Varují před ním dlouhodobě policisté i adiktologové. Až teprve v polovině listopadu loňského roku se ale kratom, psychoaktivní látka pocházející z rostliny Mitragyna speciosa, dostala mezi regulované psychomodulační látky. Jeho prodej je tak možný jen dospělým a pouze v licencovaných specializovaných obchodech, které mají povolení ministerstva zdravotnictví. Jak ale poznamenává dětský adiktolog Tomáš Jandáč, nesplnilo to zamýšlený efekt. Jak může rodič poznat, že jeho dítě kratom užívá? Jak tomu zabránit? Jaké další závislosti děti ohrožují? Jak probíhá léčba? A jak je to s digitální závislostí u generace Alfa a generace Z? Nejen o tom je další díl Forbes podcastu Jak být lepší.

Rozbít bludný kruh ústavní péče. Dát dětem z dětských domovů záchrannou síť v podobě jiných vzorců chování. Ukázat, jak může fungovat rodina. Proto vznikl nadační fond Spoluživot. Tereza Šindlerová a Šárka Nácovská o tom mluvily v předvánočním vydání podcastu Jak být lepší. V čem hostitel nemůže fungovat jako rodič? A v čem naopak ano? Na co má pozornost a láska dospělého, který nepatří do přímého okruhu dětského domova, největší vliv? I o tom mluví Tereza Šindlerová a Šárka Nácovská v novém vydání Forbes podcastu Jak být lepší.

Když se rodičům narodí dítě s postižením nebo vážnou vývojovou vadou, svět se během jediného okamžiku převrátí. Radost se mísí se strachem a nejistotou. Právě v té chvíli se do života mnoha rodin dostává Společnost pro ranou péči. Hostem podcastu Jak být lepší byla ředitelka pražské pobočky Jitka Barlová, která otevřeně popisuje, jak mění životy dětí i jejich rodičů a proč je lidskost často stejně důležitá jako odbornost. Je česká společnost inkluzivní, pokud jde o postižení? Co podle ní v českém systému podpory rodin nejvíc chybí? Kolik rodin podpořili? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Bohatství je zkouška vztahů a v rodinách to platí dvojnásob. „Pokud jste z rodiny, která vlastní majetek a podniká, nejste z normální rodiny,“ říká Jiří Hnilica, děkan Fakulty podnikohospodářské VŠE v Praze a zakladatel Centra pro rodinné firmy. Ve Forbes podcastu Jak být lepší vysvětluje, proč to nedopadne dobře, když se pletou role rodiny a byznysu, a proč je proces předání klidně na dvacet let. Jakou chybu opakují téměř všichni zakladatelé? Co když dítě nemá předpoklady, ale čeká, že firmu převezme? Kdy má rodina začít strukturovat vlastnictví? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Oleg Vojtíšek, zakladatel projektu Pohřební průvodci, se v podcastu Jak být lepší podělil o svou vizi smysluplného přístupu ke smrti a rozloučení. Jeho tým se zaměřuje na to, jak lidem pomoci projít těmi nejtěžšími okamžiky života, od přípravy na smrt až po podporu pozůstalých. V rozhovoru otevřeně hovoří o důležitosti individuálních obřadů, respektu k zesnulým a nutnosti smíření se s odchodem blízkého. Proč jsou bezobřadové pohřby v Česku tak časté a co to dělá s truchlením? Co je nejšetrnější postup, jak mluvit s dětmi o smrti a jak je aktivně zapojit, aby rozuměly a nebály se? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Hubnutí je o schopnosti připravit se na nepohodlí, ale neztratit přitom radost z jídla. „Jídlo nás odpradávna láká, bez kontroly to ale v dnešním světě nejde,“ říká Martin Cvrkal, psycholog a psychoterapeut, který se už léta věnuje výzkumu výživy a obezity. Slyšet ho můžete v nové epizodě Forbes podcastu Jak být lepší. Hodně pracoval a hodně přibral. A pak hodně zhubnul. I přesto Martin Cvrkal varuje před amatérskými radami o výživě. „Když někdo zhubne, rozhodně ho to nekvalifikuje k tomu, aby někomu jinému radil,“ upozorňuje hned v úvodu. „Má vlastní zkušenost mi ale pomohla v tom, že cítím empatii vůči lidem s obezitou.“ Jak Martin Cvrkal nahlíží na současnou popularitu proteinových diet? Kdo dá víc na rady lékařů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ muži, nebo ženy? Proč se málo chválíme? Kdy a proč naopak nekomentovat postavu druhých? Nejen o tom si povídáme v novém díle Forbes podcastu Jak být lepší.

