Těžko vyslovit spojení současné umění, aniž by za rohem nečekal švýcarský kurátor Hans Ulrich Obrist. Od devadesátých let v neúnavném tempu o umění píše, vydává knihy a pořádá výstavy. Posledních 13 let se podílí na chodu věhlasné londýnské galerie Serpentine, kde propojuje současné umění mimo jiné s videohrami. V rozhovoru proto řešíme, co má společného Richard Wagner s Elden Ringem, proč má smysl dělat umění i uprostřed klimatické krize.

Socioložka Agnes Gagyi, která působí na univerzitě v Göteborgu, patří k výrazným hlasům nové generace evropské levice. Věnuje se sociálním hnutím ve střední a východní Evropě, jejich vztahu k celosvětové aktivistické scéně na západ i na jih, a otázkám geopolitické integrace našeho regionu. V rozhovoru se proto bavíme třeba o tom, jak souvisí rozšiřování Evropské unie včetně Česka se stále platnou ekonomickou hierarchií západního světa.

Možná už jste na pojem afekt narazili. Jsou to předvědomé smyslové počitky, na jejichž základě se formují emoce, které dokážeme pojmenovat. Afekty se zabývá směr současného myšlení, který má prsty nejen v umění nebo hudbě, ale taky queer teorii, feminismu či zkoumání politiky. Jakmile se o afekty zajímáte, nejspíš narazíte na texty filozofa Briana Massumiho. Spojuje abstraktní myšlení s prostorem a pohybem a ukazuje na úroveň zkušenosti ze světa, které si běžně nevšímáme.

Kritikům technologií se někdy vyčítá, že nemají dostatečné technické znalosti. U Wendy Chun z kanadské Simon Fraser univerzity to neplatí, protože vystudovala jak anglickou literaturu, tak systémové inženýrství. Ve své práci propojuje kritickou teorii, otázky moci nebo dohledu s důslednou znalostí statistiky a vnitřku sociálně-mediální mašinérie, v níž se odehrává část života. V rozhovoru jsme kromě myšlenkových kořenů silicon valley rozebírali i vztah nových médií a těla.

Specialitou archeologa Davida Wengrowa je stavět omílaná tvrzení o dějinách lidstva na hlavu. V knize Dawn of Everything, kterou napsal s Davidem Graeberem, je terčem představa, že s civilizací nutně přichází hierarchie. Co když mohou takzvaní lovci a sběrači nabídnout demokracii víc, než starověké Řecko? V rozhovoru jsme řešili nenápadnou historickou každodennost vymazanou uctíváním vladařů, sociální experimenty původních obyvatel Ameriky i pozoruhodné nálezy na Moravě.

Max Read glosuje technologicko-společenské dění s výmluvností spisovatele, hloubkou analytika a zanícením geeka. Jeho newsletter Read Max patří k nejlepším místům, kde si číst o sociálních sítích, byznysových změnách v Silicon Valley nebo umělé inteligenci. A taky filmech a knížkách, protože Read je nejen novinář, ale taky scenárista a velký fanoušek všeho popkulturního.

Trevor Paglen je umělec, jehož práce se pohybuje na hraně teorie a investigativní novinařiny. Řeší nejsoučasnější témata související s technologiemi –⁠ takzvanou umělou inteligenci, proměnu fotografie v digitální době nebo nebezpečí automatizovaného dohledu, ať už ze strany státu nebo technologických firem. V našem rozhovoru se tak potkávají Edward Snowden, náklaďáky a systémy pro získávání osobních dat.

Praxe Joshuy Citarelly spojuje umění a výzkum. Jeho tématy jsou internetové politické komunity, online radikalizace a taky memy. V rozhovoru popisuje, jak se terén politické ironie změnil po Trumpovi, nebo co zjistil, když se inkognito dostal na nejextrémnější diskuzní fóra. A vysvětluje, jak a na jakých platformách se utváří politické vědomí nastupující generace.

V práci umělců a spisovatelů Johanna Hedva se potkává politická kritika, básnická obrazotvornost a zkušenost člověka, který do většinové společnosti třeba kvůli chronické nemoci nepatří. V rozhovoru se bavíme především o zdraví a nemoci jako o kategoriích, které dělí lidi na schopné a neschopné, potřebě přenastavit struktury péče nebo o tom, jak a kdy stojí za to s osobními těžkostmi vyjít na veřejnost.

Když se potká Charli XCX, Deleuze a kyberpunk, někde poblíž bude kulturní teoretik a filozof Steven Shaviro. Učitel filmové teorie pravidelně publikuje už od 90. let a má aktivní akademický blog Pinnochio Theory. V rozhovoru řešíme krizi vědeckofantastické imaginace, jak souvisí sci-fi a klimatická krize nebo proč někteří lidé rádi utíkají do dystopických světů.

