Plýtvání jídlem, jeho environmentální dopady a možnosti, jak propojit existující zdroje s lidmi v nouzi. To jsou hlavní témata dílu, jehož hostkami jsou Michaela Číhalíková a Denisa Rybářová z organizace Zachraň jídlo. V rozhovoru představují projekt Stůl pro všechny, který propojuje jídelny s charitativními organizacemi a umožňuje darování přebytků hotových pokrmů. Od roku 2022 se díky němu podařilo zachránit téměř 100 000 porcí.
V rozhovoru zaznívá, jaké legislativní, hygienické a administrativní překážky bylo nutné překonat, aby se darování hotových jídel stalo bezpečnou a právně ukotvenou praxí. Hostky popisují vznik metodik, právních stanovisek i změnu vyhlášky umožňující zchlazování pokrmů. Vysvětlují také, jak funguje aplikace propojující jídelny a charity a proč jsou důležitá data o přebytcích i používání vratných obalů.
Darované jídlo má pro klienty azylových domů, stacionářů či seniory zásadní význam – nejde jen o výživu, ale i o pocit důstojnosti a zájmu. Projekt zároveň přispívá k odbourávání stigmat a připomíná, že změna nezačíná u institucí, ale u každodenních rozhodnutí jednotlivců.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Moderní antiretrovirová léčba umožňuje lidem žijícím s HIV vést plnohodnotný život – 99 % léčených má dnes nulovou virovou nálož, a virus se tak nepřenáší dál. Přesto se tito lidé v českém zdravotnictví a sociálních službách stále setkávají s odmítáním péče a předsudky, které vycházejí z neaktuálních informací z 90. let.
Veronika Pavlovská do podcastu pozvala Jiřího Pavláta z České společnosti AIDS pomoc a Lukáše Jana Němce, designéra z organizace Pábení. Jiří s Lukášem společně pracují na projektu Rovný přístup osob žijících s HIV k zdravotním a sociálním službám ve výzvě Sociální inovace pro budoucnost. Jeho cílem je změnit zastaralou legislativu, vzdělávat zdravotníky a sociální pracovníky a zajistit, aby lidé s HIV mohli čerpat péči bez omezení.
Společně v rozhovoru probírají, jak projekt hledá pákové body v systému, proč je klíčové decentralizovat péči a promítnout poznatky do Národního plánu boje proti HIV a jak může designový přístup pomoci hledat funkční řešení.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Zapojování mužů do péče, prevence násilí a normy maskulinity. To jsou hlavní témata dílu jehož hostem byla psycholožka a terapeutka Barbora Jakobsen, která se specializuje na násilí v blízkých vztazích. V současné době působí v norském Tromsø, kde vede centrum Alternativa násilí.
Je také autorkou knihy Násilí je možné zastavit - Psychologie násilí a terapie pro osoby, které se dopouštějí násilí v blízkých vztazích.
Společně s Petrem Havlíčkem hovořila o potřebě používat termín nezdravé maskulinní normy namísto toxická maskulinita, aby se otevřel prostor pro reflexi a uzdravení těchto společenských vzorců.
Klíčovým prvkem pro narušení těchto norem je aktivní zapojení otců do sdílené péče, která mužům poskytuje hlubokou zkušenost a zlepšuje jejich vztahy i psychický stav. Díky tomu mají děti zkušenost s péčí otce už od malička a vnímají, že je přirozené, když muž také pečuje, čímž si osvojuje pozitivní vzorce.
Tematicky zaměřenou výzvu na podporu sdílené péče o děti a další závislé osoby vyhlásili kolegové a najdete ji zde: Výzva 082 OPZ+ - www.esfcr.cz
Ministerského jednorožce.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Perinatální ztráta je téma, které se dotýká nejen přímo zasažených rodin, ale i zdravotníků a celé společnosti. Veronika Pavlovská v rozhovoru s Kateřinou Hájkovou Klíčovou, psychoterapeutkou a supervizorkou týmu Perinatální ztráta, mluví o tom, jaké má tato zkušenost dopady a jak se s ní dá pracovat. Probírají také, jak se dají měnit postoje zdravotníků a celé systémy, a jak k tomu všemu využít spekulativní design.
