Lov posledního medvěda v Čechách byl velmi dramatický. 115 kilogramů vážící medvědice byla ulovena 14. listopadu 1856 nedaleko Jeleních vrchů.

Prameny Vltavy patří mezi nejnavštěvovanější místa Národního Parku Šumava. Také aby ne, vždyť se jedná o prameniště naší národní řeky, které by měl každý Čech alespoň jednou za život navštívit. Ke vzniku pramene se váže také jedna pěkná legenda.

V oblasti mezi Kvildou a Borovými Lady, na břehu Teplé Vltavy se průmysl zabydlel už v 17. století, konkrétně v roce 1686. Vznikla zde první sklářská huť Johanna Pocka, ke které později přibyla ještě druhá huť Franze Sickingena. Výroba skla tu trvala přes dvě stě let.

Šumava vždy lákala, láká a pravděpodobně i nadále bude lákat nejrůznější umělce. Nádhernou přírodou se nechávají inspirovat literáti, hudební skladatelé, fotografové a také malíři. Její krásu ztvárnily na větší či menší plátna stovky malířů, z nichž asi ten nejznámější je Julius Mařák. Šumava mu byla inspirací při tvorbě dvou obrovských obrazů – jak významem, tak fyzickou velikostí.

Pochody smrti na konci druhé světové války znamenaly často trýznivou smrt pro tisíce vězňů koncentračních táborů. Jeden z dlouhých pochodů, který nepřežila většina žen a dívek, procházel v dubnu a květnu Šumavou. Dvanáct vězenkyň zemřelo nedaleko Hartmanic, kde je připomíná úmrlčí prkno na bývalém židovském hřbitově.

Největším městem Česka je po dlouhá staletí Praha – to ví asi úplně každý. Avšak málo kdo asi tuší, že podle rozlohy katastrálního území nebývalo druhým největším sídlem po Praze Brno, jak je tomu v současnosti, ale Stodůlky na Šumavě.

Josef Menčík se narodil v roce 1870 v jednom z bytů v Dobršské tvrzi nedaleko Strakonic. Jeho rodiště bylo o čtyři desítky let později zásadně poničeno velkým požárem, po kterém mělo být zbouráno. Tomuto osudu ale zabránil právě její rodák Josef Menčík, který vyhořelou budovu v roce 1911 koupil.

Dolejší Krušec, Kundratice, Palvínov, Chamutice, Dolejší Těšov, Kojšice, Loučová, Jiřičná nebo Chamutice. To je jen několik obcí tísnících se nedaleko Hartmanic a Petrovic u Sušice, ve kterých ještě stojí různě velké zámky a zámečky v různém stavebním stavu.

Myšlenka propojení Severního moře s Černým je hodně stará. Zabýval se jí už panovník Karel Veliký v 8. století. Tento záměr se pak předával po staletí dál a zajímal se o něj i Karel IV. A právě na Šumavě, nedaleko dnes existující obce Strážný, měla vzniknout vodní nádrž, jako součást budované vodní cesty, která měla propojit dvě moře.

Komunistický režim po roce 1948 obrátil život Čechoslovákům naruby. Mnohé dostal do vězení, jiné zavraždil a tisíce lidí donutil k útěkům za hranice. S tím pomáhali převaděči. Komunisté tak začali psát příběhy Králů Šumavy, kteří byli strážci hranic loveni, jako zvěř. Někteří přežili, jiní byli zatčeni a uvězněni a někteří byli nemilosrdně zabiti.

Šumava je plná rozpadlých staveb, které sloužily k nejrůznějším účelům. Bývalé chalupy, mlýny, hájenky, torza kostelů nebo kaplí. Najdeme tu ale také zbytky staveb, o jejichž původnímu účelu víme pramálo. Jednou takovou je zřícenina, nacházející se nad vesnicí Dolejší Krušec nedaleko Hartmanic.

Na Šumavě existuje místo, které se jmenuje Pohádka. Leží nedaleko Čachrova, uprostřed luk obehnaných lesy s nádhernými výhledy na šumavské vrcholy. Jenže události, které se zde v minulosti odehrávaly, žádnou pohádkou nebyly, spíše drsným hororem.

Na české straně Šumavy je pět jedinečných ledovcových jezer. Každé z nich je něčím výjimečné, ale jedno mají společné – přírodovědci je zkoumají už déle než 150 let a návštěvníci je milují. Jezera byla hojně navštěvována už v 19. století a například u Plešného jezera, na jihu Šumavy, byla vybudována chata nabízející ubytování a občerstvení.

Vodní dílo zvané Schwarzenberský kanál patří mezi mimořádné ukázky lidského umu. Přes 50 kilometrů dlouhý kanál, kterým se dopravovalo dříví do Vídně, byl projektován Josefem Rosenauerem. Tento geniální inženýr přitom neměl jednoduchý vstup do života, ale svou pílí a umem dokázal zlomit tehdejší těžký hendikep – byl nemanželským dítětem.

Původně to byla obyčejná hospodská rvačka, ale vyklubala se z toho největší propagandistická akce nacistů v tehdejším Československu. Neštěstí se odehrálo na Skelné nedaleko Prášil v noci ze 7. na 8. srpna roku 1938 a přišel při něm o život mladý příznivec nacistů. V jakou monstrózní akci ale přerostl jeho následný pohřeb, to děsí dodnes.

Farář byl v každé obci významnou a důležitou osobou. V těch Šumavských to platilo dvojnásob. Musel plnit nejen náboženské, ale také společenské a administrativní funkce. Vedl matriku, měl na starosti zpovědi, rozloučení se zemřelými, křtění novorozenců a spoustu dalších povinností.

Nostradamus, baba Vanga nebo kněžna Libuše – to jsou slavní jasnovidci, kteří ve svých proroctvích měli předpovědět nejrůznější světové události. Svého jasnovidce má i Šumava. Nepatří tedy mezi celosvětové věštecké celebrity, které jsem jmenoval před chvílí, ale na začátku 20. století předpověděl druhou světovou válku, mobilní telefony s videohovory a také vlastní smrt.

Prameny Vltavy patří mezi nejnavštěvovanější cíle v Národním parku Šumava. Návštěvníci sem láká především symbolický pramen naší národní řeky a také les, který je jedním z dochovaných šumavských pralesů. Turisticky atraktivní byly Prameny Vltavy už na konci 19. století. A před sto lety tu turisté postavili chatu, která zpočátku přinášela radost, ale následně lidské utrpení.

Postava světce, sv. Vintíře není pro milovníky Šumavy neznámá. Jeho odkaz se prolíná především oblastí Hartmanic, kde najdete Vintířovu stezku, kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě, s nádherným skleněným oltářem a na vrcholu hory Březník můžete navštívit kapli sv. Vintíře. Právě zde sv. Vintíř dožil svůj dlouhý život.

Vojenské jednotky se ukrývají asi na dvaceti místech v celých Čechách. Například na Hadím Vrchu u Blatné, v kopci Svidník u Černovic, v hoře Boubín na Šumavě a také v Královském kameni u šumavského Javorníku.