Vládní koalice se pustila do změny zákona o státní službě s cílem ji zeštíhlit a nechat dále fungovat podle zákoníku práce. Opozice a odbory se ale obávají politizace a propouštění nepohodlných. „Z návrhu jsem v rozpacích, ne kvůli samotné myšlence něco udělat se státní správou, ale spíše z té formy. Jde o poslanecký návrh, který se vyhýbá standardním procedurám vládního návrhu,“ upozorňuje senátor Stanislav Balík (za ODS a TOP 09).

Venezuela, kdysi bohatá latinskoamerická země, se v posledních letech propadla do chaosu a bídy. Americký prezident Donald Trump sice po odstranění diktátora Nicoláse Madura tvrdí, že zemi budou řídit Spojené státy, slovenský investigativní reportér a spisovatel Tomáš Forró to ale považuje za zbožné přání. „Američané mohou vyvíjet negativní tlak a prosazovat embargo, ale to neznamená, že v zemi budou mít silný vliv. Ostatně se o to už dříve pokoušeli,“ říká v Interview Plus.

Letošní rok má být podle litoměřického biskupa Stanislava Přibyla ve znamení smíření s Němci odsunutými z českých zemí po druhé světové válce. „Mám tím na mysli uzdravení. Uzdravení vztahů historické paměti, proto bych používal nikoli smíření s předložkou s, ale smíření mezi lidmi,“ vysvětluje v Interview Plus.

Spojené státy předvedly před soud Nicoláse Madura a jeho manželku Ciliu Floresovou a venezuelští emigranti mezitím amerického prezidenta Donalda Trumpa oslavují jako hrdinu. „Připomnělo mi to první dny po pádu komunismu v Československu, atmosféra byla podobná. Byli tam i lidé s nikaragujskými a kubánskými vlajkami – pád jednoho diktátora v nich vyvolal naději, že by mohli padnout i ti jejich,“ líčí redaktorka Jana Ciglerová své dojmy z floridského města Doral.

Slovensko vstoupilo do předvolebního roku, jak ho ve svém novoročním projevu pojmenoval premiér Robert Fico (Směr). Nové složení parlamentu budou voliči vybírat na podzim 2027. „Fico vždy dělá to, co si myslí, že mu v daném momentě přinese nejvíce hlasů. A už teď přechází do absolutně populistického předvolebního módu,“ tvrdí Veronika Cifrová Ostrihoňová, europoslankyně z opoziční strany Progresivní Slovensko.

Černomořské přístavní město Oděsa je pro ukrajinskou obranu před ruskou agresí klíčové, celá oblast je nesmírně důležitá z hlediska ekonomiky země. V prosinci se proto stala terčem vlny útoků ruských dronů a raket. „Je to jedna z hlavních bran pro vývoz i dovoz, přístav dál funguje i v těchto ztížených podmínkách,“ popisuje v pořadu Interview Plus zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

Americký prezident Donald Trump je sice trnem v oku amerických a evropských intelektuálů, ale pro mnoho Američanů je tím správným mužem do Bílého domu. Mimo jiné slíbil, že Spojeným státům vrátí jejich velikost. „Lidi si začnou představovat, že byla nějaká zlatá doba, kdy všichni měli dost, kdy byla Amerika svobodná pro všechny. Ale tato doba nikdy neexistovala,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus americký spisovatel s českými kořeny Mark Slouka.

Ministr obrany za SPD a místopředseda vlády Jaromír Zůna nesmí navštívit Ukrajinu, kam byl pozván svým protějškem. Nesmí se ani vyjadřovat k zahraničním otázkám. Proč hnutí SPD drží vlastního zástupce ve vládě zkrátka a kam to povede? „Nevnímám snahu SPD si toto prosadit na Andreji Babišovi (ANO) i ve svých řadách jako šťastnou. Není jasné, kde jsou hranice,“ říká pro Interview Plus Aleš Michal, odborník na politický extremismus z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Deník Anne Frankové po generace připomíná miliony obětí holokaustu. V češtině má kniha také zvukovou podobu natočenou za účasti tuzemských hereckých špiček. Hlas židovské dívce propůjčila Magdaléna Borová, jejíž rodina byla rovněž poznamenána holokaustem: „Dotýkají se mě všechny tyto příběhy, které slyším nebo jsem četla. A asi se mnou lomcují víc než s lidmi, kteří to v rodině nemají.“

Prosinec je z pohledu neziskových organizací obdobím největší lidské štědrosti. Na nejrůznější sbírky lidé pošlou třikrát více peněz než v ostatních měsících roku. „Pro nás je to měsíc intenzivních příprav na Tříkrálovou sbírku, ale probíhají i různé adventní koncerty. Samozřejmě je to období, kdy se snažíme získat prostředky na naši činnost, třeba pro pomoc lidem bez domova, aby přečkali zimu bez újmy na zdraví,“ říká Lukáš Curylo, ředitel Charity České republiky.