Denise Ferreira da Silva patří k nejvlivnějším postkoloniálním myslitelkám, vede Institut pro gender, rasu, sexualitu a sociální spravedlnost na Univerzitě Britské Columbie ve Vancouveru. Věnuje se taky umění a ve své nadcházející knize pomocí černošské literatury rozebírá vztah globálního kapitalismu a rasy. V rozhovoru se kromě toho bavíme i o rasismu jako reakci na globalizaci nebo rozebíráme, jak souvisí kolonialismus a klimatická krize.

Kniha esejisty a kurátora Charlieho Foxe This Young Monster začíná dopisem vlkodlakovi. Fox skládá hold monstrům všeho druhu, od Drákuly přes Alenku v říši divů až po společenské vyvrhele, umělce, fotografy nebo filmaře. Pokládá zneklidňující otázku: Co když jsme všichni tak trochu příšerní, takže monstra ve skutečnosti nejsou jen hororové postavy, ale taky společenská zrcadla a bytosti, které mají osvobozující potenciál?

Jak může vypadat emancipace v době kryptoměn a virtuální reality? Amy Ireland stála u zrodu xenofeministického manifestu, jednoho z nejvlivnějších feministických textů posledních deseti let. Experimentální spisovatelka a filozofka propojuje kyberkulturu s emancipační politikou. V rozhovoru vysvětluje, jaký osvobozující potenciál má blockchain, jak souvisí představa umělých těl s queer životy a hyperpopem nebo proč ji baví čtvrtý Matrix.

Američanka Maggie Nelson je výjimečně všestranná spisovatelka. Na kontě má básnickou sbírku věnovanou modré barvě, memoáry o manželství a mateřství s queer mužem a naposled knihu esejů o současnosti a budoucnosti svobody. Nelson se vyhýbá ustáleným formám psaní, místo má v komentářových rubrikách novin i avantgardní literatuře. V rozhovoru řešíme nejen sexuální svobodu a její tvůrčí metody, ale taky proč se vyplatí číst teorii jako poezii.

Marina Gržinić je slovinská filozofka, členka Slovinské akademie věd a umění, umělkyně a kritická teoretička. V rozhovoru rozebíráme, jaké je postavení střední Evropy v postkoloniálním světě, jak se selháními postsovětské transformace souvisí nacionalismus nebo co s tím má do činění válka na Ukrajině.

Forenzní architektura se zabývá případy, kdy lze pomocí analýzy stop v architektuře a veřejném prostoru dokazovat porušování lidských práv. Zakladatel stejnojmenné výzkumné skupiny Eyal Weizman řešil podobné projekty v Izraeli, USA a naposledy také na Ukrajině. Jejich metody navíc přichází s novými typy důkazů pomocí interaktivních médií.

Patří k nejvýraznějším americkým básnířkám, i když Pulitzerovu cenu dostala za prózu. Anne Boyer jsem objevil díky knize The Undying. Memoár, sociální kritika i poezie pojednává nejen o autorčině rakovině prsu, ale taky o chladném přístupu medicíny, mezilidské péči nebo spektáklu nemoci. Náš rozhovor je ale nejen o nich, ale taky o síle literatury vracet do života radost a solidaritu nebo bolesti zažehnané psaním.

Jak nám může literární teorie pomoci s chápáním současného světa? Odpověď dává kulturní teoretička Sianne Ngai, která se snaží odhalit, co má estetika společného s konzumní společností, dnešní kulturou a politikou. V rozhovoru jsme řešili, že nad námi mají komodity takovou moc možná právě proto, že k nám přichází v roztomilé nebo ambivalentně vychloubačné podobě.

Kniha Jazyk nových médií teoretika a výzkumníka Lva Manoviche patří k povinné četbě seminářů o digitální kultuře. Manovich ve svých projektech využívá velká data a sociální platformy, aby odhalil jinak neviditelné způsoby, kterými se sami k sobě i okolí vztahujeme. S profesorem City University v New Yorku jsme rozebírali, v čem leží síla i úskalí datového přístupu ke společnosti nebo jestli nepřejímáme až příliš mnoho myšlenek z anglofonního světa.

Jak rozumět stále se zrychlující komunikaci, zatímco velké společnosti sledují každý náš krok? Takové otázky si pokládá Yves Citton, mediální teoretik, který působí na Université Paris 8. Jeho kniha Attention Ecology, Ekologie pozornosti, patří k nejpronikavějším studiím o tom, co s námi dělá nový digitálně-mediální svět. Právě o jeho dopadech na naši společnost jsme se bavili a dostali se až k tomu, jak s tím vším souvisí koloniální dědictví.