Letos vygradoval souboj nejen o nejprestižnějších školy, ale o střední školy vůbec. Ještě víc se zvýraznil problém nedostatku míst na preferovaných školách a zejména gymnáziích. „Problém ale není celorepublikový,“ říká bývalý ministr školství Robert Plaga (ANO). „Pokud máme decentralizovaný systém a zřizovatelé středních škol jsou primárně kraje, tak ten, kdo to zanedbal, je konkrétní kraj.“

Dva roky už má za sebou koaliční vláda. „Jestli jsme něco mohli udělat jinak, to se ukáže až z odstupu. Ale jsem přesvědčen, že jsme klíčové věci zvládli správně,“ řekl k tomuto výročí v rozhovoru pro Radiožurnál premiér Petr Fiala z ODS. Tomu úplně neodpovídají údaje z průzkumů, ať už jde o důvěru lidí ve vládu, nebo volební preference jednotlivých členů.

Kolik je v ČR chudých lidí? Podle Eurostatu necelých 12 procent, nejméně z Evropské unie. Ale třeba podle zprávy o stavu a vývoji chudoby v Česku, kterou vydala Evropská síť proti chudobě a sociálnímu vyloučení, je u nás chudých podstatně víc. Asi milion obyvatel Česka žije pod hranicí chudoby a dva miliony se drží těsně nad ní. Která čísla jsou správná?

Uplynul rok ode dne, kdy veřejnost dostala k užívání nástroj zvaný ChatGPT americké společnosti OpenAI. V jakých oborech se může prosadit nejvíc, co umí, co se teprve učí a jaké mantinely by se této technologii měly dát?

Přibližně milion zaměstnanců se podle odborů zapojilo do pondělních protestů (27. listopadu) proti krokům vlády. Někde práci zastavili úplně, nebo alespoň na pár hodin, jinde se připojili symbolicky. Do výstražné stávky se zapojily i tři čtvrtiny mateřských, základních i středních škol.

Jak moc se naši krajané o dění v Česku zajímají a stáli by o možnost volit korespondenčně? Téma pro Souvislosti Plus, které připravil Petr Dudek.

Tento týden si připomínáme 100. výročí vzniku Československého rozhlasu, který už v roce 1926 zařadil první programy pro české krajany žijící v zahraničí. Od roku 1936 funguje také vysílání do zahraničí v cizích jazycích, které známe pod současným názvem Radio Prague International. Jaký vztah k vlasti mají české komunity v zahraničí nebo jak se také říká česká diaspora a koho kromě krajanů v zahraničí zajímá dění v ČR? (repríza)

Celý tento týden je v Česku ve znamení připomínek boje za svobodu a demokracii. Ty jsme si definitivně vybojovali před 34 lety sametovou revolucí. Po pádu komunistické totality jsme se znovu učili žít ve svobodě a demokracii, se kterými se ale pojí i zodpovědnost nejen za jejich stálou obranu, ale i zodpovědnost do velké míry individuální.

Mezinárodní společenství aktuálně řeší dva velké konflikty – válku na Ukrajině a boje v Izraeli a Pásmu Gazy. Jak moc narušují aktuální boje ideální představu o Organizaci spojených národů? A neukazují spíše na její neakceschopnost?

Před 200 lety jeden podnikatel se dřevem přesvědčil desítky Čechů, aby přesídlili do Banátu, hornaté oblasti na jihu Rumunska poblíž Dunaje. První vlna českých osadníků tam přijížděla v letech 1823 až 1825.

Evropskou sedmadvacítku je třeba rozšířit, a to ne jen tak symbolicky. O vstup se uchází hned devět zemí včetně Ukrajiny. Jak rychle dokáže EU rozšířit svoje řady a jak by se sama měla změnit, aby i s novými členy zůstala akceschopná? Diskutují Jolyon Naegele, Ondřej Houska, Zdeňka Trachtová a Pavel Telička. Moderuje Petr Dudek.

Umělá inteligence: módní zaklínadlo, zaručený recept na neomezenou prosperitu i univerzální strašák. Proč se mluví víc o chatbotech než o tom, jak AI využít při dlouhodobějším strategickém plánování od zpracování dat po zefektivnění výroby?

Češi chudnou. Nejlépe to odráží pokles reálných mezd, který aktuálně prožíváme a je nejdelší v naší historii. Přitom jsme si v posledních letech zvykli na to, že nám platy každým rokem poměrně slušně rostly. Jenže situace se zásadně změnila a zdražování začalo ukusovat nejen z naší kupní síly, ale především z ochoty zaměstnavatelů mzdy nadále zvyšovat.

70 let nás dělí od doby, kdy se antikomunistická odbojová skupina bratří Mašínů probila z Československa přes tehdejší východní Německo do Západního Berlína. V jejich stopách zůstali mrtví – němečtí policisté, ale také čeští příslušníci SNB a pokladník národního podniku Kovolis. Český rozhlas Plus se příběhu odbojové skupiny věnuje v rámci říjnové série Mašíni a spol. Hrdinové, nebo zločinci?. Zpracovává ho také nový český film Bratři, který se za pár dní objeví v kinech.

Vysokoškolští studenti a pracovníci si mohli opět vyslechnout, jak důležitou prioritou je školství pro české politiky. Premiér Petr Fiala by měl z Česka do deseti let rád centrum vzdělanosti. Zatím se ale znovu řeší škrty v rozpočtu i to, že zatímco na základních a středních školách platy učitelů evidentně rostly, na vysokých školách spíše stagnovaly – někde dokonce berou méně než na nižších stupních.

Do slovenských předčasných voleb zbývá v podstatě týden. Průzkumy dávají největší šance na vítězství straně Smer bývalého premiéra Roberta Fica. Bez šance ovšem není ani dosud neparlamentní Progresivní Slovensko. Politická nabídka je pestřejší a povolebních koalic může být několik.

„Můžete si tady ,žvanit‘ o vaší demokracii, ale jste nová totalita,“ řekl ve Sněmovně šéf ANO Andrej Babiš při svém šestihodinového vystoupení při jednání o konsolidačnímu balíčku. A bylo toho mnohem víc. „Taková slova jsou hodně za hranou,“ myslí si politolog a filozof Daniel Kroupa. „Je to s prominutím hnus a bída,“ přidává komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček. „Co ale jiného má opozice dělat,“ doplňuje otázku ředitel výzkumné agentury Přemysl Čech.

Spolu s rostoucími cenami za energie roste i zájem o úsporná řešení a udržitelné zdroje energie. Mezi trendy v této oblasti patří koncept energetického společenství, který umožní sdílet energii mezi drobnými výrobci navzájem. Jaké jsou další možnosti úspor a dotačních programů?

„Dlouhověkost lze dnes brát spíše jako dlouhost. Se stárnutím populace se dnes vše prodlužuje, a to nejenom život všeobecné populace, ale i životy lidí, kteří se narodili se zdravotním postižením. Takže prodlužování, jak praví klasik, je charakteristikou naší doby,“ říká lékařka Iva Holmerová. Co je to dlouhověkost a jaká je dnes kvalita stáří v kontextu připravované důchodové reformy?

Schází strana tohohle typu na politické scéně nebo voličům, když si její témata rozebraly mnohdy daleko úspěšněji jiné partaje? A jak je to se sklonem k radikalismu nebo extremismu - o tom v dnešních Souvislostech debatují sociolog a novinář Alarmu Stanislav Biler, filosof a vysokoškolský pedagog Daniel Kroupa a politolog Jan Charvát. Moderuje Patricie Polanská.