Česko má v přepočtu na obyvatele dvakrát více utonulých než některé přímořské země. I přesto, že má povinná výuka plavání dobré výsledky, z ekonomických a organizačních důvodů čelí problémům. Na prvním stupni základní školy je povinných celkem 40 hodin plavecké výuky, lekce si ale musí školy organizovat a hradit samy. Často je to ovšem velký zásah do průběhu vyučování a klade to nároky na koordinaci pedagogického sboru, shodují se hosté pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Hudba je univerzálním jazykem, který dokáže děti rozvíjet a dávat jim radost, bez ohledu na studijní výsledky nebo finanční situaci rodiny. V době streamovacích platforem, elektronické tvorby, umělé inteligence a nových vzdělávacích přístupů se proměňuje i to, jak hudbu ve školách vnímáme. Jakou roli dnes hraje hudební výchova a může hudba stále pomáhat hledat společnou řeč napříč rozdíly? Debatují umělci a odborníci v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Začátek školního roku bývá náročný nejen pro žáky, ale i pro začínající učitele. Ti často teprve zjišťují, kolik času zaberou přípravy na hodiny, opravy testů či komunikace s rodiči a žáky. Pomoci jim mohou digitální technologie a aplikace, které šetří čas a podporují efektivnější organizaci práce. Vyučujícím pomáhají nastavit si hranice mezi prací a osobním životem a fungují jako prevence vyhoření. Stále větší roli ve vzdělávání hraje umělá inteligence. (Repríza)

Dobrovolnické spolky rodičů dnes hrají ve školách mnohem významnější roli než dříve. Aktivně se podílejí na budování školní komunity, ovlivňují kvalitu života ve škole i smysluplnost vzdělávání. Jak vypadá škola otevřená rodičům? Základem je dobře nastavená spolupráce mezi rodiči a školou, shodují se hosté v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Mýlit se je pedagogické. A i když leckdy pedagogové tvrdí, že chyby jsou příležitostí k růstu, popasovat se v roli vyučujícího s vlastní chybou není vždy snadné. O tom, co pokazili a jak se s tím vyrovnali, mluví na akci zvané Učitelská fuckup night. Sdílí tak praktické tipy od tabule i slepé uličky, do nichž se při výuce dostali.

Doktorské studium na vysokých školách se od roku 2025 řídí novými pravidly – a doprovází ho i zvýšení příjmu. Jenže zajistí to kvalitní vědecké projekty, a hlavně míru zakončování studia, která je nižší než průměr v Evropské unii? „Navýšení příjmu je rozumné. S částkou 10 tisíc, která byla předtím, si neumím představit, že by se tomu někdo věnoval naplno,“ uznává v pořadu Reparát Ladislav Krištoufek, prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou a tvůrčí činnost.

Zahraniční stáže a praxe už dávno nejsou jen doplňkem výuky. Výjezdy na krátkodobé stáže nebo praxe podporují dovednosti středoškoláků i vyučujících a zvyšují jejich odborné, jazykové a profesní kompetence. Pořad Reparát se tentokrát zaměří na regionální konsorcia Erasmus+, která tvoří podporu pro zřizovatele a ředitele škol v krajích. Konsorcium pomůže menším školám s administrativou a ty se pak mohou soustředit na konkrétní projekty a výjezdy studentů či pedagogů.

Mladí lidé považují změnu klimatu za důležité téma a někteří ho silně prožívají i emočně. To je výzva pro vyučující, kteří s nimi tuto problematiku musí probrat ve více rovinách. „Nejlepší je, když se děti mohou zapojit do změny, jako třeba sázet nové lesy, nebo sbírat srážkovou vodu,“ doporučuje v pořadu Reparát Martin Kříž z projektu Učím o klimatu a programový ředitel obecně prospěšné společnosti Chaloupky. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v lednu 2025.)

Co pomáhá otevřít dětskou mysl a připravit ho na nové podněty, které výuka přináší? „Děti se musí cítit bezpečně,“ zdůrazňuje v pořadu Reparát kanadská psycholožka Tamara Neufeld Strijack. Učitelům doporučuje třeba dát dítěti najevo, že ho vnímají. „Oslovit ho jménem, zeptat se, co dělalo o víkendu. Takový žák nebo žákyně se pak mohou uvolnit, jejich mysl se otevře a mohou se začít učit. Další variantou je vyučovat v režimu hry, v němž se děti nestresují z výkonu.“

Konflikty ve třídě, problémoví spolužáci, necitlivá komunikace. Existují osvědčené postupy, jak tyto problémy řešit? Jak efektivně mluvit o citlivých tématech ve školním prostředí? „Učitel je jakýsi mediátor, který může vstupovat do problémů svých žáků a snažit se jim některé věci vysvětlovat. Na to ale musí být duševně v pořádku a mít podporu vedení školy a dobrou spolupráci s rodiči,“ zdůrazňuje lektor a režisér Milan Šteindler.

