Pozvání do podcastu přijal psycholog a filmový kritik Mojmír Sedláček, který vystudoval psychologii a mediální studia na Univerzitě Karlově. O filmu publikoval pro webová média TV Prima, Kinobox.cz, přičemž stále přispívá na Moviezone.cz. V současnosti též vede časopis Psychologie Dnes.V podcastu se zabýváme tím, čím nás filmy fascinují a nutí nás k jejich dalšímu sledování. Rozkrýváme základy "hry, kterou s námi filmaři hrají" a typickými rysy hollywoodské produkce. Společně s Mojmírem Sedláčkem se zamýšlíme nad tím, jak film sledovat, aby pro nás byl zážitek nejen inspirující, ale také terapeutický. A co vše se v našich myslích během sledování poutavých filmových příběhů tedy odehrává. Podrobně se těmto a dalším tématům Mojmír Sedláček věnuje i ve své nové knize Psychologie v kině.
Inspirováno vyhledáním pomoci v Centru krizové intervence Psychiatrické nemocnice Bohnice v listopadu 2025.TEXT A ČETBAJeroným JaníčekPRODUKCEJan VolejníčekKarlín On AirHUDBA/MUSIC:Depression · OlexandrMusicDepression℗ Olexandr Ignatov Productions2022PURCHASED AND DOWNOLADED:ENVATO 2025YOUTUBEⓕ ŽIVOT ZA ZDÍ
Pozvání do podcastu přijal psycholog a psychoterapeut Martin Skála, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je vyškolen ve směru analytické psychologie C. G. Junga, na jejímž rozvoji se u nás podílel. Má mnohaleté zkušenosti v práci se sny, fantaziemi, mýty a mimořádnými stavy vědomí, stejně jako s jejich symbolickým vyjádřením v mezilidských vztazích, v lidské duši, umění, kultuře a ve společnosti. Vedl řadu tematických přednášek a seminářů. Pracuje v soukromé praxi Altán Psychologie v Praze. Je autorem techniky symbolických konstelací a knihy Cestou sluneční záře, v níž zkoumá 22 vyobrazení alchymického rukopisu Splendor Solis. A rozebírá jejich symboliku, vztahy mezi jednotlivými detaily i provázanost obrazů celého cyklu, a nachází v nich paralelu s procesem individuace, jak ho popsal C. G. Jung.
Společně s psychoterapeutem Martinem Skálou se vydáme na dobrodružnou cestu Legendy o grálu, jak na ní nahlížely autorky Emma Jung a později Marie Louis von Franz ve stejnojmenné knize, kterou vydalo Nakladatelství Portál. Legenda o grálu je totiž více, než jen středověká legenda. Dříve, než se vydáme na zmíněnou cestu, tak si zodpovíme některé související otázky, neboť svět analytické psychologie Carl Gustava Junga je plný symbolů, často složitě uchopitelných a vyjádřitelných.
Pozvání do podcastu přijal známý německý psychoterapeut a spisovatel Heinz-Peter Röhr. Původně vystudoval sociální práci a pedagogiku. Jako psychoterapeut působil 36 let ve specializované klinice ve Fredeburgu, kde se zaměřoval především na léčbu lidí se závislostmi. Více než dvacet let se podílí na vzdělávání psychoterapeutů. Práce s pacienty ho inspirovala k sepsání mnoha knih, které chápe jako formu biblioterapie – jejich četba má působit léčivě. Za tímto účelem pracuje s analýzou klasických pohádek i výběrem výrazných témat typu narcismu, hraniční poruchy osobnosti, sebeúcty nebo závislosti.
V podcastu hovoříme s Heinz-Peterem Röhrem o psychoterapii a nedostatečném pocitu vlastní hodnoty, který v člověku vyvolává pocity zoufalství a neštěstí různé intenzity. Ale nejen to, může člověka zavést do úplných propastí. Výsledkem jsou pak úzkostné poruchy, deprese, závislosti a psychosomatická onemocnění. Většina duševních onemocnění ostatně pochází, podle Petera Röhra, právě z narušeného pocitu vlastní hodnoty.
