Je v Praze v parku snazší vyplašit holuba, nebo straku? Čeští ornitologové v nové studii zkoumali míru strachu ptáků z lidí pomocí měření únikových vzdáleností. Zjistili, že druhy, které žily v hlavním městě už před druhou světovou válkou, se lidí bojí méně. Strach opeřených obyvatel měst naopak neovlivňuje to, jak početný daný druh ve městě je.

00:00 témata magazínu;00:40 implantace lupy do oční sítnice;04:38 pro koho je nitrooční teleskop vhodný?;08:17 hřejivý návlek pro vozíčkáře;10:15 mobilní pomůcka k menstruačnímu cyklu;13:16 pěstění potravin mimo zemědělství;16:10 experiment při plašení ptáků

Už desítky let se ví, že lidé žijící dlouhodobě ve vysokých nadmořských výškách mají nižší riziko infarktu. Co přesně za tím stojí, dlouhodobě zjišťují vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd. Pátrají po tom, které molekulární mechanismy dokáží zabránit infarktu a omezují jeho rozsah. Jednu z příčin se jim nedávno povedlo popsat díky simulaci na myších modelech.

Vědci v součinnosti s hasiči nedávno v lesích Mendelovy univerzity provedli ojedinělý terénní experiment. V rámci simulace intenzivního deště napumpovali do lesa tisíce litrů vody a sledovali, kudy poteče. Cílem bylo zjistit, jak proudí srážková voda těsně pod půdním povrchem a jak velkou překážkou je pro ni síť zpevněných lesních cest. Právě ta totiž může bránit rovnoměrnému zavlažování, a tedy i snižovat výtěžnost lesa.

00:00 témata;00:35 3D tisk ze silikonu;04:05 rozhovor s Davidem Pospíšilem z Centra inovací FN Brno;07:45 Týden Akademie věd ČR;09:50 výzkum podpovrchového proudění vody v lesích;13:25 ochrana srdce před infarktem;17:00 rozhovor s dokumentaristou Ruudem De Keyserem.

00:00 téma magazínu00:30 operační středisko pražské záchranky06:30 videohovory na tísňovou linku 15512:40 Přehled o všech sanitkách14:50 speciální kamion záchranářů18:45 výcvik specializovaného týmu

Data dálkového průzkumu Země evropského družicového systému Copernicus umožňují třeba monitorovat zelené porosty, vývoj dopravní situace, nebo dokonce zaznamenají mikromilimetrové pohyby mostů. Díky tomu, že jsou volně a bezplatně dostupná, se stále častěji využívají v mnoha oblastech.

Čtyřicetiletý Lukáš Findeis chodí bosý, a to neustále – v létě i v zimě, po asfaltu i po trávě. „Viděl jsem pár lidí, kteří občas chodí bosí, a zaujalo mě to. Zkusil jsem to a je to fajn,“ vysvětloval v dubnu 2015 reportérce Veronice Hlaváčové, když se setkali poprvé. Nyní po deseti letech se spolu vydali k odborníkovi, aby zhodnotil, jaký efekt Lukášovo bosochodectví má na jeho nohy.

00:00 témata magazínu00:38 pulzní pole pro léčbu srdeční arytmie;04:08 vývoj českých katetrů proti arytmiím;07:39 volně přístupné snímky Země z družic Copernicus;09:33 desetiletý experiment chodce naboso;13:38 vyšetření chodce naboso;17:17 změna času

Speciální materiál českého start-upu InfraHex už testovali vojáci NATO a na Ukrajině prochází ostrou zkouškou. Už 333 maskovacích ponč v rámci iniciativy Dárek pro Putina skrylo mnoho tamních vojáků. I na základě jejich požadavků teď mladí čeští vědci vyvinuli speciální kapsu, která stíní mobilní signál.

Digitální podvody jsou stále častější a také rafinovanější. Jednou z hrozeb je takzvaný hlasový deepfake – umělý hlas, který dokáže věrně napodobit skutečného člověka. Vědci z Vysokého učení technického ve spolupráci s brněnskou technologickou firmou ale ukazují, že i proti takovým podvodům se lze bránit.

00:00 témata magazínu00:30 kyberbezpečnost a ochrana v digitálním světě03:58 rozhovor s Petrem Matouškem z fakulty informačních technologií07:27 léčba hlubokých žilních trombóz09:17 kapsa stínící mobilní signál13:12 stromy ze zkumavky16:48 návnady pro kybernetické útočníky

Když tělo bojuje s infekcí, nemusí cizí mikroby vždycky zničit. Jedna z cest je, že se naučí s nákazou žít. Zvláštní způsob obrany těla před původci nemocí studuje americký imunolog ze Stanfordovy univerzity David Schneider, který o tom před časem diskutoval s českými odborníky. A svůj výzkum přiblížil v rozhovoru i vědeckému redaktorovi Martinu Srbovi.

Nadmíra tuku člověku jednoznačně škodí, někdy z něj ale můžeme mít přeci jen i prospěch. Platí to například pro takzvaný epikardiální tuk, který je zboku nalepený na srdce. Na jeho roli v rozvoji srdečního selhání se zaměřili vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd a lékaři z pražského IKEM.

00:00 témata magazínu00:30 vědecké Nobelovy ceny 202503:30 čisté prostory VZLU Aerospace07:00 typologie půdy v lesích09:20 tuk a srdeční selhání12:40 rozhovor s kardiologem Vojtěchem Melenovským16:10 jak tolerovat infekci?

Svět už zná jména prvních letošních laureátů Nobelovy ceny. Co ale rozhodnutím o jejich udělení předcházelo, se dozvíme nejdřív za padesát let. Nobelovské archivy se totiž odtajňují až s velkým odstupem. O tom, co se v nich dá zjistit o zákulisí udělování vědeckých cen, prozradil Martinu Srbovi v rozhovoru bývalý člen nobelovských výborů a autor pěti knih o historii Nobelových cen, švédský vědec Erling Norrby.

Život ve vesmíru, to je hlavní téma letošního Světového kosmického týdne, který začal v sobotu. Jednou z jeho akcí bude zatím největší takzvaná analogová mise neboli simulovaný pobyt ve vesmíru. Zapojí se do něj i tým české laboratoře Hydronaut. Poslechněte si rozhovor s jejím vědeckým vedoucím Miroslavem Rozložníkem.

00:00 témata magazínu;00:35 biokompatibilní výztuž aorty;04:05 rozhovor s vynálezcem výztuže Talem Golesworthym;07:40 Festival ptactva;09:45 genotypování ovocných plodin;13:15 simulovaný pobyt ve vesmíru;16:00 historie Nobelových cen.

Čeští vědci připravili pro NASA přístroj na umělé meteority. Zařízení nazvané SELINA (Selected Ice Nanoparticle Accelerator) instalovali ve speciální laboratoři na Coloradské univerzitě v Boulderu. Pomůže například při hledání podmínek pro život ve vesmíru.

V Česku vznikla speciální náplň do 3D tiskáren. Předměty z ní vyrobené obstojí i v těch nejextrémnějších podmínkách – od satelitních misí ve vesmíru přes laboratoře částicové fyziky až po pozemské provozy, kde je nutná maximální odolnost a elektrostatická bezpečnost. Náplň se dá navíc použít i v běžných 3D tiskárnách. „Je to plastová struna, taková špageta,“ ukazuje Josef Průša, zakladatel firmy Prusa Research, nový materiál pro 3D tiskárny, takzvaný polykarbonátový filament.