UPOZORNĚNÍ: V rozhovoru se řeší velmi citlivá témata. Mluví se v něm o úmrtí dětí před porodem a v období kolem porodu, o tom na koho všeho může mít taková ztráta dopad a jaké jsou možnosti podpory všech zúčastněných. Popisují se také konkrétní artefakty, které mohou být pro podporu využity. Zvažte proto prosím, nakolik je pro vás dobré v poslechu pokračovat. Pokud ve vás poslech vyvolá nepříjemné pocity, neváhejte si říct o pomoc a podporu. Obrátit se můžete třeba na následující krizové linky:
Zkušenosti, které v podcastu probíráme vychází z projektu Síla a křehkost: profesní opory v péči o rodiny zasažené perinatální ztrátou.
Zde pak najdete konkrétní výstupy projektu:
Pokud vás téma spekulativního designu zaujalo, můžete si poslechnout i 39. díl Ministerského jednorožce.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Soudní dohled je nástroj na ochranu dětí, kdy Opatrovnický soud dohlíží na jejich výchovu u rodin, kde selhávají rodičovské kompetence nebo nad dětmi v náhradní rodinné péči. Dlouhou dobu měl tento nástroj pouze formální charakter, který toho rodinám příliš nepřinášel. Ty mnohdy ani nevěděly, jaké informace se o nich vedou. To se snaží měnit díky projektu Soudní dohled jako efektivní nástroj ochrany dětí od Justiční akademie.
Hostem Petra Havlíčka byla Tereze Pemová, dlouholetá sociální pracovnice a lektorka, která se věnuje podpoře multidisciplinárních týmů a soudních sociálních pracovníků v rámci soudního dohledu. Hovořila o tom, jak je důležité využít tento instrument mnohem aktivněji, tak aby se soudci stali koordinátory služeb a motivátory, kteří se zaměřují na příčiny problémů. Nastavují, jak problémy odstranit a za jakých podmínek lze soudní dohled zrušit a poskytují rodinám i pozitivní zpětnou vazbu.
Projekt je pilotně testován na čtyřech soudech , kde testují různá témata od záškoláctví po podporu matek rodících pod vlivem návykových látek a snaží se ukázat, že paragrafy nejsou vše a děti potřebují víc než jen formální rozhodnutí.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
V České republice je 10 tisíc neslyšících znakujících lidí. Jedná se o lidi, kteří se narodili se ztrátou sluchu. Jejich mateřským jazykem je Český znakový jazyk a Český jazyk se učí jako cizí jazyk. Často se kvůli špatné podpoře a špatné jazykové vybavenosti slyšících sociálních pracovníků dostávají do nelehkých situací souvisejících se špatným rozhodnutím, které vzniklo z důsledku neporozumění.
Tuto situaci se snaží vyřešit České centrum znakového jazyka Pevnost vytvořením pozice neslyšícího multikulturního pracovníka. Ředitel Petr Vysuček a koordinátorka projektu Lucie Štádlerová jsou hosty tohoto dílu.Společně jsme hovořili o tom, co prožívají neslyšící v běžném životě, jak jim může ulehčit život každý z nás, ale narazili jsme i na systémové bariéry, které se Pevnost snaží ve spolupráci s dalšími partnery postupně odstraňovat. Právě pozice neslyšícího multikulturního pracovníka by měla být mostem mezi neslyšícím a sociálním pracovníkem.
Tuto epizodu tlumočí do českého znakového jazyka Lucie Tužová a Helena Andrejsková a můžete ji zhlénout jako videopodcast.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Mezinárodní mobilita znevýhodněné mládeže je vedle inovací další oblastí, kterou se naše oddělení zabývá. V polovině srpna byla vyhlášena nová výzva na mezinárodní mobilitu mládeže v tomto programovém období.
Veronika Pavlovská si proto do studia pozvala členku inovačního týmu Tomke Trávníčkovou a v této epizodě nechávají posluchače nahlédnout pod pokličku vzniku výzev a důvodů jejich nastavení.
Probraly první výzvu na mezinárodní mobilitu mládeže, trendy a zkušenosti ze zahraničí, limity zjednodušeného financování pomocí jednotek a hlavě novou výzvou ALMA 2 a její nastavení. Rozhovorem tak doplňují předchozí díl.
Podrobnější informace se dozvíte na webu výzvy: Výzva 097 OPZ+ - www.esfcr.cz.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
ALMA je program Evropské unie jehož cílem je podpora mezinárodní mobility znevýhodněné mládeže. Pod čtyřmi písmeny se skrývají slova, která jsou podstatou programu: Aim, Learn, Master, Achieve.
