Metropolitní plán uvolní výstavbu bytů v Praze, ovšem dostupnost bydlení naráží také na kapacity developerů a správu obecních bytů. „Politika se zaměřovala a zaměřuje na cukrování poptávkové strany, hrazení příspěvku na bydlení, příspěvky na hypotéky, odpočty; ne na nabídku: obecní výstavba, rekonstrukce obecních bytů a uvolnění komerční výstavby,“ nastiňuje sociolog Daniel Prokop. Kudy vede cesta k nejlepšímu místu pro život? A jakých změn dozná podpora bydlení v superdávce?

Zlepšení ekonomiky po inflačním šoku se do duševního zdraví dosud nepropsalo. Příznaky úzkosti a deprese projevuje podle sociologa zhruba šestina populace, dalším tlumí problémy medikace. Značné riziko představuje sociální izolace. „Když máte v životě něco, co nemůžete úplně řešit, je vidět, že vás to hodně ovlivní. Zároveň vám to bere schopnost to řešit,“ vysvětluje paradox duševního zdraví sociolog Daniel Prokop.

Člověk v tísni vydává index odpovědného úvěrování, což je srovnávací analýza úvěrů. „Dole v indexu jsou malé divné společnosti, jejichž jména naštěstí většina lidí ani neslyšela a nechcete je znát. Ale je dobré se na něj podívat, abyste se jich vyvarovali. To jsou společnosti, které mají netransparentní smlouvy, často nemají jasné podmínky, kalkulačky vám neřeknou všechno,“ varuje sociolog Daniel Prokop. Na jaká čísla si dát pozor? Kde leží strop úroků podle evropského práva?

Různé typy hendikepů a speciálních vzdělávacích potřeb má v Česku 160 tisíc dětí. Psychologické poradny jim pomáhají různě, kraj od kraje. „Jakou má dítě podporu na běžných školách a kam by mělo chodit, je na doporučení poradny, která zkoumá jeho hendikepy. Problém poraden je v tom, že se obrovsky liší regionálně výsledky,“ poukazuje sociolog Daniel Prokop. Kdy je inkluzivní politika úspěšná? Jaká data má školství k dispozici?

Programové prohlášení vznikající vlády slibuje motivovat k preventivním prohlídkám. Podle Daniela Prokopa však chybí zaměření na úspěšnost prevence jednotlivých pojišťoven. „Ty nejsou motivované, protože neplatí náklady na nemocenskou. Tu platí sociální systém, pojišťovny tak nemají velkou motivaci investovat efektivně,“ míní sociolog. Jak přenastavit systém, aby podporoval aktivitu praktických lékařů?

Jak lépe využít peníze z nadfinancovaných částí republiky a podpořit služby v chudších regionech, ukazuje sociolog na rozpočtovém určení daní. „Relativně nejméně v systému mají středně velká města – od pěti tisíc do Liberce – která zřizují základní školy, zdravotní a další služby pro celý mikroregion. Je paradoxní, že nemají více peněz na obyvatele než malé obce,“ poukazuje Daniel Prokop. Jak by menší subjekty posílilo společenství obcí? A kde chybí 7 miliard na školství?

Jak ovlivní program vznikající vlády hospodaření jednotlivých domácností? Pomůže těm, kdo to potřebují? „Program je velmi dobrý pro skupiny, které jsou příjemci nějaké redistribuce, která má smysl. Je velmi výhodný pro důchodce, pro lidi na rodičovské dovolené,“ říká sociolog Daniel Prokop. „Nemyslím si, že je tak výhodný pro nízkopříjmové pracující, že by v daňové politice bylo výrazné snížení daní nízkopříjmových,“ dodává. Považuje za rozumné měnit zavedenou superdávku?

Možnost spořit na důchod skrze investice penzijních společností představuje třetí pilíř důchodového systému. V Česku je velká síť zprostředkovatelů ale špatně regulovaná. „Stát tam dává 17 miliard ročně podporami přímými a daňovými, třetí pilíř ale nefunguje jako ve Švédsku. Na Slovensku taky funguje: velké výnosy, poloviční poplatky než v Česku,“ poukazuje Daniel Prokop. Co by znamenalo, kdyby příští vláda umožnila penzijním fondům investovat do akcií i rizikového kapitálu?

Převod financování nepedagogických pracovníků na obce povede k úsporám jen za předpokladu, že budou zřizovatelé škol spolupracovat. Novela školského zákona zároveň podněcuje slučovat vedení menších škol. „Sloučení není to, že by museli jednu budovu zavřít. Je to sloučení ředitelství, že administrativu a žádosti o dotace budou dělat nahoře,“ vysvětluje sociolog Daniel Prokop. Jaké způsoby organizace mateřských a základních škol budou efektivní? A kam míří české zdravotnictví?

Snížit zdanění práce, rušit důchodové úpravy zavedené dosluhující vládou a do roku 2030 vkládat na vzdělávání 6 % HDP slibuje hospodářská strategie hnutí ANO. Opakuje také slib 130 % průměrného platu učitelům. „Jedna vláda ho dělá na dluh, potom druhá ho neplní, protože dluh je pro ně nepřijatelný. Řešení je buď nastavit realističtější cíle, přidat tam, ale ne tolik, nebo zvýšit příjmy,“ komentuje sociolog Daniel Prokop. Jak by se navržené změny promítly do hospodaření státu?

