Budoucnost bude sakra divná. Tuto myšlenku zastává a zkoumá italská umělkyně, kurátorka a filmařka Silvia Dal Dosso, která se věnuje technologiím, internetové kultuře a memům. Svůj poslední projekt, finální část filmové trilogie The Future Ahead Will Be Weird AF, představila v říjnu na Science film festivalu v Praze. „Jde o vizuální vyprávění a zpracování mých úvah o důsledcích, které může mít používání modelů generativní AI na náš každodenní život,“ uvádí Dal Dosso snímek.

Oko je mimořádný orgán, kterým získáváme až 80 procent informací o světě. Když se v něm něco pokazí, okamžitě to ovlivní kvalitu života. Moderní oftalmologie však dnes dokáže řešit i problémy, kterých se lidé ještě donedávna obávali. „Patříme kvalitou zdravotnictví mezi elitu světa,“ říká v pořadu Hovory oční chirurg Pavel Němec.

Píše o jedincích s pedofilními sklony. Zajímá se o malé vrahy. Svěřují se mu lidé, kteří zažili v minulosti těžké drama, o kterém se dnes točí filmy a seriály. „Ta oběť se může cítit znovu zneužitá, když člověk s jejím příběhem nakládá bez souhlasu,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus novinář Lukáš Houdek.

Jan Bubeníček je animátor. „Svého času byl český animovaný film světově věhlasný a byli jsme animátorská velmoc. Jenže právě animovaný film byl jedním z oborů, které přechod na tržní ekonomiku úplně porazil. Jen díky několika malým studiím se nakonec animaci podařilo udržet,“ říká v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Uplynulo 25 let od natáčení filmu Tmavomodrý svět. V pražském Kině Pilotů se sešli na promítání filmu Zdeněk a Jan Svěrákovi, připojil se i Kryštof Hádek. „Byl jsem tehdy na vahách, jestli jsem se do toho měl pouštět. Z Ameriky pořád chodily zprávy, že to není moc dramatické,“ vzpomíná ve speciálu pořadu Hovory na psaní scénáře k oblíbenému snímku. „Na natáčení mám silné vzpomínky. Potkal jsem ještě žijící veterány,“ doplňuje Hádek.

Patří mu restaurace v Nepálu a zdolal řadu himálajských osmitisícovek. Jeho láska k horám ale začala před více než třiceti lety v Itálii. „První hory byly Dolomity. Předtím jsem jezdil do Tater, ale tam mě to tolik nechytlo. Fakt první srdcovka byly zasněžené kopce v Alpách,“ vypráví v Hovorech cestovatel a horolezec Jan „Tráva“ Trávníček.

Milan Jaroš patří mezi přední české reportážní fotografy. Už 17 let je kmenovým fotografem týdeníku Respekt. Vedle toho fotografuje pro agenturu Bloomberg a jeho snímky se objevily i v The New York Times. Za svou práci získal v roce 2012 hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo. Letos je poprvé členem poroty této soutěže. Jaké to je? „Je zajímavá zkušenosti vidět to z druhé strany,“ přiznává v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Tereza Fousek Krobová zkoumá počítačové hry a připravuje pro ČT Déčko pořad o počítačových hrách Dva na třetí. „Rodiče vnímají náš pořad jako kompas, který poradí,“ říká o nabídce pro děti od 6 let v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Petra Vrbová je lékařka Záchranné služby Jilemnice a Semily, sama je v paliativní péči s karcinomem slinivky. „Už v momentě sdělování diagnózy by měli mít paliativní pacienti někoho, kdo jim věnuje čas, aby se mohli poprat s tím, co se dozvěděli,“ svěřuje se s vlastní zkušeností v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

„I když nám tělo hází klacky pod nohy, duše může létat vysoko,” říká žena, která dokazuje, že ani vážná nemoc nemusí být překážkou v plnění snů. Takže třeba zdolala Mount Everest. Dobrodružka, spisovatelka a, jak sama říká, princezna se zlatým špuntem v zadku a obyčejná holka z Moravy Monika Benešová je hostem Hovorů Českého rozhlasu Plus.

Jan Fabini je podnikatel a zakladatel značky nádobí: „Chtěl jsem podnikat a přišlo mi, že trh s nádobím je ridigní. Už na střední škole jsem začal přemýšlel o podnikání, věnoval jsem se e-shopům s nádobím, ale nepřemýšlel jsem o tom, co všechno vlastně podnikání s nádobím bude obnášet,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.

