Částicový fyzik Martin Rybář zkoumá počátek vesmíru na pražském matfyzu, švýcarském CERNU i na řadě dalších zahraničních institucí. Konkrétně studuje hmotu, která existovala krátce po velkém třesku a snaží se pochopit takzvanou „silnou sílu“, ale i srážet světlo. Těmito výzkumy mimo jiné potvrzuje, že by teoreticky mohly fungovat světelné meče ve Hvězdných válkách.

Doktorand na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity, kde zkoumá bičíky a řasinky. Dříve pracoval s lidskými buňkami, nyní se věnuje parazitům způsobujícím spavou nemoc a zkoumá proteiny, které bičíky utvářejí a ovlivňují jejich funkce. Ve volném čase se věnuje popularizaci vědy – píše články a komentuje novinky v pořadu Týden ve vědě pro projekt Vědátor.

I malá chvilka klidu a jeden vědomý nádech je lepší než nic, doporučuje lékařka a lektorka mindfulness Monika Lekárová. V rámci svého doktorského studia na Masarykově univerzitě v Brně se zaměřuje na výzkum účinků meditace na tělesné i psychické zdraví lidí s onkologickým onemocněním.

Jaké to je se podílet na výzkumu, který místy připomíná žánr sci-fi? Lasery, zlaté kostky plující vesmírem, umělou inteligenci a ohromnou dávku lidského důmyslu a šikovnosti. Tyhle všechny věci totiž spojuje obor výzkumu gravitačních vln.

Třiadvacetiletý Jan Hrebík byl málem profesionálním skokanem do výšky. Nakonec ho ale zlákala věda a letos na jaře dokončil bakalářský program Udržitelná chemie v Dublinu. Nyní pokračuje na prestižním ETH v Curychu, kde studuje mezioborový program, který propojuje vědu a technologie s ekonomií a managementem.

Jaderná elektrárna je ohromný a opravdu složitý kolos. Nezměrná energie, se kterou pracuje a všichni ji využíváme, však potřebuje neustálou kontrolu. A právě tomu, jak takový stroj řídit a kontrolovat, se věnuje Adéla Chalupová. Je operátorkou jaderné elektrárny v Temelíně a taky člověk, který o jádru mluví srozumitelně na sociálních sítích i pro děti ve školách. Co ji k energetice vedlo a v čem vidí i její budoucnost?

Co dělat pro zdravou imunitu? I tomu se věnuje lékařka a vědkyně Zuzana Ozaniak Střížová. Potkat ji můžete v ordinaci ve Fakultní nemocnici Motol, ale i v laboratoři, kde zkoumá, jak by šla využít imunoterapie pro léčbu rakoviny.

Albert Bouchal má totiž na starosti rozvoj kosmických aktivit přímo v hlavním městě a zároveň působí ve spolku Czech Rocket Society. S Albertem o tom, jak Praha míří ke hvězdám, i o tom, jak se k vesmíru dostal on sám.

Tomáš Čermák má za sebou již v osmnácti obrovské množství vědeckých úspěchů a to napříč obory. Naposledy přišel s inovativním nápadem na čištění vody, za který získal globální ocenění Earth Prize. To je něco jako ekologická „nobelovka“ pro středoškoláky. Jak si vybírá témata, kterým se věnuje? Proč si pro další studium zvolil právě biomedicínské inženýrství na Imperial College London? Jak svým příběhem boří všechny stereotypní představy o autismu? A proč začal háčkovat?

Chaos na obloze? Drony nejsou jen hračkou pro nadšence. Díky nim se mění způsob, jakým pozorujeme svět a přepravujeme náklady po městě. Lukáš Brchl, zakladatel úspěšného startupu, vymyslel chytré zařízení, které vnese do provozu dronů řád. Jan Lukačevič se podíval, jak vypadá jejich výroba. Nepotkali se v továrně, ale ve vile a na zahradě. Dronetag a jeho 40 zaměstnanců loni vyrobili 14 000 zařízení. Jak funguje a co obnáší budovat firmu, která je hlavním hráčem na trhu?

Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Obávané nemoci, na které stále nemáme plnohodnotnou léčbu. Neurovědec Luboš Brabenec zkoumá, jak by šlo k léčbě využívat nové techniky elektrické nebo magnetické stimulace mozku, a to i z pohodlí domova. Tím to ale nekončí, tyto metody bychom jednou mohli používat i ke zlepšení paměti a pozornosti. Dozvíte se také, co dělat pro zdravější mozek – zda má smysl luštit křížovky a co způsobuje nedostatek spánku nebo alkohol.

