Výmarská republika, oficiálně Německá říše (Deutsches Reich; 1918–1933), se zrodila po pádu vilémovského císařství na sklonku první světové války. V následujících letech prošla mnoha vážnými krizemi (poválečná hospodářská krize, bolševické i pravicové pokusy o převrat, rúrská krize a hyperinflace), v polovině 20. let je ale překonala. Následovalo období hospodářského vzestupu, politické stability, mimořádného kulturního rozmachu a smíření Němců s dříve „nenáviděným státem, který jim vnutili spojenci“.
Velká hospodářská krize (1929–1933) a její sociální dopady však republiku znovu – tentokrát již fatálně – oslabily, rozervaly ji vedví a výsledkem byl prudký nástup radikální levice (komunisté) i pravice (nacisté).
Vyvrcholením překotné politické krize bylo jmenování šéfa NSDAP Adolfa Hitlera říšským kancléřem v lednu 1933 a nástup nacistické diktatury se všemi známými důsledky.
Podle mnoha odborníků, historiků a politologů je dnešní doba v řadě ohledů podobná přelomu 20. a 30. let minulého století. Zda tomu tak skutečně je a zda je současná liberální demokracie podobně křehká, jako byla Výmarská republika, si můžete poslechnout v tomto díle Nového světa.
Buďte s námi, jsme s Vámi.
Vaši Martin, Michal a Mirek
Spektakulární operace v Caracasu, která skončila zadržením venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženy americkými vojáky, ukázala, že když Donaldu Trumpovi na něčem opravdu záleží, jde za tím rychle a tvrdě. Když mu na tom záleží…
Jaké důsledky bude mít Madurovo zatčení pro Venezuelu, jaké „poučení“, pokud vůbec nějaké, si z akce vezmou Číňané a Rusové, teprve uvidíme. Jedno je ale jisté už teď: žijeme v „novém světě“ a budeme v něm žít i dál. Pro Evropu to úplně dobrá zpráva není…
A pokud jde o nás, nemohli jsme náš podcast před necelými třemi lety nazvat lépe.
Buďte s námi, jsme s vámi.
Vaši Martin, Michal a Mirek
Jak jsme Vám už dlouho slibovali, poslední Nový svět v letošním roce věnujeme zcela mimořádně České republice a české politice.
Shodli jsme se na tom, že Česká republika je skvělá země, a to navzdory všem problémům a těžkostem, na něž často oprávněně žehráme a na něž si stěžujeme. Teprve ve srovnání se světem, zejména se zámořským světem, je evidentní, v jak báječné, bohaté a bezpečné zemi žijeme a jak dobře se máme…
Tak si naše povídání o dnešním Česku, o tom, jaké je a jaké by mohlo být, poslechněte, přátelé.
A buďte i v roce 2026, do kterého Vám všem přejeme jen to dobré, s námi. Máme Vás rádi.
Vaši Martin, Michal a Mirek
Příměří z 11. listopadu 1914, které ukončilo hrůzy Velké (první světové) války, se již více než sto let slaví jako tzv. Den válečných veteránů (Remembrance Day či Veterans Day). S plukovníkem Generálního štábu ve výslužbě a ředitelem Památníku Lidice Eduardem Stehlíkem jsme si proto povídali nejen o veteránech z první a druhé světové války, ale i o těch, kteří bojovali poměrně nedávno, například na Středním východě, o tom, jak je vnímá (nejen) česká veřejnost a jak je o ně ze strany státu postaráno.
Současně jsme vzpomínali i na legendární vánoční příměří z roku 1914, jež bylo tehdy ojedinělým, unikátním „zábleskem lidskosti“ uprostřed strašlivých válečných hrůz.
Tak si nás poslechněte, přátelé, a užijte si krásné svátky!
Vaši
Martin, Michal a Mirek
Súdán je země, která vznikla v důsledku oddělení Jižního Súdánu v roce 2011. Zatímco jihu zůstaly zejména zdroje ropy, severu pak potřebná infrastruktura. Samozřejmě toto rozdělení bylo a je jedním ze zdrojů soudobého konfliktu dvou ozbrojených složek původní súdánské armády. Dalším faktorem, který způsobil i značnou „internacionalizaci“ konfliktu, je soudobá těžba zlata v objemu zhruba 65 tun ročně a boj o kontrolu této decentralizované těžby.
