Čeština a slovenština si i po 33 letech zůstávají blízké. Jak ale v češtině skloňovat slovenská města? Třeba Banská Bystrica nebo Čadca? Více nám řekne náš bohemista.

Proč říkáme pět let, ne pět roků? Jak spolu souvisí rok, léto a jaro a co s tím má Janus i německé Jahr? Jazykové zamyšlení na přelomu roku. Více nám řekne náš bohemista.

Jak koleda „Jak jsi krásné, neviňátko“ odhaluje poklady staré češtiny? Původ slov jako neviňátko, pastuška či Jezulátko rozebereme v našem jazykovém okénku.

Vzpomínáte si, jaké to bylo, když se za socialismu sháněly kubánské pomeranče a mandarinky byly luxusním zbožím? Dnes si je můžeme dopřát kdykoli, a tak se náš bohemista v jazykovém okénku rozhodl podívat nejen na jejich chuť, ale i na původ samotného slova mandarinka. Co má společného s čínskými mandaríny – tedy úředníky, ne ovocem – a jak dlouho trvalo, než se mandarinky dostaly na náš vánoční stůl?

Jak z Novákových vznikli Novákovic a v Plzni Novákojc? A proč se na Valašsku říká Nováci? Objevte v naší jazykové poradně pestrý svět rodinných označení.

Jak je to se začleňováním cizích slov do češtiny a jejich skloňováním a časováním? A co tedy podstatné jméno video, jakým vzorem se řídí?

Proč slovo „rozverný“ zní jako víření křídel a co má slovo „sveřepý“ společného s lopuchem? Poslechněte si příběhy slov, která cizince překvapují a nám připadají samozřejmá.

Dát někomu bídu? Dostat bídu? Nová česká rčení s nádechem angličtiny ukazují, že jazyk umí být hravý i nemilosrdný. Více nám řekne náš bohemista.

Je dobře známo, že mnohé obce a města v minulosti získávala jména i podle vlastností či povolání lidí, kteří v nich žili. Platí to i pro trojici obcí nesoucí stejný název – Tlumačov. Kde tyto obce najdeme a souvisí jejich pojmenování s prací někdejšího „tlumače“, tedy tlumočníka?

Prémiové bydlení, pivo i kanály. Jak se proměnil význam slova „prémiový“? a proč na nás tahle marketingová nálepka tak funguje? Více nám prozradí náš bohemista.

Každá doba s sebou nese určitá „slovní zaklínadla“, respektive slova, která jsou pro ni typická. Náš bohemista se zaměří právě na ta nejaktuálnější, mezi které patří i slovo respektující.

„Déte mat a pojďte!“ volal inspicient olomoucké filharmonie. Šachy v kuřárně, hudba na pódiu a původ slova „mat“ až z dávné perštiny. To všechno nám osvětlí náš bohemista.

Proč mladí Češi říkají „tepláky tepláky“ nebo „kamarád kamarád“? Dvojení slov má nový význam. Jjazyk se mění rychleji, než si myslíme. Více nám prozradí náš bohemista.

Povědomí nebo podvědomí? Podobná slova, jiný obsah. Paronyma odhalují jemnost češtiny i to, jak snadno se necháme zmást. Více nám prozradí náš bohemista.

Patery dveře, troje boty, čtvery šance, devatero hor - souborové i druhové číslovky ukazují, jak bohatá a jemná čeština je. Využíváme je ještě? Více nám řekne náš bohemista.

Jojo - zdánlivě moderní hračka, ale její příběh začíná už před 4000 lety. Co se skrývá za slovem, které k nám přišlo až z Filipín? Prozradí nám náš bohemista.

Tolkienovy elfí jazyky, klingonština i iškovština psychiatra Lukeše. Jak a proč lidé tvoří vlastní řeč? Fascinující příběhy umělých jazyků nám představí náš bohemista.

Se dvěma sty vojáky, nebo vojáků? Čeština a její číslovky umí potrápit i rodilé mluvčí. Proč je správně obojí a kdy naopak ne? Prozradí nám náš bohemista.

Krýgl, půlčák, škopek, ale také tuplák. Takto různě můžeme pojmenovat pivní sklenici. Jak jí říkají na Moravě, jak ve Slezsku a jak v Čechách? A co samotné pivo, z jakého slova je odvozeno? Po tom pátral náš bohemista.

Žvýkačky se u nás žvýkají přes 80 let. Už v roce 1940 si je děti lepily na noc za ucho ? tehdy byly tak vzácné, že je nevyhodily ani po celodenním žvýkání. Více nám řekne náš bohemista.