Marek Matas je jaderný fyzik, který po doktorátu z částicové fyziky na pražské Jaderce působil na prestižní ETH Zürich ve Švýcarsku. Byl zapojený do plánování nového obřího urychlovače v CERNu, ale jeho srdce bije hlavně pro vývoj nových detektorů, které by jednoho dne mohly zachytit temnou hmotu – tu nejzáhadnější složku našeho vesmíru. Jak společně zjistíme, věda u něj nekončí v laboratoři.

Janu Herzigovi je teprve šestnáct, ale už pracuje na vlastních vědeckých projektech a vyhrává soutěže v mnoha oborech. Jeho největší vášní je astronomie. Kromě toho je také spoluzakladatel a hlavní organizátor iniciativy Zvaž vědu, která propojuje talentované středoškoláky a středoškolačky.

Že by svíčková k obědu mohla být někdy lepší volbou než salát? „Lidé se často zaměřují na nepodstatné drobnosti, ale to hlavní jim uniká,“ říká Eliška Selinger. „Stačí pamatovat na jednoduchá pravidla jako jíst dostatek ovoce a zeleniny a omezit tuky, cukry a průmyslově zpracované potraviny.“ Jíst zdravě může být chutné, rychlé a levné. „Lidé často jen neví, jaké potraviny zvolit a jak je upravit.“ Klíčem jsou podle ní školní jídelny, kde se vytvářejí stravovací návyky.

Co všechno digitalizace obnáší a jak to, že o ní slýcháme už mnoho let a není hotovo? Blanka Šoulavá vede v neziskové organizaci Česko.Digital projekt Služby.Digital a předtím na Úřadu vlády koordinovala evropskou digitální agendu. Vystudovala Harvard a má zkušenosti z celého světa. Kromě digitalizace se věnuje i vyjednávání. Jak vysvětluje své babičce, co je to digitalizace? Jaké nejčastější problémy mají lidé se službami státu online? A co je největší mýtus o digitalizaci?

Zkoumá hvězdokupy, skupiny hvězd, které pohromadě udržuje gravitace. Pod hvězdným nebem pozoroval ty největší zajímavosti. A v aktuálně nejmodernějším planetáriu na světě v pražské Stromovce, které se díky více než 45 milionům LED diod ve své dvaadvacetimetrové kopuli dokáže proměnit v obří obrazovku, působil jako průvodce. V rozhovoru s ním se dozvíte, jak vznikají hvězdy a co je tvoří, jak je možné vesmír poslouchat, jakou roli v něm hrajeme my a kdo je astronom Buddy.

Eliška Mikysková se zbývá vývojem a testováním nových materiálů, které umí čistit vzduch či vodu. Její výzkum pomáhá i s ochranou historických památek. Zvládá spojovat chemii, fyziku a geologii a pomáhá s výzkumem i svému manželovi.

Co víme o psychologii zvířat? Jak si hrají čmeláci, jak vnímá bolest hmyz, jsou potkani empatičtí a co víme o smutku labutí? Jak si projevují lásku papoušci? Odpověď dostaneme od Ondřeje Fišera, který zkoumá chování a rozhodování zvířat, hlavně ptáků. Sám o sobě říká, že je ptačí psycholog. Natáčení probíhalo před ptačí voliérou v Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

„Rád bych po sobě v rámci svojí kariéry a života zanechal planetu v lepším stavu, než jsem ji našel,“ říká Marek Miltner, který pravidelně cestuje mezi Prahou a Stanfordem. Jak se takový život dá skloubit s čerstvým otcovstvím? Co ho nabíjí, když už nemůže a jak vnímá možné negativní dopady umělé inteligence?

Levné, ekologické, vysokopacitní a výkonnné materiály pro ukládání energie vyvíjí fyzikální chemička Veronika Šedajová. Rok a půl teď pracovala na univerzitě v Cambridge. Nedávno se ale vrátila zpět do Česka a nyní působí ve výzkumném centru CATRIN v Olomouci a také ve společnosti Atomiver, což je spinoff Univerzity Palackého v Olomouci, který se snaží dostat jejich nové materiály do praxe.