Speciál Hovorů o duši věnujeme společně s psychiatrem a psychoterapeutem Michalem Krylem psychosomatické medicíně a psychosomatickému přístupu ke zdraví i nemoci. Vydáme se také na chvíli do historie medicíny, abychom se následně mohli podívat na psychosomatiku komplexnějším pohledem a věnovali se - obohaceni o poznání pramenící z minulosti - mechanismu léčby onemocnění, která bývají označována za psychosomatická. Neboť jestliže uvažujeme o skutečné cestě k uzdravení u většiny duševních onemocnění, pak se bez psychosomatického přístupu obejdeme jen těžko.
Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů Platóna a Aristotela, lékaře Hippokrata, ale také autorů tragédií Aischyla, Sofokla či Eurípida.
Petr Kouba vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na Universität Zürich, Duquesne University v Pittsburghu a Université de Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.
Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují Akademie věd České republiky a Japan society for the promotion of science. Partnerem podcastu je Nakladatelství Portál.
Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů Platóna a Aristotela, lékaře Hippokrata, ale také autorů tragédií Aischyla, Sofokla či Eurípida.
Petr Kouba vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na Universität Zürich, Duquesne University v Pittsburghu a Université de Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.
Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují Akademie věd České republiky a Japan society for the promotion of science. Partnerem podcastu je Nakladatelství Portál.
Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů Platóna a Aristotela, lékaře Hippokrata, ale také autorů tragédií Aischyla, Sofokla či Eurípida.
Petr Kouba vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na Universität Zürich, Duquesne University v Pittsburghu a Université de Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.
Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují Akademie věd České republiky a Japan society for the promotion of science. Partnerem podcastu je Nakladatelství Portál.
Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů Platóna a Aristotela, lékaře Hippokrata, ale také autorů tragédií Aischyla, Sofokla či Eurípida.
Petr Kouba vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na Universität Zürich, Duquesne University v Pittsburghu a Université de Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.
Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují Akademie věd České republiky a Japan society for the promotion of science. Partnerem podcastu je Nakladatelství Portál.
Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů Platóna a Aristotela, lékaře Hippokrata, ale také autorů tragédií Aischyla, Sofokla či Eurípida.
Petr Kouba vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na Universität Zürich, Duquesne University v Pittsburghu a Université de Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.
Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují Akademie věd České republiky a Japan society for the promotion of science. Partnerem podcastu je Nakladatelství Portál.
Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů Platóna a Aristotela, lékaře Hippokrata, ale také autorů tragédií Aischyla, Sofokla či Eurípida.
Petr Kouba vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na Universität Zürich, Duquesne University v Pittsburghu a Université de Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.
Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují Akademie věd České republiky a Japan society for the promotion of science. Partnerem podcastu je Nakladatelství Portál.
Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog, psychoterapeut a vysokoškolský pedagog Karel Dobroslav Riegel, který vystudoval psychologii na Filozofické fakultě a trenérství na Fakultě tělesné výchovy a sportu Masarykovy univerzity v Brně, ale také adiktologii na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Na lékařské fakultě absolvoval též doktorské studium lékařské psychologie a psychopatologie. Prošel výcviky v katatymně imaginativní psychoterapii, v psychoterapii zaměřené na přenos a v psychoanalýze. Působí jako vedoucí klinický psycholog a psychoterapeut na Klinice adiktologie a odborný asistent na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Ve výzkumu se zaměřuje na strukturu a fungování osobnosti, dále na rozšířenou dimenzionální diagnostiku poruch osobnosti, včetně psychoanalyticky orientované strukturální diagnostiky osobnosti v adiktologii. Společně s Kamilem Kalinou a Ondřejem Pěčem je autorem publikace Poruchy osobnosti 21. století: Diagnostika v teorii a praxi, kterou vydalo nakladatelství Portál, a za níž obdržel Národní psychiatrickou cenu profesora Vondráčka.
