V 58. novoročním díle Odemčeno otevírají Mirek Zámečník a Míša Filipová témata, která jim přijdou pro rok 2026 zásadní a zajímavá.

Začínají kapitálovým trhem. Česko má vysokou míru úspor domácností, ale zároveň zoufale málo domácích investičních příležitostí. Většina dlouhodobého kapitálu odtéká do zahraničí. Probírají, co by mohl změnit aktivnější přístup státu, větší využití kapitálového trhu, PPP projekty nebo inspirace ze zahraničí. A to od Polska až po americké „Trump accounts“, které staví na dlouhodobém a trpělivém investování od narození.

Druhé velké téma je bydlení. Nejen jako sociální problém, ale jako makroekonomická brzda. Věnují se novému stavebnímu zákonu, jeho skutečnému potenciálu a také renesanci družstevního bydlení. Rozebírají, proč právě kombinace družstev, bankovního financování a municipální role může přinést dostupnější bydlení bez eskalace cen a jakou roli v tom mohou sehrát chytré finanční struktury, garance a zapojení veřejných pozemků.

Výrazný blok patří obraně a bezpečnosti. Nejen ve smyslu výdajů, ale jejich efektivity. Mluví o tom, proč tradiční dlouhé zadávací procesy selhávají v prostředí rychlého technologického vývoje, jaký potenciál mají obranné start-upy, dual-use projekty a proč se Evropa musí poučit z ukrajinské zkušenosti, pokud nechce investovat miliardy do technologií, které budou při dodání zastaralé.

Dostáváme se i k energetice a malým modulárním reaktorům. Ne jako k jedné stavbě, ale jako k příležitosti pro český průmysl zapojit se do globálního dodavatelského řetězce. Řeší, kde má Česko reálnou šanci uspět, proč dává smysl mezinárodní spolupráce s Británií a Švédskem a proč je lepší mít menší podíl na velkém trhu než se snažit urvat většinu z projektu, který nikdy nevznikne.

Společným jmenovatelem všech témat je konkurenceschopnost a produktivita. Udržet kapitál doma, proměnit veřejné výdaje v růstovou kapacitu, obstát v tlaku Číny, USA i proměn evropské ekonomiky. V závěru se proto vracíme k tomu nejdůležitějšímu: bez dlouhodobé strategie, schopnosti spolupracovat a ochoty dělat strukturální změny se žádný z těchto problémů sám nevyřeší.

58. díl Odemčeno je úvodem do roku 2026, ve kterém bude o čem věcně, bez zkratek a s důrazem na ekonomickou realitu mluvit.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 57. předvánočním Odemčenu bilancuje Mirek Zámečník s Míšou Filipovou rok, který byl pro spoustu lidí pocitově těžký, ale v datech vychází překvapivě lépe, než jak se o něm často mluvilo. Nejde o „všechno je skvělé“, spíš o věcný součet toho, co se v nejdůležitějších veličinách stabilizovalo, co se zlepšilo a kde naopak zůstává napětí.

Začínáme u inflace. Po dvouciferných letech 2022 a 2023 je návrat ke zhruba dvěma a půl procentům velký úspěch, byť o něco výš, než je dvouprocentní cíl ČNB. Probíráme, proč se v ekonomice drží proinflační ohniska a proč by další rychlé „stlačení“ inflace už stálo citelný kus výkonu. Tady se taky vracíme k tomu, jak se letos ukázalo, že jarní prognózy růstu kolem 1,7 procenta byly příliš opatrné, zatímco realita vychází lépe.

Pak přichází trh práce a mzdy. Česko drží extrémně vysokou zaměstnanost a stále patří k zemím s nejnižší nezaměstnaností v Evropě. Zároveň se letos výrazně zvedly nominální mzdy a reálné mzdy konečně rostou. Řešíme ale i odvrácenou stranu. Pro ČNB je tlak na mzdy důležitý faktor, který drží inflaci výš, než by chtěla. A zároveň se dál rozevírá nůžky mezi tím, kde lidí přebývá a kde chybí, v průmyslu je to jiné než ve službách, zdravotnictví nebo sociální péči.

Velký blok patří energetické bezpečnosti a odolnosti infrastruktury. Blackout je vždy špatná zpráva, ale je to i tvrdý test, po kterém má smysl udělat detailní pitvu příčin a hlavně připravit konkrétní opatření. V díle mluvíme o tom, co se má vyhodnocovat, proč je klíčové investovat do sítě a dispečerského řízení a proč takové investice mají přednost před „rychlými úsporami“ v rozpočtu.

Díváme se i ven. Trumpova celní politika a její chaotická dynamika ukázala, jak rychle se může změnit prostředí pro exportéry a jak důležité je hledat nové trhy a dohody. Připomínáme také, že geopolitika není jen abstrakce. Týká se obrany, bezpečnosti dodávek, ale i schopnosti Evropy dělat dlouhodobou hospodářskou politiku bez pocitu závislosti. V téhle souvislosti mluvíme i o Číně jako o systémové výzvě pro evropské a české firmy. Ne jako o jedné zprávě v médiích, ale jako o dlouhodobém tématu korporátní strategie, kde se rozhoduje o tom, v čem se s ní dá soutěžit a kde je rozumnější hledat jiné směry.

