Začátek roku 2025 se nesl v duchu velké nejistoty a poprasku na světových trzích. Způsobil to staronový prezident USA Donald Trump, který po své inauguraci slíbil, že Spojené státy čeká zlatý věk. Také Česko a Evropská unie se snažily v uplynulém roce o to, aby se jim dařilo. Brusel přišel s návodem, jak může Unie dohnat technologický nástup USA a Číny a Česko pokročilo v jednání o dostavbě jaderných bloků. Jak to dopadlo, shrnuje výběr Jany Klímové v pořadu Peníze a vliv.

Investice na akciových trzích, do drahých kovů i do nemovitostí se pořád výborně zhodnocují. Růst jako kdyby se neměl zastavit. Může to ale vydržet i v příštím roce? Nebo začnou praskat první bubliny? „Určitě bylo to, co jsme viděli za posledních pět let, nadprůměrné. V dalších letech můžeme vidět dál pozitivní výnosy, ale třeba už nebudou takhle výrazné,“ uvedl v pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus Ján Hájek z bankovní skupiny Erste.

Pokud se v roce 2027 bude zavírat elektrárna Počerady ze skupiny Sev.en miliardáře PavlaTykače, bude o tom firma jednat s polostátním kolosem ČEZ. Ten má totiž na elektrárnu opci. „Určitě jedním z prvních kroků by byla výzva společnosti ČEZ, protože tam máme nějakou dohodu, že pokud skončíme činnost nebo pokud bychom chtěli změnit vlastnictví, tak ČEZ má na to zařízení opci,“ říká pro Peníze a vliv Jany Klímové Luboš Pavlas, prezident skupiny Sev.en.

Šéf ANO Andrej Babiš by měl v příštích dnech říct, jak se vypořádá se střetem zájmů kvůli svému majetku, pokud se stane premiérem. Jaké má možnosti? Podle ředitele londýnské advokátní kanceláře Garner & Hancock Jakuba Kotana řešení nebude jednoduché, obzvlášť pokud by to mělo být podle české legislativy. „Zbavit se veškerého střetu zájmu založením svěřenského fondu si myslím, že fakticky nejde,” upozorňuje pro Peníze a vliv Jany Klímové na Českém rozhlase Plus.

Výrobci oceli, chemie i keramiky bijí na poplach. Ničí je drahé energie a emisní povolenky a chtějí, aby jim vláda pomohla tak, jako jejich německým konkurentům. Jinak se dá podle jejich svazů očekávat další zavírání továren jak v Evropské unii, tak i v Česku. Například výrobce keramických obkladů Lasselsberger se rozhodl, že do konce roku uzavře jednu ze svých výrob u nás, a to v Podbořanech na severozápadě Čech. Práci v ní má teď 75 lidí.

Pracovní název nové legislativy je 28. režim. Klíčové teď je, aby Česko z projektu nevypadlo a chtělo se ho účastnit. Pracujeme i na tom, aby šlo o evropské nařízení, říká Vít Horký z United Founders. Inspirací pro nový systém jsou pravidla pro zakládání firem v USA a hlavně evropská iniciativa podnikatelů s názvem EU Inc.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje mají některé body návrhu programu nové vlády, jako je odmítání eura a ústavní záruky práva na držení hotovosti, potenciál poškodit ekonomiku. Podnikatelé Andrej Babiš a Karel Havlíček (ANO) to musí vědět, říká v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Jany Klímové. Dodává, že firmy chtějí s novým kabinetem jednat o dalším snížení cen elektřiny pro část průmyslu, především kvůli hrozící německé konkurenci.

Německá ekonomika má letos klesnout už potřetí za sebou v řadě. „Je to nový fenomén v poválečné historii, máme vážné problémy s transformací průmyslu,“ říká prezident německého institutu ZEW Achim Wambach v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové. Firmy podle něj tíží vysoké zdanění, přehnané regulace a také drahé energie. Německo doplatilo na závislost na ruském plynu a byla chyba zrušit jaderné elektrárny, upozorňuje pro Český rozhlas Plus.

Snížení cen elektřiny, stavba dalších jaderných bloků v Temelíně, posun Česka mezi země s největšími výdaji na výzkum a vývoj nebo rozjezd těžby lithia. To jsou priority, se kterými se chystá do vlády coby nový ministr průmyslu a obchodu místopředseda Hnutí ANO Karel Havlíček. Zlevnění elektřiny se má projevit už od začátku příštího roku, přibližuje v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Příští vláda, kterou skládá šéf hnutí ANO Andrej Babiš s SPD a Motoristy, bude muset přijít s novým návrhem státního rozpočtu na příští rok. Ten současný totiž končící vláda Petra Fialy (ODS) znovu nové Sněmovně nepošle. „Problém, který řešíme už delší dobu, je, že máme obrovské požadavky na veřejné rozpočty a nemáme je kryty příjmy,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady.

