Známý český filmový režisér natočil dokument o tom, jak jdou zmanipulovaní mladí lidé na film Velký vlastenecký výlet, který sám označil za fejk. (spoiler alert) Není to tak dávno, co mi slovo fejk evokovalo ze všeho nejvíc bývalého ředitele zoologické zahrady a později Českého centra v NY, kterého si pro jeho příjmení v Americe často dobírali.

Přišlo to jako zjevení. Teda ne moje vlastní, vymyslel to americký psychiatr Rami Kaminski. Ke „klasickému“ rozdělení lidí na extroverty a introverty, se kterým přišel Karl Jung už v roce 1921, Kaminski přidal další kategorii – otroverty.

Dnes se uslyšíme naposled, chce se mi říct – ve vzpomínce na dětství. Bylo mi snad pět, šest let a s těmi slovy mě toho silvestrovského večera ukládal do postýlky tatínek. Spolehlivě mě rozplakal, ale myslel to dobře.

U dárku není ani tak důležité překvapení, jako osobní vklad dárce. Když někdo vybafne „surprise“ a mává ponožkou z lycry, vznikne spíš antirituální atmosféra.

Trávili jsme Vánoce u kamarádky na chalupě v jihočeské vesnici. Sníh nenapadl, stromy byly dávno bez listí a pole holá. Všechno bylo šedé nebo šedohnědé a mému skoromanželovi celé okolí připomínalo poušť. Poušť o to horší, že byla mrazivá a mokrá.

Na svém osobním internetovém blogu digineff.cz vydávám každý pátek vzpomínání na dobu svého dětství. Jmenuje se to Zlatá padesátá. Někoho to může naštvat, ale když je vám deset, tak ve zpětném pohledu, ze vzdálenosti desetiletí, vám doba dětství přijde zlatá. Neberte to jako omluvu, spíš jako vysvětlení. V posledním díle píšu mimo jiné o bobech, jak jsme si je vyráběli z prkýnek a starých bruslí, ale hlavně o ložisáku.

Jako každý rok, i letos před Vánoci procházíme zkouškami v podobě újmy jak na duševní, tak materiální úrovni. A tak se stalo, že mi vytekl displej notebooku, na který jsem dlouho šetřila.

Jsou nebezpeční. Vážně jsou. Já tu sice dlouhá léta vykládám, že se běžných muslimů opravdu nemusíme bát… jenže pak přijdou Vánoce a já musím uznat, že se jich trochu děsím.

Letošní Knihex, hala číslo 13. Kufr plný knih. Na kartonu černou fixou „sloupky a povídky Evy Turnové“ a větička z minulého trhu „při výrobě mých knih nezahynulo ani jedno zvíře“, kterou jsem škádlila souseda prodávajícího peněženky z kravské kůže.

Mark Tully, proslulý britský novinář narozený v Kalkatě, se už v 80. letech minulého století zmínil o prapodivném fenoménu, který se rozšířil po celé Indii.

Mikuláše máme za sebou. Letos jsme si ho s Ljubou užili. Doprovázeli jsme naše mladé a jejich chlapečky na mikulášský večírek. Představte si ho jako neurčité množství rodičů, prarodičů a dětiček, to vše v restauračním zařízení.

Britský dramatik Tom Stoppard byl skromný a velkorysý džentlmen s jemným smyslem pro humor. Naše spolupráce začala koncertem Plastiků v londýnské Queen Elizabeth Hall na počest divadelní hry Rokenrol, kterou Stoppard napsal. Koncert i setkání s ním byl pro mě velký zážitek.

Vyrazila jsem na procházku do přírody, spolu se mnou spousta mně podobných. Neznali jsme se, ale měli jsme stejný cíl. Okysličit se, rozpohybovat, vyprodukovat endorfiny štěstí. Nikdo nevyráží ven, aby si zkazil den. Dobrý rým.

Každý, kdo někdy navštívil hlavní město Británie, si dobře pamatuje varování, jaké zaznívá na mnoha stanicích londýnské podzemky, londýnské nadzemky i londýnských vlaků.

Vyjdu takhle s pejsky z lesa a jdeme po silnici k domovu. Zastavilo auto a z něho vystoupila kamarádka a vyskočil její pes, takto kamarád našich dvou fenek. Slovo dalo slovo a najednou kamarádka zpozorněla.

Jeff si v Praze přivydělával učením angličtiny, a tak se seznámil se studentem Vlastimilem, dvoumetrovým obrem. Vlastimil byl dobrosrdečný naiva, který neustále švejkoval a tím Jeffovi uhranul.

Matt McClafferty, osmadvacetiletý stavební dělník, si všiml pozoruhodného fenoménu. Proslulá krytá hala ve východním Londýně, Lee Valley Velo Park, prý první místo na světě, kde můžete provozovat cyklistiku dráhovou, silniční, horskou i BMX, si – jinak se tomu říct nedalo – hlasitě upšoukla.

V dětské vzpomínce mám listopad spojený s odpoledním vyučováním. Za okny učebny je už tma. Najednou se cosi zabělá, pak znovu – a je to jasné. Sněží, letí ta zpráva od lavice k lavici. A je po odpoledním vyučování.

Hudební svět je rozmanitý nejen díky hudebníkům samotným, ale i díky těm, kdo se na produkci podílejí. Například řidiči se po nějaké době stávají v podstatě nehrajícími členy kapely.

Už mnoho let se vedou velmi silné boje o to, zda je pro nás euro výhodné, nebo ne. Nebojte se, nebudu se odborníkům plést do řemesla. Nebudu se zabývat ani politickými či ekonomickými aspekty, ale co je mně blízké, je rovina emoční a psychologická.