A do toho všeho vstupuje demografie. Ne jako okamžitá krize, ale jako jistota, která zužuje manévrovací prostor. V závěru se proto vracíme k tomu, co se vyplatí dělat bez ohledu na politické nálady. Investice do vzdělání, digitalizace, automatizace, produktivity a racionální a selektivní přístup k pracovní migraci. Ne ideologicky, ale podle toho, kde jsou skutečné mezery na trhu práce a jaký dopad to má na veřejné finance.

Poslechněte si předvánoční 57. díl Odemčeno. Je to bilance bez dojmových zkratek, opřená o čísla a o to, co se v ekonomice skutečně děje.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

V 56. Odemčenu mluví Mirek Zámečník s Jaromírem Šindelem, hlavním ekonomem České bankovní asociace, o tom, jak dnešní česká ekonomika skutečně funguje. Proč prognózy na jaře předpovídaly růst 1,7 %, zatímco realita míří ke 2,5 %. Proč úrokové sazby nejsou tam, kde jsme je čekali. A proč silnější růst přichází za cenu inflace, kterou centrální banka musí dál brzdit.  

Probíráme prudký návrat reálných mezd, které letos rostou rychleji, než se čekalo, a přitom se zatím nepropisují do spotřeby. Mluvíme o rekordních úsporách domácností, které se koncentrují v nejvyšších příjmových skupinách a drží zpátky dynamiku celé ekonomiky. Vysvětlujeme, proč firmy stále šetří, proč investice do strojů nepřekračují úroveň před covidem a proč se český průmysl už šest let nepohnul z místa.  

Dostáváme se i k velkým strukturálním tématům. Diverzifikace exportu pomalu posouvá Česko dál od Německa, ale jen v omezené míře. USA zůstávají překvapivě silným trhem, zatímco závislost na Číně se mírně snižuje. Zároveň se ukazuje, že česká ekonomika stojí na velmi křehkém investičním základu. Růst příštích let bude záviset na tom, zda se podaří rozhýbat soukromé investice a zvládnout tlak vysokých veřejných výdajů, včetně nákladných infrastrukturních projektů a přípravy nových jaderných bloků.  

Řešíme také roli trhu práce. Příliv pracovních sil z Ukrajiny pomáhá firmám, ale zároveň oddaluje tlak na růst produktivity. Ta je dnes jedním z nejzávažnějších slabých míst celé ekonomiky. A týká se jak průmyslu, tak veřejného sektoru. Bavíme se o tom, co mohou udělat vlády, centrální banka i firmy, aby se produktivita konečně začala zvedat.  

A v závěru přichází klíčová otázka měnové politiky. Jak centrální banka zareaguje na vyšší růst mezd, nejasnou fiskální politiku a riziko přehřátí spotřeby. Podle Šindela bude ČNB spíše držet stabilitu sazeb, s mírným jestřábím tónem, což už dnes podporuje kurz koruny.  

Epizoda je analyticky nabitá, ale zároveň ukazuje jednoduchou pravdu. Česká ekonomika má šanci růst rychleji, pokud konečně rozhýbe investice, zlepší řízení veřejných rozpočtů a udrží stabilní měnovou politiku. Bez toho budeme dál stát na místě. I když čísla porostou.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách i na YouTube.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Veřejné zakázky nejsou okrajové téma. Každý rok se přes ně v Česku protočí zhruba bilion korun. A na jejich kvalitě závisí, jestli veřejné instituce nakupují efektivně, transparentně a s kontrolou. Jenže ve státě neexistuje žádná centrální autorita, která by dlouhodobě sledovala kvalitu zadávání. Tu roli dnes paradoxně zastává Datlab Jiřího Skuhrovce, který si data o zakázkách sám sbírá, čistí a vyhodnocuje. 
V 55. Odemčenu se Mirek Zámečník ptá Jiřího Skuhrovce na to, jak české zadávání vypadá po patnácti letech zkušeností. Proč jsou některé instituce výrazně lepší než jiné, jak velký rozdíl dělá odborný procurement tým a co se dá poznat z dat, i když nevidíme jednotlivé korupční kauzy přímo.
Mluvíme o tom, jak Lesy ČR vyrostly na „best practice“, proč letos ocenění dostal i Dopravní podnik Praha a jaký dopad mělo dozimetrické období na data o zakázkách. Řešíme také zdravotnictví. Jediný sektor, kde do cen reálně není vidět, protože se skrývají skrze „suklmax“ a zpětné bonusy. Bavíme se o rozdílu mezi čistě vysoutěženou zakázkou a zakázkou, která je už od začátku nesmyslná, a proč se 85–90 % českých IT projektů stále soutěží jen na nejnižší cenu. 
Dostáváme se i k příkladům institucí, které se zásadně zlepšily. Třeba Nemocnice Na Homolce, kde výměna managementu po kauzách během tří let proměnila celý režim nákupu. A naopak k místům, kde se kvalita láme nejvíc. Tedy u přípravy zakázek, průzkumu trhu a následné kontroly toho, co bylo skutečně dodáno.
A hlavně: ptáme se, jestli se české veřejné zakázky posouvají správným směrem. Podle Skuhrovce se krade méně než před patnácti lety, kultura je lepší, ale pořád chybí důraz na kvalitu výsledků. Bez lidí, kteří umí zakázky připravit, vyhodnotit a následně zkontrolovat, to dál nepůjde.
Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.
Sledujte nás také na X:
@PodcastOdemceno
@M_Zamecnik

