Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou letos slaví 50 let. Jedním z jeho pilířů je lékařka, která jako jediná žena v Česku získala prestižní Evropský diplom chirurgie ruky, doktorka Daniela Horáčková. Co všechno se skrývá v lidské dlani a proč několik milimetrů může změnit celý život? Jaká poranění není dobré podceňovat? A jaký je nejčastější úraz ruky?

Miloň Čepelka, spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana a autor mnoha básní, se představuje v nečekané roli – jako debutující hudební autor. Jeho básně totiž nově získaly hudební podobu díky skladateli a režisérovi Patriku Ulrichovi. Výsledkem jejich spolupráce je Šansonárium, projekt propojující poezii, hudbu a herecký výraz. Jak si rozumějí zástupci dvou generací s odstupem téměř šedesáti let? A jak se Miloň Čepelka dostal k psaní haiku?

Čtenářka odkazu TGM Dagmar Hájková vysvětluje, jak demokracie Československa doplatila na rozdíly ekonomické a národnostní. Jednotu zdůrazňoval také režim komunistů. „Platí tady možná to samé, co za první republiky, jenom to má jiný nátěr a jiné důvody, a to je vzývání jednoty. Všichni musíme být jednotní a budovat socialismus. Ale rovnou se říká, že před závorku vyčleníme ty, kteří by tomu mohli vadit,“ připomíná historik Stehlík rétoriku režimu, který před 36 lety padl.

Nakolik je francouzská společnost rozdělená? Bylo snazší se prosadit v období státního socialismu než dnes? A zaregistrovala francouzská média dění 17. listopadu 1989 v Československu? Poslechněte si společný rozhovor s někdejší členkou zahraniční redakce ČRo Pavlou Jazairiovou a současným zpravodajem v Paříži Martinem Baluchou.

Sametová revoluce jej pomohla uchránit od postihu minulého režimu, když státní televize zachytila jeho slova při demonstraci 16. listopadu 1989 v Bratislavě. „Když jsme to viděli, tak jsme si uvědomili, že jsme překročili jistý Rubikon. Díky pražskému 17. listopadu jsme do toho už šli naplno, hráli jsme vabank,“ vzpomíná Radoslav Števčík. Tak jako hudba spojovala sametovou revoluci, účastníka protestů doprovází Aneta Langerová. Co pro ně znamená svátek boje za demokracii?

Komu letos organizace Post Bellum udělí Ceny Paměti národa? Čím může být inspirativní příběh Fedora Gála? Jak moc je česká společnost rozdělená? A zažíváme nyní největší krizi důvěry v instituce? Poslechněte si rozhovor s hlavní analytičkou STEM Jitkou Uhrovou a Michalem Šmídem z Paměti národa.

Sociální sítě zásadně mění komunikaci a působí vyhraňování debaty, shodují se šéfredaktor Echo24 a ředitelka spolku Díky, že můžem. Ta poukazuje na rétorickou polarizaci společnosti. „Spíš jsou tady nějaké síly nebo aktivity, které se snaží společnost stavět na dvě strany,“ domnívá se Bára Stárek. Balšínek zdůrazňuje, že stranickou politiku nahrazují hnutí. „Změny jsou mnohem hlubší a na řadu z nich jsme neměli vliv, protože přišly s technologiemi,“ tvrdí šéfredaktor Echo24.

Témata víry a odvahy spojují biskupa Stanislava Přibyla a hudebnici Terezu Balonovou. Za minulého režimu musel věřící křesťanského boha skrývat, dnes o svém závazku mluví otevřeně. „Vidím v naší společnosti, že tam je opravdu touha po tom se k něčemu nebo k někomu vztahovat. Buď to vypadá tak, že jsme věřící a že stojíme pevně na svých nohách, anebo že hledáme mesiáše,“ míní Stanislav Přibyl, litoměřický biskup. Jak své společenské poslání chápe zpěvačka Tereza Balonová?

„Je hrozně důležité dbát na vzdělanost a solidaritu, na to, aby se rozvíjely ty regiony, kde jsou lidi chudí nebo se nedokážou dostat k tomu, co nám svoboda přinesla,“ říká předsedkyně JDI, která stála u zrodu hnutí Pražské matky a po revoluci založila také Společnost pro ranou péči. Kam se od roku 1989 posunula péče pro děti s postižením? Před jakými výzvami stojí česká společnost? A jak důležitá je víra? Poslechněte si rozhovor s Terezií Hradilkovou a knězem Tomášem Rédlem.

Jak důležitá je mediální gramotnost a jak souvisí s demokracií? Proč by si měly oslavy 17. listopadu ponechat občanský charakter? A k čemu je dobrá tzv. agentní umělá inteligence? Poslechněte si společný rozhovor s programovou manažerkou Díky, že můžem Ester Valtrovou a šéfem České asociace umělé inteligence Lukášem Benzlem.

