Takzvaných ledňáčků bývají po Novém roce plné posilovny. Obvykle ale své novoroční předsevzetí vydrží právě jen krátce a pak se zase vrací ke svému běžnému životu. Podle výživového experta Petra Havlíčka to ale není o pevné vůli, centrum sebekontroly ovládá několik věcí, jednou z těch klíčových je například únava. „Když se celý den někdo stresuje, jede multitasking, je nevyspalý, večer má temno a nebude mít nad svým jednáním kontrolu,“ říká  Havlíček v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.Připomíná, že zdravý organismus nabourává často takzvaná metabolická inflexibilita, tedy neschopnost spalovat tuky v době lačnění a špatné spalování glukózy. Dozvíte se, co dělat, aby se do ní člověk nedostal, případně, jak ji „opravit“. 

Testosteron neovlivňuje jen sexuální apetit, ale také množství energie, soustředění nebo metabolismus tuků. Je prokázáno, že mezigeneračně jeho hodnoty klesají, což je dáno zřejmě životním stylem i enviromentálním prostředím. Kdy nízké hladiny mohou pro muže představovat skutečně problém? Jak se nechat otestovat? A kdy zahájit léčbu? „Podávání testosteronu je potřeba brát v kontextu plodnosti muže a plánování rodiny. To znamená, nikdy nepodávat testosteron muži, který ještě plánuje děti,“ varuje v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin primář Sexuologického ústavu Všeobecné fakultní nemocnice v Praze  Libor Zámečník. Sexuální poruchy jsou podle něj takovým barometrem mužského zdraví, problémy s erekcí totiž mohou souviset s vysokým tlakem nebo hladinou krevních tuků a mohou být předzvěstí i takových nemocí jako angina pectoris nebo infarkt. 

Uhranul ji kdysi dávno fyzioterapeut, který odhalil její pohybový problém za pár minut, přestože ji s ním lékaři dlouho neúspěšně léčili. Adriena Pecinová si už tehdy řekla, že by přesně tohle chtěla umět. A poté, co skončila její kariéra vrcholové hokejistky, se takovým směrem vydala. Vystudovala fyzioterapii a roky jezdí po světě, aby se naučila o variabilitě a komplexitě těla co nejvíce. Poznala několik různých přístupů a dnes radí lidem, aby se o své tělo začali starat ještě dříve, než problémy přijdou.
 „Když hledám příčinu bolesti zad, kyčlí nebo kolene, tak většinou koukám na ten nejnižší segment, podívám se, jak funguje noha. Stejně jako kdybychom se koukali, proč je věž nakřivo, nejprve se podíváme na základy,“ říká Pecinová v nejnovějším díle Longevity podcastu Hospodářských novin a připodobňuje nohu k senzoru, který o fungování těla hodně prozradí. Jak tedy problémům předcházet a udržet tělo co nejdéle v pohybu?

Nezaplavují jen oceány a celou planetu, ale také lidské tělo. Zlomová studie našla nanoplasty i v mozku zemřelých a ukázala, že tvoří půl procento jeho celkové váhy. Prokázala tak, že tyto malé plasty projdou i ochrannou vrstvou mozku. Další výzkumy je objevily v ledvinách, játrech, placentě nebo varlatech. To velmi pravděpodobně ovlivňuje reprodukční zdraví, ale hypotézy výskyt nanoplastů v těle spojují s další řadou nemocí: od kardiovaskulárních problémů po ty onkologické. Další problém představují aditiva, která se z nanoplastů do těla uvolňují: je mezi nimi celá řada toxických látek včetně ftalátů. „Vždy se tvrdilo, že toxické efekty nanoplastů uvidíme až při velkých dávkách. Jenže studie na mozku ukazují, že už ty velké dávky zřejmě máme,“ říká Tomáš Cajthaml z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu Akademie věd. V novém díle Longevity podcastu vysvětluje, jak se před nimi může jedinec bránit, jaké filtry na vodu využívat, i to, proč při vaření nevyužívat plastová prkénka, vařečky nebo teflonové nádobí.