Klimatická politika se často ztrácí v detailech. Přitom jde o jeden z mála globálních problémů, který vyžaduje koordinaci stovek zemí. Ale také ochotu přiznat si, co je reálné a co jen politické přání.

V 54. Odemčenu si Mirek Zámečník povídá s Míšou Filipovou o tom, co skutečně přináší klimatická konference COP30 v brazilském Belému. Jak vypadá dnešní mapa největších emitentů, proč globální finance nestačí potřebám rozvojových zemí a kde naráží snaha zrychlit dekarbonizaci přes uhlíkové trhy.

Rozebíráme, proč jen desetina klimatických investic směřuje do rozvojových zemí, proč jejich potřeba do roku 2030 míří ke 2,4 bilionu dolarů ročně a proč nadace typu Tropical Forests Forever fungují jen tam, kde je jasné vlastnictví, kontrola a místní důvěra. Mluvíme o rizicích neokolonialismu, o tom, jak snadno se dá s uhlíkovými kredity podvádět a proč bez jejich zprůchodnění nepůjde naplnit ani evropské cíle.

Podíváme se i na dnešní klíčové hráče: Čínu, která je největším emitentem, ale zároveň světovým výrobcem solární a bateriové techniky. USA, kde federální politika kolísá, ale Kalifornie dekarbonizuje tempem srovnatelným s Evropou. A Evropskou unii, která i přes ambiciózní závazek –90 % emisí do roku 2040 naráží na limity konkurenceschopnosti a složité vyjednávání o cenách uhlíku.

V závěru se dostáváme k tomu podstatnému: proč globální emise stále rostou, ale současně jsme blízko okamžiku, kdy začnou klesat. A co rozhodne o tom, zda se svět přiblíží oteplení o 2,7 °C, nebo výrazně méně.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

České bydlení se léta zasekává na kombinaci přeregulovaného stavebního řízení, nedostatku bytů ve velkých městech a slabé motivace obcí k rozvoji.

V 53. Odemčenu si Mirek Zámečník povídá s Martinou Sieber, ekonomkou a expertkou na bytovou politiku z ČSOB, o tom, jestli nový stavební zákon konečně dokáže tuhle zemi „odemknout“ pro rychlejší výstavbu. A jak k tomu mohou přispět chytré ekonomické nástroje.

Řeč přijde na zásadní novinku v podobě uznání bydlení jako veřejného zájmu, zkrácení povolování hromadného bydlení z dnešních 10–12 let na jednotky měsíců a proměnu stavebních úřadů v „úřady rozvoje“. Probíráme integraci desítek razítek do jednoho řízení, novou kategorii hromadného bydlení nad 100 bytů, ale i to, jakou roli mohou sehrát prefabrikace, moderní stavební technologie a rychlé uvolnění kapacit, pokud má Praha dohnat deficit odhadovaných 150 tisíc bytů.

Druhá část rozhovoru se zaměřuje na poptávkové stimuly a regiony mimo Prahu a Středočeský kraj. Kdy dává smysl dotovat poptávku. Tedy například při obnově starších domů na venkově, výkupech nemovitostí „po babičce“ nebo podpoře mladých rodin.

A kdy naopak stimuly jen zvednou ceny bez nové výstavby. Řešíme NIMBY efekt, rozpočtové určení daní, možnost sdílet část DPH ze staveb s obcemi a motivovat je k tomu, aby rozvoj nebrzdily, ale plánovaly infrastrukturu i nové bydlení.

Třetím pilířem je družstevní bydlení jako chytrý návrat k české tradici. Jak může fungovat model, ve kterém obec poskytne pozemek, banka financuje až 80 % nákladů, domácnosti postupně doplňují vlastní „equity“ a zároveň se lépe hlídá spekulace i extrémní růst nájmů?

