To tu ještě nebylo. Jako dárek k výročí 17. listopadu pro vás máme malou lahůdku. Ve spolupráci s Filmem a sociologií připravil náš editor Tomáš Černý dokument o zvukařích, kteří s režisérem Pavlem Kouteckým natáčeli film Občan Havel. Ten asi znáte, ale věřte, že jste neslyšeli zdaleka všechno. Když se totiž zastavila kamera, zvuk často běžel dál. Takže Přepište dějiny poprvé (a ne naposledy) uvádí audio-dokument…
Seriál s českými a slovenskými historičkami o jejich práci i o tom, proč je ve veřejném prostoru často válcují muži, pokračuje hovorem s Pavlou Plachou. V ÚSTR se věnuje především období protektorátu a druhé světové války. Tak schválně, bude to jiný pohled na toto “mužské” téma, jak nám války a jejich příběhy bývají běžně předkládány? Bude… to dá rozum.
Přepište dějiny jsou tu s vámi přesně pět let. Oslava nazvaná Podcastová zabijačka se konala v Trojském pivovaru a hosty byli Karin Lednická, Petra Buzková, Jindřich Šídlo a Leoš Kyša. Tak siposlechněte, co všechno probrali.
O dějinách mluví ve veřejném prostoru převážně muži. Posluchárny oborů historie jsou ale plné mladých žen. Kam se ztrácejí nebo proč nejsou vidět? A kdo a co jim v tom brání? Pozvali jsme si proto postupně šest českých a slovenských historiček, kterých se zeptáme, co dělají, proč nejsou tolik vidět jako jejich mužští kolegové a také, co s tím dělat? V první epizodě Milena Bartlová vysvětluje, v čem je zakopaná fenka.
Ruce letí nahoru jako by se nechumelilo a ještě se debatuje, jestli to je dostatečná odbornost pro výkon funkce ministra. Odkud se ale “římský pozdrav” vzal? A má pravdu Elon Musk, když říká, že je to pozdrav antický? A nemyslí si to vlastně většina lidí? Možná se budete divit, kdo všechno zvedalpravici ještě dlouho po roce 1945 a kde to není ani dnes trestné. Mimochodem, u nás je.
Podcast Přepište dějiny před pár dny vystoupil v rámci oceňování Mastercard Banka roku. Takže samozřejmě došlo na vývoj bank za první republiky, nechyběl “žralok od Prašné brány” Jaroslav Preiss ani nějaké ty finanční skandály, krachy a dokonce stávky. Ano, za republiky stávkovali i bankovní úředníci. Tak snad jsme moc neinspirovali.
Praha dostává nový metropolitní plán, takže ideální chvíle podívat se s Ondřejem Boháčem, šéfem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, na to jak se Praha vyvíjela, rostla a hlavně plánovala? Proč by se dnes už nedalo stavět metro vcentru, komu slouží zeleň na sídlištích a na čem se po tomhle městě dá nejlíp cestovat a proč to není kolo?
Minulý týden jsme začali hovor s Michalem Stehlíkem o jeho nové knize o Antonínu Zápotockém, ale zjevně jsme neprobrali všechno. Takže “ušaté torpédo” ještě jednou. Řezal v lágru Holanďany? Sliboval lidem, že měnová reforma nebudevečer před tím, než ji provedl?
Kde jinde byste hledali hovor s Michalem Stehlíkem o jeho nové knize o Antonínu Zápotockém než v Přepište dějiny. Jaké role tento komunistický a odborářský boss v životě plnil? A jaké to bylo mít tohoto notorického řečníka doma? Protože témat je na jeden díl až až, budou z toho díly dva.
Historické paralely mají často ten důvod, že nám dávají víru, že když v minulosti něco dobře dopadlo, dopadne to tak zase. Že to ne vždy musí vyjít si ukážeme třeba na polském zázraku na Visle nebo na dalších známých “výhrách” ve 20. století. Spoléhat se na minulé úspěchy prostě není radno.
Před 79 lety, 1. října 1946, skončil první norimberský proces. Jaký měl ale význam pro Německo, pro mezinárodní právo apro všechny pozdější válečné tribunály. A uvědomujeme si dnes vůbec, co všechnoje válečný zločin? V bonusu na HeroHero, Forendors a Opinio se pak blíže podíváme na jednu výraznou českou stopu v Norimberku.
Pro nový projekt vlny.cz jsme připravili šestidílný speciál o místech spojených s květnem a létem roku 1945. Ne všude bylo osvobození spojeno jen s těmi šeříky a mírem. Vlastně skoro nikde. Ale v tomhle díle vám popíšeme pár míst, kam jsme se díky natáčení dostali a kam se můžete taky vypravit. Některá jsou dost bizár.
Dnes byla v Lánech otevřena obálka se slovy T. G. Masaryka patrně z roku 1934. Autoři podcastu Přepište dějiny byli tou dobou na cestě do Opavy, a tak si přímý přenos pustili v autě. Jako extra vydání vám nabízíme pár postřehů, které je při tom napadaly.
Jak vypadaly kampaně, když noviny ještě neuměly ani tisknout fotky? A která politická strana vytáhla do kampaně mrtvého předsedu? A proč vlastně dělat kampaň, když se k volbám muselo povinně? Byly kampaně minulosti v něčem vůbec lepší než ty současné? A nebyly nejlepší nakonec až v těch devadesátkách?
Tento díl míří hlavně na učitele středních škol, kteří ještě netuší o Ceně Bronislavy Müllerové, kterou už dvacet let udílí Vzdělávací nadace Jana Husa. Proč by vás měla zajímat, jakcena vznikla, co může vašim studentům všechno přinést a kdo vlastně byla Bronislava Müllerová? O tom všem přišel povyprávět Stanislav Zajíček.
Před pěti lety vznikl v jedné stodole na Vysočině nápad na Přepište dějiny. A tak se autoři vrátili na místo činu a udělali to, co za ty roky ještě nikdy. Začali si povídat o svém vztahu kdějinám. Co je k historii přivedlo? Co je nejvíc baví? A kdo je ovlivnil a jak?
Poslední část našeho putování Pražským hrademzakončíme v podzemí a budeme se ptát, kde vlastně po celou dobu protektorátu byly uloženy korunovační klenoty a jaké všechny mýty a legendy se kolem toho navršily.
Tak prý je spojení Stačilo a ČSSD opakováním slučovacího sjezdu z roku 1948 a Jana Maláčová je nový Fierlinger. Není to ale podceňování toho starého padoucha Fierlingera? A kde je dnešní Václav Majer? A má tohle vůbec ještě smysl? Plnou a plnotučnou verzi si můžete poslechnout na HeroHero, Forendors a Opinio.
Ve třetí části seriálu ze sídla českých prezidentů jsme si odskočili do Lán, protože i ty patří k prezidentské tradici. Jak se proměnily za Masaryka, za jeho nástupců i v poslední době? A kde tu vlastně sedávali ti pátečníci? A sedávali tu často? Provázela nás ředitelka zámku v Lánech Iveta Krupičková.
Závěr seriálu z brněnských vil nemůže patřit samozřejmě nikomu jinému než vile Tugendhat. její obecně známý příběh bývá ale často vyprávěn s jistou uměleckou licencí a hojně přibarvován. Takže, jak to vlastně bylo? A jak se sedí v křesle Fritze Tugendhata? Provede nás ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc a Michal Kolář.