Fyzická zdatnost je klíčem k dlouhému životu bez nemocí. Aby ji člověk zvýšil, je potřeba kombinovat méně intenzivní trénink symbolizovaný takzvanou zónou 2 a intenzivní zátěž, která zase souvisí s hodnotou VO2 max. K jejímu navýšení slouží také takzvané „exercise snack“, tedy krátké intenzivní cvičení během dne. Jak přesně funguje? A proč se upouští od sledování tepových zón. V novém dílu Longevity podcastu Hospodářských novin odpovídá Vladimír Tuka z Centra zátěžové kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Popisuje také, proč je ideální sportovat na lačno nebo proč si dát cukry hned po fyzické aktivitě. 

Kolem ultrazpracovaných potravin je v poslední době velké rušno. Před časem je vědci z Harvardu spojili s nárůstem rakoviny tlustého střeva u mladých, nyní je magazín Lancet označil za globální hrozbu. „Přibývá studií, které ukazují shodným směrem k průšvihu,“ říká epidemioložka veřejného zdraví Eliška Selinger. Vědci zjišťují, že totiž nejde „jen“ o špatné nutriční složení těchto potravin, ale že nemoci způsobuje i samotné zpracování. 
Objevují se i náznaky, že škodit mohou i éčka, která jsou dosud vnímána jako bezpečná. „Testovací systémy úplně tak moc neřeší kombinace a mluví se o koktejlovém efektu aditiv,“ dodává Selinger v Longevity podcastu Hospodářských novin. Ten přináší nejnovější informace o tom, která éčka jsou nyní v hledáčku odborníků, jaké zdravotní komplikace ultrazpracované potraviny způsobují, i podrobný návod, jak je vlastně poznat. 

Fungují jako takový dirigent, který synchronizuje všechny procesy v těle. Jenže když je něco rozhodí, nastává chaos, který zvyšuje rizika všech možných nemocí včetně rakoviny. Řeč je o vnitřních hodinách člověka, takzvaném cirkadiánním rytmu, který se řídí dle přirozeného světla. Když tělo dostává třeba kvůli nevhodnému osvětlení špatné signály, produkují se jinak i hormony a spouští lavinu, která má doslova kaskádovitý efekt.  Jak si tedy zařídit kancelář a byt, aby bylo tělo chráněno? Po kterém softwarovém filtru sáhnout, aby organismus nebyl z večerní obrazovky počítače rozhozený? Otázky pro světelného experta Hynka Medřického, který byl hostem nového dílu Longevity podcastu Hospodářských novin. Rozebírá, jaké parametry u světla sledovat i to, proč se rozpadá přírodní ekosystém doslova před očima. A varuje i před některými „zázračnými“ výrobky. „Čiré brýle, které se používají ve dne a slibují blokování modré vlnové délky z obrazovky, nefungují,“ říká Medřický.

Obezita je nemoc, ze které se přirozenou cestou „uzdraví“ jen pět procent populace, říká v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin uznávaný internista a obezitolog Evžen Machytka. Každé další hubnutí podle něj vede k tomu, že tělo upraví produkci hormonů tak, aby ztrátě kilogramů zabránilo. Zvýší hormon hladu, sníží hormon sytosti a zpomalí metabolismus.I proto odmítá označování obézních za líne a neschopné, jak ve veřejném prostoru občas zaznívá. Sám zhubl přes dvacet kilogramů jen pomocí léků. „Najednou jsem snědl mnohem méně jídla než dříve. Neměl jsem takové chutě, tělo se hubnutí prostě nebránilo,“ říká Machytka a vysvětluje také, jak genetika ovlivňuje hubnutí.