Na příkladu Hanušovic se bavíme o tom, jak může vypadat dobře nastavený družstevní projekt v obci, která rozhodně není „v zóně prosperity“. A proč dává smysl, aby stát nebo bankovní sektor připravil pro starosty srozumitelnou „kuchařku“ místo toho, aby každý začínal od nuly.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Jestli má Česko z „montovny“ přerůst do země vlastních nápadů, musí se změnit prostředí pro startupy. Tedy víc chytrého kapitálu doma, jednodušší pravidla, míň byrokracie.

V 52. Odemčenu Miroslav Zámečník s Janem Rafajem (prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR) a Martinem Jiránkem (předseda České startupové asociace) pojmenovávají, proč nám utíkají firmy i výnosy, a co zafungovalo ve Švédsku či Británii.

Řeč je o ESOPech, „startupovém zákonu“, daňově-regulatorním sandboxu a zapojení penzijních fondů do VC, ale hlavně o tom, jak dostat korporace k roli prvních zákazníků a zrychlit cestu od šuplíku k trhu. Krátce, prakticky, bez ideologie, aby české nápady zůstávaly doma a rostly rychleji.

Co v epizodě probíráme srozumitelně a bez ideologie:

• Kde dnes Česko ztrácí: méně startupů a násobně méně VC peněz než ve srovnatelných zemích (typicky Švédsko) a častý odchod firem do ciziny za kapitálem.

• ESOP konečně na startu — a co ještě doladit, aby zaměstnanecké podíly fungovaly i pro externisty a v rané fázi motivovaly, ne brzdily.

• „Startupový zákon“: jasná definice, zrychlené procesy, jednodušší najímání talentů, daňové pobídky pro investory. Proč pomohly ve Španělsku a jak to udělat česky.

• Regulatorní/daňový sandbox: vymezené hřiště (řádově stovky firem), kde se prototypuje zdanění výzkumu a inovací bez byrokratické paralýzy.

• Kapitál, kapitál, kapitál: proč mají peníze do VC plynout i z penzijních fondů (švédská zkušenost), jak nastavit české schéma po britském vzoru EIS a proč bez toho scale-up nevznikne.

• Komercializace vědy: od šuplíku k prvnímu zákazníkovi. Co se naučit od TUM/Rakouska a jak do toho nacvaknout korporace jako první referenční klienty.

Padnou i praktické otázky: Jak zjednodušit odpisy na R&D, aby pravidla vyhovovala i finančáku? Jak nastavit „FlexiWorker“ legálně a férově? Jakou roli má sehrát Svaz průmyslu a banky? A co může vláda změnit rychle a měřitelně už v příštím volebním období?

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Z čínské pětiletky se nás týká víc, než si myslíme. V 51. Odemčenu Miroslav Zámečník s Míšou Filipovou rozebírají, co může další plánování v Pekingu znamenat pro Evropu i Česko. Tedy od technologií přes obchod až po politiku.

Co v epizodě probereme srozumitelně a bez ideologie:

- Kde už je Čína globálním lídrem (EV, baterie, soláry) a kde stále zaostává (proudové motory a civilní letadla, špičkové čipy a EUV, precizní obráběcí stroje, biotechnologie/farma, vyspělé materiály).

- Jak funguje „síla soustředění“. Tedy masivní státní podpora, která v některých sektorech vytvořila přebytečné kapacity, deflační tlak a tlak na export.

- Proč má země zároveň vysokou nezaměstnanost mladých a realitní bublinu . A jak to brzdí domácí spotřebu, kterou Čína potřebuje zvednout.

- Co čekat od další pětiletky: víc autonomie v technologiích, víc peněz do AI a robotizace, pokračování průmyslové politiky „víc téhož“.

- Jak by měl reagovat Západ (a Česko): jasná pravidla proti dumpingu, chytré clo/antisubvence, důraz na lokální výrobu v citlivých řetězcích, de-risking místo decouplingu a důsledná obrana férové soutěže.

- Kde jsou příležitosti pro nás: specializace v precizním strojírenství, polovodičové vybavení, materiály, energetická infrastruktura, a hlavně schopnost „dodat kvalitu“ tam, kde Čína stále dohání.

Padnou i praktické otázky. Tedy například jak chránit evropský trh, aniž by se rozbil? Co z čínské průmyslové politiky využít (a co rozhodně ne)? Jak si včas pohlídat strategické obory a zároveň nezabít konkurenci?

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Dotace nejsou sprosté slovo, ale ani univerzální lék. V jubilejním Odemčenu #50 se s Mirkem Zámečníkem a Míšou Filipovou se podíváme střízlivě na to, co dotace jsou, kde dávají smysl a kde už spíš škodí. Projdeme typy (investiční vs. provozní), proč jich u nás máme tolik a proč se „čerpání“ často zaměňuje za skutečný přínos.

Bez ornamentů pojmenujeme hlavní potíže:

– Rozdrobenost programů a obří administrativa, která zvýhodňuje zkušené „žadatele“, ne nejlepší projekty.

– Dotační závislost: když polovinu investice platí erár, firmy si netvoří rezervy a čekají na další kolo.