Veronika Pavlovská a Petr Havlíček vám v tomto díle představí výzvu, která není přímo sociálně-inovační, ale nese některé principy inovačních výzev. Dozvíte se mimo jiné:
Pokud uvažujete o podání projektu, tento díl vám poskytne jasný přehled o tom, co výzva nabízí a jak ji připravit.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Studie Národního ústavu duševního zdraví z roku 2023 popisuje, že 30 % žáků devátých tříd projevuje znaky, které ukazují na středně těžké až těžké úzkosti. K pomoci s úzkostmi má pomoc i program Bez obav - jak vyzrát nad strachy dětí. Stojí za ním hosté tohoto dílu psycholožky Marie Polášková a Marta Fišerová, které tento ověřený program převzaly z Anglie a adaptovaly do českého prostředí.
Společně s Petrem Havlíčkem probrali, jak rozpoznat úzkostné chování dětí, co mohou rodiče od programu Bez obav očekávat, jak program může pomoct se strachy a úzkostmi i samotným rodičům. Ale i to, jak probíhala kulturní adaptace programu do českého prostředí nebo jak funguje v jiných zemích.
Možnost se do programu přihlásit a více se o něm dozvědět, naleznete zde: https://dzda.cz/rodice/.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Broumovsko je region s nádhernou krajinou, ale i místem, kde se stále projevují důsledky poválečné výměny obyvatel. O tom, co to znamená pro dnešní komunitní život, mluví v rozhovoru s Veronikou Pavlovskou Pavla Jénková z Nadačního fondu Broumov, sociální umělkyně Šárka Zahálková a evaluátor Petr Osoba.
Projekt Rozvoj aktivního občanství ve venkovských oblastech skrze inovativní přístupy lokálních zaměstnavatelů se snaží oživit komunitní život tam, kde lidé často nemají čas ani energii na cokoli dalšího kromě svých starostí. Oživení nepřichází shora, ale právě odspodu – skrze firmy a zaměstnavatele, kteří dávají svým zaměstnancům prostor zapojit se do komunitních aktivit i během pracovní doby.
Jak do toho zapadá kultura? A co vlastně znamená, když se do projektu zapojí sociální umělkyně? Šárka Zahálková popisuje, že její „materiál“ nejsou obrazy nebo sochy, ale vztahy mezi lidmi. Spolu se zaměstnanci hledá jejich „superschopnosti“ a způsoby, jak jimi přispět komunitě.
Další informace o projektu a jeho aktivitách najdete zde: https://www.broumov2028.cz/projekty/socialni-inovace
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Pomalší je na jihu Čech a žije se tam krásně, říká v úvodu rozhovoru Iva Černá, komunitní pracovnice v tamní Místní akční skupině. K tomu, aby se tam žilo krásně přispívá právě i ona.
S Petrem Havlíčkem probrali, jakými způsoby podporuje nejen Iva Černá, ale MAS Pomalší tento region. Proč jsou důležití komunitní lídři, s čím se potýkají a především proč je důležité komunitní lídry podporovat.
Celý rozhovor je rámován tématem budování sociálního kapitálu. Ač toto slovo v epizodě zazní minimálně, jeho obsah je naplňován mnoha příklady, jak k tomu v Pomalší přistupují. Často jde o malé iniciativy jako společné pečení chleba, háčkování nebo hraní deskovek. To však vede k tomu, že se lidé potkávají a učí se vzájemně se otevírat a svěřovat se.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Jana Pšejová, terapeutka a lektorka digitalizace, ukazuje, jak mohou sociální služby díky technologiím znovu získat to nejcennější – čas pro klienty. Do sektoru sociálních služeb se dostávají robustní informační systémy, diskutuje se o asistivních technologiích a propojování dat na státní úrovni, organizace samotné jsou však často na počátku cesty digitalizací. V rozhovoru s Petrem Havlíčkem sdílí své zkušenosti z průvodcování v organizacích, kde se zaměřuje na překlenutí propasti mezi technologiemi a humanitním zaměřením sociálních služeb.
Dále spolu hovořili o tom, jak s digitalizací v organizaci začít a co je pro ni zcela klíčové, které nástroje umělé generativní inteligence Jana využívá a jak se dají využít v sociálních službách při práci s klienty.
