Počátkem 20. století získala Londýnská zoologická společnost části kůže zvířete, které bylo až do té doby považováno jen za legendu ugandských Pygmejů zvanou o'api. Jeho výzkum velmi komplikoval fakt, že je Pygmejové považovali za posvátné a odmítali podílet se na jeho lovu. Na základě několika částí mrtvého zvířete, které se do Evropy dostaly, byla zjištěna blízká příbuznost s žirafou a vymřelými savci, jejichž pozůstatky byly uloženy v Britském muzeu. První informace o zvycích okapi přinesla až expedice z roku 1909. O deset let později byla mladá samice tohoto druhu poslána do zoologické zahrady v Antverpách, kde ale přežila jen jedenapadesát dní. V současné době je v zajetí drženo kolem padesáti exemplářů okapi, což je asi třetina celosvětového počtu. V roce 1982 byl obrázek okapi přijat za oficiální emblém Mezinárodní společnosti pro kryptologii.
www.cojeco.cz
Zavedení základní fyzikální jednotky pro hmotnost neprovázely tak bohaté události jako v případě metru. Již na konci 18. století byl kilogram chápán jako hmotnost jednoho litru vody. V roce 1899 byl na první Všeobecné konferenci o mírách a vahách prohlášen za kilogram prototyp vyrobený ze slitiny platiny a iridia. Od té doby je v platnosti definice, která za kilogram prohlašuje hmotnost tohoto etalonu a dosud je jedinou definicí vyslovenou podobným způsobem. Nic na tom zatím nemění fakt, že při výrobě etalonu došlo k chybě a že je tento o něco těžší, ani skutečnost, že za posledních sto let ztratil prototyp kilogramu na své váze asi padešát mikrogramů. Vzhledem k tomu, že kilogram je definován právě pomocí tohoto kusu slitiny, má předmět, který měl před sto lety hmotnost jeden 1 kg, dnes hmotnost o něco málo vyšší.
www.cojeco.cz
Dcery nejvyššího boha Dia a bohyně paměti Mnemosyné byly původně bohyněmi básnictví a zpěvu a ochránkyněmi pěvců, kteří své zlato v hrdle považovali za jejich dar. Počet múz i obory věd a umění, o které se staraly, se postupem doby měnil. Homér například mluví nejprve jen o jedné Múze, později o více Múzách, neudává však jejich počet ani jména. Hesiodos ve své Theogonii uvádí poprvé jména všech devíti sester, teprve ale pozdější tradicí jim byly přiděleny jednotlivé obory. Nejstarší Kalliope byla múzou hry na strunné nástroje a hrdinskou epiku, Kleio múzou dějin a hry na citeru, Melpomene tragedie a smutečního zpěvu. Euterpe se starala o hru na flétnu, Erato o zpěv a tanec, Terpsichore o lyru. Urania byla múzou hvězdářství, Thaleia zábavy a komedie a Polymnia zpěvu, tance, pantomimy a geometrie.
www.cojeco.cz
V zápiscích italského filozofa a mnicha františkánského řádu Bonaventury, který žil ve 13. století, je zmínka o prstové abecedě vytvořené pro potřeby mnichů, kteří se zavázali trvalým mlčením. Pro výuku neslyšících používal tento způsob komunikace Španěl Pedro de León v polovině 16. století. V roce 1620 byla sepsána kniha o metodě a prstové abecedě na jednu ruku Manuela Ramireze de Carrion, který vyučoval neslyšícího syna španělského místokrále. Jako otec neslyšících bývá nazýván francouzský kněz Abbé l'Epée, jenž vypracoval metodu vyučování neslyšících a roku 1776 vydal první knihu o znacích a prstové abecedě. Připravoval také další učitele, kteří jeho metodu šířili dále, jako například jeho žák Laurent Cler, který se zasloužil o její rozšíření na americký kontinent. Mezi nejstarší školská zařízení pro neslyšící u nás patří pražská smíchovská škola, kde se znakový jazyk učil již od roku 1786.
