V návrhu programového prohlášení vznikající vlády Andreje Babiše (ANO) chybí jasný postoj k ruské agresi na Ukrajině, upozornil i prezident Petr Pavel. Zato se v části o zahraniční politice klade velký důraz na prosazování ekonomických priorit. Proč ne...

Dočasnou ochranu lidem prchajícím před ruskou agresí na Ukrajině poskytuje Evropská unie už čtvrtým rokem. V Česku i přesto někteří politici z možné budoucí vládní koalice volají po kontrole Ukrajinců, kteří tuto ochranu využívají. V celé Evropské unii taky sílí debata o návratech afghánských nebo syrských uprchlíků. Čekají Evropu deportační lety po vzoru Spojených států, nebo si kontinent založený na solidaritě a lidských právech dokáže poradit jinak?

Pražské dopravní peklo. Kolaps, říká za opozici Ondřej Prokop z ANO. A viní náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba z Pirátů. Ten oponuje, že na opravy se dlouho kašlalo a žene motoristy do MHD. Velké téma pro Aleše Roda z Centra ekonomických a tržních analýz a Národní ekonomické rady vlády. Ptá se Matěj Skalický.

Izraelský premiér Netanjahu musí řešit staronový problém, jemuž se zatím vyhýbal. Totiž násilí extremistů z řad osadníků vůči Palestincům, ale občas i izraelské armádě.

Petra Pavla čeká v pondělí na Pražském Hradě nejednoduchá návštěva z Polska v podobě nového polského prezidenta Karola Nawrockého.

Pokud by politici měli dodržet všechno, co je napsáno v ústavě, co říká zákon o střetu zájmů a jak obojí interpretoval Ústavní soud, tak konflikt zájmů Andreje Babiše nemá řešení.

Kdyby už byly špičky hnutí ANO předposlední listopadový víkend u moci, asi by se nevyhnuly vyjádření k americkému návrhu mírového uspořádání mezi Ruskem a Ukrajinou.

Anna je fotografka žijící v Plzni. Svého muže potkala, když dělala za pokladnou v supermarketu. Nevadilo mu, že se Anna narodila jako Lukáš.

Tři dny trvalo, než se evropští lídři vzpamatovali. Než si uvědomili, že osmadvacetibodový proruský plán na řešení ukrajinského konfliktu není nějaká habaďůra, případně zlý sen, ale tvrdá realita.

Americký prezident Donald Trump v sobotu uvedl, že jeho 28bodový plán na ukončení války na Ukrajině není konečnou verzí. Reagoval tím na vyjádření Kyjeva a evropských spojenců, podle nichž může návrh posloužit jako základ dalších jednání, ale vyžaduje další dopracování.

Co si Poláci myslí o Rusku a jak Rusové vnímají Polsko? Je možné provádět spolehlivý výzkum Ruska a do jaké míry lze důvěřovat dostupným datům?

Trump zase kličkuje; Evropští lídři zpochybnili Trumpův plán pro Ukrajinu; Výhrady i mlčení k Trumpovu plánu; Prezident Pavel jako osamělý bojovník za ústavu a právo; Přijíždí polský opoziční prezident Nawrocki. Pavel se ho může poptat, jaké to je; Netanjahua dohnali osadníci

Jak chtějí evropští lídři zasáhnout do mírového plánu pro Ukrajinu a kdo ho vlastně vypracoval? Jak budou letos zabezpečené adventní trhy v českých městech? A Velká cena Formule 1 v Las Vegas skončila dvěma diskvalifikacemi. Co to znamená pro finále letošní sezony?

Na dějiny často nahlížíme optikou svého národa. Meziválečné Československo bylo ale domovem řady národnostních skupin. K těm se ve svém vzkazu, zveřejněném teprve letos, vyjadřoval i první československý prezident Tomáš G. Masaryk. „Je problém, když se pohled nějaké dokonce jen úzké skupiny lidí začne považovat za normotvorný,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus historička a germanistka Kateřina Čapková z Katedry Blízkého východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.

Dějiny neznamenají pouze velké rozhodování vlád a prezidentů, říká v debatě Vertikály historik Michal Stehlík. Příkladem podle něj jsou kněží Josef Toufar, Václav Drbola a Jan Bula, kteří jen žili své životy a opírali se o své svědomí. Spisovatel Miloš Doležal pak doplňuje, že tito duchovní nemoralizovali a nepovyšovali se a nedělali rozdíly mezi věřícími a nevěřícícmi. Rozumíme dnes tomu, co tito mučedníci komunistického režimu v našich novodobých dějinách představují?

Vatikán vrátil ze svých muzeí do Kanady desítky artefaktů původních obyvatel. Mluvit o tom budeme v dnešní Vertikále. Pařížská dohoda o klimatu podle papeže Lva XIV. selhává, protože jejímu plnění některým státům a aktérům chybí politická vůle. A zeptáme se, co jsou digitální hřbitovy a jaké jsou trendy v pohřbívání.

Ženy v armádě, ženy jako válečné zpravodajky, zdravotní sestry, humanitární pracovnice nebo vojenské historičky. Je to něco, nad čím se společnost stále pozastavuje, anebo ne? Aktivně jsou ženy součástí válek už několik staletí. Zájem žen vstupovat do válečných konfliktů se během historie vyvíjel a v současné době sledujeme jeho vzrůstající tendenci.

Vyhrocené emoce doprovázely volby v roce 2006. Ve vývoji politického marketingu v Česku přitom znamenají důležitý milník. Co nového radili stranám profesionálové ze zahraničí? Proč se objevily negativní kampaně? A jak volební stratégové rozdělují obyvatelstvo do skupin a jak na tyto skupiny cílí?

V recenzní části se mimo jiné podíváme na Otevřenou, pustou krajinu - povídkovou sbírku o lidech neschopných funkční komunikace, kterou napsal klasik skandinávské poválečné literatury Kjell Askildsen. A na řadu přijde i pravidelná soutěž. Moderuje Karolína Koubová.