Problém se závislostí se v Česku týká milionů lidí, ukazuje výroční zpráva. Každý pátý dospělý je denní kuřák a rizikově pije alkohol zhruba 1,5 milionu obyvatel. Objevují se ale i nové návykové látky a výjimkou není ani zneužívání léků. „Je to zhruba 1,1 milionu osob, které zneužívají nebo nadužívají léky mimo preskripci,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus expert na závislosti, vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku Adam Kulhánek.

Vyjednávání je disciplína, kterou používáme ve většině životních situacích. Výsledkem vyjednávacího procesu může být výše platu, rodinná dovolená, ale také například mír. „I když je to složité, bylo by dobré jednat zdvořile, bez ironie, bez agrese. A neměli bychom ve druhé straně vytvořit pocit, že se s ní zachází nespravedlivě,” vysvětluje pro Český rozhlas Plus Vladimír Nálevka, školitel a konzultant oboru vyjednávání.

První česká klimatická žaloba neuspěla. Naopak Mezinárodní soudní dvůr v Haagu letos vydal historické stanovisko, které nově definovalo povinnosti států chránit klima jako součást lidských práv. „I soudy se vyjádřily pro to, že takto závažný globální problém nemůže být ponechán, dá se říct, na libovůli států a jejich vlád,” poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus právnička Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd České republiky.

Průmyslově zpracované potraviny mají negativní vliv na naše zdraví. Některé poškozují i orgány a mohou přispívat k obezitě. Ta se dnes léčí také za pomocí speciálních léků nebo řízeného hladovění. „Je prokázáno, že pokud budeme držet jeden den půst při dostatečném příjmu tekutin, pak se budeme cítit lépe, lépe se soustředíme a fyzicky nám bude dobře. Pokud je člověk zdravý, nelze proti tomu nic namítat,“ říká pro Leonardo Plus chirurg a odborník na léčbu obezity Martin Fried.

Vztahy jsou dynamický proces, vyvíjíme se v nich společně i každý zvlášť. Po vykrystalizování partnerských odlišností se navíc mnohdy pouštíme do objevování nás samotných, a to do vztahu přináší novou dynamiku i otázky. „Kouzlo intimních vztahů je v tom, že pokud v nich cítím bezpečí a blízkost, tak jako člověk rostu. Jenomže to se tak hezky říká od mikrofonu,“ připouští v pořadu Leonardo Plus párový terapeut Jan Vojtko.

Česká společnost v listopadových dnech tradičně mluví o svobodě, kterou získala v roce 1989. Západ se tehdy na svobodné Československo podle Tomáše Sedláčka, ekonoma, filozofa a ředitele Knihovny Václava Havla, díval s očekáváním, že tu může vzniknout něco unikátního. „A my Bohémové jsme přece jen s něčím novým přišli,“ napadá Sedláčka. „Možná jsme tady objevili odpověď na smysl života, vesmíru a vůbec.“

Na dějiny často nahlížíme optikou svého národa. Meziválečné Československo bylo ale domovem řady národnostních skupin. K těm se ve svém vzkazu, zveřejněném teprve letos, vyjadřoval i první československý prezident Tomáš G. Masaryk. „Je problém, když se pohled nějaké dokonce jen úzké skupiny lidí začne považovat za normotvorný,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus historička a germanistka Kateřina Čapková z Katedry Blízkého východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Nebinární Maxine je napadena homofobně motivovaným agresorem a následkem toho zemře její dědeček. Od toho se odvíjí příběh, který Ridina Ahmedová zpracovala v sérii Odpustit? a režisér Jiří Havelka ho zachycuje v divadelní hře Facka. S romským mladíkem Adrianem, který dědečka napadl, se rodina Maxine setkala. „Tak otevřené, respektující lidi jsem asi nikdy nezažila,“ říká právnička Klára Kalibová. Poslechněte si debatu Ahmedové, Kalibové a Havelkové o odpuštění a trestu.

Práce je nedílnou součástí našeho života. Je to prostředek k obživě, ideálně ale také činnost, která nás naplňuje a dává našemu životu smysl. „Workoholik může být vlastně docela spokojený,“ uznává v pořadu Leonardo Plus sociální psycholožka a vědecká pracovnice Psychologického ústavu Akademie věd Kateřina Zábrodská a pokračuje: „Na problém může workoholika upozornit okolí – lidé často zanedbávají vztahy, partnera, děti, kolegy. Základem je rozpoznat to a přiznat si to.“

Z krize bydlení se stává celospolečenský problém, ačkoliv je v Česku 16 procent bytů prázdných. Při výstavbě se ale mnohdy nemyslí na budoucí problémy ani na stárnoucí populaci, tvrdí pro Český rozhlas Plus architekt a místopředseda České komory architektů Petr Lešek. „Dokud budeme mluvit o velkých číslech a velkém problému, tak s tím bohužel těžko něco uděláme, protože budeme čekat na velké řešení,“ poukazuje architekt a doporučuje se zaměřit i na menší projekty.

