Americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se minulý týden setkali v jihokorejském Pusanu. Bylo to jejich první osobní jednání od vypuknutí nové fáze obchodní války, kterou Trump letos rozdmýchal. Trump schůzku po návratu na palubu Air Force One označil za „úžasnou“.
Zajímalo mě, jak se o setkání dvou hlavních světových mocností mluví v Číně – a jaký význam mu přisuzují lidé, kteří dění na čínském trhu sledují zblízka. Na analýzu jsem se proto zeptal znalce čínského prostředí, ekonoma, překladatele a tradera Dana Vořechovského, spolumoderátora podcastu Růžička & Vořechovský, který stejně jako podcast Klub rváčů vzniká na platformě Klubovna.
🇨🇳🇺🇸 Rok klidu, ne míru
Páteční summit přinesl soubor dočasných uvolnění a signál de-eskalace, ale ne systémovou dohodu. Každá strana výsledek prezentuje po svém. „Každá strana si odnesla něco, co může prodat doma, ale pod povrchem zůstává všechno při starém,“ zazní v podcastu.
Podle The Guardian Trump po schůzce oznámil, že čínský prezident přislíbil „velmi tvrdě“ pracovat na omezení výroby fentanylu, syntetické drogy, která stojí za prudkým nárůstem úmrtí v USA. Washington výměnou sníží cla uvalená kvůli fentanylu z 20 % na 10 %, čímž se celková průměrná cla na čínské zboží sníží zhruba z 57 % na 47 %.
V Číně se vyrábějí chemické prekurzory fentanylu, které končí v Mexiku a odtud proudí přes kartely do USA. Čína by mohla dohlížet na to, kdo chemikálie odebírá, a zda nejdou do rukou drogových kartelů.
Z amerického pohledu může jít o gesto Číňanů směrem k Bílému domu, z čínské strany zase vstřícnost, která nic nestojí. Obě strany si mohou odškrtnout politický úspěch.
⚙️ Vzácné zeminy: páka, které se Čína nevzdá
Druhým bodem byla dohoda o vývozu vzácných zemin (rare earths). Čína přislíbila pozastavit nová exportní omezení na pět prvků, vyhlášená 9. října. Starší restrikce z jara ale zůstávají v platnosti.
„Když Trump říká, že otázka vzácných zemin byla vyřešena, není to pravda,“ říká Dan Vořechovský. „Číňané by museli spadnout na hlavu, aby se téhle páky vzdali. Mají v tom naprostou dominanci a tu si nechají.“
Vzácné zeminy nejsou vzácné výskytem, ale koncentrací a složitostí separace. Čína má monopol nejen na těžbu, ale hlavně na zpracování a výrobu finálních komponentů – magnetů, senzorů či polovodičových materiálů. Bez nich by nefungovaly elektromobily, baterie ani zbraňové systémy.
„Číňané mají vzácné zeminy, Američané mají čipy. Obě páky na sebe narážejí a žádná z nich se vzdát nechce.“
🌱 Soja: symbol, ne zlom
Třetím bodem je obnovení nákupů amerických zemědělských produktů, především soji. Pro Trumpa politicky důležité, protože farmářské státy tvoří jeho voličské jádro.
„Čína potvrdila, že nákupy obnoví, ale neřekla v jakém objemu,“ upozorňuje Vořechovský. „Od května nenakupují vůbec nic. Mezitím přesměrovali kontrakty do Brazílie a Argentiny – tamní soja má vyšší obsah bílkovin a často i lepší cenu. Návrat k americké soje nebude samozřejmý.“
Ve skutečnosti tak jde o politické gesto, ne o obrat trendu. Pro Bílý dům symbol úspěchu, pro Peking prostor k manévrování.
🌏 ASEAN: region, který hraje na obě strany
Na širší mapě se mezitím proměňuje vztah Číny a jejích sousedů. „Vidíme přirozenou regionalizaci obchodu,“ říká Dan Vořechovský. „To, co dnes vypadá jako sbližování s Čínou, je spíš logický důsledek deglobalizace. Země jihovýchodní Asie se snaží udržet rovnováhu.“
🕰️ Dlouhá Čína, krátká Amerika
„Čína uvažuje v dlouhých obdobích,“ říká Vořechovský. „Nechce roční dohodu. Chce vědět, co bude za dvacet let. Tak vždycky postupovala – ať už jde o elektromobily nebo čipy. Když začala v roce 2001, nikdo tomu nevěřil.“
Trump naopak potřebuje výsledky rychle. „Americký prezident má čtyřletý mandát a potřebuje něco ukázat. Čína má pětiletky a trpělivost. To je ta zásadní asymetrie,“ uzavírá Vořechovský.