Které skladby zůstávají v lidové slovesnosti? Bubeník a hitmaker legendární Lucie se s novými projekty obrací k zasutým písním na památku Michala Ambrože z Jasné páky. „Když se dostal z nemocnice a postavil se na nohy, žil ještě 6 let nebo kolik. Udělali jsme jednu společnou desku, která se jmenuje Srdeční příběh,“ připomíná muzikant David Koller repertoár, se kterým vystoupí v příštím roce. S kým spolupracuje na nových kusech? A jak vzpomíná na skládání písní před revolucí?

Syn básníka Miloše Vacíka staršího dokáže zasvěceně promlouvat jazykem obrazů i v rytmu samby. Obě roviny svého prožívání spojuje komiksem Bubeníkův ro(c)k. „Bicí jsou emoce, bubny něco rozechvíváte: nemyslím jenom paličkami a dlaněmi ty bubny, ale prostor kolem sebe,“ myslí si muzikant i výtvarník Miloš Mio Vacík, když hovoří o bubnování jako o léčebném nástroji. Čím mu v dětství bubny učarovaly? Jaké vztahy jej pojí s otcem? A proč se ostýchá představit svoji poezii?

„Přistupuji ke spisovatelskému řemeslu s velkou pokorou. Mám z toho románu velkou radost, mám úplně neskutečné ohlasy,“ pochvaluje si dlouholetý moderátor České televize a spisovatel Vojtěch Bernatský. Jakých témat se dotýká ve svém prvním románu Když kvete Wiliwili? Čím můžou být jeho pohádky zajímavé i pro rodiče? A jak vzpomíná na své kariérní začátky? Poslechněte si rozhovor.

„Všichni skladatelé musí pořád naslouchat. Pro mě je důležité věnovat věcem pozornost, to je ta hlavní inspirace,“ říká britský hudebník Jamie Cullum. „Rád získávám nápady ze života, takže se vždycky dívám na věci o něco déle, než to dělají jiní lidé,“ dodává. Jak moc je pro něj důležité soukromí? Kterou ze svých písní považuje za nejpopovější? A je někdy na pódiu nervózní? Poslechněte si rozhovor.

Když bylo Jitce Hartmanové třicet let, tak ji její starší bratr daroval ledvinu – díky transplantaci od žijícího dárce žije plnohodnotný život už 17 a půl roku. A Silvie Rajnochová-Bloudíčková z kliniky nefrologie z pražského IKEMu v té souvislosti vysvětluje, proč je ledvina od žijícího dárce pro transplantaci výhodou. Do studia Radiožurnálu přišla i s její dlouholetou pacientkou Jitkou Hartmanovou.

Broučci, Neználek, Čokoládový panáček nebo Čmelák Aninka… na dvě stovky dřevěných loutek legendárního loutkaře Zdeňka Podhůrského můžete vidět na výstavě v Kladenském zámku. Sbírka vznikla díky Zdeňkovi Podhůrském mladším, který si předsevzal oživit pozapomenutý odkaz svého otce. „V době, kdy táta tvořil, děti loutku zbožňovaly, jedna z největších zábav bylo loutkové divadlo,“ říká herec, moderátor a fotograf, který nyní pracuje na knize o svém otci.

„Většina z nás do školy chodila, přežili jsme to, ale ne moc rádi. To je škoda. Poznávání je tak krásné,“ poznamenává dětský psycholog s více než 30letou praxí Václav Mertin. „Mluví se o individualizaci, mluví se o diferenciaci. Svým způsobem to jsou řeči,“ dodává. Jak vést děti k zodpovědnosti? Měli by prarodiče rozmazlovat vnoučata? A jak Václav Mertin vzpomíná na své vlastní dětství v Dismanově rozhlasovém souboru? Poslechněte si rozhovor.

Pamětnickou páteř motorismu, značenou dvěma šestkami, považuje za ideální průřez Amerikou z východu na západ. Jednu z větví tisíce kilometrů dlouhé silnice projel i na kole. „Byla doba, kdy o ´66 jako o nostalgické trase ještě málokdo věděl. Já jsem se tam v roce 1998 cítil jako pionýr z Evropy, kdy jsem vzbuzoval, zvlášť na bicyklu, všeobecný obdiv,“ popisuje zážitky z trasy Zdeněk Jurásek, zakladatel České asociace Route 66. Čím to, že se stala romantickým symbolem Ameriky?

Se svým nápadem pěstovat na střechách salát vyhrála soutěž na Technické univerzitě v Liberci. Start-up Salát na střeše chce dostat zeleň na střechy skladů a logistických center a zmírnit tak dopady zastavěných ploch. Jak se Tereza Nalezená k projektu dostala? „Zajímaly mě udržitelné způsoby, jak využít nevyužité plochy. A salát je jednoduchý na pěstování,“ říká. Které střechy jsou pro pěstování nejvhodnější?

Nebát se žít je motto lékařky Kristiny Höschlové, která je známá svým působením v extrémních podmínkách i v humanitárních misích. Ve své nové knize Lékařem jste i vy se věnuje celostnímu pohledu na zdraví a život a tomu, jak lze podpořit zdraví pomocí přirozených mechanismů těla a mysli. „Jednoduše se snažím vybízet lidi k tomu, aby povypínali přívaly informací a začali víc naslouchat sami sobě,“ říká. Jak silný vliv na spánek má Měsíc? A proč dotek tlumí bolest?