V podcastu hovoříme o projevech a terapii hraniční a narcistické poruchy osobnosti, které jsou stále jedněmi z nejvíce stigmatizovaných poruch soudobé psychiatrie. Přitom nějakou z forem poruch osobnosti různé závažnosti trpí přibližně 50 % lidí, vyhledajících psychoterapeutickou pomoc. Společně s Karlem Rieglem nejprve hovoříme o mýtech spojených s poruchami osobnosti, abychom se následně podrobněji věnovali osobnosti, tedy temperamentu, charakteru, identity, systému morálních hodnot a myšlenkových procesů. A samozřejmě symptomům a terapii hraniční a narcistické poruchy osobnosti.
Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů Platóna a Aristotela, lékaře Hippokrata, ale také autorů tragédií Aischyla, Sofokla či Eurípida.
Petr Kouba vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na Universität Zürich, Duquesne University v Pittsburghu a Université de Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.
Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují Akademie věd České republiky a Japan society for the promotion of science. Partnerem podcastu je Nakladatelství Portál.
Osmidílnou audiopodcastovou minisérií Hovorů o duši s podtitulem Mezi tragédií a komedií nás provází filozof Petr Kouba společně s Jeronýmem Janíčkem. Zabýváme se velkými tématy filozofie s přesahem do psychoterapie. Primárně vycházíme z intelektuálního bohatství antického Řecka, ponejvíce z Athén období od 6. až 2. století př. n. l. Přitom čerpáme z děl filozofů Platóna a Aristotela, lékaře Hippokrata, ale také autorů tragédií Aischyla, Sofokla či Eurípida.
Petr Kouba vystudoval filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pokračoval v doktorském studiu. Absolvoval studijní pobyty na na Universität Zürich, Duquesne University v Pittsburghu a Université de Lausanne. Po ukončení doktorského studia přednášel na Anglo-American College v Praze a v rámci zahraničního programu CERGE-EI při Karlově univerzitě. Vyučoval též v Ústavu filozofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Je autorem knih Fenomén duševní poruchy, Perspektivy Heideggerova myšlení v oblasti psychopatologie a Margins of Phenomenology a spoluautorem kolektivních monografií Dynamic Structure, Language as an Open System, Medicína v kontextu západního myšlení a Franz Kafka: Minority Report.
Podcastová minisérie vznikla v návaznosti na výzkumný projekt Social withdrawal and mental disorders in post-pandemic times, který podporují Akademie věd České republiky a Japan society for the promotion of science. Partnerem podcastu je Nakladatelství Portál.
Pozvání do podcastu přijala psycholožka a psychoterapeutka Kristýna Haluzíková Bušková, absolventka magisterského studia psychologie na University of Glasgow, ale také sociální a vývojové psychologie na Cambridge University a klinické psychologie na University of Nottingham. Její disertační práce se zabývala dopady politické perzekuce jednotlivců a rodin v 50. letech minulého století na jejich psychiku. V letech 2017 až 2019 pracovala ve Výzkumném oddělení Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze. Na základě výzkumu napsala s kolegy monografii Vězení jako zrcadlo společnosti: nerovný souboj vědy, politiky a humanity. Dlouhodobě se zabývá výzkumem traumatu, jeho individuálních, rodinných a společenských aspektů. Specializuje se na poruchy citové vazby a jejich spojitost s traumaty rodičů a jejich dětí. S Kristýnou Haluzíkovou Buškovou nejprve v podcastu hovoříme o vazebném systému (attachmentu), který se po narození aktivuje a rozvíjí mezi námi a naší primární vztahovou osobou, nejčastěji matkou. Jeho cílem je zabezpečení našeho přežití, poskytnutí pocitu bezpečí a možnosti postupně objevovat vnější svět. V rámci rozhovoru se poté detailněji zaměřujeme na poruchy zmíněné vztahové (citové) vazby, které později mohou vyústit v četná duševní i somatická onemocnění. Z duševních se nejčastěji jedná o posttraumatickou stresovou poruchu a s ní spojené úzkostné poruchy, deprese, ale také poruchy osobnosti.