www.cojeco.cz
Zápasy člověka s býkem znaly už prastaré civilizace Kréťanů a Etrusků, o čemž svědčí archeologické nálezy. Dnes je ovšem za vlast koridy považováno Španělsko, i když je pěstována také v Portugalsku, Mexiku nebo jižní Francii. Do Španělska ji přinesli Maurové a zprvu se s býky utkávali šlechtici na koních v rámci tréninku válečného umění. Zápasy se stávaly zlatým hřebem nejrůznějších slavností a postupně získávaly popularitu i mezi prostým lidem. Pravidla koridy, kterou bychom ovšem měli nazývat plným španělským výrazem „corrida de toros“ neboli „běh býků“, byla stabilizována začátkem 18. století. Tehdy se už býčí zápasy začaly podobat těm dnešním. Skupina tak zvaných „toreros“ se snaží kopími odvrátit útoky býka a zasáhnout ho oštěpy do šíje. „Matador“ pak pomocí červené látky zvané „muleta“ usměrňuje pohyb poraněného býka tak, aby ho na závěr mečem „estoque“ usmrtil.
www.cojeco.cz
Nevím, kolik lidí ještě při setkání s kominíkem hledá na svém šatstvu knoflík, aby si jeho přidržením pojistili štěstí v nadcházejícím životě. Není známo, kdy se tato pověra ujala, ale jisté je, že kominíci nosili štěstí zejména těm, kterým pravidelně vymetali komíny. V době doškových nebo šindelových střech totiž stačilo málo, aby plamen z vyhořelých sazí zapálil celé stavení. Z počátku si každý vymetal komín sám hlavně před velkými svátky nebo v tak zvanou sazometnou středu, později se ale kominictví stalo řemeslem. Prvními kominíky u nás byli Italové, kteří přicházeli společně se svými krajany - staviteli. Jedním z prvních pražských kominíků byl kolem roku 1568 Gabriel Marian. Jeho kolega Matěj de Martini se dokonce těšil veliké úctě císaře Rudolfa II. Dlouho na sebe nenechali čekat ani původní čeští kominíci. V roce 1626 byl založen kominický cech v Třeboni, v Praze pak roku 1748.
www.cojeco.cz
Krátká filmová forma, která spolu s reklamním filmem patří mezi nejpůsobivější a nejúdernější audiovizuální prostředky, má své kořeny už v počátcích zvukového filmu. Diváci tehdy se zatajeným dechem sledovali na plátně ve filmových sálech tančící a zpívající herce. Mnohé z těchto filmových scén byly mistrovskými díly a řada z nich (jako například slavné Zpívání v dešti) se zapsala do filmové historie. S rozvojem televize začaly vznikat pravé videoklipy, které doprovázely píseň nebo hudební skladbu vizuální složkou. Postupně se objevovaly televizní pořady a později i celé televizní stanice, vysílající výhradně videoklipy. Díky technickým možnostem a nemalým finančním nákladům se i některé tyto videoklipy mohly stát malými perlami filmového umění. Tvorba videoklipů totiž není jen doménou specializovaných režisérů, ale točí je i mistři klasického filmu, jako třeba Martin Scorsese nebo David Lynch.
www.cojeco.cz
Dávno před vyslovením vědecké teorie velkého třesku, který nastal někdy před 10 až 20 miliardami let a při němž se oddělily planety od hvězd, existovala a dodnes existuje celá řada legend a mýtů o stvoření Země. Mnoho civilizací zastává názor, že svět vznikl z ničeho, jen z příkazu některého boha. Tento stvořitel je podle jedněch stále účasten zemských dějů, podle jiných se ztratil v v prostoru. Egyptská mytologie zná pozemského boha Géba a nebeskou bohyni Nút, je ovšem jakousi výjimkou mezi legendami jiných národů, protože mnohem častěji je naše planeta považována za ženu. I samo její stvoření bývá symbolizováno univerzálním znakem plodnosti, totiž vajíčkem. Podle Číňanů představuje žloutek obklopený bílkem naši Zemi plovoucí v kosmu. Totéž vajíčko ale může podle tahitského mýtu stvoření bránit a je potřeba, aby se nejvyšší bůh Ta'aroa nejprve probil přes skořápku.