Slíbíme všechno všem o důchodech a bude to krásné? Ne, jen se problém přesune na vládu, která přijde až po dalších volbách, varuje v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové ekonom Filip Pertold z institutu IDEA při CERGE-EI. Současná reforma důchodů by se podle něj rušit neměla, ale potřeba budou další změny. Stále neefektivní je například soukromé spoření, i kvůli vysokým poplatkům fondů.

Když nebude dost peněz na dotaci regulované složky elektřiny v Modernizačním fondu, dají se přechodně využít peníze ze strukturálních fondů nebo si je stát půjčí od dodavatelů a vrátí je další rok. Místopředseda ANO Karel Havlíček v pořadu Českého rozhlasu Plus Peníze a vliv Jany Klímové vysvětluje plán, jak chce zajistit půlku z padesátimiliardové dotace na zlevnění elektřiny. Druhou půlku má dodat státní rozpočet.

Změní příští vláda daně? Podle ekonomů to bude nezbytné, pokud má stát brzdit zadlužování a zároveň pokračovat v nutných výdajích na obranu či důchody. Navrhují proto rozsáhlou daňovou reformu s názvem Chytřejší daně, kterou připravily a zveřejnily v minulých dnech tři výzkumné instituce PAQ Research, Centrum veřejných financí Univerzity Karlovy a IDEA CERGE.

Lepit mimořádnými výdaji na povodně nedostatek peněz na obnovitelné zdroje, o kterých se předem vědělo, že budou potřeba, je proti logice rozpočtových pravidel. Stejně tak zvýšení vojenských výdajů v resortu dopravy ze 100 milionů letos na 20 miliard v návrhu státního rozpočtu na rok 2026, říká pro Český rozhlas Plus Jan Pavel z Národní rozpočtové rady. Veřejné finance by se zlepšily samy, kdyby si politici seděli na rukou, dodává v pořadu Peníze a vliv Jany Klímové.

Nedostupnost vlastnického i nájemního bydlení hlavně ve velkých městech v Česku se v posledních letech nijak nelepší. Vyřešit problémy a pomoci lidem s bydlením přitom před volbami slibují všechny větší politické strany a uskupení. Podobně je tomu i letos. Většina z nich navrhuje různé zvýhodněné půjčky či podporou hypoték. Podle hlavního analytika platformy Za bydlení Jana Klusáčka to ale nepomůže lidem ve velkých městech, kde je bytů málo a jsou nejdražší.

Cena emisních povolenek, a to jak existujících pro energetiku a průmysl, tak i chystaných pro domácnosti od roku 2027, by se měla zastropovat. Spolu se snížením dalších regulovaných poplatků za dodávku elektřiny a plynu je to cesta, jak zlevnit konečné ceny energií. V rozhovoru pro Peníze a vliv Jany Klímové na Českém rozhlase Plus to řekl hlavní stratég holdingu EPH Jiří Feist, který se minulý měsíc stal také členem představenstva nového Svazu energetiky České republiky.

Jestli se Česko v příštích letech stane čistým příjemcem, anebo naopak plátcem vůči rozpočtu Evropské unie, zatím není jisté. V rámci národních programů by podle nedávného návrhu unijního rozpočtu na roky 2028 až 2034 mělo dostat zhruba stejně jako doposud. Objem společných peněz se ale má téměř zdvojnásobit.

S tím, jak se v Česku blíží sněmovní volby, zesílí nepochybně hackerské útoky na IT systémy úřadů, aby zasely nedůvěru ve stát. „Jde o polarizaci společnosti, případně o to ochromit infrastrukturu a zasít mezi lidi informace typu, že v našem státě skoro nic nefunguje,“ uvedl Robert Šuman, šéf VirusLabu softwarové společnosti ESET, která se specializuje na kyberochranu, v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.

Startupu Dronetag se podařilo prorazit s nápadem na digitální rozpoznávání dronů ve vzduchu už do stovky civilních i bezpečnostních institucí po celém světě. Největší úspěch má firma bývalých studentů ČVUT zatím v USA, aktuálně jejich zařízení ale využívá i osm evropských armád pro své tréninkové operace. „Jakákoliv armáda, která nyní nenakupuje drony, nemá šance na přežití příliš vysoké,“ říká pro Peníze a vliv Jany Klímové zakladatel Dronetagu Lukáš Brchl.

Blackout, který postihl Česko před více než týdnem, šetří evropský expertní panel. Podle odborníků i energetiků je jisté, že za výpadkem nejsou takzvané přetoky energie z Německa a Polska. Vyšetřit se ale musí třeba to, proč se odpojila část Elektrárny Ledvice, což celou situaci zhoršilo. „Neříkám, měli to blbě, ale asi by se to mohlo nastavovat lépe,“ říká v podcastu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus odborník Jan Palaščák.