Veterinární lékařka Martina Načeradská se specializuje na kočičí medicínu. V čem je jiná než u psů? „Kočka je jiný druh, v rámci chování jsou paranoidní pesimisti, zároveň lovec a kořist, takže přepínají mezi tímto módem, když se začne bát, začne útočit ze strachu,“ vysvětluje veterinářka, která jako jedna z mála v České republice má zkoušku v australsko-novozélandské vědecké veterinární asociaci a založila vzdělávací organizaci v rámci kočičí medicíny.

Nepotřebujete talent. Potřebujete přemýšlet a chtít, říká svým zahraničním studentům lektorka češtiny pro cizince a zakladatelka Výslovnostního studia Romana Smělíková. Do studia Radiožurnálu přišla se svým kolegou panem Keckou – maňáskem s velkými ústy a jazykem. Na něm demonstruje, co se má dělat při které hlásce. „Když chcete ukázat jazyk třeba při výslovnosti hlásky t nebo l, tak se k tomu pan Kecka náramně hodí,“ usmívá se lektorka.

Bez silvestrovských oslav, předsevzetí a sentimentu. Evžen Boček v novoročním rozhovoru pro Radiožurnál vysvětluje, proč dává před bujarými oslavami přednost klidu spícího zámku i proč navzdory očekáváním čtenářů uzavřel sérii o Aristokratce. „Konec byl nevyhnutelný. Už nebylo kde brát,“ říká. Jak se vyrovnal s negativním přijetím části publika? Vrátí se ještě ke psaní? A jaké je žít v zimě na zámku?

„Klasický chlebíček ­– šunkový, s bramborovým salátem – si můžete koupit kdekoliv. Ale já už jsem od doby, co jsem nastoupil do Paukert Bistra, chtěl dělat něco úplně jiného, úplně jiný styl,“ vysvětluje šéfkuchař Vojtěch Kletečka působící v Potravinářském pavilonu Um! České zemědělské univerzity v Praze. Kde se zrodil nápad vytvořit sladký chlebíček? Jak by měla vypadat správně upečená veka? A jak vzpomíná na práci v michelinské restauraci? Poslechněte si rozhovor.

„Je to suchá oblast a jak příroda, tak i lidi se tomu museli přizpůsobit, adaptovat se. Takže veškeré zemědělství, architektura, kultura, všechno má co dělat s nedostatkem vody,“ říká Carmen Portello, která na ostrově Lanzarote založila neziskovou organizaci Desert Watch. Čím je tato oblast výjimečná? Jak se místním farmářům daří pěstovat batáty nebo vinnou révu? A odkud se na ostrově bere velké množství odpadu?

Pochází z umělecké rodiny a už dlouho se o něm mluví jako o jednom z výrazných hereckých talentů. Před kamerou se objevil už jako školák, během studia na státní konzervatoři zaujal v seriálu Zdivočelá země. Odmala tančí folklor a hraje na několik hudebních nástrojů. A právě v čase Vánoc si ho diváci často spojují s pohádkami – ať už v rolích princů, kominíků nebo pohádkových hrdinů. Co nesmí podle Filipa Cíla chybět dobré pohádce? A bez které si nedokáže představit Vánoce?

Kniha je životní dar, fantazie únikem i dobrodružstvím. Spisovatel Petr Stančík ve svátečním rozhovoru vzpomíná, jak ho Tolkienův Hobit nasměroval na celoživotní dráhu imaginace. „Zamlada jsem se bál, že se zblázním, protože přemýšlím o nebezpečných tématech. Nořím se do závratných výšin i hlubin rád. Ale nakonec jsem asi nejnormálnější z celé rodiny, takže už mi to, myslím, nehrozí,“ říká Petr Stančík. Proč ho přitahovala temnota sklepů i Ježíšek se schopnostmi Supermana?

Pěvecký soubor Chorea Bohemica vznikl už před téměř 60 lety. Tradičně i letos v adventním čase odehrál sérii vánočních představení, ve kterých čerpá z lidové tvorby a na jevišti oživuje české legendy, ale i postavičky z betlémů. „Mě vždy fascinuje, jak děti sedí s otevřenou pusou,“ říká člen souboru Chorea Bohemica, hudebník Jan Borůvka. Kterou část představení Vánoce s Choreou má nejradši? A nebojí se děti, když na jevišti tancují Lucky, bíle oděné postavy s dlouhými zobáky?

Nabádá muže k předporodním kurzům, podílí se na podpoře Horské služby a sdílí radost hudbou. Nejlepší pomoc je podle Igora Orozoviče nicméně taková, o které se moc nemluví. „Jak má člověk někomu vysvětlit, proč má dělat dobro. To se nedá vysvětlit, to tak prostě je,“ říká hudebník a herec Igor Orozovič, toho času k vidění v kinech ve filmu Na horách. Jak se prolíná s jeho zájmy? Co si odnáší ze zkušenosti, kdy během měsíce asistoval hned u dvou porodů?