– Křivení soutěže a majetková nerovnost, když výběrové dotace posilují jen část trhu.

– Vysoké náklady příležitosti: kdyby část podpory běžela jako revolvingové nástroje, dnes by se v ekonomice otáčely stovky miliard.

Co doporučujeme místo plošného rozdávání:

– V příští evropské sedmiletce omezit investiční dotace podnikům a přepnout na finanční nástroje: zvýhodněné úvěry, záruky, venture/venture-debt a fond-fondů. Peníze se vracejí a mohou podpořit více projektů.

– Více „ex-post“ podpory: podmíněné granty po úspěchu (izraelský model), ne předem.

– Jednoduché a předvídatelné daně pro inovace: jistější R&D superodpočet, srozumitelný patent box, jasná metodika, aby se firmy nebály kontrol.

– Chytré veřejné zakázky a sandboxy: menší losy, předkomerční nákupy, rychlý most z pilotu do rutiny.

– Cílená pomoc tam, kde je veřejný zájem a trh to sám neudělá (např. infrastruktura), ne „pocukrovat“ všechny stejně.

Mluvíme konkrétně. Tedy proč jsme místo dálnic stavěli rozhledny, jak fungují podmíněné granty, co umí záruky NRB a jak přesměrovat podporu tak, aby zrychlila produktivitu, ne excelové tabulky.

Méně dotací z principu, více nástrojů, které vracejí peníze do oběhu a zvyšují efektivitu. Kdo platí, kdy a co za to dostaneme, tohle si v Odemčenu #50 řekneme nahlas.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Start-upy nejsou móda, ale chybějící motor růstu. V Odemčeno #49 řešíme, proč Česko i přes vysoké úspory domácností a investice firem roste pomalu. A jak omladit strukturu ekonomiky, aby vznikalo víc inovativních firem a víc z nich zůstávalo doma.

Podíváme se na to, co brzdí ekosystém a jak to napravit. ESOP tak, aby motivoval a neředil kontrolu (zvláštní podíly bez hlasovacích práv + „no tax before cash“). Jasná definice start-upu a právní rámec, který se dá reálně použít. Sandboxy s koučinkem regulátora místo papírových slepých uliček. One-stop-shop po francouzsku, víceletá podpora „mladých inovativních společností“ po finsku a podmíněné granty, které se při úspěchu vrací po vzoru Izraele.

Řešíme i peníze. Jak zapojit penzijní a další dlouhé úspory do fondů rizikového kapitálu přes model fond-of-funds. Jak přestat trestat neúspěch a hodnotit portfolia, ne jednotlivé střely. Co změnit u OSVČ, aby due diligence neodradilo investory. Proč dává smysl speciální víza pro technologické týmy a zároveň větší důraz na matematiku, přírodní vědy a informatiku už od základní školy.

Přidáme fakta pro orientaci. V Česku působí zhruba dva tisíce start-upů, tedy kolem 167 na milion obyvatel. Estonsko je na zhruba pětinásobku, evropský průměr je výš než my, USA ještě výš. Nejde o závist. Jde o recept, jak to dohledat: méně formulářů, víc kapitálu a jasných pravidel. A hlavně, kupovat výsledky, ne litry inkoustu.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Zdravotnictví není černá díra ani perpetuum mobile. V Odemčenu #48 Miroslav Zámečník se svými hosty, jimiž jsou tentokrát Jan Rafaj (Svaz průmyslu) a Tomáš Kolář (Linet) vysvětluje, proč do systému, který stojí přes 500 mld. ročně, musí víc promluvit ti, kdo ho z většiny financují, a proč má smysl „kupovat zdraví, ne výkony“.

Bez ideologie pojmenujeme, kde se láme efektivita a dostupnost:

- Silnější primární péče a prevence ve firmách

- Chytřejší organizace akutní lůžkové péče (centralizace, koordinace, stárnutí populace)

- Důstojná následná a domácí péče se stabilním víceletým financováním (klidně i PPP)

- Rychlejší a férový přístup k lékům s hodnocením přínosu

- A hlavně digitální páteř a data, bez nich se systém řídit nedá.

Mluvíme i o správě pojišťoven a motivacích. 70 % příjmů jde z mezd a odvodů, 30 % ze státní kapsy. Náklady rostou 8–10 % ročně, mzdy a HDP pomaleji. Jednorázově přidané miliardy nic samy nezmění, pokud nepřijde evoluce procesů. Máme 10–15 let, než demografie nápor násobně zesílí, tím víc potřebujeme měřit, porovnávat a průběžně ladit.

Přinášíme i konkrétní inspirace z praxe:

- Jak v Británii fungují balíčky domácí péče (od lůžek po respirátory)

- Co mohou udělat nemocnice i soukromí hráči hned teď

- A kde má stát nastavit pravidla tak, aby se vyplatilo předcházet nemocem, nejen proplácet výkony.

