Strany končící vládní koalice si na návrh lidovců vyžádaly mimořádnou schůzi sněmovny. Příští čtvrtek se proto poslanci sejdou kvůli střetu zájmů, který hrozí Andreji Babišovi, stane-li se premiérem. Jak se na potenciální Babišův střet zájmů hledí na evropské úrovni? Moderuje Petr Vizina.

Ukrajinou otřásl největší korupční skandál od počátku ruské invaze, který zasáhl také nejbližší spolupraconvíky prezidenta Volodymyra Zelenského. Novinář Tomáš Forró se domnívá, že zprávu lze číst tak, že Ukrajina je zkorumpovaná do nejvyšších pater politiky, ale i tak, že to Ukrajinci myslí s bojem proti korupci vážně. „Oba jsou velmi přesné a oba musíme mít na zřeteli, pokud chceme celé dynamice porozumět,“ upozorňuje v Interview Plus.

Ekonomika Evropské unie i letos roste, pro Německo to ale neplatí. Jaký dopad mají slabé hospodářské výsledky země na vládu Friedricha Merze? A která z chystaných opatření by mohla největší ekonomiku eurozóny vzpružit? „Zatím jsme svědky toho, že dochází k dílčím opatřením a není patrný nějaký velký plán, jak ekonomiku pozdvihnout jako celek,“ upozorňuje v pořadu Interview Plus vedoucí Katedry německých a rakouských studií Univerzity Karlovy Zuzana Lizcová.

Globální oteplování v důsledku emisí skleníkových plynů téměř jistě překročí hranici 1,5 stupně Celsia, zaznělo na úvod celosvětové klimatické konference v brazilském Belému. Můžeme nepříznivý vývoj ještě zvrátit? „Nejen v klimatických jednáních, ale i v reálné proměně energetiky jsou velké úspěchy,“ ujišťuje přesto Ondráš Přibyla, zakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatu. „Tím se svět vyhnul oteplení, ke kterému se směřovalo v roce 2010,“ doplňuje v Interview Plus.

Pirátské straně hrozí, že při volbě vedení nové Poslanecké sněmovny vyjde naprázdno a navíc nepovede ani jeden poslanecký výbor. „Andrej Babiš (ANO) se jako správný estébák rozhodl pošlapat zvyklosti, které ve Sněmovně platily 30 let a respektovaly výsledky voleb. Získali jsme více než půl milionu hlasů, jsme čtvrtá nejsilnější strana ve Sněmovně a máme nárok své voliče hájit,“ zdůrazňuje předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová.

Generální ředitel BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová rezignovali kvůli loni odvysílanému dokumentu s projevem amerického prezidenta Donalda Trumpa z 6. ledna 2021. Podle kritiků byl sestříhán tak, aby vyvolal dojem, že Trump své příznivce vyzval k útoku na Kapitol. „Je to chyba, je to manipulace a BBC se tím střelila do vlastní nohy,“ hodnotí komentátor Seznam Zpráv Jindřich Šídlo.

Americký senát otevřel cestu z takzvaného shutdownu, který ve Spojených státech začal 1. října. Více než čtyřicetidenní zmrazení federálních prostředků postihlo vedle státních institucí či armády také desítky milionů Američanů odkázaných na potravinovou pomoc. „Osm demokratických senátorů usoudilo, že situace je už tak bolestná, že se rozhodli dále netrvat na ústupcích, které požadovali od republikánů,“ vysvětluje profesor ekonomie Jan Švejnar.

Slovenský premiér Robert Fico doufá, že s budoucí českou vládní koalici obnoví mezivládní konzultace a vzkřísí spolupráci zemí Visegrádské skupiny. „Byla to právě politika současné slovenské vlády, která naše národy rozdělovala. Je nutné, aby naše země měly dobré vztahy,“ zdůrazňuje v Interview Plus Veronika Cifrová Ostrihoňová, europoslankyně za opoziční Progresivní Slovensko.

Pirátská strana vyzývá pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO), aby post ministra životního prostředí v jeho vládě nezastával předseda Motoristů sobě Petr Macinka. „Sdílím obavy, neřkuli zděšení stovek předních vědců a odborníků z oblasti životního prostředí. Podle mě je to onen pověstný kozel zahradníkem, nebo možná slimák. A ti na zahrádce moc dobrou práci neudělají,“ glosuje první místopředseda Pirátů Martin Šmída.

Smrt kardinála Dominika Duky ukázala, kolik si získal vřelých zastánců i nesmiřitelných kritiků. Podle právníka a bývalého novináře Tomáše Němečka zemřel „strašně nenáviděný muž“, jak napsal ve svém komentáři po slovenský deník Postoj. „Usuzuji tak z internetových diskuzí pod články o jeho smrti. Žádný z našich současníků veřejně činných v naší zemi si nezasluhuje takovou míru nenávisti,“ zdůrazňuje.