Z držení těla kardinála Vlka dokázal vyčíst onkologické onemocnění. Bolesti v tříslech u slavného hokejisty Jaromíra Jágra léčil srovnáním jeho vybočeného palce. Postura, tedy držení těla, je pro fyzioterapeuta Pavla Koláře jako taková kniha, ve které dokáže číst jako nikdo jiný. „Když je špatně vyvážené kolo u auta, promítne se to do mechanismu celého auta. To samé platí u těla. Když máte nějaký lokální problém, ovlivní to zbytek celého těla,“ říká v Longevity podcastu Hospodářských novin Pavel Kolář.Vysvětluje také, jak spojitosti v těle fungují, čím si lidé nejčastěji způsobují pohybové problémy a proč má smysl tělo otužovat stresem.

Jeho hlavní inspirací je miliardář a longevity guru Bryan Johnson, Podnikatel a zakladatel STRV Lubo Smid se řídí jeho projektem Blueprint, který určuje, jaké doplňky stravy brát, kolik hodin spát nebo jaké jídlo jíst. K tomu přidává i pár dalších věcí, jako probiotika, extra kreatin nebo elektrolyty na hydrataci. „Spánek vnímám jako vrchol pyramidy. Nejdůležitější pro mě je chladná místnost, dávám si speciální brýle před spaním, piju různé spánkové elixíry a snažím se jíst naposledy ve čtyři hodiny. Kvalita spánku je pak úplně jiná,“ říká Smid v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.Dodává, že jediné, v čem se od longevity pravidel tak trochu odklání, je nyní sport. Propadl totiž závodům HYROX, což je nový sportovní fenomén, který kombinuje běh a workoutové cvičení. „A protože jsem hodně soutěživý, jdu do toho na maximum,“ říká.

Kardiovaskulární a onkologické nemoci patří mezi největší zabijáky Čechů, mnoho z těchto komplikací přitom může člověk sám ovlivnit prevencí. „První krok musíme udělat vždy sami, jde o rozhodnutí, které musí udělat naše hlava,“ říká Karla Ašerová, spolumajitelka kliniky EliteMedical, která společně s Hospodářskými novinami pořádá Health & Longevity Summit. Její klinika se zaměřuje právě na prevenci a poskytuje klientům i poradenství v longevity oblasti. „Máme preventivní programy, které jsou sestavené podle věku, pohlaví, rodinné anamnézy nebo i genetiky,“ říká Ašerová v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin. Mluví o svém byznysu, nové spolupráci se zakladatelkou Packety Simonou Kijonkovou nebo důvodech, proč se rozhodla nyní vstoupit na zdánlivě přeplněný trh s doplňky stravy. Nejnovější díl a také další podcasty Hospodářských novin si můžete poslechnout na našem webu v sekci Podcasty i v mobilních aplikacích Spotify nebo Apple Podcasts.

Způsobuje rakovinu žaludku, přispívá ke vzniku infarktu. Mýty o kávě se v české společnosti budovaly desítky let. I lékaři ji vnímali jako rizikový faktor. To se ale postupně měnilo a káva je dnes už považována za přínos stejně jako konzumace ovoce nebo zeleniny. Studie totiž dokázaly, že působí protizánětlivě i jako prevence rakoviny, vyvráceny jsou už i informace o tom, že způsobuje infarkt.
Existuje jen hrstka lidí, kterým ji lékaři nedoporučují, případně v omezeném množství. Jednou z těchto skupin jsou ti, kteří trpí úzkostí. Jinak lze konzumovat až šest šálků denně bez obav. Jaký je nejzdravější způsob přípravy? A může se káva s mlékem? Kolik vody po šálku kávy vypít? I na to odpovídá v dalším díle Longevity podcastu internista Pavel Kohout. „Důležité je nepít kávu, když jste dehydratovaní, to pak káva uspává, jako stimulant působí, když máte dostatek tekutin. Délku působení ovlivní i to, s čím ji pijete,“ říká Kohout. Vysvětluje také, jak káva ovlivňuje střevní mikrobiom, i to, co přesně se střevní mikrobiotou dělají cukry.

