Máme za sebou zimní slunovrat, dny se už pomalu prodlužují. V novém roce bude hned třetího ledna Země vůbec nejblíže Slunci. „Pro někoho zní možná zvláštně, že Země je nejblíže Slunci v zimě, ale střídání ročních období závisí na sklonu zemské osy a na tom, jak je naše polokoule natočena, nikoli na vzdálenosti,“ připomíná jihočeská astronomka Jana Tichá.

K Vánocům neodmyslitelně patří symbol Betlémské hvězdy. A stále se vedou spory, o který nebeský úkaz vlastně šlo. Dosud to nikdo neprokázal. Podle jihočeské astronomky Jany Tiché je Betlémská hvězda fenoménem, na který lze nahlížet z pohledu astronomického, astrologického, teologického i historického.

„Chybuju-li, rád se polepším.“ To je průpovídka jednoho z největších českých učenců 16. století Tadeáše Hájka z Hájku. Ten se narodil před 500 lety, 1. prosince 1525.

Pozoruhodná kometa 3I/ATLAS přitahuje pozornost. Těleso objevené v červenci letošního roku se totiž pohybuje po hyperbolické dráze a jako mezihvězdný poutník přilétlo z jiné planetární soustavy. Naší sluneční soustavou prolétne a zase zmizí.

Redaktor Filip Černý a ředitelka českobudějovické hvězdárny a planetária Jana Tichá přinášejí přehled prosincových astronomických událostí.

Podivuhodná kometa 3I/ATLAS, která k nám přilétla odněkud z vnějšku naší sluneční soustavy a zase zmizí, byla objevena 1. července z astronomické stanice v Chile. Už z prvních dat bylo zřejmé, že má velmi zvláštní hyperbolickou dráhu, a právě proto není uzavřená v naší sluneční soustavě.

Před 95 lety, tedy 3. listopadu 1930, se narodil japonský astronom Tsutomu Seki. Je znám jako objevitel šesti komet, posléze se věnoval spíše asteroidům a také opětovnému vyhledávání periodických komet při jejich návratu.

Listopad je měsícem, kdy už převládá noc a dny se krátí. Například letos čtvrtého listopadu bylo Slunce nad obzorem 9 hodin a 35 minut. Třicátého listopadu bude nad obzorem jenom 8 hodin a 26 minut. Během necelých čtyř týdnů tak přijdeme téměř o hodinu světla.

Jihočeští astronomové drží krok s dobou a pracují na světové úrovni. Takové ujištění si přivezl tým Jany Tiché, šéfky českobudějovické hvězdárny a observatoře na Kleti, z mezinárodního workshopu v Itálii.

Tým astronomů z observatoře na jihočeské hoře Kleť se zúčastnil mezinárodního workshopu na téma astronometrická radarová pozorování blízkozemních asteroidů v Itálii. Cílem setkání odborníků bylo propojit národní komunity, které se zabývají obranou lidstva před nebezpečnými tělesy.

Spojené státy americké mají NASA, Japonsko JAXA, Ruská federace Roskomos a evropské země společnou ESA. V 70. letech 20. století se totiž desítka západoevropských států dohodla, že lepší než vytvářet národní kosmické agentury bude sdružit prostředky i chytré lidi a vytvořit mezivládní organizaci.

5. října 1925 se narodil švýcarský astronom Paul Wild, objevitel více než stovky planetek, ještě více supernov a sedmi komet. K jedné z těchto komet, původně označované P/Wild 2 a později 81P/Wild, letěla kosmická sonda, které se jako první podařilo odebrat vzorky vytroušeného prachu.

K měsíci říjnu, který už je typicky podzimní, patří v Česku změna letního času na klasický středoevropský čas. K té vždy dochází poslední říjnovou neděli, letos tedy 26. října. O třetí hodině ranní letního času posouváme ručičky o hodinu zpět a až do jara u nás platí středoevropský čas, který má většina Evropy.

85. narozeniny oslavil astronom a geodet Jan Vondrák, který se zabývá takzvanou geodetickou a fundamentální astronomií. „To znamená ty úplné základy astronomie – počítání oběhu Země kolem Slunce, velmi přesné polohy Země, oběhu Měsíce, případně planet, rotace Země kolem své osy,“ vysvětluje jihočeská astronomka Jana Tichá.

Tři nebeské krasavice, tak Francouzi označují hvězdy, které tvoří vrcholy takzvaného Letního trojúhelníku. Jedná se o tři hvězdy ze tří souhvězdí – Deneb v souhvězdí Labuti, Vega v souhvězdí Lyry a Altair v souhvězdí Orla.

Druhým kosmonautem v historii lidstva byl German Stepanovič Titov. Sovětský astronaut odstartoval 6. srpna 1961 na lodi Vostok 2 na oběžnou dráhu a vrátil se zpátky po sedmnácti obletech zeměkoule.

V neděli 7. září máme po delší době opět příležitost vidět úplné zatmění Měsíce. Ten vyjde v 19.30 hodin středoevropského letního času. „A právě v tu chvíli začíná úplné zatmění. Měsíc tedy vyjde už zatmělý. Podle stavu atmosféry může být měsíční kotouč ve stínu Země různě zbarvený, od oranžové přes temně rudou až do hnědé,“ říká jihočeská astronomka Jana Tichá.

K měsíci září patří podzimní rovnodennost. Okamžik, kdy Slunce projde průsečíkem ekliptiky a nebeského rovníku zvaným podzimní bod, letos nastane 22. září ve 20.19 hodin středoevropského letního času.

Spolu s Janou Tichou, ředitelkou českobudějovického planetária a observatoře zamíříme naše zraky k nebeskému rovníku, u kterého se nachází souhvězdí orla. A pozor, neplést s orlí mlhovinou, ta je pro změnu v souhvězdí hada.

Houstone, máme problém. Tato věta proslavila Jima Lovella, i když ji ve skutečnosti řekl trochu jinak, než jak později zazněla ve filmu. Jeden z nejproslulejších amerických astronautů, známý hlavně jako velitel smolného Apolla 13, zemřel 7. srpna 2025 v úctyhodném věku 97 let.