Ukrajinští vojáci vedou těžký boj o město Pokrovsk na východě země. Podle reportéra serveru Seznam Zprávy Martina Nováka město dříve nebo později padne. „Scénáře dobývání se opakují. Jakmile do nějakého města Rusové proniknou, tak díky své početní převaze uspějí a Ukrajinci se stáhnou. Jim pak už bude zbývat poslední velká obranná linie na Donbasu,“ přibližuje v pořadu Interview Plus.

Nová česká vládní koalice vedená hnutím ANO se shoduje se slovenskou vládou Roberta Fica na nezbytnosti obnovení společných zasedání. „Vzájemné vztahy za předchozí české vlády ochladly, což mě velmi mrzí. A toto je věc, která je může znovu nastartovat. Naše spolupráce by měla pokračovat, protože společně dokážeme například v Bruselu vyjednat víc,“ doufá slovenský ministr investic, informatiky a regionálního rozvoje Samuel Migaľ.

Poprvé po volbách se v novém složení schází Sněmovna. V jejím čele by podle předpokladů měl stanout předseda hnutí SPD Tomio Okamura, na kterém se shodla nastupující vládní koalice. Dosavadní předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) před tím varuje. „Představitele strany, která je extremistická a radikální a v minulém období tu samotnou instituci destruovala, nepovažuji za vhodného nástupce,“ říká v Interview Plus.

V nadcházejícím volebním období bude klíčová obhajoba svobody tvorby, řekl v jedné z předvolebních debat odcházející ministr kultury Martin Baxa (ODS). Přímé ohrožení nyní nevidí, vyzývá ale k obezřetnosti. „Od Motoristů jsem slyšel, že je třeba, aby veřejná podpora umění nepodléhala aktivismu. Z těchto vět mám trošku mrazení, protože je třeba, aby se rozhodovalo odborně a aby ministr třeba do rozdělování dotací nezasahoval,“ zdůrazňuje v pořadu Interview Plus.

Zástupci národnostních menšin v Česku jsou znepokojeni tím, že by se čestný předseda Motoristů sobě Filip Turek mohl stát šéfem tuzemské diplomacie. „Člověk, který zastává nejvyšší diplomatický post, by se měl vyznačovat velkým respektem k jiným kulturám a národům. Pan Turek s ohledem na svou minulost tyto kvality nemá,“ říká člen Rady vlády pro národnostní menšiny Georgi Bečev.

Resort ministerstva zahraničí by měl v nové vládě připadnout motoristům sobě. Ti mluví o návratu realismu do zahraniční politiky. Kdo bude šéfem v Černínském paláci? „Tuto funkci mi nikdo nenabízí a ani já se pro ni nikomu nenabízím. Uzavřít kariéru na domácí scéně s tím, že můžete ovlivňovat zahraniční politiku, je lákavé, ale k tomu nemusíte zastávat post ministra,“ říká v pořadu Interview Plus Jan Zahradil, expert Motoristů sobě na zahraniční politiku.

Sociální sítě a silná vizuální identita dnes představují nezbytnou součást politického úspěchu. „Často se smějeme tomu, co politici produkují za obsah, ale myslím, že je za tím naše poptávka, kterou vytváříme. A třeba diskvalifikujeme jiné lidi, kteří by politickou práci vykonávali také dobře,“ říká Jakub Ondráček, režisér dokumentu Vládce Grolich. V Interview Plus komentuje vznik snímku a současnou politiku také producentka Rebeka Fučíková.

Americký prezident Donald Trump zastavil jednání o summitu s Vladimirem Putinem a uvalil sankce na ruské ropné společnosti Rosněft a Lukoil. „Zdá se, že velký vliv na něj má ten poslední člověk, se kterým hovoří. Není to člověk, který by měl pevné názory nebo ideologii. Vyslechne všechny strany a zařídí se podle toho,“ soudí novinářka Jana Ciglerová.

Začleňování dětí se zvláštními potřebami do běžných tříd, takzvaná inkluze, se v českých školách praktikuje už dvě desetiletí, dodnes ale není přijímána jednoznačně. Část budoucí vládní koalice požaduje její revizi. „Nedokáži si představit, v čem by měla revize spočívat, kromě zlepšení podpory pedagogů a školských poradenských zařízení,“ kritizuje v pořadu Interview odbornice na vzdělání a inkluzi Lenka Felcmanová, ředitelka společnosti Society for All.

Americká administrativa tlačí na Izrael i na palestinské hnutí Hamás, aby v Pásmu Gazy dodržovaly příměří. Humanitární situace se mezitím zlepšuje jen pomalu. „Od vyhlášení příměří se nám do Gazy podařilo dostat jen dva kamiony s materiálem. Potřebovali bychom násobky, protože po té dlouhotrvající blokádě jsou naše rezervy vyčerpané,“ říká farmaceut Stanislav Havlíček působící na misích Lékařů bez hranic mimo jiné i v Gaze.