Posledním hostem ze Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK ve studiu Classic Praha v roce 2025 bude ředitel Pražských symfoniků Daniel Sobotka. Jak hodnotí uplynulý rok a co čeká FOK v úvodu roku 2026? Kromě zdraví přeje posluchačům Classic Praha také hodně krásných hudebních zážitků.
Poznávání pražských sálů: speciální balíček koncertů ve čtyřech skvostných pražských sálech vhodný jako vánoční dárek.
Ve středu 17. prosince vystoupí v kostele sv. Šimona a Judy Ensemble Inégal Adama Viktory. V rámci cyklu Stará hudba FOK uvede Psalmi vespertini Jana Dismase Zelenky. K provedení si soubor přizval devět skvělých pěveckých sólistů.
Program nese název Vánoční kantáta pro UNICEF a v jeho rámci zazní Předehra k opeře Hrad Czorsztyn Karola Kurpińskeho, Koncertantní symfonie pro housle, violu a orchestr Es dur K 364 Wolfganga Amadea Mozarta a Vánoční kantáta pro baryton, smíšený sbor, dětský sbor, varhany a orchestr Arthura Honeggera. Jeho Une cantate de Noël začíná hlubokými smyčci a ve varhanách dunivým basem, do kterého se postupně – též od spodních hlasů – přidávají sbory slovy: „Z hlubin bezedných tě volám, Hospodine, Panovníku, vyslyš můj hlas!“ Tak Arthur Honegger v roce 1953 vylíčil chaos světa. Teprve v okamžiku Ježíšova narození se objeví písně. Útržky jiskřivých melodií se v různých jazycích okamžitě rozletí krajinou jako symbol radosti, kterou si předávají všechny národy.
Pražští symfonikové vystoupí 3. a 4. prosince pod taktovkou Ivora Boltona s klavíristou a skladatelem Fazılem Sayem, který provede v české premiéře vlastní klavírní koncert s názvem Matka Země. Na koncertě zazní také Mozartova Předehra k opeře La Clemenza di Tito a Devátá symfonie Franze Schuberta zvaná Velká.
V sobotu 29. listopadu vystoupí v rámci cyklu Světová klavírní tvorba Pražských symfoniků ve Dvořákově síni Rudolfina proslulé sesterské duo Katia a Marielle Labèquovy. Zahrají díla Claude Debussyho, Franze Schuberta a Philipa Glasse.
Flétnistka a umělecká vedoucí ansámblu Collegium Marianum je světoběžnice, zejména evropoběžnice, ale snad nejvíce polskoběžnice. Ano, druhým domovem Jany Semerádové je v poslední době Polsko a nejvíce staroslavný Krakov, kde učí na univerzitě. A kde také poznala špičkového polského cembalistu Marcina Świątkiewicze. Umělce s pozoruhodnou kariérou a diskografií. Společně – s Lenkou Torgersen a Hanou Flekovou – se vydají ohledávat švy baroka a klasicismu. Tedy dobu, kdy kralovali synové Bacha seniora. Kdy již byl Bach dojemně sentimentální a jeho následovníci prudce galantní.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK pozval do Prahy vzácné hosty – věhlasnou Izraelskou filharmonii s uznávaným klavíristou Yefimem Bronfmanem. Jedná se o závěrečný koncert jejich společného evropského turné. 12. a 13. listopadu provedou ve Smetanově síni Obecního domu Beethovenův Pátý klavírní koncert zvaný „Císařský“. Po přestávce zazní Pátá symfonie Petra Iljiče Čajkovského. Koncert řídí šéfdirigent Izraelské filharmonie Lahav Shani.
V oktávu Svátku všech svatých, tedy v postupně jasnícím se stínu, se před Pražské symfoniky opět postaví dirigent Petr Altrichter. Vždy promýšlí program s citlivostí a hloubkou. I s ohledem na tóniny, které udávají barvu a charakter večera. Proto zazní Mendelssohnův Chvalozpěv, neboť potřebujeme pít z tóniny B dur, která podle starých mistrů náleží slunci; všechno, co je v B dur, je živé, nádherné, majestátní a veliké. B dur také slouží ke klidnému rozjímání a naplňuje nás vírou. To přesně v listopadu potřebujeme. K tomu jasné hlasy a klid Nedokončené.
V síni, která nese jeho jméno, shlíží Bedřich Smetana z reliéfu na varhanách a čeká na slavnostní příležitost. Na příležitost hodnou uvedení jeho vrcholného díla, které sám neměl šanci slyšet. Shora však jako by slyšel každé provedení. Jako by se bronzový reliéf pousmál, když se rozezní harfy Vyšehradu, a při slavnostním uvedení 28. října jako by se uzarděl. Vždyť v dnešní době se víc než kdy dříve ukazuje, jak důležité je připomínat a oslavovat hodnoty, pro které vznikla První republika. Jakožto orchestr sídlící v Obecním domě, odkud byla v roce 1918 vyhlášena, nemůžeme tento svátek opomíjet. Stejně jako nemůžeme opomíjet význam díla Bedřicha Smetany.
Světově proslulý klavírista Yefim Bronfman vystoupí 25. října 2025 v Rudolfinu, čímž zahájí cyklus klavírních recitálů Světová klavírní tvorba FOK. V první polovině večera zazní díla Roberta Schumanna a Johannesa Brahmse, zatímco druhá polovina bude patřit dvojici autorů Claude Debussy a Sergej Prokofjev.