www.cojeco.cz
Staré umění miniaturizace stromů a jejich pěstování v miskách pochází z Číny z doby asi před dvěma tisícy lety. Podle jedné z legend stojí za vznikem bonsají pohodlnost čínských šlechtičen, které se odmítaly ve svých malých botách trmácet až k dalekým posvátným stromům. Sloužící je k meditacím nejprve nosili, ale pak jednoho napadlo přinést miniaturu stromu přímo do paláce. Svou tradici ale pěstování bonsají získalo v Japonsku, kam se dostalo v 6. století společně s buddhismem. Japonci pěstování bonsají zjednodušili, přitom ale výrazně propracovali. Pozorováním volně rostoucích stromů zavedli klasické styly bonsají, podle nichž své rostliny tvarují. Podobně jako další druhy východních umění je i pěstování bonsají v Japonsku chápáno jako celá filozofie, kladoucí na osobu pěstitele nemalé duševní nároky. Bonsajistou se tak může stát pouze člověk spravedlivý, moudrý, srdečný a ohleduplný.
www.cojeco.cz
Anglická romantická spisovatelka Mary Wollstonecraft Shelleyová byla nejen významnou osobností feministického hnutí své doby, ale především autorkou románu, který patří k zakladatelským v hororovém žánru. Své stěžejní dílo Frankenstein čili Moderní Prométheus napsala v roce 1818 a nastolila v něm otázku zodpovědnosti vědců za jejich převratné objevy. Hrdinovi románu, švýcarskému studentovi medicíny Viktoru Frankensteinovi posedlému přírodními vědami, se z částí mrtvých těl podaří stvořit umělého tvora. Ten vyniká nadlidskou silou a houževnatostí a své schopnosti zasvětí hrůzostrašné pomstě na okolí svého stvořitele. Vědec Frankenstein je v podtitulu knihy přirovnán k jakémusi modernímu Prométheovi, který se zmocnil přírodního tajemství, jež ho přesahuje, a musí za to trpět. Román se dočkal několika filmových zpracování, z nichž nejznámější je to z roku 1931 s Borisem Karloffem v roli Frankensteinova monstra.
www.cojeco.cz
Japonská forma zápasu vznikla pravděpodobně ještě před počátkem našeho letopočtu pod názvem „sumai“. Tehdy prý na pláži v Izumo proběhl před očima císaře Suinina divoký zápas mezi Tadžima-no-Kehajou a Nomi-no-Sukune. Byl to boj, který má s dnešním sumo jen pramálo společného, přesto je ale Sukune, který zvítězil tím, že protivníkovi zpřelámal kopem žebra a rozdrtil kyčle, považován za jeho zakladatele. Zápas sumo používali jen vybraní bojovníci, kteří reprezentovali různé strany sporu. Časem v sumo začaly být eliminovány nebezpečné techniky a v 8. století se zdálo, že by mohl vzniknout nový sport. Edikt císaře Nimmjo však tyto tendence zakázal a sumo se ve své původní formě mělo stát symbolem národní vojenské síly. V 16. století už bylo vypracováno do podoby dokonalého válečného umění. Se stabilizací vojensko-politické situace se stalo japonským národním sportem.
www.cojeco.cz
S objevem nových chemických prvků a zkoumáním jejich typických vlastností se ukázalo jako nutnost sestavit je do určitého systému. Už v roce 1829 přednesl německý chemik Johann Wolfgang Döbereiner svou teorii o triádách, tedy o tříčlenných skupinách podobně reagujících prvků. Čtyřicet let po něm publikoval Rus Dmitrij Ivanovič Mendělejev svůj periodický zákon, v němž vyslovil zjištění, že u prvků seřazených podle vzrůstající atomové hmotnosti se pravidelně opakují podobné vlastnosti. I když v několika případech musel učinit výjimku a těžší prvek předřadit lehčímu, pokusil se svůj zákon vyjádřit graficky do tak zvané periodické tabulky prvků. Dnes už známe důvod oněch Mendělejevových výjimek, když víme že prvky nejsou uspořádány podle relativní atomové hmotnosti, ale podle protonového čísla. Periodický zákon nebyl dlouho uznáván. Teprve až s objevením gallia, skandia a germania, které Mendělejev předpověděl již v roce 1871, byl všeobecně přijat.