Zapisovat do základních škol odděleně děti ukrajinských uprchlíků je podle skupiny senátorů diskriminační a jejich názor nyní potvrdil Ústavní soud. „Respektuji to rozhodnutí a vnímám, co soud říká. Ale na druhou stranu jsme tím vzali ředitelům a zřizovatelům nástroj, aby mohli lépe modelovat vzdělávání na svém území,“ podotýká poslankyně Renáta Zajíčková (ODS), která původní úpravu prosadila, a to na základě řady podnětů od ředitelů škol.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) napodobil předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD) a nechal ze sídla úřadu odstranit ukrajinskou vlajku. Podle vedoucího projektu Paměť národa Mikuláše Kroupy jsou tato gesta urážlivá vůči lidem, kteří trpí a umírají na Ukrajině: „Je to nevkusné, ale je to gesto. Ta skutečná věc se odehrává jinde,“ zdůrazňuje s tím, že Česko od začátku pomáhalo dodávkami velkého množství zbraní, působením v muniční iniciativě i solidaritou běžných občanů.

Vláda Andreje Babiše odmítla emisní povolenky ETS2. Dá se ještě systém povolenek přepracovat do podoby, která nebude znamenat cenový šok pro občany a zároveň naplní svůj účel? „Pokud Česko nebude implementovat nebo nebude mít chuť podílet se na změnách, nebude mít přístup k sociálně klimatickému fondu,“ varuje v pořadu Interview Plus europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), nově hlavní zpravodajka Evropského parlamentu pro vyjednávání o cenovém omezení emisních povolenek ETS2.

Ministerstvo životního prostředí dočasně povede předseda Motoristů sobě a ministr zahraničí Petr Macinka. Ochrana životního prostředí je podle něj pro stranu prioritou. „Oni rezort nechtějí kvůli ochraně přírody, ale pro boj s jakýmsi zeleným aktivismem, který brání stavbám silnic a dálnic. Je v pořádku, že jsou pro ně důležité a chtějí prosazovat svůj program, ale podle nás by to měli dělat na jiném ministerstvu,“ nesouhlasí Jaroslav Bican z Greenpeace.

Česko se podle britského týdeníku The Economist řadí mezi desítku ekonomicky nejúspěšnějších zemí. Nadprůměrně dobrá hodnocení české ekonomiky přicházejí i z dalších zdrojů. „Máme za sebou složité roky. V relativním srovnání jednoho roku jsme tak rychlejší než mnohé jiné země,“ upozorňuje ekonom a bývalý premiér Jiří Rusnok.

Ukrajina by se podle amerického prezidenta Donalda Trumpa měla v rámci mírových jednání vzdát Donbasu. To ale Ukrajinci v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským odmítají. „Rusko nebylo schopno dobýt tuto oblast za čtyři roky. Proč bychom se měli Donbasu vzdávat? Protože ho chtějí Rusové a chce to po nás Trump? O Ukrajině mohou rozhodovat jedině Ukrajinci sami,“ říká ukrajinský herec a moderátor Serhij Prytula, který zároveň vede charitativní nadaci nesoucí jeho jméno.

Prezident Petr Pavel jmenuje už počátkem příštího týdne novou vládu. Mohou kritici předchozí vlády očekávat, že ta nastupující bude lepší? „Já nevyčítám vládě Petra Fialy (ODS), že byla liberální, nebo konzervativní, levicová, nebo pravicová. Ona v podstatě nebyla nic z toho. Já ji vyčítám, že byla amatérská,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý prezident Miloš Zeman.

Prezident Petr Pavel jmenuje už počátkem příštího týdne novou vládu. Mohou kritici předchozí vlády očekávat, že ta nastupující bude lepší? „Já nevyčítám vládě Petra Fialy (ODS), že byla liberální, nebo konzervativní, levicová, nebo pravicová. Ona v podstatě nebyla nic z toho. Já ji vyčítám, že byla amatérská,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý prezident Miloš Zeman. (Rozhovor vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v prosinci 2025.)

Výdaje na vědu a výzkum jsou v Česku dlouhodobě pod evropským průměrem. Z letošního rozpočtu navíc vláda v demisi odebrala 790 milionů korun, což podle ministra pro vědu Marka Ženíška (TOP 09) mají být nespotřebované peníze. „S naprostou většinou prostředků se počítalo – na mzdy, investiční přístroje a vybavení pro experimentální vědu. A to nás obrovsky zaskočilo,“ kritizuje Libor Grubhoffer, ředitel Biologického centra Akademie věd.

Andrej Babiš (ANO) se stal premiérem. Prezident Petr Pavel ho jmenoval poté, co veřejně sdělil, že se kvůli střetu zájmů vzdá holdingu Agrofert. „Je irelevantní, jak jsem s řešením spokojený já, důležité je, že je spokojený prezident. Pro nás je důležité mít na druhé straně jednacího stolu vládu s důvěrou, která může začít pracovat,“ uvádí viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.