Pravidelný pohyb vnáší do života energii, sílu i uvolnění a radost. Jenže hodiny tělocviku ve školách mnohdy přinášejí ledasco jiného, jen ne radost a energii. Svědčí o tom mimo jiné i stoupající počty absencí ve výuce tělesné výchovy. „Klíčové je, aby se děti jakkoliv hýbaly, třeba i v rámci tance,“ říká mistryně světa a olympijská medailistka Šárka Kašpárková v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Čtyři z deseti Čechů si pod pojmem filozofie nedokážou nic představit, ukázal výzkum Filozofie a česká veřejnost z roku 2024. Doptávání se, zpochybňování a hledání širších souvislostí dokáže rozbíjet prázdné politické fráze a vyvarovat se lákavých, ale nerealistických receptů na řešení společenských problémů. Osvojit si takové techniky pomáhá filozofie a její metody, shodují se hosté v podcastu Reparát.

Pitvání žáby, liščí ohon a ebonitová tyč, barevný plamen nebo bublající baňky. Některé pokusy z hodin fyziky, chemie a biologie se staly legendami. Přesto většina výuky v přírodních vědách je stále frontální. Pokusy a pozorování jsou přitom pro děti v těchto předmětech klíčové. Názorné ukázky ovšem stojí vyučující hodně času i energie navíc. Jak to vyřešit? Pomůže učení v tandemu, mít asistenta na přípravu experimentů či možnost sdílet inspirativní praxi.

Děti 21. století vyrůstají jednou nohou v reálném a druhou v online světě, kde tráví stále více času zábavou, komunikací i učením a později také prací. Digitální dovednosti jsou pro ně nezbytné, ale návyky při používání technologií si osvojují hlavně napodobováním dospělých. Právě rodina tak hraje klíčovou roli v tom, jak bezpečně se budou v digitálním prostředí pohybovat, shodují se hosté v pořadu Reparát Českého rozhlasu Plus.

Rodiče tříletých dětí, které se v místě svého trvalého bydliště nedostaly do školky, budou mít nově od zřizovatele nárok na kompenzaci. Ať už ve formě místa v dětské skupině, nebo finančního obnosu, za nějž bude možné předškolní péči zajistit vlastními silami. Jedná se o dobrý krok, shodují se hosté v pořadu Reparát. Nástup do předškolního zařízení posiluje samostatnost dětí, umožňuje včas diagnostikovat speciální potřeby a může nastartovat zájem o vzdělávání a osobní růst.

Ředitelé a ředitelky škol mají důležitou roli lídrů, kteří zásadně ovlivňují to, jak škola funguje, jak se v ní učí i pracuje. Pozici je ale obtížné obsadit, do většiny konkurzů se hlásí jen jeden zájemce. Na ředitele školy je totiž naloženo daleko více odpovědnosti než pouze za to, jak vzdělává. Nejdůležitější je, aby ředitel uměl delegovat úkoly a dovolil ostatním lidem, aby rostli, shodují se hosté podcastu Reparát Českého rozhlasu Plus. (Vysíláme v aktualizované repríze.)

Výuka češtiny je podle Společnosti učitelů českého jazyka a literatury zatížená příliš velkým množstvím teoretických pojmů. Jak přizpůsobit výuku mateřštiny, když do ní žáci běžně míchají anglické výrazy? Hana Dufková z Filozofické fakulty univerzity Karlovy vede žáky například k tomu, aby nad tím, jak anglicismus zapojují do systému své mateřštiny, přemýšleli. A lektorka a učitelka Lucie Bušová doporučuje přístup, který vede žáky ke kritickému myšlení nad textem.

Chybování má velký učební potenciál. Ukazuje dětem a mladým lidem, kde mají mezery ve znalostech, jak se mají, nebo nemají příště chovat a na co si musí dávat pozor. Důležité přitom je, aby si to uvědomovali a chybovat se nebáli. „Chyba je příležitost. Žáci se díky ní mohou rychleji osamostatnit a své problémy v budoucnu řešit sami a efektivněji,“ vyzdvihuje v pořadu Reparát Ivan Čermák, učitel a mentor z centra JOB, spolku pro inovace ve vzdělávání.

Čtvrtina šestiletých dětí nenastoupí do první třídy. Důvody přitom nejsou vždy jen zdravotní. Někdy se rodiče obávají, že jejich dítě je na školní docházku málo vyspělé a pod tlakem školního systému zažije neúspěch. Jindy mají děti logopedický problém nebo jiný mateřský jazyk. S obojím dnes pomáhají takzvané přípravné třídy. Tyto možnosti, odklad i docházku do „přípravky“, ale omezí novela školského zákona. (Vysíláme v aktualizované repríze.)

České vysoké školy představují víc než jen místa vzdělávání a výzkumu. Se statisíci studujících a desítkami tisíc zaměstnanců tvoří rozsáhlý společenský mikrosvět, který má potenciál aktivně reagovat na aktuální problémy a ukazovat konkrétní podobu společenské odpovědnosti. Přes čtyřicet veřejných i soukromých vysokých škol se zapojilo do kampaně, kterou v roce 2024 spustila Česká konference rektorů a nazvala ji Vysoké školy pro společnost.