AI nástroje zmíněné v podcastu:
- chatgpt.com (text, obrázky)
- elevenlabs.io (zvuk, hlas)
- gemini.google.com (text, obrázky)
- perplexity.ai (rešerše)- notebooklm.google (souhrny nahraných zdrojů)
- Plaud.ai (AI záznamník)
- Domov pro seniory, který používá AI avatary: www.dsburesov.cz/Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Co se stane, když se rodiny, které nikdy nepotřebovali pomoc, začnou cítit ztraceně? Když atmosféra kolem houstne, ale nikdo o tom nemluví? Hostkou této epizody je Eva Arnošt, zakladatelka spolku Skrojek, který v Moravskoslezském kraji realizuje projekt (Ne)jistota. Zaměřuje se na situaci rodin s dětmi v obcích do 2 000 obyvatel. V rozhovoru s Veronikou Pavlovskou mluví o tom, jak se mění podoba rodiny, proč je těžké si říct o pomoc, a co se dá dělat, když už nemůžeme spoléhat na to, že „to přece zvládneme“.
Eva s Veronikou probírají, proč se Skrojek rozhodl jít odspodu a budovat komunitu místo spoléhání na služby, jak se proměnil jejich pohled na rodinu jako celek, a proč je někdy největší změnou to, že se vůbec začne mluvit o tom, co nás tíží.
Na první výstupy projektu se můžete podívat tady: Co vše už jsme zjistili? | SKROJEK
Růst pocitu nejistoty je jedno z témat, na které se umožňuje zaměřit výzva Sociální inovace pro budoucnost. Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Jak vypadá skutečná systémová změna, která začíná v romských osadách a končí v legislativě? Hostem této epizody je Pavel Hrica, zakladatel organizace Cesta von, která na Slovensku mění budoucnost dětí narozených do generační chudoby a Inga Ferencová, omama, která s dětmi a rodiči přímo pracuje.
V rozhovoru s Veronikou Pavlovskou přibližují, jak vznikl program Omama, který přináší včasnou péči dětem od narození do čtyř let – přímo v komunitách, kde je to nejvíc potřeba. Dozvíte se, proč je klíčové, aby změnu nesly ženy z těchto lokalit, jak se z omam stávají neformální lídryně a proč je důležité pracovat nejen s dětmi, ale i s jejich rodiči a širší společností.
Pavel otevřeně mluví o tom, jak se z neziskovky stal lovebrand, jak se měří dopad i návratnost investic do rané péče, a proč je důležité mít nejen silnou vizi, ale i plán, data a podporu veřejnosti. Inge sdílí svůj příběh a popisuje, jak jí práce omamy změnila život.
Zazní i praktické tipy pro každého, kdo chce měnit systém: jak pracovat s odpůrci, jak přesvědčit střední management ministerstev a proč je důležité nejdřív dobře postavit vlastní organizaci, než se pustíte do advokační práce.
Více o Ceste von na Slovensko se můžete dozvědět zde: Omama je cesta von z chudoby.
A omamy máme už i v České republice. Podpořit a zjistit více je můžete tady: cestavon.cz. Rozhovor s českou Cestou von se v 57. díle ministerského jednorožce.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Hostem tohoto dílu je strategická designérka Lucia Ciranová, která přináší inspirativní vhled do zavádění designového myšlení ve veřejné správě na Slovensku. Lucia v rozhovoru s Petrem Havlíčkem sdílí své zkušenosti z Metropolitního institutu Bratislavy a přibližuje, jak se jí podařilo založit designovou jednotku pod slovenským Úřadem vlády.
Dozvíte se, jak přistupovala k budování důvěry s úředníky nebo zapojování veřejnosti do tvorby řešení prostřednictvím inovačního festivalu. Lucia také blíže představuje její oblíbený projekt "Innovation Fellowship", kde byla poptávka, jak přilákat slovenské experty ze zahraničí zpět domů. Prvotní představa státu, že budou nabízet peníze, se ukázala jako mylná, protože slovenská diaspora potřebovala něco jiného.
V závěru rozhovoru se dostáváme i k tomu, co je strategický design a proč je foresight, spekulativní či strategický design důležitý pro tvorbu udržitelných politik, a co dělá inovační tým skutečně funkčním – nejen metodologie, ale schopnost pracovat s nejistotou a hluboce rozumět problému.