Pokud chcete vědět více o tomto konfliktu a této krásné zemi, poslechněte si aktuální díl Nového světa. Jako varování ale berte skutečnost, že současný konflikt v této zemi má podle všeho celosvětově na svědomí zdaleka nejvíce civilních obětí – a to bez většího zájmu světa…
Henry Ford patřil k největším osobnostem Ameriky meziválečné éry nejen proto, že byl jejím „automobilovým králem“, ale také proto, že svými výrobky významně ovlivnil život Američanů, jejich životní styl a že dokázal inspirovat obrovské množství podnikatelů v cestě za úspěchem.
Muž, který zavedl v USA strojovou pásovou velkovýrobu, který umožnil takřka každé domácnosti vlastnit osobní automobil, byl složitou osobností: na jedné straně proslul jako jeden ze zakladatelů sociálního státu svého druhu, na druhé straně silným odporem vůči odborům i neskrývaným antisemitismem.
Jeho odkaz budoucím generacím je nicméně navzdory všem kontroverzím nezpochybnitelný.
Tak si nás poslechněte, přátelé!
Vaši Martin, Michal a Mirek
John Fitzgerald Kennedy, 35. prezident USA, patří k legendárním postavám amerických i světových dějin 20. století.
Jeho prominentní rodina, služba vlasti ve druhé světové válce, strmá politická kariéra, nedokončené prezidentství kvůli jeho zavraždění v texaském Dallasu a tzv. kennedyovský mýtus, který trvá i ve dvacátých letech našeho století (jeho synovec Robert Kennedy mladší je ministrem zdravotnictví a sociální péče ve vládě Donalda Trumpa) – to všechno fascinuje nejen americkou veřejnost.
Dnešní Nový svět jsme proto věnovali právě fenoménu JFK a všemu, co s ním souvisí.
Tak si to užijte, přátelé, jsme s vámi. Vaši Martin, Michal a Mirek
Americký prezident Donald Trump prožívá hektické časy. Ať chce či nechce – a zdá se, že spíš nechce – musí věnovat pozornost válce na Ukrajině, která ho zjevně obtěžuje a unavuje. Osud „Trumpova mírového plánu“, jenž nese, zdá se, „ruskou stopu“, ale který někteří politici i některá média přesto označují za „nadějný“, je zatím nejasný – uvidíme. Totéž platí o budoucnosti Venezuely – Trump evidentně váhá; v případě „ropného Eldoráda“ jde skutečně o hodně, stejně jako v případě jeho domácí hospodářské politiky. Midterms jsou už za necelý rok a právě jejich výsledek rozhodne do značné míry o tom, jak budou vypadat poslední dva roky jeho prezidentství.
O tom všem, ale i mnoha dalších věcech, včetně odchodu někdejšího viceprezidenta Dicka Cheneyho, jsme si povídali v dnešním díle Nového světa.
Tak buďte s námi, my jsme s vámi.
Srdečně,
Martin, Michal a Mirek
Amsterdam je město mnoha tváří: velké, s dlouhou historií, jeden ze symbolů nizozemského protestantského odporu vůči španělské nadvládě v 16. a 17. století, centrum slavné burzy a obchodu, mořeplavby a zámořského podnikání, nizozemského impéria i malířství, jehož klenoty – včetně Rembrandtovy Noční hlídky – si můžete prohlédnout v místním Rijksmuseu. Zároveň je to i město vynikajícího fotbalu (Ajax Amsterdam), skvělého jídla a pití.
Tak se do něj s námi vypravte a užijte si to.
Srdečně, Martin, Michal a Mirek
Tímto dílem začíná podcast Nový svět nepravidelnou sérii zamyšlení nad výjimečnými osobnostmi našeho světa. Chceme tím ukázat, že k zásadní změně světa stačí výjimečný člověk. Tak to bylo, je a zřejmě bude i nadále. Věříme, že vás tyto debaty budou fascinovat stejně jako nás!
Alexandr Makedonský dokázal něco, co nikdo před ním ani po něm. Během let 336 př. Kr., kdy nastoupil na trůn, a 323 př. Kr., kdy umírá za záhadných okolností – zřejmě v důsledku otravy jedem – v Babylónu, dokázal vybudovat říši sahající od Makedonie přes dnešní Turecko, Egypt, Blízký a Střední východ až po Indii, Pákistán a Afghánistán. Geniální vojevůdce a žák slavného filozofa Aristotela zároveň neměl zábrany nechat vyhladit obyvatele celých měst. Jeho říše se zhroutila během několika měsíců a na jejích troskách povstaly jiné.
Místo posledního odpočinku Alexandra mělo být na jeho přání v egyptské Síwě, ale nakonec bylo v Alexandrii – a dodnes nebylo objeveno.
