Na třech základních školách probíhá netradiční vědecký experiment. Po tři roky budou mít tamní žáci hodinu tělesné výchovy 5krát týdně, a navíc zábavnou formou a s trenérem. Cílem pokusu iniciovaného experty z Univerzity Karlovy je ověřit, jestli se každodenní pohyb pozitivně projeví na zájmu dětí o sport.

Vědci z Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického vytvořili interaktivní mapu, která na první pohled odhaluje nebezpečné úseky na silnicích. Projekt využívá veřejně dostupná data policie o nehodách a informace o intenzitě provozu od Ředitelství silnic a dálnic. Současná pilotní verze zatím pokrývá Středočeský kraj.

00:00 témata Magazínu Experiment00:25 kosmické záření a detektor částic03:53 sluneční erupce a dopady na Zemi07:38 hodiny tělocviku 5x týdně09:23 displej pro záchranáře11:45 mapa dopravních nehod15:11 rozhovor s ředitelem BESIP

Vzácný plyn helium-3 by se dal v budoucnu těžit na Měsíci. Má to v plánu americká společnost Interlune. Její zakladatel, raketový konstruktér Gary Lai, o tom nedávno mluvil na setkání mladých inovátorů v Praze. První taková mise podle něj odstartuje už příští rok v červenci.

Vědci z Biotechnologického ústavu Akademie věd objasnili klíčový mechanismus, který umožňuje mimořádně rychlou regeneraci jater. Přišli na to, že játra při své obnově přetvářejí toxický amoniak na látku podporující růst. Jejich výzkum pokračuje ve vědeckém centru BIOCEV ve Vestci u Prahy dál. Teď vědce zajímá, jak se v játrech chovají jednotlivé buňky ve chvíli, kdy je ohrožuje nádorové bujení.

00:00 témata magazínu00:30 forenzní robot Erbium04:15 nedestruktivní kriminalistika07:30 chemici zkoumají Parkinsona09:15 výzkum jater12:45 játra a nádorové buňky16:30 těžba helia-3 na Měsíci

Veškerý život na Zemi stojí na několika málo základních principech, tvrdí Paul Nurse, britský genetik, nositel Nobelovy ceny a autor knihy s názvem Co je život. Shrnuje v ní pět velkých myšlenek biologie, které při nedávné návštěvě českých vědců přiblížil i vědeckému reportérovi Martinu Srbovi.

Pásový robot, který utáhne traktor, uhasí plameny, a dokonce dokáže převážet raněné. Takový je nový český záchranářský robot Hecthor, kterého vyvinuli vývojáři z České zemědělské univerzity. V budoucnu má pomáhat hasičům, armádě a záchranářům, a to i v nebezpečném a těžko přístupném terénu.

00:00 témata magazínu00:25 umělá inteligence v českých lesích03:53 strojem určené rozpoznávání organismů07:21 satelitní služby Evropské unie09:10 nový český záchranářský robot12:40 rozhovor s proděkanem fakulty elektrotechnické ČVUT Tomášem Svobodou16:42 pět velkých myšlenek biologie

Technologie potřebujeme k tomu, abychom se dosyta najedli. Kdybychom potraviny pěstovali jako dřív, za čtvrt století už by nám nestačila ani celá planeta Země. To říká australský potravinářský konzultant Tony Hunter. Minulý týden vystoupil v Praze na setkání mladých inovátorů Future Port Youth.

Je v Praze v parku snazší vyplašit holuba, nebo straku? Čeští ornitologové v nové studii zkoumali míru strachu ptáků z lidí pomocí měření únikových vzdáleností. Zjistili, že druhy, které žily v hlavním městě už před druhou světovou válkou, se lidí bojí méně. Strach opeřených obyvatel měst naopak neovlivňuje to, jak početný daný druh ve městě je.

00:00 témata magazínu;00:40 implantace lupy do oční sítnice;04:38 pro koho je nitrooční teleskop vhodný?;08:17 hřejivý návlek pro vozíčkáře;10:15 mobilní pomůcka k menstruačnímu cyklu;13:16 pěstění potravin mimo zemědělství;17:35 experiment při plašení ptáků

Už desítky let se ví, že lidé žijící dlouhodobě ve vysokých nadmořských výškách mají nižší riziko infarktu. Co přesně za tím stojí, dlouhodobě zjišťují vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd. Pátrají po tom, které molekulární mechanismy dokáží zabránit infarktu a omezují jeho rozsah. Jednu z příčin se jim nedávno povedlo popsat díky simulaci na myších modelech.

Vědci v součinnosti s hasiči nedávno v lesích Mendelovy univerzity provedli ojedinělý terénní experiment. V rámci simulace intenzivního deště napumpovali do lesa tisíce litrů vody a sledovali, kudy poteče. Cílem bylo zjistit, jak proudí srážková voda těsně pod půdním povrchem a jak velkou překážkou je pro ni síť zpevněných lesních cest. Právě ta totiž může bránit rovnoměrnému zavlažování, a tedy i snižovat výtěžnost lesa.

00:00 témata;00:35 3D tisk ze silikonu;04:05 rozhovor s Davidem Pospíšilem z Centra inovací FN Brno;07:45 Týden Akademie věd ČR;09:50 výzkum podpovrchového proudění vody v lesích;13:25 ochrana srdce před infarktem;17:00 rozhovor s dokumentaristou Ruudem De Keyserem.

00:00 téma magazínu00:30 operační středisko pražské záchranky06:30 videohovory na tísňovou linku 15512:40 Přehled o všech sanitkách14:50 speciální kamion záchranářů18:45 výcvik specializovaného týmu

Data dálkového průzkumu Země evropského družicového systému Copernicus umožňují třeba monitorovat zelené porosty, vývoj dopravní situace, nebo dokonce zaznamenají mikromilimetrové pohyby mostů. Díky tomu, že jsou volně a bezplatně dostupná, se stále častěji využívají v mnoha oblastech.

Čtyřicetiletý Lukáš Findeis chodí bosý, a to neustále – v létě i v zimě, po asfaltu i po trávě. „Viděl jsem pár lidí, kteří občas chodí bosí, a zaujalo mě to. Zkusil jsem to a je to fajn,“ vysvětloval v dubnu 2015 reportérce Veronice Hlaváčové, když se setkali poprvé. Nyní po deseti letech se spolu vydali k odborníkovi, aby zhodnotil, jaký efekt Lukášovo bosochodectví má na jeho nohy.

00:00 témata magazínu00:38 pulzní pole pro léčbu srdeční arytmie;04:08 vývoj českých katetrů proti arytmiím;07:39 volně přístupné snímky Země z družic Copernicus;09:33 desetiletý experiment chodce naboso;13:38 vyšetření chodce naboso;17:17 změna času

Speciální materiál českého start-upu InfraHex už testovali vojáci NATO a na Ukrajině prochází ostrou zkouškou. Už 333 maskovacích ponč v rámci iniciativy Dárek pro Putina skrylo mnoho tamních vojáků. I na základě jejich požadavků teď mladí čeští vědci vyvinuli speciální kapsu, která stíní mobilní signál.