24hodinový charitativní projekt Dobrý den Radiožurnálu byl věnován mladým lidem, kteří to mají z mnoha důvodů těžší, než by museli. Na začátek charitativního vysílacího maratonu čekal i generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. „Budeme spojovat tři generace – generaci Z, která je atakována mnoha problémy, ale je to problém pro jejich rodiče i prarodiče,“ připomínal. V deset hodin dopoledne vysílání odstartovali moderátoři Jan Pokorný a Lucie Výborná.

To, že jsou české osobnosti světové, dokazuje i Tomáš Cihlář – virolog a biochemik, který se se svým týmem podílel na vývoji látky chránící před nákazou virem HIV. Ta by mohla být průlomová – slibuje vysokou účinnost a namísto denního užívání léků by stačila injekce dvakrát ročně. Tomáše Cihláře a biochemika Wesleyho Sundquista díky jejich objevu časopis Time v dubnu zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa.

Třiačtyřicetiletý Jan Huňát je hasičem celý svůj život. Působí u dobrovolných složek, ale zároveň je i profesionál. Jako velitel byl se svou jednotkou první, kdo 28. února roku 2025 dorazil k vykolejeným cisternám s vysoce toxickým benzenem v polích u Hustopečí nad Bečvou na Přerovsku. Lidé je za jejich vysoce riskantní zásah ocenili i v anketě dobrovolných hasičů.

Donald Trump má za sebou první rok vlády ve svém druhém funkčním období. Jako jeden z mála amerických prezidentů se dokázal do Bílého domu po čtyřleté přestávce vrátit. Hned po inauguraci a složení prezidentské přísahy, která se odehrávala uvnitř Kapitolu, slíbil, že pro Američany nastane zlatý věk. Na konci roku ale jeho hospodářská politika měla podle průzkumu agentury Associated Press a Centra pro výzkum veřejných záležitostí podporu jen 31 procent dospělých Američanů.

Na sklonku roku 2025 se zrodil jeden z největších momentů českého alpského lyžování. Lyžař Jan Zabystřan ovládl Super-G Světového poháru v italské Val Gardeně a jako první sportovec v české historii vystoupal na nejvyšší stupínek. Vítězství to bylo nečekané tím spíše, že ho dosáhl až z 29. startovní pozice a předstihl i dosavadního šampiona Švýcara Marca Odermatta.

Rok 2025 byl rokem návratu rukojmích z Pásma Gazy. Ze 251 lidí a těl unesených 7. října 2023 při teroristickém útoku Hamásu na Izrael zůstávají v Gaze k dnešnímu dni ostatky posledního Izraelce. Pro Izrael se tak letos téměř úplně uzavřela bolestivá kapitola největšího únosu jeho lidí v historii. Poslechněte si další ze silných příběhů, které napsal právě končící rok.

Čeští volejbalisté dosáhli na světovém šampionátu v roce 2025 vůbec nejlepšího výsledku od rozdělení federace. Národní tým obsadil čtvrté místo, když v boji o bronz nakonec podlehl Polsku v poměru 1:3 na sety. Právě tímto duelem se kapitán celku Adam Zajíček rozloučil s reprezentační kariérou. Jak šampionát ve filipínské Manile prožíval? Poslechněte si další ze silných sportovních příběhů roku 2025.

Dlouholetá šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost zemřela 6. října po krátké a těžké nemoci v 64 letech. V čele úřadu byla od roku 1999, jako odbornice byla respektovaná v zahraničí i v Česku. Na vzpomínkové akci v pražském Karlíně o ní promluvil i prezident Petr Pavel: „Byla vždy a za všech okolností člověkem, který měl jasno v hodnotách a nikdy se nebál za ně postavit.“

Sportovcem roku se letos stala Ester Ledecká. Anketu vyhrála potřetí po letech 2018 a 2022, kdy získala zlaté medaile na olympijských hrách. Tentokrát si triumf zasloužila unikátním výkonem – získala medaile na mistrovství světa ve dvou různých sportech. „Přizpůsobili jsme se s tréninkem, přednost měly lyže, takže jsme vytvořili čtyřdenní bloky, ve kterých jsme se připravovali na snowboardu,“ vysvětluje trenér Ester Ledecké Justin Reiter.

V managementu České televize působí třináct let, posledního půl roku ji už vede jako generální ředitel. O jeho zvolení ale rozhodl až nečekaný krok soupeře, který po sérii patových hlasování z volby odstoupil. Dnešní díl seriálu Radiožurnálu Příběhy roku 2025 mapuje cestu nového generálního ředitele ČT Hynka Chudárka k nejvyšší funkci.