Nic jiného je nezajímá. Zanedbávají rodinu, přátele, když nepracují, mají úzkostný pocity viny. Podle posledních dat na sobě nezdravý vztah k práci pozoruje skoro 75 procent lidí do čtyřiceti let. Takové číslo ještě Česko nezažilo a nezdá se, že by mělo klesat. Kdo je k závislosti na práci nejvíce náchylný? Jaké zdravotní problémy s workoholismem přicházejí? A jaké další závislosti se s ním pojí? „Velmi často jde ruku v ruce se syndromem vyhoření, úzkostmi či depresemi. Často tito lidé zajídají své emoce, takže souvisí také s přejídáním. A u vysoce postavených manažerů zase zaznamenáváme při workoholismu používání kokainu jako povzbuzovače nebo alkoholu jako vypínače,“ říká adiktoložka a náměstkyně podřízených organizací Zdravotnických zařízení Ministerstva spravedlnosti Markéta Kořínková v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.

Stížnosti na bolesti kloubů jsou už takovým evegreenem. S věkem přibývají a postupně se objevují u drtivé většiny lidí. Ze všeho nejvíce jim škodí obezita, každý kilogram navíc znamená pro klouby další zátěž. Mnohdy stačí zhubnout pár kilo a člověk se bolesti zbaví. Ale to není jediná příčina nemocných kloubů. Ubližovat jim může i nevhodný sport. 
„Katastroficky dopadá také, když se člověk vrhne bezhlavě do sportování, rozhodne se, že bude trhat rekordy,“ říká ortoped Jiří Beznoska a upozorňuje, že sporty jako florbal přivádějí do ordinací už malé děti. „Chodí za námi už dvanáctileté děti, které mají problémy s klouby, protože jsou přetěžovány prudkým zastavením, rychlou změnou směru,“ dodává.
V dalším díle Longevity podcastu vysvětluje také, kdy by se neměla používat ortéza, i to, jaké zkušenosti má s vychvalovanou kurkumou. 

Ještě nikdy v historii nebyl střevní mikrobiom v takovém centru pozornosti jako dnes. Ukazuje se, že miliardy bakterií v našich střevech nehrají jen klíčovou roli při trávení, ale ovlivňují i imunitu, psychiku, kvalitu pokožky i detoxikaci těla. Nejnovější výzkumy poškozený mikrobiom spojují také s rakovinou střeva, která stále častěji postihuje mladé lidi. Jeho kvalitu přitom výrazně ovlivňuje to, co člověk jí. Existují potraviny, které „hodné“ bakterie zabíjí a pomáhají žít těm patogenním. „Překvapila mě zelenina, ten obrovský rozdíl mezi zeleninou ze zahrádky a ze supermarketu. Nebo colové nápoje, ty vám probiotické bakterie zlikvidují velmi rychle a velmi spolehlivě,“ říká mikrobiolog a expert na mikrobiom Petr Ryšávka. V dalším díle Longevity podcastu HN se dozvíte i to, jak může způsob porodu ovlivnit zdraví střevní mikroflóry, nebo to, jaké potíže jeho nerovnováha působí. 

Z běhání se v posledních letech stal doslova fenomén, životní styl. Jenže mnohým už nestačí výběh po práci, své síly chtějí měřit s dalšími nadšenci a zkoušejí jeden závod za druhým. Jak se na něj tedy připravit a zlepšovat své výkony? „Neměli bychom na to tlačit. Každý, kdo začíná, by měl několik měsíců jen klusat. Když někdo začíná na dvaceti kilometrech, další týden zvedne na třicet kilometrů, pak čtyřicet,“ radí běžecká legenda Pavel Novák, jehož maratonský rekord je pod dvě hodiny a dvacet minut. Vrchol své závodní kariéry zvládal při náročné práci záchranáře, dnes už maratony neběhá, u trénování ale zůstal. V dalším dílu Longevity podcastu radí, v čem pomáhá běhání do kopců, jak mají vypadat intervalové tréninky a kde dělají běžci nejčastější chyby. 