Jak nerovnosti ve vzdělávání, sociální oblasti či na trhu práce ovlivnily výsledky voleb? „Narostla účast v regionech, které mají nižší socioekonomický rozvoj, to znamená, že tam je míň kvalifikované práce, horší výsledky vzdělávání, menší zaměstnanost, menší příjmy a podobně,“ říká sociolog Daniel Prokop. Jak si v chudších regionech a malých sídlech vedli Motoristé sobě? Kde voliče a voličky mobilizovaly hodnotové otázky? A co vyplývá z nového průzkumu spokojenosti učitelů?

„Zhruba dvě třetiny uprchlíků ještě loni, když to zkoumal Sociologický ústav, pracovaly pod svojí kvalifikací,“ upozorňuje sociolog Daniel Prokop. „Vláda dobře udělala to, že nevsadila na segregované, oddělené školy Ukrajinců, které je potom hrozně těžké rozpustit do vzdělávání. Takže některé věci byly pozitivní,“ dodává. Jak se současná uprchlická vlna liší od té z roku 2015? Jak velký podíl trestných činů mají na svědomí cizinci? A v čem spočívá zvláštní dlouhodobý pobyt?

„Na vysokých školách v Česku velmi málo studují ti, kteří jsou z nejchudších domácností se základním vzděláním. Trošku propadnou vzděláváním už v průběhu, ale potom nedokážou čelit nákladům na pět let studia v jiném městě, kde musíte mít bydlení,“ komentuje sociolog Daniel Prokop studii o podpoře vysokoškoláků. Na kterých oborech je přetlak uchazečů a jak posílit kapacity vysokých škol? A nakolik předurčuje pozdější studium výběr všeobecné střední školy oproti odborné?

„Chybně si myslí, že musí mít hlavní pracovní úvazek, že tam nemůžou jít, když jsou důchodci nebo nezaměstnaní. Dále neví, že se zkrátilo oddlužení na 3 roky, neví, že už neplatí podmínka splacení zbývajících 30 % dluhu – byla nahrazena systémem přizpůsobení maximálním možnostem dlužníka,“ popisuje závěry výzkumu o oddlužení Daniel Prokop. „Nevědomost je obrovská a není divu, že tam lidé nevstupují,“ míní. Kolik činí insolvenční srážky z minimální mzdy a kolik zdanění práce?

I do nového školního roku zasáhnou volby do Poslanecké sněmovny, snad všechny kandidující subjekty volají po zlepšení školství. „V Česku ve vzdělávání působí řada lidí, kteří jsou dobří a mění to k lepšímu. Ale celkově systém v datech ví hrozně málo,“ konstatuje sociolog Daniel Prokop. Ve kterých koutech Česka lze přesto najít příklady dobré praxe? V čem spočívá tzv. prostupné bydlení? A jaké nedostatky má český daňový systém? Poslechněte si rozhovor.

V pondělí začal nový školní rok. Na čem závisí úspěch ve škole? Proč se v jednotlivých regionech výrazně liší procento žáků, kteří nedokončí základní vzdělání? „V Česku je problém, že lidé jsou znevýhodněni chudobou, tím, že dítě není tolik připravené na vzdělávání, a zároveň jde do školy, která je často také znevýhodněná, má víc nekvalifikovaných učitelů, nemá školní psychology, má často menší financování,“ říká sociolog Daniel Prokop. Pomáhá situaci nový školský zákon?

Ministerstvo školství chce začít sledovat, jaké absence mají žáci v jednotlivých školách a v jednotlivých regionech. Je to dobře? Jaké údaje o školách a žácích by ministerstvo mělo mít a nemá? „Prakticky neznáme kvalitu škol, to je tragédie. Nemáme registr učitelů, takže stát, aby zjistil, jaké učitele má v terénu, musí dělat dotazníky mezi řediteli,“ nastiňuje sociolog Daniel Prokop. Proč ve školách roste podíl učitelů bez náležité kvalifikace a roste i jejich průměrný věk?

Strukturální schodek veřejných financí v roce 2027 překročí pravidla rozpočtové odpovědnosti, upozorňuje Národní rozpočtová rada. Návrh z dílny PAQ Research by zvýšil zdanění majetku i části živnostníků, kterým by odvody vyrovnal se zaměstnanci. „Vysokopříjmové osoby často platí na daních 8-10 % svého čistého zisku. Kdybychom se tam chtěli přiblížit ze strany zaměstnanců, kteří platí 40 procent z nákladu práce, tak by to stálo stovky miliard korun,“ nastiňuje sociolog Prokop.

„Digitalizace a zeštíhlení neefektivního státu je potřeba, hlavní úspory jsou však jinde. Jde o zacílení některých výdajů: rozpočtové určení daní, financování obcí a potom i velké reformy extrémní roztříštěnosti ve všech oblastech v Česku. Tam se dá ušetřit sto i víc miliard,“ myslí si sociolog. Lepší řízení a vzdělávání by podle nové studie PAQ Research mohlo ušetřit 12 až 25 miliard ročně. Efektivnější samosprávy a rozpočtové určení daní by ušetřily 16 až 32 miliard ročně.

Zatímco životní úroveň vysokopříjmových domácností a seniorů se vrací na úroveň z roku 2021, chudší domácnosti s dětmi jsou na tom stále špatně. „Kvůli inflaci jim zásadně narostly příjmy. A na rozdíl od seniorů jim nepomohla ani vládní politika,“ vysvětluje sociolog Prokop. Ohroženi zůstávají i ti, kteří bydlí v nájmu. „Inflace se jim narozdíl od těch, kteří mají splacené bydlení a byli postiženi jen zvýšením cen energií, výrazně prodloužila.“