Jak banka snižuje svoji uhlíkovou stopu a jakou roli v tom hrají vodovodní kohoutky nebo slepé kódy v počítačových programech? A co jsou opravdu zelené úvěry a proč mají banky každá svoji definici zeleného úvěru? Na tyto a další otázky odpovídá Jitka Haubová, členka představenstva a provozní ředitelka Komerční banky.
Taxonomie a evropská pravidla pro udržitelnou ekonomiku podle ní čeká zpřesnění. Ale cesta zpět od „regulatorní udržitelnosti“ podle Haubové neexistuje. K tomu budou banky potřebovat přesná data svých klientů, i když banka ví, že pro mnoho z firem bude sběr takových dat problém. Ale zahraniční investoři a partneři zohledňování kritérií udržitelnosti využívají a tím nutí i české firmy, aby s nimi pracovaly.

Rétorika nové Evropské komise je nadějná pro byznys. Slibuje méně regulací a pravidel, naopak více podpory pro dekarbonizaci zemí. „Regulace, příkazy, zákazy namísto větší podpory. Evropa kvůli tomu začíná zaostávat,“ popisuje předseda představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák, jak doposud v praxi fungoval Green Deal. Revize současné strategie a rozvolnění některých pravidel by podle něj mohly napumpovat velké peníze do tuzemského obchodu. Nejen o dekarbonizaci Česka, ale třeba taky o tom, jak dopadly malé solární elektrárny po nedávných záplavách, s ním mluvili Martin Ehl a Tereza Beránková.

Z plastů umí vyrobit zase ropu a oleje. Zájem o spolupráci mají rafinerie po celé Evropě. Na rozjezd byznysu už společnost Green Future od investorů vybrala víc než sto milionů korun, teď staví první prototyp své technologie ve Dvorcích na Bruntálsku. Kromě PET lahví dokáže technologie zpracovat a zpátky na uhlík přeměnit téměř všechny plasty ze žlutých popelnic, a to včetně těch silně znečištěných. Nejen o tom, jak se vývojáři z Green Future inspirovali u starých Egypťanů, mluvil v novém díle podcastu Green Deal zakladatel a investor firmy Green Future Martin Pivrnec.

Česku se daří zateplovat. A to navzdory faktu, že tuzemský bytový fond patří mezi ty vůbec nejstarší v Evropě. Podle dat ČSÚ je v zemi celkem 156 tisíc bytových domů a jeden milion rodinných, které byly postaveny ještě před rokem 1980. Drtivé většině z nich přitom chybí zateplení. Častěji jde o problém vesnic a chudých krajů. I tak ale Česko patří společně se Slovenskem a Rakouskem mezi evropské lídry v oblasti zateplování. Kde by majitelé domů měli začít? A je třeba znovu zateplit dům, který svou polystyrenovou obálku dostal už v devadesátkách? Nejen na to odpovídali v nejnovějším dílu podcastu Green Deal Marcela Kubů a Pavel Svoboda z Aliance Zatepujeme Česko.

Svůj instagramový účet rozjížděla na tématice slow fashion, teď je jedinou „greenfluencerkou“ v Česku. I videem o složitém tématu musí Rozárie Haškovcová svou cílovou skupinu zaujmout během prvních tří sekund. Nejvíc sledujících jí paradoxně přibývá, když se ve videu maluje nebo vaří a u toho vysvětluje třeba problematiku jaderné energetiky. V současnosti ji pod přezdívkou „shluk buněk“ sleduje 62 tisíc lidí. Před pár měsíci tak opustila svou dosavadní práci a plně se věnuje lifestylové osvětě o životním prostředí. Nejen na to, jak dobře se dá něčím, co původně začalo jako dětský koníček, uživit, se jí ptali Martin Ehl a Tereza Beránková.

Nová povinnost, která se na Česko z Bruselu řítí, už zasáhla i řadu tuzemských firem. Takzvaný ESG reporting musí od letoška začít sepisovat největší firmy na trhu nebo podniky veřejného zájmu. Příští rok se k nim přidají další. Podle expertky na ESG Veroniky Doubnerové, která pomáhá firmám i veřejným institucím uvádět tyto strategie do praxe, v současnosti společnosti najímají externí specialisty nebo narychlo vychovávají vlastní zaměstnance. Proč podle ní nemusí každá firma budovat nové ESG oddělení a z jakého důvodu jen 20 procent celého reportu bude obsahovat tvrdá data? I na to se v podcastu Green Deal ptali Martin Ehl s Terezou Beránkovou.