Méně kouzel, víc čísel a jasná otázka u každé změny. Kdo to zaplatí, kdy a co za to dostaneme? To se dozvíte jedině u nás!

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Ceny potravin nejsou spiknutí ani osud. V Odemčenu číslo 47. Mirek s Míšou rozebírají, co skutečně zdražuje potraviny a co s tím. Srovnáme Česko s Polskem (cenově jsme si dnes velmi blízko) a ukážeme, proč debata často míří vedle.

Bez ideologie projdeme mýty i „zkratky“:

- Proč nula na DPH nezlevní jídlo těm, kteří to nejvíc potřebují a stojí desítky miliard

- Co ve skutečnosti znamená „potravinová soběstačnost“ (vyšší ceny, nižší bezpečnost)

- Jak do cen promlouvají světové komodity, energie a poptávka v USA/Číně

- I to, proč evropské dovozní limity drží některé položky nahoře.

A hlavně řešení! Adresná pomoc místo plošných slev (neúplné rodiny s dětmi, nízkopříjmoví senioři), chytřejší daně a bonusy namísto drahých všeobecných opatření a férová podpora farmářům. Tedy platit krajinu a pestrost. Ne jen na dominantní hektarové dotace, odstupňované podle velikosti podniku.

Méně kouzel, víc čísel a jednoduchá otázka. Kdo to zaplatí a kdy?

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Volby nejsou soutěž pohlednicových slibů. Miroslav Zámečník a Michala Filipová odhalují, co dnešní programy opravdu znamenají pro ekonomiku i vaši peněženku.

Ale také to, proč kampaně „zinfantilněly“, jak jsme rezignovali na debaty o zdravotnictví a důchodech a proč místo reforem řešíme jen rychlé dávky a valorizace. V novém Odemčenu vysvětlujeme, co dává u daní smysl (míň danit práci, jednodušší DPH), co jsou líbivé slepé uličky (nula na potraviny, která stojí všechny) a proč dluh není zadarmo: Česko si půjčuje dráž než eurozóna, a i tak se tváříme, že to nic neznamená.

Projdeme oblíbené předvolební „zkratky“ jako jsou cenové stropy energií, dotované hypotéky, státního developera či potravinovou soběstačnost a bez emocí vám ukážeme jejich reálné náklady a vedlejší efekty. A taky to, proč „nejdu volit“ není protest, ale tichá podpora horšího výsledku.

Tahle epizoda je pozvánka k dospělé politice. To znamená méně kouzel, víc čísel, a především otázka u každého slibu, kdo to zaplatí a kdy.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách a na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Evropa tlačí na elektromobilitu, ale trh uhýbá a průmysl hledá kyslík. Co se skutečně odehrálo na jednání zástupců automobilek s předsedkyní EK 12. září a jaké korekce kurzu jsou realistické, pokud nechceme jen předat trh Číně? Miroslav Zámečník to probírá s Janem Rafajem (prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR) a Zdeňkem Petzlem (výkonný ředitel AutoSAP).

Co se v epizodě dozvíte:

• Jaké závěry a sliby padly k revizi CO₂ norem a k roku 2035 a jaké manévrovací okno vůbec existuje.

• Proč aktuální přepočty u plug-in hybridů uměle vytlačují technologii z trhu – a komu tím Evropa nahrává.

• Regulace vs. realita: povinných 25 % BEV vs. zhruba 15 % skutečných prodejů, tři čtvrtiny registrací tvoří firemní flotily a co to dělá s residual value a leasingem.

• Jak hrají roli Čína, cla, servisní síť, záruky a proč „levná elektromobilita vyrobená v EU“ naráží na náklady vstupů.

• Co znamená technologická neutralita v praxi a proč se bez ní rozumná dekarbonizace neobejde.

• Co může udělat Česko hned: nastavení podmínek pro investice a retooling, gigafactory, přetahování výroby ze západu, rychlá koalice států v Radě EU a regionální spolupráce V4+.

Poctivá, debata bez sloganů o tom, co můžeme v příštích 12–24 měsících ztratit, ale i získat.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na X:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Proč má Česko jednu z nejvyšších měr úspor v EU, ale důvěru střadatelů podkopáváme retroaktivními zásahy? Co udělaly poslední změny se stavebním spořením, proč dnes sektor hlásí „uvěrovanost“ okolo 130 % (úvěrů je víc než vkladů) a jak tenhle tradiční produkt modernizovat místo „vypínat“?

Ve 44. epizodě Odemčeno si Miroslav Zámečník povídá s Liborem Vošickým (prezident Asociace českých stavebních spořitelen, předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny) a Patrikem Nacherem (poslanec hnutí ANO a místopředseda hospodářského výboru). Probíráme, co se v tomhle volebním období stalo se státní podporou, proč je důvěra klíčová a jak vrátit smysl spoření i investicím tak, aby peníze pracovali pro českou ekonomiku.

