Čas na konci roku obvykle trávíme s našimi blízkými. I ty nejběžnější vztahy, jako je pouto mezi matkou a dítětem, jsou také předmětem vědeckých výzkumů. Neurovědci z univerzity v Curychu například doložili, že první týden po narození je u savců naprosto zásadní pro rozvoj smyslů.

Badatelé z Bonnu vyvinuli nový druh biologického filtru, který dokáže čistit odpadní vodu od mikroplastů. Ty do ní přitékají především z praček. Inspirovali se přitom designem žaberních oblouků, které kromě dýchání filtrují vodu.

Když šimpanz dostane informaci, které se mu jeví jako užitečná, dokáže změnit názor. Vědci z univerzit v Berkeley a Utrechtu to přirovnávají ke způsobu, jak uvažují děti kolem čtyř let věku.

Vědci upravili geny houby, která se v Británii, USA nebo Číně řadí mezi běžně prodávané potraviny. Cílem bylo vyzkoušet ji jako udržitelnější stravu na bázi proteinů. Houba se stala stravitelnější a získala chuť masa.

Když papoušci mniší navazují kontakty, chovají se v něčem podobně jako my. Vazby mezi sebou vytváří postupně, pomalu vstoupují jeden druhému do osobního prostoru, teprve když se takříkajíc oťukají, můžou navázat přátelství nebo intimní vztah.

To, že si půdní mikrobiota pamatuje sucho, ovlivňuje kondici zemědělských plodin. Vědci z Kansasu tento jev zaznamenali spíše u rostlin, které se v tamní krajině pěstují historicky déle. U kukuřice, která je původem středoamerická, byl zmíněný podpůrný efekt méně patrný.

Island patřil donedávna k posledním místům na planetě bez komárů. Až letos v říjnu je objevili vědci na farmě severně od Reykjavíku. Chytili je na vůni vína. Nejspíš přicestovali s lidmi z pevninské Evropy a už se tam rozmnožují. Ostrov ale několikrát do roka zamrzá, což může zabránit přežití komářích vajíček či larev.

Makrofágy jako efektivní úklidová četa v našem těle zametají nepoužitelné mikroby, viry či mrtvé buňky a přitom probouzejí další části imunity. Biochemici z Dublinu na ně aplikovali elektrický proud. Výsledkem pokusu byla rychlejší oprava tkání.

Nejde o scénu z filmu od Alfreda Hitchcocka, jak by se na první pohled zdálo, ale o výsledek několika letého výzkumu. Největší evropští netopýři chytají ptáky. Vědci doložili, že daný druh netopýra, Nyctalus, loví a konzumuje migrující ptáky ve vzduchu.

Léčit a vyléčit alergie, exémy či astma není snadné, protože chemicky jde o velmi různorodé látky. Alergeny jsou proteiny, mají tedy bílkovinný, většinou enzymatický základ. Vědci zjistili, že spouštěče alergické reakce spojuje také schopnost vytvářet otvory v buněčných membránách.

Nový výzkumný projekt v Brazílii dokládá, že kácení lesů má vliv na vzhled motýlů. V eukalyptových monokulturách, které nahrazují vykácený les, v motýlích společenstvech čím dál víc převládá univerzální hnědá.

Vědci s pomocí modelů umělé inteligence určují v Tanzánií žirafy. Pomáhá jim to při rozlišování skvrn na jejich zbarvení. AI dává badatelům možnost hlídat reprodukci, pohyb a chování ohrožených druhů.

Zakalený vzhled piva souvisí s kombinací proteinů z ječmene a polyfenolů z chmele. Když vědci přidali do ležáků extrakt z kvasinek navíc, zákal nezmizel. Roli v tom hraje spojení proteinů a kvasinkové RNA.

Někteří z nás přicházejí o protilátky z očkování proti covidu-19 dříve než jiní. Vědci z Japonska proto studovali imunitní reakci na něj u více než 2500 lidí. Mezi účastníky studie, jejichž tělo je dřív náchylné k infekci, byli dokonce i ti u nichž byla po očkování hladina protilátek vysoká.

Vazba mezi matkou a plodem u placentálních savců má prastarý evoluční původ. Vznikla před nejméně 100 miliony lety. Vědci z Vídně a dalších laboratoří potvrdili, že se na jejím vzniku podílely viry.

Vůně potravy působí na čichové receptory v nose myší. Ty se spojí s oblastí mozku, která rozhoduje o pocitu sytosti. Badatelé z německého institutu Maxe Plancka tyto dráhy popsali a prokázali, že obézní myši nevědí, kdy mají s jídlem skončit.

Badatelé z Oxfordu a dalších britských laboratoří připravili vyváženou stravu pro včely, aby lépe odolávaly nepřízni prostředí. Ty, které ji v rámci pokusu konzumovaly, měly patnáctkrát více životaschopného potomstva. Součástí této umělé výživy byly totiž steroly, které larvy včel nutně potřebují k dokončení vývoje.

Australští vědci popsali, jak si obilky ovsa vyrábějí olej. Už vědí, které klíčové enzymy v nich tuto výrobu řídí. Mohlo by vést ke šlechtění odrůd s nižším obsahem oleje. Ten totiž komplikuje mletí a efektivitu zpracování ovesné mouky.

Velbloudí mléko bývá vhodné pro alergiky jako alternativa ke kravskému. Nový výzkum uvádí, že přispívá ke zdravějšímu trávení, v některých částech světa se může hodit pro chovy i kvůli postupující změně klimatu.

Když vědci pěstovali pšenici společně s houbou, která prospívá vstřebávání živin, urodila se větší zrna, která jsou zároveň bohatší na fosfor a zinek. Plochu, z jaké můžou rostliny čerpat živiny, totiž houba rozšiřuje někdy až pětsetkrát. Chléb z této pšenice upečený může sloužit jako dobře dostupný zdroj zinku pro člověka.