Psychika hraje při snaze vést zdravý život obrovskou roli. Někteří lidé mají vztah k jídlu už tak pokřivený, že v podstatě neustále bojují s myšlenkou něco si „zobnout“. A tento souboj obvykle prohrají. „Reaktivita mozku lidí s obezitou je zvýšená a je spojena s hypersenzitivitou, mozek jídlo vyhodnocuje jako velmi žádoucí, aniž by byl přítomný hlad,“ říká Šárka Slabá, klinická psycholožka, která se specializuje na hubnutí. Přenastavit hlavu, aby jídlo brala jen jako zdroj energie, je sice náročný proces, nikoliv však nemožný. Důležité je vyvarovat se základních chyb. Například málo spát, protože unavený mozek snadněji sklouzne k impulzivnímu přejídání. Nebo držet přísné diety, které vztah k jídlu jen zhoršují. Jaké jsou další nejčastější chyby a které techniky s přechytračením hlavy pomohou? Dozvíte se v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin.

Na onemocnění srdce a cév zemře v Česku každý třetí člověk. Velký díl viny na tom má strava, která je poprvé v historii lidstva tak bohatá na škodlivé tuky. Třeba takové máslo: na množství hmotnosti je v něm největší zastoupení nasycených tuků vůbec, dokonce dvakrát větší než v sádle. Vyplatí se proto sledovat všechny možné ukazatele, kromě krevního tlaku a cholesterolu nově odborníci doporučují i takzvaný ApoB protein. „Je to nejcitlivější ukazatel rizikovosti spojené s krevními tuky,“ říká preventivní kardiolog Michal Vráblík v novém díle Longevity podcastu Hospodářských novin. Doporučuje, aby se na něj ptali u lékaře všichni lidé, kteří mají větší tukové zásoby kolem pasu. A radí také, jaké hodnoty na chytrých hodinkách by měly člověka „dohnat“ k lékaři. „Když se klidová frekvence přehoupne přes sto tepů za minutu, je to něco, co by mělo být předmětem vyšetření,“ říká Vráblík.

Bolesti zad a vůbec pohybového aparátu trápí stále více lidí, v podstatě jim unikne už málokdo.  Může za to hlavně nedostatek pohybu, dlouhé sezení a při něm předsunutá hlava, ta ničí krční páteř, která pak způsobuje všemožné komplikace. Problémům nejsou ale ušetřeni ani sportovci. Velká část z nich se totiž špatně připravuje na fyzickou aktivitu. „To jsou takové ty švihové cviky, dochází k mikrotraumatům v kloubních pouzdrech, když je děláte pravidelně, tak si tělo jen zhuntuje,“ říká fyzioterapuet Pavel Málek v novém dílu Longevity podcastu Hospodářských novin. 
Podle něj jsou problematické i příliš měkké boty na běhání. „Skok kvůli nim bývá příliš dlouhý, dopady jsou daleko tvrdší a hmota celého těla dopadá na patní kost, přes ni se to přenáší do Achillovy paty,“ dodává. 

Během covidu se začalo otužovat skoro celé Česko. Skupiny lidí v plavkách obkličovaly řeky, jezera i potoky a podle expertů nemohly udělat lépe. Chladová terapie totiž patří k základním pilířům dlouhého a zdravého života. Podle studií snižuje nemocnost až o třicet procent, je jedním z nejlepších ochránců srdce a cév a pomáhá zvládat i stres. Ideální je ponořit se do zhruba čtyřstupňové vody na dvě až čtyři minuty, a to alespoň třikrát týdně. Poté co člověk vyleze z vody, měl by nechat tělo, aby se samo zahřálo. „Tuto druhou fázi je dobré nepřerušovat tím, že bych se oblékl nebo šel do tepla.  Ideální je, abych se dostal do normálu svými vlastními silami. A k tomu pomáhají právě svaly, třes nebo pohyb. V tu chvíli tělo jede bomby,“ říká trenér otužování a český reprezentant ve freedivingu David Vencl. Vysvětluje, že ponor do studené vody funguje dobře při rehabilitaci a uleví od bolesti přetížených svalů. Pokud ale někdo touží svou svalovou hmotu zvětšit, měl by otužování odložit. Proč? Dozvíte se v dalším díle Longevity podcastu Hospodářských novin.