Před deseti lety přivedla do Česka Giving Tuesday, neboli Světový den štědrosti a dobrých skutků. „Je to den, kdy štědrost dostala datum. Nebojujeme ale proti Black Friday,“ zaznělo v nové epizodě podcastu Forbesu Jak být lepší, kde si povídáme s Lucií Mádlovou o tom, jak jsme na tom jako Češi se štědrostí. Asociaci společenské odpovědnosti založila krátce po porodu dcery. Říká o sobě, že je věčná optimistka. Díky jejímu úsilí se z asociace stala respektovaná instituce s více než šesti stovkami členů, včetně těch největších hráčů tuzemského byznysu. I proto se Lucie Mádlová pravidelně umisťuje ve Forbes žebříčku Nejvlivnější ženy Česka. Jaké bude letošní Štědré úterý v Česku? Jakou roli hraje v udržitelnosti zdravý selský rozum? Jak spolu souvisí „podnikat dobře“ a „vydělávat“? A mají Češi dobré srdce? Poslechněte si novou epizodu našeho podcastu Jak být lepší s Lucií Mádlovou.

Když se řekne „splněná přání“, většina lidí si vybaví cestovatelské sny, adrenalinové zážitky nebo romantické momenty. Poslední přání těžce nemocných lidí jsou často mnohem prostší, a přitom hluboce lidská. „Lidé chtějí být se svými blízkými, pít kávu na zahradě, koukat na stromy, které zasadili. A my jim to plníme,“ říká Petra Homolová, zakladatelka projektu Sanitka splněných snů. Společně se svým týmem pomáhá vážně nemocným lidem splnit jejich poslední přání, ať už jde o cestu k moři, návštěvu oblíbeného místa nebo setkání s rodinou. Projekt vznikl před třemi lety, kdy Homolová pracovala u Záchranné služby Asociace Samaritánů České republiky. Co ji Sanitka splněných snů naučila o životě? Jaká přání pacientů ji nejvíc dojala a změnila? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Telefon, anonymita a pomoc. Hlavně na tom stojí Linka bezpečí, nezisková organizace, která vznikla před jednatřiceti lety v Praze primárně pro týrané a zneužívané děti. Zakládali ji Zuzana Baudyšová, Jarmila Knight a David Marx, podle vzoru britské Child Line. „Naše linka vznikla jako druhá v Evropě. Původně byla zdarma jen pro pražské děti, záhy se ale služba rozšířila i do dalších měst,“ říká ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková. V provozu je sedm dní v týdnu, čtyřiadvacet hodin denně a za celých jedenatřicet let se ani jednou nezastavila. Rozšířila se do všech měst republiky a její konzultanti a konzultantky se potkali s pestrou směsí problémů a trápení. Proč se na Linku bezpečí obracejí více dívky? Jak mohou pomoci kamarádi? Jak veřejnost? Co s dětmi způsobil covid? A kam se se chce Linka ještě rozšířit? Odpovědi uslyšíte v dalším díle podcastu Jak být lepší.

