Život Evy Pavlíkové v dětství a dospívání poznamenala závislost na alkoholu a drogách, útěky z domova a psychické problémy. V rané dospělosti se vrhla do budování kariéry. Pracovala v korporátu, vedla firmu a spoluzaložila sdružení IT dobrovolníků Česko.Digital. Po čtyřicítce její život opět změnil směr. Začala pracovat jako vrchní ředitelka IT na Ministerstvu pro místní rozvoj a studovat na Husitské teologické fakultě UK.

Historik Petr Koura spolu se svou manželkou Pavlínou napsal knihu Sto let českých Vánoc, která mapuje nejoblíbenější svátky roku od první republiky až po současnost. Více než sto let plných převratů – od nacistické okupace přes komunistický režim, až po dnešní konzumní společnost. V Hergot!u popisuje, jak se česká vánoční tradice proměňovala v kontextu velkých dějin.

Filmový speciál v předvánočním čase – Hergot! letos zachycuje život a dílo režiséra Martina Scorseseho, jehož tvorbu autoři rozebrali s filmovým nadšencem Tondou Tesařem, který si tentokrát vzal na pomoc kolegu z podcastu Kulešof, Martina Pleštila.

Proč se čím dál víc rozcházím s ezo komunitou, ale ne se spiritualitou? Tak zní název příspěvku, který Karolína alias Kaya Čmielová přidala na své sociální sítě. Pojmenovává v něm nešvary, na které narazila ve skupinách, které spojuje alternativní spiritualita. Na příspěvek reagovaly stovky lidí, kteří její zkušenost sdílejí.

Víra a náboženství se mohou prolínat, ale také existovat bez propojení vedle sebe. Oba způsoby mají svá pozitiva i úskalí. Náboženství se přitom zdá být náchylnější ke zneužití v politickém boji o moc. Podle literárního historika, šéfredaktora nakladatelství Portál a redaktora revue Salve Martina Bedřicha se víra v jistém smyslu může stát jedním z posledních ostrůvků svobody.

Slovanské pohanství bývá obestřeno mýty i romantikou, odborníci jej ovšem popisují jako praktický a pestrý náboženský systém zakořeněný v každodennosti. Do Hergot!u přišli religionisté z Akademie věd ČR Jiří Dynda a Pavel Horák, aby vysvětlili, jak vznikal obraz „starých Slovanů“, kdo na něj navazuje dnes a jak tato tradice žije v současném Česku.

Kniha Svatá je inspirována příběhem vesnické dívky z konce 19. století, které se údajně zjevovala Panna Maria. Autorka Sára Zeithammerová události přetvořila v román, v němž se silné ženské postavy potkávají s limity své doby a hledají své místo ve světě. Během psaní se jako ateistka musela niterně seznámit s vírou a tato zkušenosti ji proměnila.

Herečka a režisérka Elena Strupková je spoluzakladatelkou spolku Logos, ekumenického křesťanského společenství, které už více než třicet let podporuje duchovní rozvoj LGBTQ+ lidí a jejich začlenění do společnosti i církví. Kromě toho se věnuje divadlu – aktuálně režíruje hru Proces s Bohem Stefana Massiniho, která se hraje ve vršovickém divadle Mana.

Farářka Církve československé husitské Sandra Silná působí v Brně, miluje literaturu a hudbu, umí vařit pivo a během své duchovenské služby oddala desítky, možná už stovky snoubenců. Markéta Pilátová je spisovatelka, která má za sebou řadu úspěšných knih. Společně vytvořily titul Po stopách divokého Boha.

Do pořadu Hergot! přišli novináři Pavel Šplíchal a Magdalena Dušková, kteří stojí za sérií reportáží o alternativní spiritualitě s názvem Neříkejte tomu ezo. Texty, které původně vyšly na Deníku Alarm, se dočkají i rozšířené knižní podoby.

Řeholnice a zakladatelka řádu Misionářek lásky Matka Tereza z Kalkaty je chápána nejen jako světice, ale také jako výrazná kontroverzní osobnost. V Hergot!u jsme se s režisérkou biografického snímku Matka Teonou Strugar Mitevskou a s producentkou Labinou Mitevskou bavili o jejím příběhu v širších duchovních i geografických souvislostech.

Okultismus a nacionalismus mají mnoho podob. Jak to dopadne, když se spojí a vznikne okultní nacionalismus? Téma přišel do pořadu Hergot! nasvítit religionista Pavel Horák. Odborně se zabývá tím, jak se tato svébytná syntéza utvářela a projevovala mezi roky 1850 a 1945. Během těchto let nabývala různých forem – od duchovně pojatého evolučního rasismu až po hledání nové humanity.

Drúzové tvoří arabskojazyčnou náboženskou menšinu, která žije především v Sýrii, Libanonu a Izraeli, ale také v diasporách po celém světě – například ve Venezuele. O jejich víře v reinkarnaci, původu a současné identitě mluví v Hergot!u sociolog Karel Černý z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

Písničkář Jan Senft vystupuje jako Člověk krve a ve své hudbě poeticky popisuje místa v krajině a dávno zapomenuté příběhy. Kromě toho se do ní vpisuje i Janova víra. V Hergot!u jsme se ho ptali na ni, ale třeba i na to, kdy vyjde jeho nová deska a proč psal bakalářskou práci o Svatohubertské mši.

Ekologie a environmentální žal jsou témata, která čím dál intenzivněji hýbou společností. Co mohou do diskuze přidat obory jako alchymie, astrologie nebo magie? V knize Petera Lamborna Wilsona, Christophera Bamforda a Kevina Townleyho Zelený hermetismus lze najít odpověď. Dílo vychází česky v překladu Adama Borziče, hosta nejčerstvějšího Hergot!u.

Mluvit generalizujícím způsobem o postojích celé generace je vždycky zavádějící. V souvislosti s náboženstvím to platí dvojnásob. Lze se přesto dobrat toho, jaká je spiritualita Gen Z? Teoložka Českobratrské církve evangelické Tabita Landová přišla do pořadu Hergot!, aby popsala ne/víru mladých Čechů a Češek.

Mluví spiritualita a psychoterapie o tom samém pouze jinými slovy, nebo popisují jiné zkušenosti? To byla jedna z otázek, kterou kladl publicista Josef Beránek knězi a rodinnému terapeutovi Petru Glogarovi v jejich nové knize Všechno začíná v nás. Oba spoluautoři byli hosty Hergot!u.

Duchovnost nelze zúžit jen na náboženství nebo církev. Je to zkušenost, která prostupuje celý život a může se odehrávat uvnitř i vně církevních struktur. O tom, jak ji chápat a žít, mluví v pořadu Hergot! autoři kolektivní monografie Co znamená být duchovní Tomáš Sixta a Kateřina Bauer.

V ulicích Prahy můžete od května potkávat žlutou tramvaj s nápisem Věří celé Česko a s komixovými obrázky Cyrila a Metoděje. Tramvaj je vlajkovou lodí projektu Věří celé Česko, který zahrnuje také sociologický výzkum a program pro školy. V Hergot!u projekt představil jeden z jeho iniciátorů David Loula.

Ondřej Fafejta je psychoterapeut, redaktor nakladatelství Portál a také zakládající člen Institutu pro vysokou citlivost. Kromě všeho zmíněného je Ondřej také věřícím člověkem. A to už dlouhé roky. Co je ale novinkou - nedávno byl přijat za člena Náboženské společnosti Přátel, společnosti, které se také říká Kvakeři. Co pro něj toto společenství znamená, přišel přiblížit do pořadu Hergot!.