Pozvání do podcastu přijal psychiatr a psychoterapeut Ján Praško, který od roku 1984 pracoval ve Výzkumném ústavu psychiatrickém, později Psychiatrickém centru Praha (PCP). V letech 2008 až 2018 byl přednostou Kliniky psychiatrie Lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice Olomouc. Od roku 2018 vede Subkatedru psychoterapie Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ). Je předsedou České psychoterapeutické společnosti, působí v čele Centra duševní rehabilitace (CDR) v Berouně a je autorem programů průkopnického programu Mindwell. V několika zemích Evropy vede systematické výcviky v kognitivně-behaviorální terapii. Je autorem několika set odborných textů a osmdesáti monografií.
S Jánem Praškem v podcastu hovoříme o přístupech, které vznikly v rámci třetí vlny kognitivně-behaviorální terapii (KBT). Přístupy se více zaměřují na analýzu hluboce zakořeněných vzorců uvažování a chování. Třetí vlna je propojena především se schematerapií, dialekticko-behaviorální terapií (DBT) a terapií přijetí a odhodlání (ACT). S Janem Praškem se také v podcastu vydáváme na krátkou prohlídku Centra duševní rehabilitace (CDR) v Berouně, v jehož čele působí. A v závěru rozhovoru nás profesor Praško seznamí s novým programem Mindwell, který také vychází z třetí vlny v KBT. Průkopnický program je důkazem, že i v on-line světě je možné účinně pracovat s úzkostmi, depresemi nebo se syndromem vyhoření.
Pozvání do podcastu přijal klinický psycholog a psychoterapeut Jan Kulhánek. Vystudoval jednooborovou psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a absolvoval Dynamicky orientovaný komunitní výcvik v psychoterapii. Pracoval jako psycholog a artetarepeut v Dětské psychiatrické klinice Fakultní nemocnice Motol a v Centru zrakových vad. Dlouhodobě spolupracoval s Klubem duševního zdraví pro dospívající a dospělé psychiatrické pacienty při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. A působil též jako vedoucí psycholog a psychoterapeut v Denním psychoterapeutickém sanatoriu Ondřejov. V roce 2011 založil Centrum psychoterapie Anděl, kde pracuje s dětmi, dospělými i celými rodinami. Na Pražské vysoké škole psychosociálních studií přednáší o rodině. Je autorem řady publikací, mimo jiných i knihy s názvem Děti a rodiče v rozmanitých rodinách, kterou vydalo Nakladatelství Portál.
Společně s naším hostem se nejprve ohlížíme do minulosti, abychom zjistili, jak vypadala v našich podmínkách tradiční rodina, která v určité podobě existuje dodnes. Během minulého století se ovšem začal postupně proměňovat pohled na výchovu dětí, rodiny se více atomizovaly a ženy se začaly postupně emancipovat, což vedlo k vzniku moderní rodiny. Jedenadvacáté století s sebou přineslo větší míru rovnoprávnosti, která se promítla také do rodinného uspořádání. Proměnila se role dětí, ale také prarodičů v širší rodině. Nelze proto jednoznačně odpovědět na otázku, jaká je dnešní rodina v naší euroamerické kultuře. Jak píše Jan Kulhánek ve své nové knize, je to velmi různé. Proto se s ním podíváme blíže na některé důležité aspekty, jež tvoří různorodost dnešních rodin a projdeme si nejrozšířenější modely rodinného soužití.
Pozvání do podcastu přijala lékařka Zuzana Martínková, která v rámci studia medicíny absolvovala chirurgickou stáž v Brazilském Cascavelu a studovala také jeden semestr v Toulouse ve Francii. V roce 2020 atestovala z všeobecného praktického lékařství a o tři roky později z paliativní medicíny. Prošla kurzy sdělování závažných zpráv ESPERO, komunikace a krizové intervence. Od roku 2020 působí v neziskové organizaci Cesta domů, která poskytuje odbornou péči umírajícím a jejich blízkým.