Stěžejním kusem programu, který Julie Svěcená zahraje v Klášteře sv. Anežky České 16. října s akordeonistou Ladislavem Horákem, je Čtvero ročních dob argentinského skladatele Ástora Piazzolly, zasazené do Buenos Aires. Umění mladé houslistky zazáří nejen v dalších skladbách krále nového tanga, ale také v sólové Bachově Partitě.
Hlasy zpěváků souboru Graindelavoix jsou plny jedinečných barev a vokálního mistrovství. Zakladatel a umělecký vedoucí souboru Björn Schmelzer dokáže z této pestré palety vytvořit fascinující hudební obraz, který lahodí sluchu i duši. Soubor interpretuje a představuje hudbu starých mistrů současným způsobem. Klade si otázku, co hudba zrcadlila v době svého vzniku a co zrcadlí nám. Antverpský soubor Graindelavoix k nám po šesti letech přijíždí s novým programem renesančních motet založených na teologickém konceptu „creatio ex nihilo“ – stvoření z ničeho.
Když se pomyslně otočíme do minulosti, stáli Pražští symfonikové trpělivě po boku Tomáše Netopila v dobách jeho dirigentských začátků koncertních i nahrávacích. A je to právě Sukova Symfonie E dur, která tyto kořeny připomíná; totiž v roce 2008 vznikl první společný nahrávací projekt, k němuž se tehdy psalo: toto neprávem zanedbávané dílo rozkvétá pod taktovkou mladé české naděje, Tomáše Netopila, žáka Jiřího Bělohlávka. Tomáš Netopil mezitím světem vyzrál, ale láska k Sukově hudbě zůstává. Nově se pak přidává další světoběžník, fenomenální houslista Daniel Hope.
V kostele sv. Šimona a Judy 23. září vystoupí soubor Capella da camera Praga, který sestává ze členů orchestru FOK. Svým koncertem zahájí cyklus Komorní hudba a k té příležitosti přišli s projektem Bach a synové, který bude mít pokračování nejen v této sezóně. Jak název napovídá, zazní hudba z pomezí baroka a klasicismu, kterou zkomponoval Johann Sebastian Bach a jeho čtyři rodinní následníci.
Nový šéfdirigent a hudební ředitel Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Tomáš Netopil bude inaugurován na zahajovacím koncertě 91. sezóny, který se uskuteční 17. a 18. září ve Smetanově síni Obecního domu. Zazní velkolepá První symfonie Gustava Mahlera zvaná „Titán“ a suita z baletu Sůl nad zlato Jana Hanuše.
Pražští symfonikové myslí i na své nejmladší posluchače a rodiny s dětmi. V úvodu nového školního roku nabídli odpolední koncert Krtek a muzika, během něhož při projekci oblíbených příběhu o Krtečkovi zněla hudba Vadima Petrova. Během nadcházející sezóny dětem nabídnou tradičné dětské a rodinné programy pro veřejnost i edukativní pořady pro školy.
Do nové sezóny vstoupí orchestr FOK poslední srpnovou středu tradičním koncertem ve Valdštejnské zahradě, první školní den potěší děti odpoledním koncertem s názvem Krtek a hudba a abonentní sezónu zahájí dvojicí inauguračních koncertů nového šéfdirigenta FOK Tomáše Netopila 17. a 18. září s díly Jana Hanuše a Gustava Mahlera.
Hned čtyřikrát se v rámci nadcházejí sezóny uskuteční cyklus workshopů pro seniory a jejich vnoučata od 6 do 12 let, tedy mezigenerační hudební setkávání s názvem Hudbou k srdci. A čtyři sobotní dopoledne busou ve Smetanově síni patřit koncertům cyklu Orchestr na dotek. Novinkou budou workshopy Kulišáci v orchestru. Hudební řádění má vyloženě pozitivní vliv na řadu důležitých věcí, jako je například rozvoj komunikace, sebevyjádření, kreativity a fantazie. Funguje také jako skvělý trénink paměti, soustředění a pozornosti. Společné hudební tvoření a zážitky zároveň podporují umění spolupráce a posilují pouto mezi rodičem a dítětem. Workshopy Pražských symofinků jako jedny z mála nebudou směřovat jen k pasivnímu poslechu, ale především k aktivitám, které jsou s hudbou spojené. Děti se naučí hudbu nejen poslouchat, ale také být jejími tvůrci. Zažijí radost z objevování nových zvuků, pocitů, melodií a společného setkávání.
Jen co zhaslo červené světlo za posledním záběrem rachmaninovovského kompletu Pržaských symfoniků s Lukášem Vondráčkem, už bylo jasné, co bude dál. Totiž komplet Johannesa Brahmse. Sice trochu kratší, ale neméně intenzivní, co se týká náročnosti, výrazu a hloubky. Po únorovém koncertu č. 1 provede orchestr FOK s Lukášem Vondráčkem v červnu 2025 ten druhý. Ale na programu bude i zmíněný Rachmaninov, ovšem tentokrát čistě orchestrální. Pro svůj poslední abonentní program v roli šéfdirigenta totiž Tomáš Brauner vybral jeho Symfonické tance. Ne shodou okolností jde u Rachmaninova o jeho poslední veliké dílo, kde se potkávají všechna jeho hudební, tedy i životní témata.