„Česko je skvělá země, měli bychom si více věřit. A také důvěřovat. Nejsme rozděleni proto, že bychom mezi sebou měli tolik nepřekonatelných rozdílů, ale proto, že důraz na rozpory určuje tón naší veřejné debaty,“ upozornil prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu. „Všichni toužíme po velmi podobných věcech. Měli bychom se více snažit znovu pojmenovávat to, co máme společné,“ zdůraznil. Poslechněte si celý projev ze záznamu.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval nový 16členný kabinet Andreje Babiše. „Uvítal bych, kdyby nastupující vláda byla vnímána jako konstruktivní hráč,“ řekl mimo jiné v projevu prezident, podle kterého byl měl nový kabinet společnost spojovat, ne rozdělovat. Jaké má na ministerstvu školství plány Robert Plaga? Jaké priority si stanoval nastupující ministr zdravotnictví Adam Vojtěch? A bude se vláda zabývat emisními povolenkami? Poslechněte si speciální vysílání.

Prezident Petr Pavel dnes jmenoval předsedou vlády České republiky šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Je to další z kroků k převzetí moci po nedávných volbách do Poslanecké sněmovny. Jaký bude Andrej Babiš v roli premiéra tentokrát? Jakým způsobem chce řídit nový kabinet? A v čem je specifická kauza Turek? Poslechněte si speciál Radiožurnálu.

Tři návrhy na mír na Ukrajině v rozmezí necelého týdne – po úvodním americkém plánu a evropském protinávrhu se teď objevil další seznam podmínek pro ukončení bojů. Vypracovaly ho Spojené státy spolu s Ukrajinou a zástupci evropských zemí na jednání ve Švýcarsku. „Je absolutně nelogické, že má Ukrajina redukovat ozbrojené síly a Rusko si je má ponechat v aktuální velikosti. Mělo by to být opačně,“ kritizuje Macko dosavadní výsledky vyjednávání.

Česko si v úterý 28. října připomíná Den vzniku samostatného československého státu. Prezident Petr Pavel večer tradičně předal státní vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu. Nominací letos bylo více než 600, řády a medaile obdrželo 48 lidí. Řádem bílého lva bylo letos oceněno pět lidí, mezi nimi dramatik a herec Zdeněk Svěrák, tenistka Martina Navrátilová a in memoriam také dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

19. září 2025 se v přímém přenosu Českého rozhlasu rozpečetila obálka, v níž měla být zaznamenána poslední slova Tomáše Garrigua Masaryka. Experti vzácný dokument, který obsahoval většinou anglicky a rukou psané věty, měsíc zkoumali. K čemu došli? Jak hodnotí odezvu veřejnosti? A co chystá Masarykův ústav a Národní archiv pro příští rok? Poslechněte si speciál Radiožurnálu z vily Lanna.

Zřejmě bude vznikat koaliční vláda tří stran, tedy ANO, SPD a Motoristů, o konkrétním složení a personáliích se bude teprve dále jednat. Po ukončení prvního kola povolebních konzultací s předsedy všech stran, které se dostaly do Sněmovny, to řekl prezident Petr Pavel. Na Pražský hrad v pondělí ráno dorazil předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Po něm na Hrad přijeli i zástupci SPD, předseda hnutí Tomio Okamura a místopředseda Radim Fiala. Následoval šéf Motoristů sobě Petr Macinka.

V předvolebním projevu prezident Petr Pavel připomněl zakotvenost demokracie v ústavním pořádku a varoval před hlasy, které zpochybňují průběh volební soutěže. „Svět není ideální a nemůžeme čekat, že bude existovat politická strana a politici, kteří vyhoví všem našim představám. Mohou se jim jen co nejvíce přiblížit,“ vyzval k volbě zástupců do Sněmovny. „Mohu vás ujistit, že budu respektovat vůli voličů vyjádřenou výsledky voleb a budu postupovat v souladu s naší Ústavou.“

19. září 2025 se přesně v 10 hodin dopoledne otvírá kus historie. V přímém přenosu Radiožurnálu se v Lánech rozpečetila tajuplná obálka, kde mají být poslední slova prezidenta Osvoboditele Tomáše Garrigua Masaryka.

Lidé po celém Česku si připomněli 57 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Na srpnové události vzpomínali pamětníci a politici také před budovou Českého rozhlasu na pražské Vinohradské třídě. Jak se ale o okupaci dozvěděli Češi žijící v zahraničí? Jak o ní informovala zahraniční média? A spolupracoval s nimi i Československý rozhlas? I na tyto otázky odpovídal speciál Jana Pokorného z festivalu NeverMore 68 na pražském Výstavišti.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

U příležitosti 57. výročí srpnových událostí roku 1968 se ve čtvrtek 21. srpna před budovou Českého rozhlasu v Praze uskutečnil pietní akt s kladením věnců. Vzpomínkové akce se zúčastnil prezident Petr Pavel, čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.

Jednání o možném konci války na Ukrajině pokračuje intenzivně, byť bez záruky jasného výsledku. „Rusové dávají jasně najevo, že je pro ně vysloveně červenu linií, pokud by na Ukrajině měly být síly NATO. Teď je otázka, jestli se podaří Rusy přesvědčit,“ říká politický geograf Jan Kofroň. Běžní Ukrajinci podle zpravodaje Martina Dorazína čekají od Putina další úskok a nepřijatelné požadavky. Jaké jsou další vyhlídky jednání? Poslechněte si speciál Radiožurnálu.

Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce skončila bez jasného výsledku. Příměří na Ukrajině prezidenti nedohodli, místo toho řešili sbližování obou zemí. „De facto tak Putin získal čas pokračovat v zabíjení na Ukrajině,“ říká zpravodaj Pavel Novák. Co se odehrávalo za zavřenými dveřmi? A jak reaguje Ukrajina? Podle zdrojů by se příště do jednání mohl zapojit i Zelenskyj.

Bílá Voda, Žítkovské bohyně nebo Vyhnání Gerty Schnirch. To jsou nejznámější knihy spisovatelky Kateřiny Tučkové, která byla hostem speciálního vysílání z R-streamu na festivalu Colours of Ostrava.

S energií horských proudů a hřejivým hlasem. Tak by se dal definovat jeden ze dvou hudebních hostů, který dorazil do R-streamu Radiožurnálu na festivalu Colours of Ostrava. Je to písničkářka Kaczi, kterou doprovází Miroslav Orság. Dohromady je spojil Nadační fond Českého rozhlasu Světluška. „Moc si vážím přátelství, které mezi sebou chováme. Jsem za to moc rád a děkuji, že jsem mohl s Kaczi vystoupit na Colours of Ostrava,“ říká v rozhovoru Orság.