www.cojeco.cz
V roce 1903 publikoval ruský matematik a vynálezce Konstantin Eduardovič Ciolkovskij studii o výzkumu vesmíru reaktivními přístroji, v níž vyslovil přesvědčení, že do vesmíru je třeba cestovat za pomoci raketového pohonu, a nespoléhat na letadla. Rakety známé již několik staletí byly do té doby využívány výhradně pro vojenské účely, případně jako zábavná pyrotechnika. Raketové motory se až koncem padesátých let 20. století staly natolik výkonnými, že umožnily uniknout přitažlivosti Země a cestovat do jiných částí sluneční soustavy. Roku 1957 bylo na oběžnou dráhu vypuštěno první umělé kosmické těleso Sputnik 1. O čtyři roky později se stal Jurij Gagarin prvním člověkem ve vesmíru a roku 1969 stanuli první lidé na Měsíci. Pilotované kosmické lety ovšem tvoří jen malé procento výzkumu vesmíru. Důležitou činnost provádějí především automatické sondy, které poskytují snímky z mnoha míst známého vesmíru.
www.cojeco.cz
Svátek svatého Martina je tradičně spojován s očekávaným příchodem sněhu. Kdo ale byl svatý Martin? Legenda říká, že se narodil nejspíše roku 316 jako syn římského důstojníka sloužícího v provincii Horní Panonie na území dnešního Maďarska. Vzdělání získal a s křesťanstvím se seznámil v severoitalské Pavii, v patnácti letech se stal vojákem. Když prý jedné chladné noci při kontrole hlídek spatřil promrzlého žebráka, rozdělil se s ním o svůj plášť. Následující noci se mu zjevil Kristus oděný právě v polovině jeho pláště. Na základě této události se Martin nechal pokřtít a po propuštění z armády odešel do Francie. Tam žil deset let jako poustevník, roku 372 se stal biskupem v Tours. Zemřel v listopadu roku 397. Na místě jeho odpočinku v Tours byla později postavena bazilika, která ale nevydržela dobu francouzské revoluce.
www.cojeco.cz
Když se Romové objevili v období středověku v Evropě, zaměstnávala otázka jejich původní vlasti řadu historiků. Nejrozšířenější byl tehdy názor, že Romové přišli z Egypta. Teprve až v roce 1763 objevil maďarský student teologie souvislosti mezi jazykem Romů a indických Malabarů. Následné podrobné studium tyto dohady potvrdilo a dnes nejsou o indickém původu Romů žádné pochybnosti. Ze severozápadní Indie se Romové začali vystěhovávat asi v 9. století. Ve století 14. se objevili v Evropě rozptýlení mezi jinými národy. Jejich způsob života se často nesrovnával s hodnotovým a normativním systémem okolního většinového obyvatelstva a dodnes je tak pro Romy těžké najít kompromis, podle kterých pravidel se chovat. Romský svobodný život dal dokonce vzniknout původně francouzskému výrazu pro bezstarostně žijící umělce „bohém“. Dlouho byl totiž vžitý názor, že Romové pocházejí z Boheme, tedy z Čech.
www.cojeco.cz
Druh tance s rychlým vyklepáváním rytmu špičkami a patami nohou má svůj původ v řadě podupových tanců mnoha národů. Promítly se do něj nejen vlivy západoafrických a súdánských kmenů, ale také španělské, skotské, irské či holandské tance. Stepařský pravěk spadá do New Yorku třicátých let 19. století, ovšem svého vrcholu step dosáhl až téměř o sto let později, kdy jeho moderní podobu vypracoval tanečník Bill Robinson. V době vzniku zvukového filmu se step dostal jako revuální tanec do Evropy a během krátké doby se stal podobně populárním jako v Americe. Společně s rytmickou strukturou jazzu se proměňoval i step a jeho technika se stala předmětem výuky mnoha specializovaných tanečních škol. Postupně byl vytvořen styl využívající pohybového bohatství různých tanečních disciplín a stepaři se z tanečníků přeměnili na baviče působící nejen na zrak, ale i na sluch diváků.