Říká, že opera je nádherné povolání, ale hlas i tělo jsou nástrojem, který může kdykoliv selhat. Sama musela ukončit úspěšnou kariéru ze zdravotních důvodů. „Trvalo mi dlouho, než jsem se s tím vyrovnala,“ vzpomíná v rozhovoru s Tatianou Čabákovou v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus.

Kolik podob má kočičí život a jak může člověk přispět k tomu, aby tito chlupáči zbytečně netrpěli? „V Čechách je spousta lidí, kteří toulavé kočky krmí, ale jenom krmit nestačí,“ říká Zuzana Peterská, ředitelku spolku ZuzkaCats, pro Český rozhlas Plus.

Jako dvanáctiletého chlapce ho začal sexuálně zneužívat rodinný přítel a katolický kněz. Z „pavučiny ambivalentních vztahů” se dokázal dostat až v dospělosti a dnes pomáhá obětem sexualizovaného a mocenského násilí v církvi i mimo ni. „Jsme svázáni pavučinou různých vztahů, pavučinou dárků, jsme opravdu zavázání tomu člověku tak, že mu absolutně věříme,” nastiňuje v sérii Českého rozhlasu Plus Ctnosti a neřesti Jiří Kylar, zakladatel organizace Někdo ti uvěří.

V oblasti tělesných modifikací záleží na odvaze a fantazii. Tetovací a piercingová studia dnes navštěvují maminky, které svým dcerám nechávají píchnout ušní lalůčky, i muži, kteří si modifikují ty nejintimnější partie. „Když s lidmi mluvíte o bolesti na rovinu a řeknete, co od toho mají očekávat, tak jsou v klidu,“ přibližuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus člen Asociace profesionálních tatérů a piercerů a provozovatel tetovacího studia Hell Míla Bugtcher.

Závod Běhu sebepřekonání zvládlo dokončit na celém světě jenom 55 lidí, z toho dva Češi. Jedním z nich je ultramaratonec Milan Javornický, který v letošním ročníku skončil na 6. místě. „Na závodě jsem se o sobě dozvěděl spoustu věcí. Třeba že potřebuji ještě více trpělivosti a taky, že když člověk něčemu věří a věnuje tomu část svého života, tak dokáže nemožné,“ vyzdvihuje v pořadu Hovory.

Mojmír Sedláček vystudoval psychologii a mediální studia, ale psychologické praxi se nikdy nevěnoval. Jeho cesta vedla k filmu a publicistice. „Stále si tato psychoterapeutická zadní vrátka nechávám otevřená, protože ta práce mi přijde zajímavá a smysluplná a třeba se k ní jednou opravdu dostanu, ale dosud se tak nestalo,“ říká v Hovorech. Místo toho se postupně dostal k filmových recenzí a aktuálně vede měsíčník Psychologie dnes.

Na pouti do Fatimy se setkala s vírou, na Ukrajině s lidskou bolestí i odvahou. „Milují svojí vlast, především milují svoje rodiny a snaží se ochránit své území a udržet si svobodu,“ říká o Ukrajincích ve vysílání Českého rozhlasu Plus herečka Sarah Haváčová, která po zážitcích z Fatimy, sirotčince v Africe i z války vstoupila do aktivních záloh České armády. „Nejsem typ člověka, který by se věnoval zbraním nebo se jakkoli zajímal o armádu,“ ujišťuje pro Český rozhlas Plus.

Umělá inteligence může pomáhat, ale už teď narážíme na její nedostatky a rizika. „Když se bavíme o umění a textech, na kterých se AI učí, jsou to vlastně hezké věci, ale ona umí napáchat i poměrně dost zla. Například technologie deepfake umožňuje vytváření falešného digitálního obsahu,“ naznačuje advokátka Petra Stupková, která se zaměřuje na autorské právo, duševní vlastnictví a na umělou inteligenci. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v lednu 2025.)

Základy psychohygieny jsou všeobecně známé. „Každý z nás to slyšel tisíckrát. Ale naplňovat všechny v jeden den je pro každého z nás ta největší výzva,“ zdůrazňuje Marie Hájek Salomonová, která před 10 lety založila Nevypusť duši a dodává: „Jsou to malé věci, které rádi odsouváme na později, protože zrovna musíme dělat něco důležitějšího. Zaplatit účtenku, vyzvednout dítě ze školky, dojít do práce o trochu dřív.“