Kromě filmových rolí z filmů Anděl Páně nebo Je třeba zabít Sekala měl i jednu životní roli – prezident karlovarského festivalu. Jiří Bartoška k němu patřil neodmyslitelně desítky let, a to až do 8. května tohoto roku, kdy zemřel. „Když jsme s Evou začínali v roce 1993 zakládat nadaci na záchranu filmového festivalu v Karlových Varech, tak jsme netušili, že se dočkáme 30. výročí,“ popisoval Jiří Bartoška na loňském 58. ročníku v karlovarském hotelu Thermal.

Otevírání tajemné obálky T. G. Masaryka v přímém přenosu Radiožurnálu proměnilo historičku Dagmar Hájkovou v nečekanou mediální hvězdu a připomnělo, že dějiny mohou být napínavé i živé. „Netušila jsem, že zájem bude tak enormní. Jsem ráda, že jsme se jako společnost začali o Masaryka zase zajímat,“ uvedla v jednom z rozhovorů.

Prošel čtyřmi státy, překonal několik řek, snědl nespočet jablek a získal tisíce fanoušků napříč Evropou. Příběh, který zní jako pohádka, se ale skutečně stal. Jeho hlavním hrdinou je los Emil, který přišel na Moravu v červnu a jehož další putování patřilo k největším přírodním událostem letošního roku – se šťastným koncem. Kvůli hrozícím střetům s auty se rakouské úřady rozhodly Emila uspat a převézt na Šumavu, kde losí populace žije už od 70. let.

Když sázkové kanceláře vypsaly první kurzy na nového předsedu Fotbalové asociace, majitel mladoboleslavského klubu David Trunda patřil mezi největší outsidery. Přesto nakonec ve volbách uspěl, získal silný mandát, jak si přál, a na květnové valné hromadě v Praze se stal osmým šéfem českého fotbalu. K volebnímu vítězství mu pomohla hlavně podpora Slavie a Plzně.

Utíkala v noci na malé loďce a v přestrojení. Tak se letošní laureátka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová dostávala z Venezuely, kde se už rok a půl ukrývala, do norského Osla, aby si cenu mohla převzít. „Byla zima, byli jsme promočení, vlny byly divoké. A ona byla impozantní, ani jednou si nestěžovala,“ popisuje Bryan Stern z organizace Grey Bull Rescue. Venezuelská politička je tváří opozice vůči autoritářskému režimu Nicoláse Madura i jeho předchůdce Huga Cháveze.

Většina ze skoro 50 milionů obyvatel Amazonie nežije tradičním způsobem přímo v džungli, ale v tamních městech, jako je třeba brazilský Belém. Velkoměsto leží skoro na rovníku, takže je tu každý den horko na padnutí a klimatické podmínky se neustále zhoršují, což dopadá nejhůře na ty nejchudší. Těch je v Belému většina a jejich bída je pro Evropana těžko představitelná.

Následky ruské agrese na Ukrajině jsou cítit až v hloubi pralesa. V amazonské džungli se chystá rozsáhlá těžba draselné rudy, klíčové komodity pro výrobu zemědělských hnojiv. Brazílii to má pomoci zvládat otřesy na globálních trzích poslední doby. V sázce je budoucnost světově významného ekosystému i soudržnost domorodých komunit. Už i ony si stěžují na kampaně, které se je snaží rozdělovat.

Asi čtvrtina všech léků, které používáme v moderní medicíně, vychází z rostlin tropických deštných lesů. Jde o jeden z nejsrozumitelnějších důvodů, proč se i v Česku zajímat o osud Amazonského pralesa. Ten hlavně kvůli chovu hovězího dobytka stále mizí a hrozí mu degradace v savanu. Co všechno i nám prales dává a jak o toto dědictví pečují tamní domorodci?

Brazílie spouští nový fond na ochranu světových pralesů a i doma v Amazonii rozjíždí projekty, jako je udržitelné agrolesnictví. Zároveň ale sílí tlak podnikatelů na zrušení moratoria, které už řadu let zakazuje prodej sóji vypěstované na územích odlesněných po roce 2008. Kvůli mýcení už zmizela pětina původního tropického deštného lesa v Amazonii. Celý ekosystém, přezdívaný „plíce planety“, se tak dostává na hranici přežití. Klíč k jeho záchraně přitom leží i v Evropě.

Brazílie vyhlásila deset nových domorodých území a část se nachází v Amazonii. Právě teritoria, kde jsou chráněna práva původních obyvatel, patří k nejzdravějším částem tamního tropického deštného lesa. Ten má význam pro celý svět, ale hrozí mu zánik, protože rychle degraduje kvůli průmyslovému zemědělství, těžbě a dalším zásahům moderní civilizace. Proč jsou právě domorodí lidé klíčem k ochraně pralesa?