www.cojeco.cz
Odhaduje se, že nejstarší ostré nástroje existovaly asi v době před dvěma a půl miliony let. Šlo o kamenné oštěpky, které se člověk později naučil dále opracovávat a dosáhnout tak rovnějšího a ostřejšího břitu. Kamenné nože byly pro snazší manipulaci přivazovány k dřevěným nebo kostěným rukojetím. Asi před deseti tisíci lety objevil moderní člověk způsob, jak vyrobit nože z mědi, a o pět tisíc let později si řemeslníci z Východu osvojili technologii zpracování bronzu. Tyto a pozdější železné a ocelové nože byly již velmi podobné těm dnešním. Často byla jejich rukojeť i čepel zdobena a nošení nože se stalo prestižní záležitostí. Snad pro každou lidskou činnost existovala jiná podoba nože - vedle nástrojů určených ke čtvrcení masa a přípravě pokrmů se používaly příborové nože, nože na pečivo se zubatým ostřím nebo třeba dlouhé a široké mačety určené k prosekávání cest zarostlými pralesy.
www.cojeco.cz
Teorií o původu výrazu O. K., který každý z nás alespoň jednou použil, je celá řada. Nejrozšířenější je patrně ta, která vysvětluje O. K. jako zkratku anglických slov all correct, která znamenají „vše v pořádku“. Zajímavější je historka, jíž vysvětlil původ zkratky americký prezident Woodrow Wilson. Podle něj pochází O. K. z indiánského výrazu okeh s významem „budiž“ nebo „staniž se“. Prezident sám takto označoval zákony a opatření, která schválil. Poněkud morbidní verze nahrazuje O nulou a 0 K. podle ní znamená „zero killed“, tedy „žádní zabití“. Bez zajímavosti není ani francouzský původ ve slovním spojení „au quai“, které pronesli námořníci, když šťastně dorazili na pevninu, a které znamená „konečně na břehu“. Možná ale O. K. pochází ze jména haitského přístavu Aux Cayes, kde se prodával tabák, káva a rum té nejvyšší kvality.
www.cojeco.cz
Jestliže o někom řekneme, že je jako chameleon, není to zrovna velká lichotka. Nemyslíme tím určitě, že dotyčný patří do čeledi plazů z řádu ještěrů, ani že jeho ze stran zploštělé tělo je zakončeno chápavým ocasem. Ani ho neosočujeme z toho, že má pohyblivé oči, dva až tři klešťovitě srostlé prsty nebo dokonce že svou kořist loví vymrštěním jazyka do vzdálenosti až 30 centimetrů. Poukazujeme spíše na schopnost barvoměny. Chameleoni umí už během tří vteřin změnit barvu svého těla, každý druh má ovšem omezenou paletu. Volba barvy pak záleží nejen na prostředí v němž se plaz nachází, ale i na okolní teplotě, osvětlení a na chameleonově náladě. Nazveme-li tedy někoho chameleonem, znamená to, že dokáže často a snadno měnit své názory a přiklánět se tam, kde je to výhodnější.
www.cojeco.cz
Jedním z nejdiskutovanějších etických problémů v medicíně je bezesporu otázka eutanázie, tedy postupu vedoucího k smrti nemocného jedince na jeho výslovné přání. Přitom je třeba rozlišit tak zvanou eutanázii pasivní, při níž není život uměle prodlužován například pomocí přístrojů, a eutanázii aktivní, která spočívá v přímém usmrcení pacienta podáním smrtícího léku. Ve většině zemí se pasivní eutanázie připouští a pacient má právo odmítnout další umělé prodlužování života. Aktivní eutanázie je ovšem považována za vraždu, a to i v případě, že je provedena na naléhání trpícího. Etika sice na jedné straně pochopitelně musí odsoudit vraždu, na straně druhé však chápe i umělé prodlužování života a tím i utrpení pacienta jako silně neetické. Hlavním důvodem proti povolení aktivní eutanázie jsou také obavy z jejího možného zneužití.
www.cojeco.cz