Bolesti krční páteře, ztuhlá záda, zablokovaný kříž. Jak bychom se měli hýbat, sedět a regenerovat? Petr Zahradník si vybral profesi, kde dle svých slov pomáhá lidem s jejich bolístkami. „Tělo mluví pravdivým jazykem,“ říká fyzioterapeut a zakladatel fyziokliniky Spinezio. Přicházejí k němu pacienti s chronickými obtížemi, s úrazovými i pooperačními stavy. Kromě terapie sedavého zaměstnání se věnuje i fyzioterapii miminek. „Na nich je vidět, že jim stres neprospívá v žádném ohledu,“ říká Zahradník. Naše tělo je podle něj do velké míry chemická továrna, kdy stres a fyziologické reakce vyplavují spoustu látek, které nejsou zdraví prospěšné. Jak správně sedět? Co nám nejvíce ničí tělo? Jak ho můžeme „řídit“ nebo „optimalizovat“, abychom z něj nevytěžovali víc, než snese? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Slovo mikrobiom před pár lety zažilo boom. Jak na mikroorganismy v těle vyzrát? „Mikrobiom rovná se zdravý život a zdravý člověk, ale cesta k němu je nesmírně složitá,“ říká Gertruda Čápová, specialistka v oboru pneumologie, imunologie a alergologie a odbornice na spánkovou medicínu. Střevní mikrobiom je podle ní výsledkem toho, jak žijeme, co jíme a jak spíme. Základ pro něj vzniká už při těhotenství. „Dále samozřejmě velmi záleží na stravě. Dokonce se říká, že u dětí do šesti let jsou střeva hlavní mozek a až pak začíná být hlavní mozek právě mozek,“ říká lékařka působící v Centru pohybové medicíny Pavla Koláře. Jak správně jíst? Jak zjistit stav svého mikrobiomu? Jak jeho kondice (ne)přispívá longevity? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Český pracovní trh stojí na prahu zásadní změny. Každý rok přichází sotva sto tisíc nováčků, zatímco věk odchodu do důchodu se neustále prodlužuje. „Dnes vedle sebe v jedné firmě stojí až pět generací a téměř polovina pracovní síly je starší čtyřiceti pěti let,“ varuje expertka na HR a mezigenerační spolupráci Kateřina Legnerová. Na západ od nás už je běžné, že zaměstnanec „přesluhuje“ klidně o pár let déle. V Česku stále vládne stereotyp, že starší člověk rovná se drahý, pomalý a technologicky pozadu. Kateřina Legnerová ho vyvrací a říká, že smíšené týmy ve firmách zhruba o 150 lidech podle jejích dat podávají až o čtvrtinu lepší a rychlejší výsledky než týmy složené z jediné věkové skupiny. Proč se Česko bojí zaměstnávat lidi ve věku 55+? Jak z věkové rozmanitosti udělat přednost, a ne problém? Jaké dovednosti by si měl starší pracovník osvojit, aby zůstal relevantní na pracovním trhu? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Jak to udělat, aby se nám dostávalo co nejkvalitnějšího vzdělání a co nejkvalitnější formou? Podle Zdeňka Slejšky, ředitele Nadačního fondu Eduzměna, české školství potřebuje jasnou změnu přístupu. V podcastu Jak být lepší odhaluje, jaké konkrétní výzvy nás čekají, co znamenají nové změny pro učitele a rodiče, a proč je teď čas na významnou transformaci.

Co začalo před lety jako bakalářský projekt, dnes využívá více než čtyři miliony lidí. Řeč je o aplikaci Záchranka, kterou vymyslel ještě na vysoké škole Filip Maleňák. Příští rok v březnu oslaví jeho nápad deset let fungování. Od startu urazila aplikace velký kus cesty a v mnohém se zdokonalila. Pro záchranný systém je v rámci tísňového volání plnohodnotným doplňkem. „Stále se máme kam posouvat, třeba do cizích zemí,“ říká Filip Maleňák. Kdo jako první aplikaci použil? Lze ji použít i na jiném než chytrém telefonu? A co dělat, když aplikace omylem záchranku vytočí? Odpovědi se skrývají v dalším díle podcastu Jak být lepší.

