Nevím, kolik lidí ještě při setkání s kominíkem hledá na svém šatstvu knoflík, aby si jeho přidržením pojistili štěstí v nadcházejícím životě. Není známo, kdy se tato pověra ujala, ale jisté je, že kominíci nosili štěstí zejména těm, kterým pravidelně vymetali komíny. V době doškových nebo šindelových střech totiž stačilo málo, aby plamen z vyhořelých sazí zapálil celé stavení. Z počátku si každý vymetal komín sám hlavně před velkými svátky nebo v tak zvanou sazometnou středu, později se ale kominictví stalo řemeslem. Prvními kominíky u nás byli Italové, kteří přicházeli společně se svými krajany - staviteli. Jedním z prvních pražských kominíků byl kolem roku 1568 Gabriel Marian. Jeho kolega Matěj de Martini se dokonce těšil veliké úctě císaře Rudolfa II. Dlouho na sebe nenechali čekat ani původní čeští kominíci. V roce 1626 byl založen kominický cech v Třeboni, v Praze pak roku 1748.

www.cojeco.cz