Myslet si, že majitel fotovoltaické elektrárny zbohatne na prodeji přetoků do sítě, je podle něj hloupost. Kouzlo tkví v načasování. I proto teď Jan Kakos ze společnosti Bidli Technologie přichází na trh s chytrým řešením, díky kterému mohou domácnosti sluneční energii do sítě prodávat na spotovém trhu. Uspořit tak podle něj jde zhruba třetina nákladů. O detailech mluvil v dalším díle podcastu Green Deal.
„Nejvyšší cena energie je v době špičky, tedy ráno a večer, když se rodina vrátí z práce. Přes den, kdy soláry elektřinu nejvíc vyrábí, a pro domácnost je tedy ideální ji prodávat, protože nikdo není doma, se to naopak moc nevyplatí,“ popisuje Jan Kakos. „Často se tak stává, že lidé prodávají přetoky i za záporné ceny,“ dodává. Na český trh proto přišel s řešením, kdy software díky chytré technologii dokáže odložit spuštění některých spotřebičů tak, aby mohl na spotovém trhu prodávat za výhodnou cenu. „Typicky to vypadá tak, že se třeba elektromobil nabije ve dvě ráno,“ popisuje manažer.
Aby taková „chytrá krabička“, kterou si domácnosti namontují ke svému elektroměru, fungovala co nejlépe, musí podle něj systém pracovat se třemi proměnnými. „Náš software sleduje a vyhodnocuje předpověď počasí, energetické chování domu, ale den dopředu taky známe ceny na spotovém trhu. Systém si pak sám řekne, kolik vyrobené energie a v jaký čas prodat, aby to bylo pro domácnost nejvýhodnější,“ vysvětluje Kakos mechanismus, který řídí spotřebu celé domácnosti. To vše ale pro solárníky znamená další investici, typicky v řádech nižších desítek tisíc korun.

Fotbalové Euro je v plném proudu. A to jen několik týdnů poté, co Česko hostilo mistrovství světa v hokeji. V Paříži zase organizátoři dotahují poslední detaily před vypuknutím letních olympijských her. Právě sportovní akce jsou přitom pro planetu extrémně náročné. Jak organizátoři přistupují k udržitelnosti? Nejen o tom byla řeč v novém díle podcastu Green Deal. Martin Ehl a Tereza Beránková si tentokrát do studia pozvali experta na měření uhlíkové stopy Karla Kotouna ze společnosti Green0meter.
„Největší zátěž způsobují samozřejmě nové stavby a doprava všech fanoušků na místo,“ počítá Kotoun. I proto organizátoři Mistrovství Evropy ve fotbale vytvořili speciální klimatický fond, který by měl pořadatelům vynést sedm milionů eur. Peníze by se poté mohly použít na energeticky úsporná řešení, jako je instalace solárních panelů nebo tepelných čerpadel. „Tyhle akce fungují i jako místo, kde se sjednávají kontakty, lidi se inspirují novými technologiemi, vidí u stadionu soláry a řeknou si „aha, proč ne,“ říká Kotoun.

Provozovatelé solárních elektráren stojí před další komplikací. Ti, kteří nechali pořízení většího bateriového úložiště až na dobu, kdy si svou elektrárnu pořádně vyzkouší, mají zřejmě smůlu. Tedy minimálně v případě, že svou původní baterii kupovali před více než rokem. Kvůli rychlému vývoji technologií se starší typy baterií neumí s těmi novými domluvit. Jak se to dá řešit, radí Zdeněk Müller z Fakulty elektrotechnické ČVUT. Podrobnosti v novém díle podcastu Green Deal zjišťovali Martin Ehl a Tereza Beránková.

Green Deal jako jedno ze zásadních témat blížících se voleb do Evropského parlamentu. Nebo alespoň tak jej kandidující strany prodávají. „Je to téma nabité emocemi. Každý z nás ví, že dřív nebo později nějakým způsobem Green Deal zasáhne naše peněženky, a politici toho strachu zneužívají,“ říká Viktor Daněk z Institutu pro evropskou politiku Europeum. Nejen na to, proč podle něj nelze čekat konec Green Dealu a kde naopak mají země možnost ještě vyjednávat o plánovaných zelených změnách, se ptali Martin Ehl a Tereza Beránková.

Válka mezi centrální a decentrální energetikou je dávno passé. Alespoň tak hodnotí současné změny na energetickém trhu Kamil Čermák, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ ESCO. Jak dobře je Česko připravené na přechod k zelené, podle něj ukážou nejbližší dva až tři roky. Nejen o tom, proč se Češi naučili vnímat obnovitelné zdroje jako součást bezpečnostního kapitálu státu, byla řeč v nejnovějším díle podcastu Green Deal. Ptali se Martin Ehl a Tereza Beránková.

Starší, ale stále vysoce funkční – alespoň tak experti na obnovitelné zdroje popisují takzvané fototermické panely. Ty dokážou využít energii ze slunce k ohřevu teplé vody nebo k vytápění. Pro řadu domácností je proto ideální nakombinovat takový systém na střeše společně s fotovoltaickou elektrárnou. Výhodou je nejen výrazně nižší cena této technologie, ale taky menší rozměry. Nejen o tom, jak se dá i díky starší technologie ušetřit, si v podcastu Green Deal povídali s Jiřím Kalinou z firmy Regulus Martin Ehl a Tereza Beránková.

