Hostem Hrotcastu byl Roman Ďurčo, předseda Odborového svazu KOVO, a říká, že česká ekonomika není v takové kondici, jak ji ve své bilanční zprávě popisoval bývalý premiér Petr Fiala. „Číslo 2,5 procenta vypadá hezky, ale ekonomiku dnes táhne hlavně domácí spotřeba. Když se podíváme na průmysl, zejména ten energeticky náročný, podniky v dobré kondici nejsou,“ říká Ďurčo.
Německá vláda od příštího roku plánuje dotovat ceny elektřiny pro přibližně dva tisíce energeticky náročných firem a snížit jim náklady až o polovinu. Podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka jde ale spíše o pokus přikrýt hlubší strukturální problémy německé ekonomiky, než o systémové řešení.Dufek upozorňuje, že Německo se od roku 2019 nepohnulo z předcovidové úrovně výkonu a průmyslová výroba je dnes srovnatelná s rokem 2010. Podle něj si země zároveň sama vypěstovala konkurenci v Číně, kam v minulosti přenesla klíčové technologie, zejména v automobilovém sektoru.Podpora však nebude plošná a dotkne se jen části podniků. Firmy navíc budou muset prokazovat, že úspory investují do ekologických opatření, což je podmínka Evropské komise. Dufek upozorňuje, že jde o jasný zásah do jednotného evropského trhu, který ale pravděpodobně projde kvůli tomu, že je navázán na klimatické cíle.Dopady na český průmysl mohou být dvojí. V pozitivním scénáři by se německá ekonomika mohla odrazit ode dna, což by zvýšilo poptávku po českém exportu. Negativní variantou je zhoršení konkurenceschopnosti českých firem, které budou čelit levnějším německým konkurentům.Podle Dufka však český průmysl stále těží z nižších pracovních nákladů a určité výhody vůči Německu si drží. Hlavním problémem jsou podle něj dlouhodobé investice do energetické infrastruktury, které si vyžádají biliony korun a jejich skutečné náklady nakonec dopadnou především na domácnosti a spotřebitele.
Evropská unie zavede od ledna clo na levné zásilky z Číny do 150 eur. Změna dopadne hlavně na nízkopříjmové domácnosti, které v posledních letech masově nakupují na portálech typu Temu, Shein nebo AliExpress. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy může jít až o miliardové zdražení.V Česku, kde přes internet nakupuje 80 procent populace, to podle Kovandy znamená dodatečných deset miliard korun, které spotřebitelé zaplatí navíc. U některých položek, zejména velmi levných, může finální cena vyskočit i o více než sto procent.Kovanda upozorňuje, že Brusel se tak sám dostává do rozporu s dřívější kritikou americké ochranářské politiky. Místo volného trhu volí opatření, která mají chránit evropské e-shopy před čínskou konkurencí. Ta těží z levnější energie, nižších nákladů výroby a sofistikovaných prodejních algoritmů.Druhým velkým tématem je evropský plán financování Ukrajiny. Evropská centrální banka odmítla poskytnout záruku na obří půjčku, která měla být kryta výnosy z ruských zmrazených aktiv. Podle Kovandy jde o „hurá akci“ Evropské komise, která nedokázala vyjednat podporu klíčových hráčů včetně USA. Belgie, kde sídlí Euroclear a kde leží většina zmrazených ruských rezerv, se obává, že by v případě budoucího míru mohla nést právní i finanční následky.Evropská rada bude o dalších variantách pomoci Ukrajině jednat 18. prosince. Podle Kovandy může být nakonec jedinou realistickou cestou nový společný unijní dluh nebo série bilaterálních dohod mezi členskými státy a Kyjevem.
Politická hra kolem rozpočtu, tlak na úředníky i dilema mezi obranou a Green Dealem. Petr Musil otevřeně popisuje, kde je skutečný problém českých financí a jaké riziko hrozí, pokud politici ztratí fiskální disciplínu. Poslechněte si nový Hrotcast.
Jak moc se skutečně změní ekonomika s novou vládou? Podle Štěpána Křečka žádná apokalypsa nepřichází – rozpočtové změny jsou v jednotkách procent HDP. V Hrotcastu ale zároveň říká, že Fialova vláda dlouhodobě bojovala s image nedostatečné ekonomické kompetence a slabé komunikace. „Nešlo o výsledky, ale o to, jak působila na veřejnost.“
Akciové trhy letos lámou rekordy, přestože svět obklopují nejistoty jako obchodní válka mezi USA a Čínou, ruská agrese na Ukrajině i rostoucí zadlužení států. „Je fascinující, jak se investoři dokázali oprostit od politiky. Rizik je spousta, ale trhy rostou,“ říká v novém Hrotcastu Jiří Tyleček, hlavní analytik společnosti XTB.
Češi elektromobilům zatím moc nevěří, ale podle Arnošta Barny z Kia ČR je to jen otázka času. „Zvykáme si pomaleji, ale stejně jako dřív u dieselů či automatů – nakonec nás přesvědčí zkušenost.“ V novém Hrotcastu mluví o budoucnosti bezemisní dopravy i o tom, co by měla dělat Evropa jinak.
