Jak často věříme slovům víc než tomu, co cítíme? A proč to děláme, i když v hloubi víme, že něco „neštymuje“?

V této epizodě otevíráme téma emocí – těch, které neumíme vyjádřit, těch, kterých se bojíme, i těch, které často křičí dřív, než otevřeme pusu.

Mluvíme o dětech jako zrcadlech pravdy, o energetické a emocionální komunikaci, kterou jsme se odnaučili, a o tom, co se stane, když se přestaneme bát cítit.

Dozvíš se například:

– proč tě lidé cítí dřív, než tě slyší– jak vzniká vnitřní zmatek mezi tím, co cítíme a co slyšíme– jak nás děti (a budoucí generace) učí zpátky k emocím– proč emoce nejsou slabost, ale kompas– jaký je rozdíl mezi hodnocením a soudem – a proč na něm záleží

- a proč nám nová generace „Homo Solaris“ může ukázat pravdu o sobě

🎧 Epizoda pro všechny, kdo se chtějí vrátit ke své citlivosti – a přestat se za ni trestat.