produkt za 70 % obalů v supermarketech

SOMA vyrábí flexotiskové stroje, laminátory a podélné řezačky. Jde o klíčové technologie pro tiskařský průmysl – obaly potravin, léků nebo parfémů jsou totiž zhruba ze 70 % tištěny právě flexotiskem. "Když půjdete do jakéhokoliv supermarketu na světě, až 70 procent obalů kolem vás je tištěno flexotiskem," popisuje Verner.

Flexotisk je stabilní obor, který i v době krizí necítí tolik otřesů jako jiné segmenty. "Přijde-li krize, ta vlna je tady nižší, protože lidé musí chodit nakupovat jídlo a léky," vysvětluje praktické důvody stability.

K tomu SOMA dodává i doprovodné technologie – laminátory spojující více materiálů do bariérových obalů nebo řezačky připravující potištěný materiál pro balicí linky.

Zatímco mnozí čeští výrobci vyrábějí díly pro jiné, SOMA dodává kompletní finální technologie. A právě finální produkt je podle Vernera zásadní výhodou.

Celý rozhovor si můžete pustit jako video nebo podcast, kde se dozvíte:

• Jak Ladislav Verner popisuje nejrizikovější momenty vzniku SOMY a začátek s 43milionovým dluhem bez jakéhokoli výrobního programu

• Proč slova "finální výrobek" chybí v programovém prohlášení vlády i Svazu průmyslu a co to znamená pro budoucnost českého průmyslu

• Detailní vysvětlení dvou modelů investic do vědy – proč na Západě generují prosperitu a v Česku jen obohacují zahraniční firmy

• Konkrétní kritiku investičních pobídek na příkladu Onsemi v Rožnově a proč 10 miliard od státu nepomohlo ani firmě, ani české ekonomice

• Jak přesně Čína za 25 let změnila strukturu své ekonomiky stejným receptem, který používá SOMA už 33 let, a proč Německo po válce za 25 let dosáhlo technologického lídrovství