S koncem života se setkávají každý den. Pomáhají druhým, aby ho mohli prožít důstojně. Primářka Katarína Vlčková a vrchní sestra Pavel Klimeš z organizace Cesta domů mluví v podcastu Jak být lepší o tom, co znamená péče o umírajícího v domácím prostředí. Jak je v dnešní společnosti vnímáno umírání doma? Je vhodné pro každého? Dá se na to připravit? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Jedno virální video. Jeden senzační titulek. Jeden screenshot z pochybné stránky. I to často stačí, aby se ve společnosti začala šířit „zaručená pravda“. A právě o tom, jak s informacemi zacházíme, mluví v podcastu Forbes Jak být lepší Adéla Šimková – organická chemička a zakladatelka populárního projektu Zeptej se vědce. Proč je těžké poznat pravdivé informace a jak na to jednoduše? Jakých chyb se dopouštíme při vyhodnocování informací? Jak se chránit před manipulací pomocí dat a statistik? Dozvíte se v novém díle podcastu Jak být lepší!

Narodila se v Československu vietnamským rodičům, do šesti let žila ve Vietnamu a pak se s rodiči znovu přestěhovala zpátky do Litvínova. Marcela Vuong patří k vůbec nejznámějším propagátorkám vietnamské kuchyně a její kurzy nebo degustační večeře jsou obvykle plné dlouho dopředu. „Žádný Čech mi vietnamské jídlo zatím neuvařil, ale lidé na kurzech jsou nesmírně šikovní,“ říká Marcela Vuong. Jakou nejoriginálnější otázku dostala na kurzu vaření? Jaká reakce Čechů na recept ji obvykle nejvíc pobaví? A když jste ve Vietnamu, jak poznat místo, kde se rozhodně skvěle najíte? Poslechněte si další díl podcastu Jak být lepší.

Inovace si často spojujeme s nablýskaným světem technologických firem či startupů. Ale co když právě inovace mohou proměnit i životy těch, na které společnost často zapomíná? Melanie Zajacová ve Forbes podcastu Jak být lepší dokazuje, že sociální práce není jen „pomoc potřebným“. Je to strategie, díky níž může společnost fungovat efektivněji, chytřeji – a ve výsledku levněji. „Máme skvělé sociální pracovníky, ale často je svazujeme tak, že nemají prostor skutečně pomáhat,“ říká Melanie Zajacová, šéfka katedry sociální práce Filozofické fakulty UK a odborná garantka organizace Neposeda. Jaká je skutečná cena chudoby? Proč je výhodnější pomáhat efektivně? Proč se sociální pracovník může hodit každému? Jak chytře inovovat a investovat do budoucnosti celé společnosti? Dozvíte se v novém díle našeho podcastu!

V oboru působí už šestnáct let a za tu dobu pracoval se stovkami talentovaných mladých lidí. Co odlišuje ty nejlepší? V podcastu Jak být lepší popisuje René Jež, ředitel českých Young Lions, klíčové dovednosti, které rozhodují o úspěchu v kreativním průmyslu. Jak se mladí kreativci mohou prosadit na mezinárodní scéně? Kdo obvykle vítězí v soutěži Young Lions? A proč je důležité být all in?

Andrea Chaloupková si před sedmi lety vyslechla diagnozu, která ji změnila život. Lékařka ji sdělila, že má rakovinu prsu. Následkem toho absolvovala chemoterapii, operaci a dnes je její nemoc již několik let v remisi. O své zkušenosti se dělí s ostatními, má svůj blog, instagram Kozí život s bezmála devíti tisíc sledujícími a za sebou i poměrně čerstvou zkušenost ze hry Zrádci. Spolupracuje rovněž s organizací Fuck Cancer, kde je aktivní i onkopsycholog Martin Pospíšil. Kromě pacientů, kterým nabízí psychologickou pomoc a podporu, radí i lékařům. Jak s nemocnými mluvit a jakým způsobem jim diagnozu, která jim život převrátí naruby, sdělit. Jaké přetrvávají mýty a pověry o rakovině? Jaké rady nemocní dostávají? Co jim nejvíce pomáhá? Jak je složité přijmout své tělo po operaci? A jak mají s nemocní mluvit jejich blízcí? Odpovědí nabízí další díl podcastu Jak být lepší.