Užijte si poslech, mějte se dobře.
Ahoj Ondřej
Dohoda na míru mezi Ázerbájdžánem a Arménií Evropské unii pomůže. Ve hře jsou železnice, ropa či plyn. Vyzpovídal jsem českého developera s kořeny v Baku Elšada Tagijeva.Válečný konflikt o Náhorní Karabach se vlekl od konce 80. let minulého století. Ázerbájdžán a Arménie před několika týdny uzavřely dohodu o míru, která může značně ovlivnit energetickou mapu Evropy. Letos v srpnu v Bílém domě podepsali arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev iniciativu označovanou zkratkou TRIPP (Trump Route for International Peace and Prosperity), zatím tento projekt existuje na papíře. Potenciál má ale značný.O tom, co to znamená pro evropskou bezpečnost, plyn a ropu i pro geopolitickou rovnováhu v regionu, jsem pro Newsletter Klub rváčů vyzpovídal Elšada Tagijeva – rodáka z Baku, znalce Kavkazu, bývalého novináře Rádia Svobodná Evropa, kritika putinovského režimu a dnes developera, který staví byty a domy na hranicích Prahy. Poslechněte si celý rozhovor, zde vybírám pět zajímavých a důležitých pasáží. 1️⃣ Otevření koridoru mění pravidla hry„Ázerbájdžánský prezident Alijev oznámil odstranění všech překážek pro export a tranzit zboží z Ázerbájdžánu do Arménie. To je historický moment – po třiceti letech války vzniká nový dopravní a energetický koridor, který propojí Ázerbájdžán, Arménii, Turecko a dál Evropu. Tím pádem se otevírá jižní cesta, která vůbec nekříží ruské území.“Tento koridor — železniční a potenciálně i ropovodní a plynovodní — může zásadně proměnit obchod mezi Asií a Evropou.2️⃣ Alternativa k ruským surovinám„Už dnes zhruba 27 % ropy, kterou Česko spotřebovává, je ázerbájdžanského původu. Proudí přes ropovod TAL z Terstu nahoru. Dřív šla ropa Družbou, kde ji Rusové míchali se svou těžší ropou. I plyn z Ázerbájdžánu dnes zásobuje Itálii, Řecko, Bulharsko, Srbsko, nově Maďarsko – a dřív nebo později může dosáhnout i Slovenska a Česka.“Evropská energetická mapa se tak pozvolna překlápí od severu k jihu – k trasám mimo Rusko.3️⃣ Evropa chce plyn, ale nechce investovat„Evropská unie říká: plyn bychom rádi koupili, ale nechceme investovat do nových plynovodů. To je hlavní problém. Ázerbájdžán staví na dlouhodobých kontraktech a musí mít jistotu návratnosti. Pokud se Evropa rozhodne investovat do infrastruktury, může mít stabilní přístup i k turkmenskému plynu – pátým největším zásobám na světě.“Pro EU by to znamenalo nejen diverzifikaci, ale i snížení geopolitického tlaku Ruska na energetické závislosti.4️⃣ Mír se Rusku nehodí„Jakákoliv destabilizace na Jižním Kavkaze hraje Rusku do karet. Starý ruský narativ rozděluj a panuj stále platí. Vždy, když je v regionu klid, Moskva ztrácí vliv. Rusko potřebuje chaos, aby mohlo vystupovat jako arbitr a ‚ochránce‘. V momentě, kdy si Baku a Jerevan dokážou vyjednat mír sami, ztrácí Kreml páku.“Proto Rusko tiše sabotuje stabilizaci oblasti – podobně jako na Balkáně či v Moldavsku.5️⃣ Azerové mezi medvědem a ajatolláhem„Ázerbájdžán má osm až deset milionů obyvatel a nad sebou agresivní Rusko, pod sebou Írán. Musí hrát velmi chytrou diplomacii. Alijev se usmívá na všechny strany, ale jeho kroky jasně ukazují snahu o emancipaci od Moskvy.“Tagijev pak přidal historku: na nedávném mediálním fóru v Karabachu pronesl Alijev slova, která vyvolala ticho v sále: ‚Ukrajina se nikdy nesmí smířit s okupací.‘ „To je jasný signál, komu v této partii drží palce,” dodal.Užijte si poslech, ahoj Ondřej