Co se v epizodě dozvíte:

– Co s trhem udělaly retroaktivní změny u běžících smluv a proč to ničí důvěru

– Proč roste poptávka po úvěrech ze stavebka, zatímco vklady klesají, a jak vrátit systém do rovnováhy

– Jak dát stavebnímu spoření „2. dech“: vyšší podpora pro mladé do 35 let, širší účel (např. vzdělávání), úvěr na družstevní podíl

– Jak sladit produkty přes životní cyklus: spoření na vzdělání → bydlení → penze (kombinace spoření a investování)

– Co si vzít z Polska (PPK, defaultní „life-cycle“ fondy, domácí kapitálový trh) a proč Česko potřebuje recyklovat úspory doma, ne je vyvážet na zahraniční burzy

– Proč má stát podporovat spoření nejen penězi, ale hlavně stabilními pravidly bez (byť nepřímé) retroaktivity

Tohle je epizoda o vizi, předvídatelnosti a chytrém propojení úspor s investicemi do bydlení, vzdělání i kapitálového trhu. Když víme, co chceme za 5–10 let, můžeme tomu přizpůsobit produkty i politiku, a přestat prošustrovávat potenciál českých střadatelů.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Proč má letos Evropa skokově víc registrovaných elektromobilů, zatímco benzín a nafta ztrácí? Kdo si drží zisky a marže, a kdo bojuje o přežití v cenové válce s Čínou? A jak se do téhle mapy promítá Škoda Auto, od modelového mixu po návratnost kapitálu?

Ve 43. epizodě Odemčeno se Miroslav Zámečník a Michaela Filipová dívají na auta jako byznys. Řešíme tržby a ziskovost velkých hráčů (VW zhruba 357 mld. USD tržeb, Toyota nejvyšší absolutní zisk), extrémy provozních marží (Ferrari zhruba 29 %), ale i to, proč má Tesla solidní marži a přesto nízké ROCE. Probereme, co znamená evropský obrat k BEV a hybridům (BEV cca 15,6 % prodejů za 7 měsíců; diesel už jen zhruba 9,5 %; hybridy zhruba 2,25 mil. kusů, včetně mild hybridů), kde Čína reálně stojí v Evropě (podíl zhruba 5,1 % dnes, odhady zhruba 12 % do 2030) a proč je klíčová servisní síť a důvěra ve značku.

Zastavíme se i u baterií: závislost na Asii, nákladový dopad a co by znamenala „evropská“ výroba. A samozřejmě Škoda: silné měsíce v evropské top 3, meziroční růst, posun portfolia k elektromobilům a lekce z Číny i Indie o tom, jak trefit cenu, vkus a marži.

Co si z epizody odnesete:

– Kdo skutečně vydělává v globálním autoprůmyslu a proč

– Jak se proměňuje evropský mix pohonů a co to udělá s dodavateli a zaměstnaností

– Reálný dopad čínské konkurence v EU vs. mimo EU

– Proč je Škoda momentálně „case study“ dobře nastavené nabídky a nákladů

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Proč Česko zvládá platit kartou v bezobslužném obchodě na vesnici, ale u státu pořád narážíme na formuláře a fronty? A jak moc s námi pohnul covid, BankID a veřejno-soukromé partnerství, díky kterému se digitální služby staly masovou realitou?

Ve 42. epizodě Odemčena si Miroslav Zámečník povídá s Pavlem Kolářem (garant digitální agendy a finanční bezpečnosti v ČBA) a Markem Růžičkou (CEO BankID). Probíráme, kde stojíme v evropském srovnání, co šlo rychle díky bankám a proč státní digitalizace často vázne. Řeč je i o tom, co přinese evropská „peněženka“ digitální identity a jak z ní vytěžit nové služby a byznys modely.

Co se v epizodě dozvíte:

– Jak BankID během covidu zrychlilo nástup e-služeb (datové schránky, sčítání lidu, rezervace na očkování) a proč dnes mluvíme o 6,5 mil. vydaných identit a 5 mil. uživatelů

– Proč banky dávají státu identitu zdarma a vydělávají až v soukromém sektoru (onboarding, zaručený digitální podpis, ověřování věku)

– Kde digitalizace táhne: MPSV „Jenda“, zdravotní pojišťovny, bezobslužné prodejny na venkově (už zhruba 150) – a kde naopak zaostává energetika

– Co je evropská peněženka digitální identity (eIDAS 2.0), proč má být v celé EU nasazená nejpozději do prosince 2026 a jaké služby může propojit napříč státy

– Proč je klíčová spolupráce státu a bank (od základních registrů po pomoc uprchlíkům z Ukrajiny) a jakou roli hraje důvěra, uživatelská jednoduchost a kyberbezpečnost

– Co obnáší „digitální ústava“ (právo na e-služby), proč se její plnění posouvalo a co musí přijít, aby se Česko posunulo z průměru v DESI

Digitální Česko nevznikne překlápěním papíru do PDF, ale chytrým propojením identit, dat a procesů, kde stát i firmy táhnou za jeden provaz. Tohle je epizoda o tom, co už funguje, co brzdí a co může během pár let změnit hru.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Proč má „paliativní“ v Česku stále nálepku „terminální“, když ve skutečnosti jde o přístup, který zlepšuje kvalitu života často celé roky? Jak je paliativní péče dostupná napříč kraji, kdo ji platí a proč je klíčová otevřená komunikace s pacientem i rodinou?