Rozchod je nedílnou součástí našich životů, konec romantického vztahu někdy zažije většina z nás. Pojí se často s negativními pocity, může nás ale také něco naučit. „Láska není emoce, je to velmi složitý proces, který mě něco naučil. A já si to můžu zachovat a dál s tím pokračovat do jiného vztahu,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus párový terapeut Jan Vojtko a doplňuje: „Víme, že při rozchodu se velmi rychle aktivují určité části mozku, které jsou spojené se závislostí.”

O komunistické Číně se mluví jako o globálním tygrovi čisté energetiky. Zároveň ale dál staví uhelné elektrárny a vypouští nejvíc emisí ze všech zemí světa. „Dostat se k uhlíkové neutralitě nebo ke snížení dopadů klimatické změny bez Číny už úplně nejde,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus sinoložka a reportérka serveru iROZHLAS Jana Václavíková. „Čína technologicky dominuje,“ doplňuje sinolog analytik Asociace pro mezinárodní otázky Jan Svoboda.

První republiku Češi obecně považují za vzor demokratického státu a odvolávají se k němu i současní politici. Někteří komentátoři a politologové ale v posledních letech poukazují na absenci idejí i osobností, které by je zastávaly. „V prvorepublikové politice byly osobnosti, které hájily principy, dnes politici opakují fráze,“ komentuje rozdíl historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí na Univerzitě Karlově a v Cambridge.

Prostorové uspořádání i funkce knihoven se v poslední době viditelně proměňují. Jak konkrétně je změní budoucnost, se pokusily nastínit knihovny zapojené do soutěže Bibliotheca inspirans. „Úkolem a budoucností knihoven je sledovat trendy, nasedat na ně,“ popisuje pro Český rozhlas Plus ředitelka jedné z pěti oceněných knihoven Jana Sikorová. „Poslání knihoven je mnohem širší, možná jen není tak patrné na první pohled,“ doplňuje porotkyně soutěže Pavlína Kolínová.

Na to, aby svým sledujícím vysvětlili třeba změnu klimatu, mají často jen desítky sekund. Takzvaní greenfluenceři na sociálních sítích poutavě vysvětlují složité, společensky naléhavé problémy. „Snažím se změnit tu emoci, kterou mají lidi spojenou s životním prostředím,“ popisuje pro Český rozhlas Plus greenfluencerka Rozárie Haškovcová. „Vznikly tady antisystémové strany, které mají politiku založenou na kritice Green Dealu,“ upozorňuje greenfluencer Tadeáš Čech.

Do pražského Národního muzea připutovaly vzácné ostatky předků člověka z Etiopie. Fosilie známé jako Lucy a Selam jsou přes tři miliony let staré. „Role Selam a Lucy je propojit člověka s přírodou. Přispěly k pochopení toho, jak jsme se stali lidmi a jakou máme roli dnes tváří v tvář problémům, které prožíváme,“ říká pro Český rozhlas Plus objevitel Selam Zeresenay Alemseged. Do Leonarda Plus přišel i s Donaldem Johansonem, který objevil Lucy.

V prvních čtyřech staletích našeho letopočtu procházeli naším územím římské legie. Dokazuje to řada archeologických nálezů například tehdejší peněženky nebo vojenské výzbroje. „Veškeré nálezy, které dokážeme i pomocí občanských vědců zachránit, zůstávají trvalou součástí naší dlouhodobé identity,“ vyzdvihuje pro Český rozhlas Plus archeolog Balázs Komoróczy, ředitel Archeologického ústavu Akademie věd v Brně.

„Romantika, ve které dodnes žijeme, nás učí: A žili šťastně až na věky. Nevidíme to, že princ z Popelky po třech letech úplně šílel, protože vyhodila všechno služebnictvo a pořád jen uklízela, neměla na něj čas a vůbec byla příšerná,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus párový terapeut Jan Vojtko. Emoce spojené se zamilovaností totiž časem přirozeně poklesnou a nastane takzvaná diferenciační fáze vztahu. „Vlastně se učíme trochu zjišťovat, co ten reálný, žitý vztah opravdu je.“

Nová obchodní éra je tady. Donald Trump naplnil své hrozby a zavedl reciproční cla na země, které podle něj mají nevyrovnanou obchodní bilanci se Spojenými státy. „On jedná právem silnějšího a jeho základním vyjednávacím nástrojem, mocenským nástrojem, jsou cla,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová.

Mladí lidé se zajímají o otázky měnícího se klimatu a často o nich mají i větší povědomí než jiné generace. V Austrálii jim ale přístup k informacím může komplikovat zákaz sociálních sítí pro děti mladší 16 let. „Sociální média jsou skvělým způsobem, jak vzdělávat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus australská bioložka, spisovatelka a televizní moderátorka Lee Constable, která popularizuje vědu hlavně se zaměřením na děti a mládež.