„Základní princip konzervátorského, restaurátorského zásahu je ten, že my věci neretušujeme. Barevnost, kterou potom vidíte na restaurované památce, je autentická, jak se to našlo,“ popisuje Martin Dvořák, hlavní restaurátor Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy. Udělal někdy jako restaurátor chybu? Na jakém objevu by ještě rád po své více než dvacetileté kariéře pracoval? A jaké dojmy si nese z nově otevřeného Velkého egyptského muzea v Káhiře?

Čeští bonsajisté patří k evropské špičce a jejich práce je oceňována i v Japonsku. Pěstování miniaturních stromků ale není jen zahradnickým koníčkem – je to celoživotní spojení s přírodou, uměním a disciplínou mysli. Jak se k této fascinující umělecké a pěstitelské praxi dostali Libor Slatinka a Kamil Abuklam z České bonsajové asociace?

Je lektorem tvůrčího psaní. Svým studentům ale nepomáhá stát se profesionálními spisovateli, ale spíš porozumět tomu, jak funguje jejich kreativita. Proč má smysl vyprávět příběhy? „Nejde jen o umění, ale o způsob, jak si s ostatními porozumět a zůstat ve spojení,“ vysvětluje spisovatel René Nekuda. Co učí děti jeho interaktivní kniha Příběhostroj? A co ukázal projekt Zavátí o češtině a českých školách v zahraničí?

Ještě jako student sledoval Harryho Pottera. Dnes sedává u high table na jedné z nejstarších oxfordských kolejí, v taláru a uprostřed tradic starých stovky let. Jak se z lékaře Vojenské nemocnice stal hostující profesor neurochirurgických věd na prestižní Oxfordské univerzitě? Proč bychom se u bolestí zad měli inspirovat malými dětmi? A proč by nikdy nesedl na koně a motorku?

Rocker Robert Kodym slaví se skupinou Lucie čtyřicet let na scéně. V otevřeném rozhovoru mluví o přípravách monumentální show v O2 areně, o psaní textů uprostřed noci, o lásce k renesanční poezii i o tom, jaké to je levitovat nad publikem. Přiznává také, že ho dojala hudební setkání s dětmi členů kapely a že plánuje muzicírovat klidně i v devadesáti. „Doufám, že to bude vestoje. Ale i kdybych tam jen seděl s kytarou, bude to dobré,“ říká.

Nechcete mít doma adventní věnec? Stačí do nějaké mísy dát pár šišek, klacíky, trochu mechu, nějaká jablíčka a amarylku. Právě to radí florista Pavel Hruška, podle kterého je do adventních květin krásný třeba břečťan v kombinaci s jedlí. „Čím jsem starší, tím víc dávám volnost větvičkám,“ usmívá se florista, který s moderátorkou Patricií Strouhalovou mluvil o přírodní výzdobě a vánočních trendech.

Jiřině Šimkové z ČVUT se natolik zalíbila návštěva rumunského Banátu, že se rozhodla o tom natočit dokument. Studentská televize této vysoké školy tak vyprodukovala svůj první snímek od roku 1947. „Film jsme natočili jako dárek, vděčnost krajanům za to, že naši kulturu a náš jazyk tam zanechali v neuvěřitelně čisté, ryzí podobě,“ přibližuje režisérka. O tom, jak film vznikl, vypráví i skladatelka Beata Hlavenková.

Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou letos slaví 50 let. Jedním z jeho pilířů je lékařka, která jako jediná žena v Česku získala prestižní Evropský diplom chirurgie ruky, doktorka Daniela Horáčková. Co všechno se skrývá v lidské dlani a proč několik milimetrů může změnit celý život? Jaká poranění není dobré podceňovat? A jaký je nejčastější úraz ruky?

Miloň Čepelka, spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana a autor mnoha básní, se představuje v nečekané roli – jako debutující hudební autor. Jeho básně totiž nově získaly hudební podobu díky skladateli a režisérovi Patriku Ulrichovi. Výsledkem jejich spolupráce je Šansonárium, projekt propojující poezii, hudbu a herecký výraz. Jak si rozumějí zástupci dvou generací s odstupem téměř šedesáti let? A jak se Miloň Čepelka dostal k psaní haiku?

Čtenářka odkazu TGM Dagmar Hájková vysvětluje, jak demokracie Československa doplatila na rozdíly ekonomické a národnostní. Jednotu zdůrazňoval také režim komunistů. „Platí tady možná to samé, co za první republiky, jenom to má jiný nátěr a jiné důvody, a to je vzývání jednoty. Všichni musíme být jednotní a budovat socialismus. Ale rovnou se říká, že před závorku vyčleníme ty, kteří by tomu mohli vadit,“ připomíná historik Stehlík rétoriku režimu, který před 36 lety padl.

Nakolik je francouzská společnost rozdělená? Bylo snazší se prosadit v období státního socialismu než dnes? A zaregistrovala francouzská média dění 17. listopadu 1989 v Československu? Poslechněte si společný rozhovor s někdejší členkou zahraniční redakce ČRo Pavlou Jazairiovou a současným zpravodajem v Paříži Martinem Baluchou.