Nová vláda Andreje Babiše chce po nástupu zrušit emisní povolenky ETS2 pro domácnosti a dopravu. Podle ekonoma Lukáše Kovandy to ale nebude snadné. Brusel systém nastavil tak, že jeho zrušení by znamenalo tvrdé sankce a ztrátu evropských dotací.
Evropa zavádí nové emisní povolenky, které mají měnit náš životní styl – a nikdo pořádně neví, kolik budou stát. Ekonom Petr Dufek v novém Hrotcastu vysvětluje, proč jde podle něj o nepodařenou daň a jaké dopady může mít na domácnosti. Poslechněte si ostrou kritiku evropské klimatické politiky a chaotického rozpočtu.
Nová vláda Andreje Babiše se teprve rýsuje, ale její ekonomické kontury podle hlavního ekonoma XTB Pavla Peterky nevypadají příliš slučitelně. „Programy ANO, SPD a Motoristů jdou proti sobě. Jedni chtějí šetřit, druzí rozdávat. Výsledkem může být rozpočet s deficitem kolem půl bilionu korun ročně,“ říká v novém Hrotcastu.
Nová vláda Andreje Babiše s Motoristy a SPD má před sebou obtížné kompromisy, ale žádný rozpočtový kolaps nehrozí, říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. Emisní povolenky chce Česko podle něj oprávněně zpochybnit a euro by se nemělo zavádět dříve než v příští dekádě.
Evropská klimatická politika a energetická bezpečnost se staly jedním z hlavních témat voleb. Podle poslance ODS a člena sněmovního podvýboru pro energetiku Václava Krále nakonec i tentokrát rozhodne „peněženka voličů“. Ceny energií, emisní povolenky i stabilita sítě podle něj zásadně ovlivní hospodářství i domácnosti.
Evropský automobilový průmysl míří do slepé uličky. Elektromobilita měla být symbolem pokroku, ale realita je jiná: továrny brzdí výrobu, zákazníci nechtějí drahá a nepraktická auta a hlavním vítězem se stala Čína. „Zákazník chce produkt, který mu slouží, ne naopak,“ říká Jaroslav Vavera, majitel motoristického vydavatelství MotorCom, který byl hostem Pavla Štrunce.
„Česká ekonomika stojí před zásadní volbou. Buď přijde velká dluhová párty, anebo budeme dál zlepšovat klíčové ukazatele,“ říká v novém Hrotcastu hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Petra Fialy Štěpán Křeček. V rozhovoru s Pavlem Štruncem mluví o tom, kdy je dluh správná volba a kdy vede jen k bolestivé kocovině, proč je ETS2 větší hrozba než uhlíková daň, jak se dívá na digitální euro i proč nepřijímat eurozónu může být pro Česko dnes výhodnější než kdykoli dřív.
Český státní rozpočet naráží na jasný strop, a to deficit kolem 280 miliard korun. Podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila je to maximum, které dovoluje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ať už rozpočet píše kdokoli, výsledné číslo bude v podstatě stejné. „Schillerová může přijít zase jenom s deficitem 280 miliard. U něčeho bude víc, u něčeho míň, ale to jsou jen kosmetické přesuny,“ říká Hradil v novém Hrotcastu.
Vláda představila návrh státního rozpočtu se schodkem 286 miliard korun. Přestože jej opozice, ale i část koaličních politiků kritizuje, podle ekonoma XTB Pavla Peterky není výsledek tragický. „Klíčové je procentní vyjádření vůči HDP, to se má pohybovat kolem dvou až tří procent. To je na rozdíl od minulosti pozitivní,“ říká. Tempo zadlužování je zhruba třikrát pomalejší než za předchozí vlády.
Bude to rok od chvíle, kdy bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi předložil Bruselu svou obsáhlou zprávu o stavu Evropské unie. Dokument, který tehdy rezonoval v médiích i mezi politiky, upozorňoval na klesající vliv EU, přeregulovanost a potřebu masivních investic. Jak ale upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda, Unie se místo doporučených kroků vydala zcela opačnou cestou.
Česká ekonomika poroste v příštích dvou letech jen kolem dvou procent, což podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka nestačí ani na vytváření nových pracovních míst. V novém Hrotcastu upozorňuje, že optimismus ohledně růstu je spíše relativní – pozitivní nálada panuje třeba i v Německu. „Nechápu proč. Německo je ekonomický lúzr, který šest let přešlapuje na místě,“ míní Dufek.
Evropská unie přistoupila na tvrdé podmínky obchodní dohody s USA. Podle ekonoma Lukáše Kovandy nejde o rovnocenný pakt, ale o kapitulaci. Poslechněte si, proč může přechod na americké energie stát EU stovky miliard – a jakou roli v tom hraje slabnoucí evropská ekonomika.
Americký prezident rozjíždí novou obchodní ofenzivu a hrozí cly, která mohou tvrdě dopadnout i na Česko. Ekonom Pavel Peterka v Hrotcastu varuje: globální růst slábne a vývozní ekonomiky budou pod tlakem. Poslechněte si, proč je budoucnost nejistá – a proč Evropa musí reagovat chytře.