Prvního listopadu bylo s velkou pompou otevřeno v egyptské Káhiře největší muzeum na světě, věnované výlučně unikátním výtvorům staroegyptské civilizace. Muzeum se nachází v těsné blízkosti gízských pyramid a představuje vskutku jedinečný svět doby stavitelů pyramid. Na ploše 50 000 m² se nachází téměř 60 000 uměleckých děl a artefaktů. Velkou část z nich tvoří několik tisíc předmětů nalezených v Tutanchamonově hrobce z počátku 20. století. Nezapadnou zde ani české objevy na pyramidovém poli v Abúsíru – například královské sochy panovníka Raneferefa nebo sochy z rodinného komplexu princezny Šeretnebtej a kněze Nefera. Tak neváhejte a vzhůru do oblak! Ostatně – chystáme se tam i s Novým světem!
Irové si zvolili novou prezidentkou krajně levicovou političku Catherine Connollyovou, právničku, kterou server Politico označil za „často protizápadní“.
Čím Connollyová, která je odpůrkyní Evropské unie – již kritizuje mj. za vojenskou podporu Ukrajiny – i NATO, a která má problém jednoznačně odsoudit teroristický útok Hamásu na Izrael ze 7. října 2023, občany oslovila a proč získala přes 63 % hlasů?
A jaké vlastně je dnešní Irsko – země, která ve všech ohledech vydělala na vstupu do Evropských společenství, dnešní Evropské unie, v roce 1973? Jaké má problémy a těžkosti, co ji trápí, v čem je evropským premiantem?
O tom všem je dnešní díl Nového světa.
A nejen o tom – ve stručnosti došlo i na několik dalších aktuálních témat.
Tak nás poslouchejte, přátelé!
Vaši Martin, Michal a Mirek
Dnešní Nový svět chápejte, milí posluchači a milé posluchačky, jako jakýsi bonus – tento týden totiž můžete už od pondělí poslouchat Nový svět o bankách a bankovnictví.
Dnes se jedná o ohlédnutí za naším římským NS Live – a to jak za městem samotným, které je bezpečné, čisté a obecně „v pohodě“ jako už dlouho nebylo, tak i za italskou vnitropolitickou scénou. Za náhled do ní děkujeme Jeho Excelenci Dr. Janu Kohoutovi, velvyslanci ČR v Římě, který nám laskavě věnoval spoustu času.
Pro zájemce pak Ondra Houska vypráví o Papežské koleji Nepomucenu, kde studují budoucí české církevní elity.
Tak si náš „pendant“ o Římu (k Novému světu č. 133) poslechněte a užijte si ho.
Vaši Martin, Michal a Ondra
Banky formovaly svět dávno před vznikem moderních států. Od templářských směnek přes renesanční Florencii až po digitální fintech dneška – úvěr, důvěra a riziko byly vždy motorem civilizace. V novém díle podcastu Nový svět se Miroslav Bárta, Martin Kovář a Michal Půr vydávají po stopách peněz: od prvních mincí v Egyptě přes krachy Medicejských, vzniku Bank of England, vzestup nizozemských bank, vznik Fedu až po krizi roku 2008. Ukazují, že dějiny bankovnictví nejsou jen o financích, ale o tom, jak lidé věřili a riskovali.
Díl vychází už v pondělí ve spolupráci s oceněním Mastercard Banka Roku, proto je ke shlédnutí celý na všech podcastových platformách.
Jane Goodall byla bez diskuse jednou z největších primatoložek minulého i tohoto století. Společně s Dian Fossey a Biruté Galdikas tvořily slavnou trojici. Zatímco Goodall studovala šimpanze v rezervaci Gombe v Tanzanii, Fossey se věnovala gorilám ve Rwandě a Galdikas orangutanům na Borneu.
Právě díky desítkám let trvajícímu studiu šimpanzů dnes víme, že s námi mají společného opravdu mnohé: používají nástroje, jsou schopni se dorozumívat, chápat i abstraktní pojmy, ale také vést vyhlazovací války.
Jane Goodall se od 70. let minulého století věnovala i ekologickým tématům a ochraně přírody po celém světě. Její postoje a názory znali lidé na všech kontinentech a i po své smrti zůstává globální inspirací.
Od středy posloucháte 137. díl Nového světa o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny v České republice, o dění ve Francii, Británii a Německu.
A protože se události ženou doslova zběsilým tempem, přicházíme s dalším, aktuálním dílem NS již dnes, v sobotu.