Společně se Zuzanou Martínkovou přijal pozvání i psychoterapeut Pavel Duba, který absolvoval výcvik se zaměřením na skupinovou dynamickou psychoterapii v Remediu. Prošel také výcviky Krizové intervence, kurzem Critical Palliative Care Skills for Social Workers na půdě California State University a kurzy dětské paliativní péče. Ve své praxi pracoval s mladými dospělými po skončení jejich ústavní výchovy, působil v sociálně vyloučených lokalitách, ale pracoval též s uprchlíky. Má svou psychoterapeutickou praxi a od roku 2019 pracuje v neziskové organizaci Cesta domů, kde vede podpůrné služby.
Strach a obavy ze smrti zažíváme především v panických atakách s mučivou intenzitou. Na smrt a umírání se proto s hosty podcastu podíváme blíže a pokusíme se přitom oslabit obavy z vlastní konečnosti, a to alespoň na vědomé úrovni. Můžeme se tím nechat inspirovat k postupnému přijetí vlastní smrtelnosti, které obvykle vede k prožívání smysluplnějšího života.
Pozvání do podcastu přijala psycholožka a psychoterapeutka Tereza Hrušková, která vystudovala psychologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde pokračuje v doktorském studiu psychologie. Pracovala jako poradenská psycholožka pro studenty s psychickým onemocněním na Vysokém učení technickém v Brně. Absolvovala psychoterapeutický výcvik v kognitivně-behaviorální terapii v Mezinárodním institutu KBT Odyssea, dále kurzy v psychodiagnostice a krizové intervenci, ale také letní školy v Amsterodamu a Ženevě, zaměřené na emoční regulaci. Je zakladatelkou projektu „Kpsychologovi“, který pomáhá lidem najít cestu k odborné pomoci. Součástí projektu je průvodce duševním zdravím Nekašli na sebe. Stejně se jmenuje i její nová kniha, kterou vydalo Nakladatelství Portál.
S Terezou Hruškovou hovoříme v podcastu především o tom, čím jsou naše emoce, jak se je můžeme naučit postupně „číst“ a proč je dobré s nimi umět pracovat. Vycházíme přitom z její knihy Nekašli na sebe, psané pro všechny, kteří se o sebe chtějí starat pravidelně a naučit se efektivně pracovat právě s emocemi. Nikoliv jednorázově, až když je to dlouhodobě neudržitelné. Kniha je určena čtenářům, kterým se emoce někdy střídají jako na houpačce a chtějí konečně pochopit, co a proč se v nich skutečně děje. Informace a tipy uvedené v publikaci Nekašli na sebe jsou výzkumně podloženy a pocházejí z kognitivně-behaviorální terapie (KBT), dialekticko-behaviorální terapie (DBT) a schematerapie. Ale také z poznatků, které Tereza Hrušková získala ve své psychoterapeutické praxi a dvou letních školách o emoční regulaci.
Ve speciálu podcastu hovoříme jak o počátcích léčby závislosti na alkoholu u nás, tak o vnímání podstaty závislosti, které prošlo za posledních sto padesát let zajímavým vývojem. A to od různě pojímaných modelů morálních, přes modely sociální a úzce medicínské, až ke komplexnímu modelu bio-psycho-sociálnímu. Teprve v polovině 20. století začala být závislost považována za nemoc a prosadila se do mezinárodní klasifikace nemocí (MKN). V návaznosti na dynamický rozvoj neurověd v posledních dvou dekádách převážil neurobiologický model závislosti, který závislost chápe jako chronické recidivující onemocnění mozku, přesněji systému odměny. S profesorem Michalem Miovským ve speciálu diskutujeme především o léčbě závislostí s pomocí psychoterapie. A nacházíme v ní řadu momentů, překvapivě společných pro většinu psychoterapií.