O úsporná energetická řešení bydlení je mezi Čechy čím dál větší zájem. Komplexní projekt, kdy by stavba nebyla napojená na žádné sítě, elektřinu si vyráběla sama ze slunce a dešťovou vodu využívala i ve sprše, ale zatím existuje málokde. Pavel Podruh, zakladatel projektu Soběstačný dům, ale dokázal takovou nemovitost na jihu Čech sám postavit. O tom, jak se v takovém domě žije, na kolik ho celé řešení vyšlo i proč dům lidem zdarma nabízí k vyzkoušení, si s ním v nejnovějším díle podcastu Green Deal povídali Tereza Beránková a Martin Ehl.

Dotační program Oprav dům po babičce začne během září přijímat první žádosti. Zájemci o renovaci domu díky němu mohou předem získat až milion korun na opravu vlastní nemovitosti. Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman ale během prvních měsíců nečeká extrémní nápor, zájem podle něj bude nabíhat postupně. Důvodem je nutnost mít zpracovanou projektovou dokumentaci i energetické posouzení domu. Obojí přitom stojí čas i desítky tisíc korun, které domácnost musí investovat předem. Nejen na to, co od nové dotace čekat a na co si dát pozor, se v podcastu Green Deal ptali Tereza Beránková a Martin Ehl.

Češi si každým měsícem lépe zvykají na život s elektromobilitou. Nabít vůz poháněný elektřinou podobně rychle jako natankovat auto se spalovacím motorem je ale podle Miroslava Vejmana, technického ředitele Olife Energy, výrobce českých nabíječek pro elektromobily, i do budoucna nereálné. Češi by podle něj měli víc vsadit na plánování pomocí aplikací. Nejen o tom, jestli časté nabíjení aut z rychlonabíječek může ubrat baterii na životnosti nebo zda se vyplatí používat elektromobil jako záložní zdroj energie pro rodinný dům, si s Vejmanem v dnešním díle podcastu Green Deal povídali Martin Ehl a Tereza Beránková.

Města a obce čím dál častěji investují do alternativních forem dopravy. Kromě nákupů elektrických autobusů se pouští také do zavádění systému sdílených kol. Ukazují to data společnosti Nextbike Czech Republic, která od roku 2018 kola dodává do 35 měst v Česku. Nejen o tom, jak výdělečný takový byznysový model může být, si s šéfem české pobočky Nextbike Lukášem Luňákem v podcastu Green Deal povídali Tereza Beránková a Martin Ehl.

Aby se Česko stalo uhlíkově neutrální zemí, bude muset do roku 2050 investovat 3,2 bilionů korun. Alespoň to spočítali experti společnosti Aspen Institut a Boston Consulting Group ve studii Česká stopa k uhlíkové neutralitě. Nejvýraznější proměnou bude muset projít tuzemská energetika, výzvy ale čekají taky na ty, kteří podnikají ve výrobě železa a oceli, chemickém průmyslu nebo vyrábí cement. Nejen o tom, jak moc budou tyto změny českou ekonomiku bolet, mluvili s partnerem společnosti Boston Consulting Group Jiřím Švejcarem v nejnovějším dílu podcastu Green Deal Martin Ehl a Tereza Beránková.

Češi začínají přicházet na chuť repasované elektronice. Alespoň to tvrdí Simona Sedlárová, country manažerka start-upu Swappie. Ten nabízí repasované telefony společnosti Apple, oproti novým kusům ale o 40 procent levněji. Co stojí za úspěchem firmy, která se chlubí snížením uhlíkové stopy o 70 procent, se v podcastu Green Deal ptali Tereza Beránková a Martin Ehl.

Zelený biometan vyváží do západní Evropy, takzvaná záruka původu pro Čechy zatím není dostatečně atraktivní. S rostoucím tlakem na snižování emisí se ale situace bude měnit, říká šéf skupiny EFG Tomáš Voltr. Jeho firma jako první v zemi vyrábí biometan z odpadu, ojedinělá je i sběrná síť Třídím gastro, díky které shromažďují pro bioplynovou stanici odpad taky z restaurací. Nejen to, jaká je v Česku budoucnost bioplynek, v podcastu Green Deal zjišťovali Martin Ehl a Tereza Beránková.

Po celém světě se doposud prodalo zhruba 50 tisíc vozů poháněných vodíkem. Boj o budoucnost automobilové dopravy tak s přehledem vyhrávají elektromobily, kterých už z výrobních linek sjelo přes tři miliony kusů. Podle Martina Tenglera ze společnosti BloombergNEF by vodík mohl být řešením spíš pro lodní nebo leteckou dopravu. Hlavní uplatnění ale bude mít v těžkém průmyslu. Nejen o zeleném vodíku si s ním v novém díle podcastu Green Deal povídali Martin Ehl a Tereza Beránková.