Lucia byla jedním z vystupujících na Social Innovation Forum 2025.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
V této epizodě se vracíme zpátky v čase k výzvě inkubační fáze vývoje řešení a podívali jsme se, co si z ní odnést a jak ji hodnotí naši příjemci. Podívali jsme se také na deset výstupů, na které se můžete podívat nebo si je sami vyzkoušet. Všechny inkubační projekty naleznete také v databázi projektů. Zmíněné výstupy jsou následující:
1. Zážitková hra Zachráníme knihovnu?
2. Karty Jak vést s dítětem podpůrný rozhovor
3. Výzkum Jak řeší firmy předlužení svých zaměstnanců
4. Kurz Jak mluvit s dětmi o rozpadu rodiny
5. Podcast O životě s epilepsií
6. Katalog Jak podpořit duševní zdraví dětí v nízkoprazích
7. Koučovací rozhovor pro zdravý a pohodový důchod
8. Průvodce pro Omamy na každý den
9. Šablona zavádění práce se sexualitou v sociálních službách
10. Prototyp aplikace pro klientky sociálních služebPodcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Každý si zaslouží být plnohodnotným členem společnosti a má právo na svou vizi dobrého života. To jsou hodnoty, které máme v principech inovačních projektů. Tématem dalšího dílu podcastu Ministerský jednorožec jsou proto sebeobhájci a jejich aktivity, abychom ukázali, jakých podob tyto hodnoty mohou nabývat v praxi. Veronika Pavlovská do studia pozvala Martinu Hüblovou a sebeobhájce Aleše Vojáčka, kteří oba působí v organizaci Rytmus.
Společně probírají, kdo sebeobhájci jsou a jak sebeobhájcovské aktivity vznikly, co vše sebeobhájci dělají, jak je v Rytmusu podporují a jaká témata jsou pro sebeobhájce důležitá. Zmiňují i drobnosti, které mohou ve společnosti tvořit mentální bariéry a zesložiťovat život lidem nejen s mentálním postižením.
Pokud chcete sebeobhájce sledovat a podpořit, můžete se připojit na jejich facebookové stránce: Sebeobhájci Rytmus | Facebook.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Přístupnost, bezbariérovost, otevřenost prostředí a služeb všem bez rozdílu. To je poslání Mariany Chytilové, designérky a expertky na inkluzivní design. S Petrem Havlíčkem probrali, proč se přístupnost týká někdy nás všech a jak může zlepšit život až 40 % populace.
Věnovali se také rozdílu mezi tím, jak o přístupnosti přemýšlíme u nás v Česku a jak na Západě či v severských zemích a pokud bychom přemýšleli podobně, co nám to může přinést.
Dále se v podcastu dozvíte, co vše může být bariérou, i když ji nevidíme. Jak i malými kroky můžeme zlepšovat přístupnost prostředí nebo co je to inkluzivní design a proč je jako čištění zubů.
Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Na svatého Valentýna jsme vyhlásili novou výzvu Politiky, které fungují. Doufáme, že si ji zamilujete. Výzva je určena všem, kteří chtějí vytvářet nebo zlepšovat veřejné politiky na základě skutečných potřeb občanů, testovat je v praxi a zajistit jejich úspěšnou implementaci. Pokud se chcete o výzvě dozvědět víc poslechněte si tuto epizodu, kde vám ji Petr Havlíček a Veronika Pavlovská představí nebo se podívejte na web https://www.esfcr.cz/vyzva-059-opz-plus.Podcast vznikl díky podpoře Evropské unie.
Dva roky nám již běží realizační výzvy na vývoj řešení a šíření. Část projektů jsme vám představili s jejich zástupci v samotných epizodách. Pojďme se podívat na další projekty, které jsme doposud nezmínili. Uvidíte, že paleta je opět pestrá. V současnou chvíli jsme podpořili v těchto výzvách přes dvacet projektů. Veronika Pavlovská a Petr Havlíček a jejich kolegové představí devět z nich. Všechny podpořené projekty naleznete také v naší nové databázi: https://www.podporujemeinovace.cz/projekty/opz-plus/. Stáčí zaškrtnout filtr výzvy nebo vyhledat název projektu.
V podcastu je zmíněn kurz Nezisk.digital, na který se můžete přihlásit zde: https://app.cesko.digital/projects/nezisk-digitalPodcast vznikl díky podpoře Evropské unie.