Ve 41. epizodě Odemčena si Miroslav Zámečník povídá s Monikou Markovou, předsedkyní Fóra mobilních hospiců a ředitelkou mobilního hospice v Litoměřicích. Mluvíme o kontinuu kurativní a paliativní léčby, o tom, jak fungují nemocniční konziliární týmy (v úhradové vyhlášce od roku 2022), jak vypadá domácí hospic „v terénu“ a proč Česká republika potřebuje lepší síť služeb i méně bariér v úhradách.

Co se v epizodě dozvíte:

– Co paliativní péče opravdu je a proč nezačíná až „na konci“

– Jaká je doporučená kapacita (orientačně jeden hospic a tým na 100 tisíc obyvatel) a kde jsou dnes „bílá místa“

– Proč některé kraje (např. Vysočina) zvládají pokrytí lépe a kde chybí atestovaní lékaři či smlouvy s pojišťovnami

– Jak prakticky vypadá domácí paliativní péče: plánování scénářů, 24/7 dostupnost, spolupráce rodiny a týmu

– Jak se paliativa financuje (vícezdrojově) a kde naráží na zbytečné regulace

– Proč je zásadní dříve vyslovené přání a plán péče – a jak chrání vůli pacienta i rodiny

– Co si vzít z dánské praxe a proč má smysl propojovat nemocnice, hospice a terénní služby

Paliativní péče není rezignace. Je to promyšlená, multidisciplinární práce s příznaky, hodnotami a přáními – v nemocnici, v hospici i doma. Tohle je epizoda o dostupnosti, kvalitě i ekonomice péče, která se týká každého z nás.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Proč jsou některé regiony v Česku dlouhodobě v útlumu, i když peníze nechybí? A proč je pro obce často jednodušší stavět rozhledny než dobře fungující školu nebo čistírnu?

Ve 40. epizodě Odemčena se Miroslav Zámečník a Daniel Prokop z PAQ Research zaměřují na příčiny regionálních nerovností. Od rozpočtového určení daní, přes podfinancované školství a daně, které „vysávají“ kupní sílu z venkova, až po nefunkční dotační logiku.

Co se v epizodě s šéfem PAQ Research dozvíte:

– Proč jsou malé obce nucené šetřit a velká města neumějí investovat

– Jak špatně nastavený daňový mix znevýhodňuje nízkopříjmové a chudé regiony

– Co brání spolupráci obcí a co by ji mohlo odblokovat

– Proč nám nestačí rozhazování evropských peněz bez systému

– A jaké reformy by přinesly lepší služby, vzdělávání i životní úroveň

V epizodě nabízíme konkrétní návrhy změn, které mohou posílit slabé regiony. A zároveň přestat trestat ty, kdo se snaží. Mluvili jsme o společenstvích obcí, přímých incentivách pro starosty i novém rozpočtovém modelu, který by odměňoval spolupráci, nikoliv roztříštěnost.

Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik

Minimální mzda v Polsku a Litvě roste tempem, o kterém se Česku může jen zdát. Proč se naši sousedé nebáli agresivního zvyšování, zatímco u nás převládá opatrnost? A co by se stalo, kdybychom minimální mzdu skokově dorovnali na jejich úroveň?

Ve 39. epizodě Odemčena se Miroslav Zámečník a Míša Filipová dívají na rozdíly ve výši minimální mzdy v regionu, jejich příčiny a důsledky. Řeší strukturu ekonomiky, roli odborů, politické priority a fenomén pracovní mobility, od polského exodu do Británie až po českou neochotu měnit místo či obor.

Co se v epizodě dozvíte:

– Proč Polsko a Litva vsadily na „mzdovou šokovou terapii“

– Jak se vyšší minimální mzda promítá do kupní síly a domácí poptávky

– Které skupiny zaměstnanců a regiony by u nás byly skokovým růstem ohroženy

– Jaké by byly dopady na zaměstnanost, ceny a veřejné finance

– A proč se Česko bez růstu produktivity z pasti nízkých mezd nedostane

Debata o minimální mzdě není jen o číslech na výplatní pásce. Týká se konkurenceschopnosti, životní úrovně a strategického směřování celé ekonomiky. Poslechněte si, proč se v regionu rozcházejí cesty a co by znamenalo, kdybychom se vydali po té polské.

🎧 Poslouchejte Odemčeno na všech podcastových platformách nebo na YouTube.

Sledujte nás také na Twitteru:

@PodcastOdemceno

@M_Zamecnik