Věnujeme se v něm znovu situaci u nás doma, komentujeme možnou příští vládu i to, proč volby dopadly, jak dopadly, a znovu konstatujeme, že navzdory hysterii části politiků, médií a uživatelů sociálních sítí nedošlo k žádné katastrofě, ale „jen“ k výměně vládnoucí garnitury, což k demokracii západního střihu patří.
Francie pokračuje i nadále ve „volném pádu“ – vnitropolitická krize se prohlubuje a prezident Emmanuel Macron působí stále zoufaleji, jako člověk, který totálně ztratil kontakt s realitou. Faktický konec jeho vládnutí již přišel; nyní se hraje o budoucnost Páté republiky.
K velkým věcem se schyluje na Blízkém východě, kde – vyjde-li plán amerického prezidenta Donalda Trumpa – by po více než dvou letech mohl zavládnout křehký mír. Jak to nakonec dopadne, uvidíme. Hamás je naprosto nevyzpytatelný – držme palce.
O tom všem je dnešní, již 138. Nový svět. Tak nás poslouchejte a buďte s námi – my jsme s vámi.
Vaši Martin, Michal a Mirek
V České republice proběhly ve vzrušené atmosféře parlamentní volby. Přesvědčivého vítězství dosáhl šéf opozičního hnutí ANO, expremiér Andrej Babiš, který bude s vysokou pravděpodobností skládat příští vládu.
Ve Francii se k volbám teprve patrně schyluje – premiér Sébastien Lecornu podal demisi a prezidentu Macronovi mnoho jiných řešení než další předčasné volby nezbývá. Pátá republika je v hluboké krizi, vyloučena není ani prezidentova demise.
V Británii vrcholí nespokojenost se Starmerovou labouristickou vládou, daná zejména katastrofálními důsledky de facto neregulovaného přistěhovalectví a prosazováním woke principů v politice i každodenním životě.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová opakovaně ukazuje, že chyby, jichž se v čele vlády dopustila a které si není ochotna přiznat, budou mít na Německo i na Evropu dlouhodobě silně negativní dopad.
Jak vidno, Evropa je znovu – vlastně téměř nepřetržitě – ve varu.
Tak nás poslouchejte, přátelé, budeme vás jejími peripetiemi pravidelně provázet.
Vaši Martin, Mirek a Michal
Na rozdíl od depresivního centra Los Angeles a “šíleného” Las Vegas je San Francisco stále místem, které Vás okouzlí a zůstane ve Vás na dlouhou dobu, ne-li navždy. Báječná poloha v Sanfranciském zálivu, teplé, nesmírně příjemné babí léto a hlavně město samo: romantický přístav včetně ikonického Pier 39, nejautentičtější Malá Itálie (North Beach) i Čínská čtvrť (snad s výjimkou NYC) v celých USA, Coit Tower z počátku třicátých let minulého století, tyčící de majestátně nad městem, City Lights Bookstore, kde se scházeli beatnici, nemluvě o majestátním mostu Golden Gate Bridge a o legendárním vězení Alcatraz, kde byste nechtěli strávit ani den, natož několik let…
Tak si nás poslechněte, přátelé, a těšte se na další díly podcastu Nový svět!
Buďte s námi, jsme s Vámi!
Vaši Martin, Michal a Mirek
Michal Půr a Martin Kovář se s novým světem hlásí z Las Vegas. Město hazardu a kýče popisují nejen jako „totální blázinec“, ale i jako bránu do fascinujících míst v okolí – od Údolí smrti po legendární Area 51. Nechybí ani dojmy z unikátní Sphere arény, kde viděli digitálně zrekonstruovaného Čaroděje ze země Oz, vzpomínky na mafiánskou historii Vegas a filmová zastavení u Casina, Kmotra či Zabriskie Point. A protože Vegas není jen hazard a show, řeč přijde i na politiku v Nevadě, Karla Gotta či to, proč se v amerických pouštích lépe chápe, jak rozdílný je svět velkoměst a venkova.
Celý díl najdete na HeroHero nebo Patreonu.
Michal Půr a Martin Kovář vyrazili s Novým světem do LA a představí vám město andělů bez filtru: depresivní downtown s bezdomovci a varováním od policisty „běžte do hotelu“, vedle něhož září filmová mašina – Universal Studios, Griffith Observatory a dostanete tip, jak se dostat co nejblíž k nápisu HOLLYWOOD. Vezmou vás i do Chinese Theatre (kde je zklamal horor Him), mluví o kontrastu Venice Beach s čistou Santa Monicou a připomenou, že architektura (Disney Concert Hall) i filmové dějiny tu pořád berou dech. Přidají praktické rady, kde v LA bydlet (ne v downtownu) a nechybí filmový guide k městu.